Mohelno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Mohelno (rozcestník).
Mohelno
náměstí v Mohelně
náměstí v Mohelně
Znak městyse MohelnoVlajka městyse Mohelno
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
LAU 2 (obec)CZ0634 591173
Pověřená obecNáměšť nad Oslavou
Obec s rozšířenou působnostíNáměšť nad Oslavou
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°6′51″ s. š., 16°11′25″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 349 (2022)[1]
Rozloha17,53 km²
Katastrální územíMohelno
Nadmořská výška345 m n. m.
PSČ675 75
Počet domů543 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa úřadu městyseMohelno 84
67575 Mohelno
obec.mohelno@tiscali.cz
StarostaJiří Šanda
Oficiální web: mohelno-obec.cz
Mohelno
Mohelno
Další údaje
Kód obce591173
Kód části obce98051
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městys Mohelno (německy Mohleno[3]) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Mohelno se nachází asi 30 km jihovýchodně od města Třebíč a 11 km jižně od města Náměšť nad Oslavou. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Senorady, Kuroslepy, Dukovany, Kladeruby nad Oslavou, Lhánice, Slavětice a Kramolín.

Název[editovat | editovat zdroj]

Jméno sídla je původem přídavné jméno mogylno ("mohylné", tj. místo) označující místo, kde se vyskytovaly mohyly. Z roku 1286 ojediněle doložen tvar Mohylnice (zapsáno jako Mohilniche). Podoby s -y- doloženy ještě v 16. století, ale už od 14. století se objevují varianty s -e-. Střídání těchto hlásek zřejmě není nářeční, nýbrž souvisí s neslovanským původem slova mohyla (-e- mají místní jména odvozená od slova mohyla i mimo oblast středomoravských nářečí (mj. v Čechách)).[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V paleolitu bylo dokázáno osídlení několika lokalit v okolí Mohelna, např. jsou doloženy nálezy na trati Boleniska na táhlém návrší východně od obce. Jde o jednu z největších mladopaleolitických lokalit na Moravě patřící do szeletienu-bohunicienu (cca 40 000-35 000 let př. n. l.).

Další nálezy kamenných artefaktů z doby aurignacienu proběhly na trati Mančalov. Na břehu mohelenské přehradní nádrže v trati Plevovce byly nalezeny stopy kamenných podlah dočasných obydlí – jedny z vůbec nejstarších lidských staveb ve střední Evropě datovaných přibližně 21 tisíc let př. n. l.[5]

Nedaleko Mohelna na břehu Dalešické přehrady byly v 21. století odkryty pozůstatky a základy domů z doby kolem 23 tisíc let př. n. l. Celkem byly mezi lety 2013 a 2022 odkryty 4 domy a přibližně 20 tisíc předmětů. Domy mají v průměru kolem 3 metrů a jsou uspořádány do půlkruhového tvaru. Z toho archeologové usuzují, že by mělo jít o sezonně využívanou osadu.[6]

Již ve 12. století se na místě obce nacházelo opevněné místo, první písemná zmínka o obci pochází z roku 1234, v letech 1237–1349 v Mohelnu sídlil královský purkrabí a byly zde župní úřady. Roku 1350 vlastnil Mohelno hrabě Purkart, v roce 1358 pak získal Mohelno Čeněk z Lípy a prodal je Vaňkovi z Potštejna. Po jeho smrti pak Mohelno zabral markrabě Jan a to roku 1368 zaměnil s Jindřichem z Vartenberka, ten však roku 1379 prodal městečko Albertovi z Cimburka, ale Albert hned roku 1381 předal svým bratrům veškeré majetky na Mohelně, nicméně roku 1398 pak prodal Mohelno Janovi a Jindřichovi z Meziříčí. Po jejich smrti chtěl majetky získat právoplatně Lacek z Kravař, ale to nešlo, neboť je násilím až do roku 1409 ovládal Leva z Náchoda. Po tomto roce se předlužený statek prodal mnoha menším majitelům. Dalším majitelem celého městečka byl Petr Gewczer, který vlastnil městečko až do smrti v roce 1446, po něm zdědily Mohelno jeho tři dcery s manžely, kdy až do roku 1508 probíhaly spory o majetek, v roce 1508 skoupil větší část městečka Zbyněk z Králic, ten v roce 1510 skoupil i druhou polovinu městečka společně se svým bratrancem Vítem z Králic a pak roku 1512 se spojili i s Vilémem z Pernštejna.

