Azbest

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Azbest
YYY
Přírodní forma azbestu s muskovitem.
Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec Na2Fe2+3Fe3+2Si8O22(OH)2
Identifikace
Barva stříbrná
Vzhled krystalu středně dlouhá vlákna
Soustava  ??
Tvrdost 2
Lesk  ??
Štěpnost odlupování po vláknech
Index lomu  ??
Vryp  ??
Hustota 2 050 - 2 800 kg/m3
Rozpustnost  ??
Ostatní charakteristiky typická hedvábná struktura

Azbest (dříve psáno asbest, česky osinek[1]) je světlý až tmavozelený minerál ze skupiny silikátů (křemičitanů), které se v přírodě vyskytují ve dvou hlavních skupinách: buď jako amfiboly a nebo jako serpentiny. Typickou vlastností pro azbest je jeho sklon vytvářet dlouhé tenké vláknité struktury, které mají tendenci se odštěpovat po délce. Chemický vzorec je Na2Fe2+3Fe3+2Si8O22(OH)2 (Chryzotil); Fe7Si8O22(OH)2 (Amosit). Azbest se dříve využíval jako protihořlavý materiál, poté, co byly zjištěny jeho karcinogenní vlastnosti, se od tohoto využití upustilo.

Azbest má několik typů, ve kterých se vyskytuje. Například: Abchazit (Jefremov 1938) je neuznaný minerál, v podstatě jen jemně vláknitá šedá až nazelenalá odrůda tremolitového azbestu. Je typický zvýšeným obsahem CaO (až 16 %), experimentálně bylo potvrzeno, že vláknité formy vznikají při teplotách 400–550 °C (v závislosti na tlaku). Jeho nálezy jsou uváděny z ložiska azbestu v horském hřebenu Adangia v Abcházii (Gruzie) jako vlákna 10–30 cm dlouhá.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Má typické chemické a fyzikální vlastnosti jako nehořlavost a do určité míry i žáruvzdornost, což se využívalo pro tvorbu ochranných ohnivzdorných hasičských pomůcek. Zejména u vícepodlažních staveb se používalo azbestových nástřiků nebo izolačních desek obsahující azbest. Azbest je pevný a ohebný, takže je ideální pro tvorbu látek. Je také velmi špatným tepelným vodičem a k jeho roztavení dochází až okolo teplot 1 100 °C u amfibolového azbestu až 1 500 °C u serpentinového azbestu (porovnatelné s bodem tání oceli). Je odolný proti kyselinám i zásadám. Azbest nemá charakteristický zápach ani chuť. Spirálová vlákna serpentinového osinku se česky nazývají „hadce“ a rovná u amfibolového „jinorázy“. Relativní permitivita εr např. papíru z azbestu je 3,0 až 4,0.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

V České republice se nenachází žádná významná naleziště, ve kterých by se dal azbest průmyslově dobývat, ale byl objeven na několika lokalitách jako doprovodný minerál ložních rud. Významná naleziště azbestu se nacházejí v Austrálii, USA, Indii a jižní Africe. Světová produkce obnášela v roce 2007 cca 2,3 miliony tun, na kterých se podílelo Rusko 45, Čína 15 a Kazachstán 15 %.

Nebezpečnost[editovat | editovat zdroj]

Ochranná maska pro práci s azbestem
Částečky azbestu v plicní tkání

Nebezpečnost azbestu pro lidský organizmus tkví v malých rozměrech jeho vláknitých struktur. Ty jsou schopny se dostat do vzduchu a odtud do plic. V plicích se azbest zabodává do plicních sklípků a postupem času okolo nich může vzniknout rakovinné bujení. Jedná se tedy o silně karcinogenní látku. Dalšími riziky je fibróza a mesotheliom.[2] Používání azbestu je proto v mnoha zemích zakázáno a v současnosti se pracuje na odstranění azbestu z okolí lidských sídel. Tyto akce jsou ale někdy zdrojem polemiky, protože některé technologie odstraňování azbestu mohou způsobovat větší uvolnění azbestu do prostředí než jeho ponechání na místě. Způsobuje také onemocnění zvané azbestóza - zaprášení plic azbestem, při němž dochází k zjizvení plic způsobenému vdechováním azbestových vláken, způsobuje dušnost a nakonec vede ke smrti.

Regulace[editovat | editovat zdroj]

V České republice je používání azbestu regulováno zákonem o chemických látkách, který zmocňuje k vydání vyhlášky se seznamy nebezpečných chemických látek a chemických přípravků, jejichž uvádění na trh je zakázáno nebo omezeno. Příloha k vyhlášce pro azbest uvádí: „Uvádění na trh, do oběhu nebo používání těchto vláken a výrobků, do nichž jsou tato vlákna záměrně přidávána, je zakázáno“.[3]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SSJČ, heslo "asbest"
  2. http://www.szu.cz/chzp/puda/metodicke-pokyny/odpady_azbest.pdf
  3. ČOI selhala, proto vyzýváme Tescomu: Zastavte nelegální prodej termosek s nebezpečným azbestem!

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Čuchrov F.V. (ed.) (1981): Mineraly: spravočnik. vydavatelství Nauka, Moskva, 83
  • Svoboda & al. (1983): Encyklopedický slovník geologických věd. 1. svazek. Academia Praha
  • DER SPIEGEL (časopis), číslo 50/2008: Koalition der Unwilligen
  • Svoboda, Luboš(2013). Stavební hmoty (volně dostupná elektronická kniha), 950. ISBN 978-80-260-4972-2. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]