Serpentinit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Serpentinit
serpentinit s chryzotilovým azbestem
serpentinit s chryzotilovým azbestem
Zařazení metamorfovaná hornina
Hlavní minerály antigorit, lizardit, chryzotil, olivín, pyroxeny
Barva(y) černá, zelená
Blok serpentinitu (pravá strana vybroušena)

Serpentinit nebo hadec je druh metamorfované horniny, která vznikla z ultrabazických hornin, zejména olivínovců (peridotitů) metasomatickým procesem serpentinizace, při které se olivín přeměnil na serpentin. K této specifické přeměně docházelo při zvýšené teplotě za přínosu vody, někdy i SiO2.[1]

Hadec (Chrastice)

Skládá se ze serpentinu, magnetitu, granátu, pyroxenu a amfibolu.

U světlejších partií některých hadců se setkáváme s atraktivními síťovitými a skvrnitými vzory, které připomínají kůži hada. Jinak jsou hadce obvykle dost tmavé, černozelené až černé. Bývají celistvé, matné nebo smolně lesklé. Jejich stavba je většinou všesměrná. U některých hadců jsou přítomné vyrostlice granátu či pyroxenu.[1]

Slabě zvětralé, jemně vzorované vzorky je možno použít na výrobu drobných ozdobných výbrusů. Vzhledem k větší tvrdosti a obsahu akcesorií je výsledek poměrně pěkný.

V některých hadcích se vyskytují žíly vyplněné hadcovým azbestem, jehož vlákna jsou orientována kolmo k průběhu pukliny. Jindy jsou přítomné žíly bílého až béžového magnezitu.[1]

Termín zavedl Alexander von Humboldt v roce 1823 podle latinského výrazu serpens (had).[2]

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Serpentinity vznikly přeměnou peridotitů, pyroxenitů a olivinických gaber při procesu serpentinizace. Je to nízkoteplotní, většinou autometamorfní proces[3], při němž dochází k oxidaci a hydrataci na křemík chudých mafických a ultramafických hornin. Dochází k němu většinou už na mořském dně. Na křemík chudé minerály v peridotitech, hlavně olivín a Mg-pyroxeny[3] se mění na minerály serpentinové skupiny (antigorit, chryzotil a lizardit), brucit a magnetit. Vznikají i poměrně vzácné minerály jako awaruit (Ni3Fe). Horniny při tom absorbují velké množství vody a v puklinách narůstající minerály serpentinové skupiny způsobují jejich další rozpukání.

K serpentinizaci dochází i při kontaktní metasomatóze na styku intruziv s dolomity.[4]

Dochází při tom k změně hustoty horniny z 3,3 na 2,7 g/cm3 a zároveň k nárůstu objemu až o 40 %. Je to exotermická reakce, při které se uvolňuje velké množství energie. Může dojít k nárůstu teploty až o 260 °C, což má za následek vznik nevulkanických hydrotermálních žil. Při vzniku magnetitu dochází k reakcím uvolňujícím vodík. Karbonáty a sulfáty jsou redukovány a vzniká metan a sirovodík. Vodík, metan a sirovodík jsou zdrojem energie pro chemotrofní mikrorganismy na dně oceánů.

Složení a vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Serpentinity mají tmavězelenou, zelenou až téměř černou barvu. Texturu mají všesměrnou, zřídka břidličnatou. Bývají často masivní. Pukliny v serpentinitech jsou často vyplněny chryzotilem, jehož vlákna jsou orientována kolmo na stěny pukliny. Vlastní serpentinitová masa je tvořena odrůdami serpentinu a to antigoritem, lizarditem nebo chryzotilem. Z vedlejších minerálů bývá přítomen olivín, pyroxeny, méně chlority a mastek, magnezit, chromit, granát a další. Přítomny bývají i sekundární nerosty, jako různé formy křemene, magnetit a dolomit. Serpentinity s dokonalou břidličnatostí přecházejí do serpentinitových břidlic. Chemickým složením se serpentinity řadí k ultrabazickým horninám, resp. metaultrabazickým horninám.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Leštěný vzorek serpentinitu z Dobšiné

Na Slovensku jsou známy výskyty v Spišsko-gemerském rudohoří, kde jsou vázány na obdukované zbytky meliatika u Dobšiné, Kobeliarova, Jasova, Jaklovců. Nacházejí se i v „kohútské zóně“ veporika u Cinobaně, Klenovce a jinde. Známe jsou i výskyty v podloží východoslovenské pánve (u obce Zbudza) a jinde.[4]

Velká ložiska se ve světě nacházejí na Urale v Rusku (Baženěvskoje), v Québecu (Thetford Belt, Jeffrey Mine) v Kanadě a v Kalifornii v USA a v Jihoafrická republika (převážně amfibolové-krokidolitové azbesty). Největšími producenty azbestu jsou Rusko, Čína, Kanada a Kazachstán.[4]

Použití[editovat | editovat zdroj]

Z houževnatých hadců se vyrábí drcené kamenivo, taktéž se využívá jako dekorační kámen, nebo k výrobě speciálních druhů betonu pohlcujících radiaci. V minulosti se také využíval k získávání azbestu. Hadcový azbest, těžený v Dobšiné, se používal k výrobě azbestocementové krytiny.

Slabě zvětralé, jemně vzorované bloky je možno použít k výrobě drobných ozdobných nábrusů nebo jako dekorační kámen (ofikalcit). Na některá ložiska jsou vázána reziduální ložiska niklu.[3] V minulosti se serpentinit těžil pro obsah serpentinových minerálů. Z chryzotilu, který se nacházel v jeho puklinách se vyráběl azbest. Ve 21. století se ve většině západních zemí od těžby serpentinitu pro karcinogenitu některých typů azbestu (hlavně amfibolový) upustilo.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Serpentinit na slovenské Wikipedii.

  1. a b c HONS, Richard Jan. Atlas našich hornin. 1.. vyd. Praha : ALADIN agency, 2017. 200 s. ISBN 978-80-906737-4-8. S. 153, 154.  
  2. Přehled názvů hornin [online]. geologie.estranky.cz, [cit. 2016-02-28]. Dostupné online.  
  3. a b c On-line geologická encyklopedie [online]. geology.cz, [cit. 2016-02-28]. Dostupné online.  
  4. a b c Michaeli, E., 2006: Nerastné bohatstvo Slovenskej republiky. Prešovská Univerzita, Prešov, 76 s.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]