Zbyněk i Vít z Králic brzy zemřeli a jejich majetek zdědil Vilém z Pernštejna, který je přenechal svému synovi Janovi z Pernštejna, až v roce 1522 byly k Mohelnu opět připojeny vesnice Lhánice, Kladeruby, Kramolín, Březník, Kuroslepy a Popůvky, téhož roku však Jan z Pernštejna prodal Jedov a v roce 1527 i ostatní majetky v Mohelnu a okolí Václavovi z Lomnice a na Náměšti a Mohelno se stalo součástí náměšťského panství.[7]

V roce 1536 Václav zemřel a náměšťské panství zdědili jeho synové Znat a Oldřich, Oldřich po smrti Znata se stal majitelem celého panství a značně jej rozšířil, zemřel v roce 1567 a panství zdědil Jan st. ze Žerotína, po jeho smrti zdědil majetek Karel ze Žerotína a náměšťské panství svěřil Janovi Divišovi, ten zemřel v roce 1616, v tu dobu panství opět spravoval Karel ze Žerotína. V roce 1628 byl Karel vyhnán a byl donucen prodat panství Albrechtovi Fridlantskému a Žanaskému, ten však v tom samém roce prodal panství Janovi Baptistovi z Verdenberka. V roce 1743 pak zakoupila panství Františka z Kufštejna a posléze v roce 1752 zakoupili panství Haugvicové, kteří vlastnili panství až do zrušení šlechtických nároků.[8]

V roce 1900 byla v obci otevřena četnická stanice, po roce 1945 Sbor národní bezpečnosti. V roce 1885 byla v obci otevřena pošta, v roce 1897 záložna, v roce 1930 i filiálka městské spořitelny v Třebíči. V roce 1837 byla postavena nová škola u věže, roku 1908 i živnostenská pokračovací škola, roku 1919 i měšťanská škola. V roce 1925 bylo v obci otevřeno kino, druhé bylo otevřeno v roce 1933.

V roce 1871 byl založen čtenářský spolek, v roce 1889 hasiči, v roce 1896 hospodářská besídka, v roce 1911 řemeslnický živnostenský spolek a v roce 1924 byla založena Domovina, rybářský spolek. V roce 1919 byly založeny spolky Orel[3] a Sokol. V roce 1974 bylo v obci postaveno zdravotní středisko.[9] V roce 1948 byl Orel rozpuštěn, v letech 1991-2006 se místní nadšenci pokusili obnovit jeho činnost. V roce 2003 skupina bývalých členů Sokola obnovila zašlou slávu TJ Sokol Mohelno[10] a pořádá v obci sportovní akce. Mohelenská chasa pořádá každoročně v polovině října krojované hody.[11] V roce 2021 bylo rekonstruováno zdravotní středisko, v horním patře budovy bylo vybudováno 5 startovacích bytů.[9]

Od 12. dubna 2007 byl obci vrácen status městyse.[12]

Do roku 1849 patřilo Mohelno do náměšťského panství, od roku 1850 patřilo do okresu Moravský Krumlov, od roku 1868 do okresu Třebíč, mezi lety 1949 a 1960 do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč.[13] Do roku 1890 byla součástí obce i vesnice Lhánice.

Muzeum Mohelenska[editovat | editovat zdroj]

Dne 25. srpna 2018 bylo díky místním nadšencům otevřeno muzeum Mohelenska na místní faře ve dvoře. Dne 10. června 2019 bylo muzeum přestěhováno do podkroví Galerie Stodola. Kromě archeologických nálezů,[14] rondelu[15] nebo mohylám[16] se věnuje i výzkumu hadcové stepi, významným osobnostem Mohelenska nebo výročí 100 let republiky.

