Střešní krytina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pokrývání střechy slaměnou krytinou

Střešní krytina je vnější povrch střechy, který chrání budovu před povětrnostními vlivy.

U šikmých střech je většinou složen z drobnějších dílů, které svým tvarem a způsobem pokládání zabraňují protékání vody. Ploché střechy bývají tvořeny souvislou nepropustnou vrstvou.

Druhy střešní krytiny[editovat | editovat zdroj]

Výroba břidlicové střešní krytiny
Břidlicová krytina v německé skladbě, Hillův Mlýn č. p. 20
Tradiční skládané krytiny

Nespalné:

  • Břidlicové desky (přírodní hornina dobře štípatelná na tenké pláty), způsob kladení a tvar desek: německý, anglický, francouzský, český, šupinový[1]
  • Střešní taška pálená
    • Bobrovka – plochá keramická taška, která se klade jednoduše nebo ve dvou vrstvách (dvojitě)
    • Esovka – dvakrát zakřivená taška, která se částečně překrývá
    • Falcovka – plochá profilovaná taška s drážkami po obvodě
    • Hřebenáč – žlábkovitá taška, kterou se kryje hřeben střechy
    • Prejz – pálená taška dvojího žlábkovitého tvaru
Moderní skládané krytiny
Moderní velkoformátové krytiny
Krytí souvislou vrstvou

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KOHOUT, Jaroslav; TOBEK, Antonín; MÜLLER, Pavel. Tesařství : Tradice z pohledu dneška. Praha: Grada Publishing, 1996. 256 s. ISBN 80-7169-413-4. Kapitola B. Krytina břidlová, s. 182, 185–188.