Serpentinit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Serpentinit
serpentinit s chryzotilovým azbestem
serpentinit s chryzotilovým azbestem
Zařazení metamorfovaná hornina
Hlavní minerály antigorit, lizardit, chryzotil, olivín, pyroxeny
Barva(y) černá, zelená
Blok serpentinitu (pravá strana vybroušena)

Serpentinit nebo hadec je druh metamorfované horniny. Vznikla metamorfózou peridotitu. Skládá se ze serpentinu, magnetitu, granátu, pyroxenu a amfibolu.

Slabě zvětralé, jemně vzorované vzorky je možno použít na výrobu drobných ozdobných výbrusů. Vzhledem k větší tvrdosti a obsahu akcesorií je výsledek poměrně pěkný.

Termín zavedl Alexander von Humboldt v roce 1823 podle latinského výrazu serpens (had).[1]

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Serpentinity vznikly přeměnou peridotitů, pyroxenitů a olivinických gaber při procesu serpentinizace. Je to nízkoteplotní, většinou autometamorfní proces[2], při němž dochází k oxidaci a hydrataci na křemík chudých mafických a ultramafických hornin. Dochází k němu většinou už na mořském dně. Na křemík chudé minerály v peridotitech, hlavně olivín a Mg-pyroxeny[2] se mění na minerály serpentinové skupiny (antigorit, chryzotil a lizardit), brucit a magnetit. Vznikají i poměrně vzácné minerály jako awaruit (Ni3Fe). Horniny při tom absorbují velké množství vody a v puklinách narůstající minerály serpentinové skupiny způsobují jejich další rozpukání.

K serpentinizaci dochází i při kontaktní metasomatóze na styku intruziv s dolomity.[3]

Dochází při tom k změně hustoty horniny z 3,3 na 2,7 g/cm3 a zároveň k nárůstu objemu až o 40 %. Je to exotermická reakce, při které se uvolňuje velké množství energie. Může dojít k nárůstu teploty až o 260 °C, což má za následek vznik nevulkanických hydrotermálních žil. Při vzniku magnetitu dochází k reakcím uvolňujícím vodík. Karbonáty a sulfáty jsou redukovány a vzniká metan a sirovodík. Vodík, metan a sirovodík jsou zdrojem energie pro chemotrofní mikrorganismy na dně oceánů.

Složení a vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Serpentinity mají tmavězelenou, zelenou až téměř černou barvu. Texturu mají všesměrnou, zřídka břidličnatou. Bývají často masivní. Pukliny v serpentinitech jsou často vyplněny chryzotilem, jehož vlákna jsou orientována kolmo na stěny pukliny. Vlastní serpentinitová masa je tvořena odrůdami serpentinu a to antigoritem, lizarditem nebo chryzotilem. Z vedlejších minerálů bývá přítomen olivín, pyroxeny, méně chlority a mastek, magnezit, chromit, granát a další. Přítomny bývají i sekundární nerosty, jako různé formy křemene, magnetit a dolomit. Serpentinity s dokonalou břidličnatostí přecházejí do serpentinitových břidlic. Chemickým složením se serpentinity řadí k ultrabazickým horninám, resp. metaultrabazickým horninám.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Leštěný vzorek serpentinitu z Dobšiné

Na Slovensku jsou známy výskyty v Spišsko-gemerském rudohoří, kde jsou vázány na obdukované zbytky meliatika u Dobšiné, Kobeliarova, Jasova, Jaklovců. Nacházejí se i v „kohútské zóně“ veporika u Cinobaně, Klenovce a jinde. Známe jsou i výskyty v podloží východoslovenské pánve u obce Zbudza) a jinde.[3]

Velká ložiska se ve světě nacházejí na Urale v Rusku (Baženěvskoje), v Québecu (Thetford Belt, Jeffrey Mine) v Kanadě a v Kalifornii v USA a v Jihoafrická republika (převážně amfibolové-krokidolitové azbesty). Největšími producenty azbestu jsou Rusko, Čína, Kanada a Kazachstán.[3]

Použití[editovat | editovat zdroj]

Z houževnatých hadců se vyrábí drcené kamenivo, taktéž se využívá jako dekorační kámen, nebo k výrobě speciálních druhů betonu pohlcujících radiaci. V minulosti se také využíval k získávání azbestu. Hadcový azbest, těžený v Dobšiné, se používal k výrobě azbestocementové krytiny.

Slabě zvětralé, jemně vzorované bloky je možno použít k výrobě drobných ozdobných nábrusů nebo jako dekorační kámen (ofikalcit). Na některá ložiska jsou vázána reziduální ložiska niklu.[2] V minulosti se serpentinit těžil pro obsah serpentinových minerálů. Z chryzotilu, který se nacházel v jeho puklinách se vyráběl azbest. Ve 21. století se ve většině západních zemí od těžby serpentinitu pro karcinogenitu některých typů azbestu (hlavně amfibolový) upustilo.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Serpentinit na slovenské Wikipedii.

  1. Přehled názvů hornin [online]. geologie.estranky.cz, [cit. 2016-02-28]. Dostupné online.  
  2. a b c On-line geologická encyklopedie [online]. geology.cz, [cit. 2016-02-28]. Dostupné online.  
  3. a b c Michaeli, E., 2006: Nerastné bohatstvo Slovenskej republiky. Prešovská Univerzita, Prešov, 76 s.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]