Vývoj počtu obyvatel Mohelna[17]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1 098 1 171 1 185 1 278 1 306 1 403 1 521 1 338 1 537 1 524 1 487 1 401 1 429

Politika[editovat | editovat zdroj]

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Mohelno
2006[18] 2010[19] 2013[20] 2017[21] 2021[22]
1. ČSSD (38.61 %) ČSSD (26.92 %) ČSSD (23.23 %) ANO (32.0 %) ANO (28.95 %)
2. ODS (22.89 %) KSČM (19.07 %) KSČM (22.94 %) KSČM (11.7 %) SPOLU (22.19 %)
3. KSČM (20.59 %) VV (14.72 %) ANO 2011 (17.5 %) SPD (10.81 %) PŘÍSAHA (14.07 %)
účast 63.58 % (742 z 1167) 62.22 % (717 z 1154) 59.49 % (683 z 1148) 60.86 % (679 z 1119) 65.57 % (739 z 1127)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Mohelno
2008[23] 2012[24] 2016[25] 2020[26]
1. ČSSD (34.57 %) KSČM (31.72 %) STAN+SNK ED (22.92 %) ANO (22.15 %)
2. KSČM (26.86 %) ČSSD (26.39 %) KSČM (16.33 %) KDU-ČSL (13.47 %)
3. SNK ED (13.31 %) KDU-ČSL (10.91 %) ANO 2011 (15.47 %) Piráti (10.47 %)
účast 37.10 % (429 z 1159) 36.08 % (418 z 1164) 31.00 % (350 z 1129) 30.13 % (335 z 1112)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (259 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (151 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (131 hlasů). Volební účast byla 66.32 %, tj. 768 ze 1158 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (552 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (189 hlasů). Volební účast byla 64.80 %, tj. 742 ze 1145 oprávněných voličů.[27]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (379 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (154 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (73 hlasů). Volební účast byla 66.84 %, tj. 750 ze 1122 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (520 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (265 hlasů). Volební účast byla 70.81 %, tj. 786 ze 1110 oprávněných voličů.[28]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Mohelně.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Celkový pohled

    Celkový pohled

  • Fara a kostel Všech svatých

    Fara a kostel Všech svatých

  • Náměstí

    Náměstí

  • Renesanční radnice z roku 1546

    Renesanční radnice z roku 1546

  • Socha sv. Jana Nepomuckého

    Socha sv. Jana Nepomuckého

  • Pomník obětem 2. světové války

    Pomník obětem 2. světové války

  • Boží muka sv. Antoníček

    Boží muka sv. Antoníček

  • Mohelenská hadcová step a meandr Jihlavy

    Mohelenská hadcová step a meandr Jihlavy

  • Hráz nádrže Mohelno

    Hráz nádrže Mohelno

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Farnost Mohelno[editovat | editovat zdroj]

Římskokatolická farnost Mohelno se nachází v brněnské diecézi, v třebíčském děkanství.

