Skleněná textilní vlákna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Skleněná textilní vlákna se začala vyrábět koncem 19. století. V odborné literatuře se rozlišují dvě velké skupiny:

Tento článek se zabývá jen vlákny pro textilní výrobky.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Druh skla Pevnost
v tahu

GPa

E-modul

GPa

E (electric) 1,7 – 3,5 69 – 72
S (strength) 2,0 – 4,5 85
C (corrosion) 1,7 – 2,8 70

Sklo je odolné proti ohni a mnoha chemikáliím, má poměrně vysokou pevnost v tahu a nízký modul pružnosti. Vlhkost však pevnost vláken snižuje a odolnost proti trvalému namáhání a pevnost v oděru je rovněž nízká. Průměrná hmotnost je asi 2500 kg/m3, bod tání až přes 1000° C, dlouhodobě snáší sklo teploty až 450° C.

V tabulce je příklad 3 druhů skla nejčastěji používaných k výrobě textilního vlákna. Všechny obsahují nejméně 50 % oxidu křemičitého (SiO2), obsahem ostatních chemických prvků se jednotlivé druhy liší.

Například E-sklo obsahuje 55 % SiO2, 18 % CaO, 8 % Al2O3, 4,6 % MgO a jiné prvky s podíly pod 5 %. Vlákna z E-skla jsou vhodná jako elektroizolační materiál. S-sklo snáší teploty přes 1000° C a je méně pružné. C-sklo je mimořádně odolné proti chemikáliím. [1]

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Skleněná vlákna se vyrábějí ze skelné taveniny.

Tkanina v plátnové vazbě (1100 g/m²)

Metody zvlákňování[editovat | editovat zdroj]

  • Zvlákňování přes trysky: Skelná tavenina při odtahování z trysky rychlostí 30-60 m/sek. tuhne. Jednotlivé filamenty s jemností 4-13 µm se spojují do jednoho svazku, šlichtují a navíjí. Tímto způsobem se vyrábí více než 90% skleněných filamentů.
  • Pro staplová vlákna se používá dvoufázová technologie. V prvním stupni se zhotovují z taveniny tzv pelety, které se případně skladují a ve druhé fázi roztaví a zvlákňují tažením přes trysku s pomocí sítového bubnu rychlostí do 60 m/sek.[2]
  • Foukání přes trysku. Odtah z trysky se provádí stlačeným vzduchem. Rychlostí 150-200 m/sek. se vytahují niti rozdílných délek a ukládají na sítový buben. Odtud se vlákenný materiál odtahuje, prochází olejovou mlhovinou a navíjí na cívku.
  • Tažení tyčemi: 100-200 skleněných tyčí 150-190 cm dlouhých a o průměru 4-5 mm se taví na dolním konci při konstantním posunu. Odletující kapky táhnou vlákna a padají na buben, na který se rychlostí 40-50 m/sek. nitě navíjí, zatímco se kapky odhazují.
  • Modifikované tažení tyčemi: Nitě, které leží na odtahovacím bubnu vedle sebe, se zvedají pomocí proudu vzduchu a vedou do sběrného kanálu. Zde se pak se lámou na různé délky, odtahují a vytváří pramen vláken, který se navíjí jako přást na cívku.

Vlákno se dodává jako hladký nebo tvarovaný filament v tloušťce 400-4000 tex (s průměrem jednotlivých vláken od 6 μm) nebo jako skaná příze 400-2000 tex, případně s mosazným nebo chromovým jádrem.[3] nebo jako stříž.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Svazek skleněných filamentů (UD-Roving)

Staplové příze se dopřádají na odstředivých nebo frikčních strojích. (Prstencové stroje jsou svým systémem udělování zákrutu pro skleněná vlákna nezpůsobilé). Běžně vyráběné příze mají jemnost 125-2000 tex a požívají se většinou pro podkladové tkaniny na tapety a dekorační látky.

Filamenty se zpracovávají na př. na tkaniny ve všech základních vazbách s váhou 600-1300 g/m², tloušťkou 0,8-2 mm, pevností v tahu: osnova 5000 N/5 cm, útek 2500 N/5 cm, bod tání až 1200° C. Ve tkaninách se též kombinuje osnova nebo útek s přízemi z aramidových nebo uhlíkových vláken.[4]

Z tkanin se šijí ochranné oděvy, především pro extrémně horké provozy (hutníci, svářeči).[5]

Vrstvený skleněný pancíř

Tkaniny nebo paralelně ložené filamenty (jednosměrné svazky, angl.: UD-Rovings) se vkládají jako armatury do kompozit a stavebních hmot (snímek vlevo).[6]

Celosvětová výroba skleněných textilních vláken dosáhla v roce 2010 asi 4,7 miliony tun, z toho cca 80% jako roving a 20% příze. [7]

V roce 2005 bylo v Evropě zhotoveno přes milion tun kompozit (tyto plasty obsahují cca. 50 % váhového množství skleněných vláken), které se používají na nejrůznější účely: od nárazníků na auta, přes čluny, vrtule větrných elektráren, až k mostům pro chodce.

Ze skleněných vláken se také zhotovují izolace proti žáru nebo chemickým vlivům ve formě rohoží (soudržnost je zajištěna lisováním nebo prošíváním vrstvy vláken) a hadic, stuh a šňůr.[8]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kořínek: Vlákna pro kompozity, str. 6-16: http://www.volny.cz/zkorinek/vlakna.pdf
  2. Zvlákňování skla (německy): http://www.baumann-online.de/ho_alois-kiessling/facharbeiten/Glasfaser/glas.htm
  3. http://www.hko.de/index.php?option=com_content&task=view&id=22&Itemid=71&lang=de
  4. http://www.hko.de/index.php?option=com_content&task=view&id=114&Itemid=195&lang=de
  5. http://www.hko.de/index.php?option=com_content&task=view&id=83&Itemid=161&lang=
  6. http://de.wikipedia.org/wiki/Glasfaserverst%C3%A4rkter_Kunststoff
  7. Celosvětová výroba skleněných textilních vláken 2010 (anglicky): http://www.jeccomposites.com/news/composites-news/global-glass-fibre-production-changes-across-board/
  8. http://www.hko.de/