Skelná vata

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Skleněná vata, skelná vata případně skelná vlna je tepelně a zvukově izolační materiál vyrobený ze skleněných vláken, které patří do skupiny minerálních vat.

Sklo je obvykle pro zvýšení pružnosti a snížení lámavosti upraveno. Úprava spočívá jednak v přidávání hliníku (Al) do taveniny skla, nebo obalením vláken do vinylacetátových disperzí. Skleněná vata se vyrábí z vláken o tloušťce 6–9 µm. Vlákno je odolné vůči vysokým teplotám – do 550 °C.

Vlákna se dělí a stlačeným vzduchem nafoukávají do vrstvy požadované tloušťky, která se následně lisuje do pásu. Ten se řeže na jednotlivé desky.

Vata ať už ve formě desek, rolí nebo volně aplikovaná (foukaná izolace) se používá hlavně jako tepelná izolace.

Výhody[editovat | editovat zdroj]

skelná vlna je:

  • nehořlavá, má nejbezpečnější třídu reakce na oheň A1
  • paropropustná, má velmi nízký faktor difúzního odporu
  • vyrobena z přírodních anorganických surovin, proto je šetrná k životnímu prostředí, odolává plísním, houbám a hnilobě
  • výborná akustická izolace
  • stlačitelná, což usnadňuje její přepravu

Nevýhody[editovat | editovat zdroj]

Nevýhodou jsou samotná skleněná vlákna, která jsou velmi tenká a ostrá, zabodávají se do lidské pokožky, ze které se těžce odstraňují. Nebezpečné jsou zvlášť pro oči a dýchací cesty. Z dýchacích cest se uvolňují jen postupně hlenem nebo zarůstají do tkání plic, kde je tento materiál poté prakticky nevylučitelný.

Minerální izolace (skelná i kamenná) není vhodná do míst s vysokou vlhkostí, např. soklové oblasti domů. Výjimku tvoří lehké hydrofilní minerální vlny, které se používají místo zeminy na tzv. zelené střechy nebo v zemědělství.

Mýty[editovat | editovat zdroj]

Největším mýtem[zdroj?] je tvrzení, že při manipulaci se uvolňují minerální vlákna, která jsou karcinogenní. V roce 2001 Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny přehodnotila a změnila klasifikaci minerální vlny (skelné i kamenné) ze skupiny 2B (možná karcinogenní látka) na skupinu 3, což je látka, která nemůže být klasifikována z hlediska karcinogenních účinků na člověka. Výrobci[kdo?] minerálních izolací navíc podstupují dobrovolnou certifikaci u Evropského certifikačního orgánu pro výrobky z minerální vlny (EUCEB).[zdroj?] Jedná se o nezávislý certifikační orgán, který zaručuje, že výrobky jsou vyrobeny z vláken splňujících kritéria pro vyloučení z klasifikace karcinogenních látek.

Chemické složení[editovat | editovat zdroj]

(přepočítáno na hmotnostní procenta oxidů příslušných prvků)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]