Do farnosti patří pět obcí: Mohelno, Senorady, Kladeruby nad Oslavou, Lhánice a Kramolín. V těchto obcích žije asi 2350 obyvatel. Obyvatelé jsou buď katolíci nebo bez vyznání. Na území farnosti je NPR Mohelenská hadcová step, rozhledna Babylon, přírodní park Střední Pojihlaví, mohelenská a Dalešickou vodní nádrž s lodní dopravou a malebná údolí řek Oslavy a Chvojnice.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. ↑ a b c BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 101–102. 
  4. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 90, 91.
  5. ↑ ŠANDA, Jiří. Z historie městyse [online]. Mohelno: Městys Mohelno, 2006-02-23 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  6. ↑ ČTK. Objev u Mohelna: archeologové odkryli další dům pravěkých lovců. Třebíčský deník. 2022-06-29. Dostupné online [cit. 2022-09-19]. 
  7. ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 332 s. S. 240–261. 
  8. ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 362 s. S. 77–99. 
  9. ↑ a b ŘÍHOVÁ, Ivana. V Mohelně přestavují zdravotní středisko. K doktorům přibydou byty pro mladé. Třebíčský deník. 2021-09-09. Dostupné online [cit. 2021-10-22]. 
  10. ↑ Historie [online]. Mohelno: TJ Sokol Mohelno [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  11. ↑ MOHELNO krojované hody [online]. YouTube, 2013-10-29 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  12. ↑ Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007
  13. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 186. 
  14. ↑ Fotografie vybraných nálezů z okolí Mohelna [online]. Mohelno: Muzeum Mohelenska [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  15. ↑ POULOVÁ, Blanka. Rondel u Mohelna je unikátním nálezem. Česká televize [online]. Česká televize, 2009-11-30 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  16. ↑ MOHELNO, okr. Třebíč, Kraj Vysočina [online]. Archeologický atlas ČR [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  17. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589. 
  18. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  24. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  25. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  26. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  27. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  28. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města, městyse a obce okresu Třebíč
Babice • Bačice • Bačkovice • Benetice • Biskupice-Pulkov • Blatnice • Bohušice • Bochovice • Bransouze • Březník • Budišov • Budkov • Cidlina • Čáslavice • Častohostice • Čechočovice • Čechtín • Červená Lhota • Číhalín • Číchov • Čikov • Číměř • Dalešice • Dědice • Dešov • Dolní Lažany • Dolní Vilémovice • Domamil • Dukovany • Hartvíkovice • Heraltice • Hluboké • Hodov • Horní Heřmanice • Horní Smrčné • Horní Újezd • Horní Vilémovice • Hornice • Hrotovice • Hroznatín • Hvězdoňovice • Chlístov • Chlum • Chotěbudice • Jakubov u Moravských Budějovic • Jaroměřice nad Rokytnou • Jasenice • Jemnice • Jinošov • Jiratice • Kamenná • Kdousov • Kladeruby nad Oslavou • Klučov • Kojatice • Kojatín • Kojetice • Komárovice • Koněšín • Kostníky • Kouty • Kozlany • Kožichovice • Krahulov • Kralice nad Oslavou • Kramolín • Krhov • Krokočín • Kuroslepy • Láz • Lesná • Lesní Jakubov • Lesonice • Lesůňky • Lhánice • Lhotice • Lipník • Litohoř • Litovany • Lomy • Loukovice • Lovčovice • Lukov • Markvartice • Martínkov • Mastník • Menhartice • Meziříčko • Mikulovice • Mladoňovice • Mohelno • Moravské Budějovice • Myslibořice • Naloučany • Náměšť nad Oslavou • Nárameč • Nimpšov • Nová Ves • Nové Syrovice • Nový Telečkov • Ocmanice • Odunec • Okarec • Okřešice • Okříšky • Opatov • Oponešice • Ostašov • Pálovice • Petrovice • Petrůvky • Pokojovice • Police • Popůvky • Pozďatín • Přeckov • Předín • Přešovice • Přibyslavice • Příštpo • Pucov • Pyšel • Rácovice • Račice • Radkovice u Budče • Radkovice u Hrotovic • Radonín • Radošov • Radotice • Rapotice • Rohy • Rokytnice nad Rokytnou • Rouchovany • Rudíkov • Římov • Sedlec • Slavětice • Slavičky • Slavíkovice • Smrk • Stařeč • Stropešín • Střítež • Studenec • Studnice • Sudice • Svatoslav • Šebkovice • Štěměchy • Štěpkov • Trnava • Třebelovice • Třebenice • Třebíč • Třesov • Valdíkov • Valeč • Vícenice • Vícenice u Náměště nad Oslavou • Vladislav • Vlčatín • Výčapy • Zahrádka • Zárubice • Zašovice • Zvěrkovice • Želetava
legenda: město, městys .
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mohelno&oldid=21691318“