Mohelno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mohelno
náměstí v Mohelně
náměstí v Mohelně
Znak městyse MohelnoVlajka městyse Mohelno
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
LAU 2 (obec)CZ0634 591173
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíNáměšť nad Oslavou
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 341 (2021)[1]
Rozloha17,53 km²
Katastrální územíMohelno
Nadmořská výška345 m n. m.
PSČ675 75
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa úřadu městyseMohelno 84
67575 Mohelno
obec.mohelno@tiscali.cz
StarostaJiří Šanda
Oficiální web: mohelno-obec.cz
Mohelno
Mohelno
Další údaje
Kód obce591173
Kód části obce98051
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městys Mohelno (německy Mohleno[2]) se nachází v okrese TřebíčKraji Vysočina. Mohelno se nachází asi 30 km jihovýchodně od města Třebíč a 11 km jižně od města Náměšť nad Oslavou. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Senorady, Kuroslepy, Dukovany, Kladeruby nad Oslavou, Lhánice, Slavětice a Kramolín.

Název[editovat | editovat zdroj]

Jméno sídla je původem přídavné jméno mogylno ("mohylné", tj. místo) označující místo, kde se vyskytovaly mohyly. Z roku 1286 ojediněle doložen tvar Mohylnice (zapsáno jako Mohilniche). Podoby s -y- doloženy ještě v 16. století, ale už od 14. století se objevují varianty s -e-. Střídání těchto hlásek zřejmě není nářeční, nýbrž souvisí s neslovanským původem slova mohyla (-e- mají místní jména odvozená od slova mohyla i mimo oblast středomoravských nářečí (mj. v Čechách)).[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V paleolitu bylo dokázáno osídlení několika lokalit v okolí Mohelna, např. jsou doloženy nálezy na trati Boleniska na táhlém návrší východně od obce. Jde o jednu z největších mladopaleolitických lokalit na Moravě patřící do szeletienu-bohunicienu (cca 40 000-35 000 let př. n. l.).

Další nálezy kamenných artefaktů z doby aurignacienu proběhly na trati Mančalov. Na břehu mohelenské přehradní nádrže v trati Plevovce byly nalezeny stopy kamenných podlah dočasných obydlí – jedny z vůbec nejstarších lidských staveb ve střední Evropě datovaných přibližně 21 tisíc let př. n. l.[4]

Již ve 12. století se na místě obce nacházelo opevněné místo, první písemná zmínka o obci pochází z roku 1234, v letech 12371349 v Mohelnu sídlil královský purkrabí a byly zde župní úřady. Roku 1350 vlastnil Mohelno hrabě Purkart, v roce 1358 pak získal Mohelno Čeněk z Lípy a prodal je Vaňkovi z Potštejna. Po jeho smrti pak Mohelno zabral markrabě Jan a to roku 1368 zaměnil s Jindřichem z Vartenberka, ten však roku 1379 prodal městečko Albertovi z Cimburka, ale Albert hned roku 1381 předal svým bratrům veškeré majetky na Mohelně, nicméně roku 1398 pak prodal Mohelno Janovi a Jindřichovi z Meziříčí. Po jejich smrti chtěl majetky získat právoplatně Lacek z Kravař, ale to nešlo, neboť je násilím až do roku 1409 ovládal Leva z Náchoda. Po tomto roce se předlužený statek prodal mnoha menším majitelům. Dalším majitelem celého městečka byl Petr Gewczer, který vlastnil městečko až do smrti v roce 1446, po něm zdědily Mohelno jeho tři dcery s manžely, kdy až do roku 1508 probíhaly spory o majetek, v roce 1508 skoupil větší část městečka Zbyněk z Králic, ten v roce 1510 skoupil i druhou polovinu městečka společně se svým bratrancem Vítem z Králic a pak roku 1512 se spojili i s Vilémem z Pernštejna.

Zbyněk i Vít z Králic brzy zemřeli a jejich majetek zdědil Vilém z Pernštejna, který je přenechal svému synovi Janovi z Pernštejna, až v roce 1522 byly k Mohelnu opět připojeny vesnice Lhánice, Kladeruby, Kramolín, Březník, Kuroslepy a Popůvky, téhož roku však Jan z Pernštejna prodal Jedov a v roce 1527 i ostatní majetky v Mohelnu a okolí Václavovi z Lomnice a na Náměšti a Mohelno se stalo součástí náměšťského panství.[5]

V roce 1536 Václav zemřel a náměšťské panství zdědili jeho synové Znat a Oldřich, Oldřich po smrti Znata se stal majitelem celého panství a značně jej rozšířil, zemřel v roce 1567 a panství zdědil Jan st. ze Žerotína, po jeho smrti zdědil majetek Karel ze Žerotína a náměšťské panství svěřil Janovi Divišovi, ten zemřel v roce 1616, v tu dobu panství opět spravoval Karel ze Žerotína. V roce 1628 byl Karel vyhnán a byl donucen prodat panství Albrechtovi Fridlantskému a Žanaskému, ten však v tom samém roce prodal panství Janovi Baptistovi z Verdenberka. V roce 1743 pak zakoupila panství Františka z Kufštejna a posléze v roce 1752 zakoupili panství Haugvicové, kteří vlastnili panství až do zrušení šlechtických nároků.[6]

Do roku 1890 byla součástí obce i vesnice Lhánice. Mezi lety 1949 a 1960 byla obec začleněna do okresu Velká Bíteš. V roce 1900 byla v obci otevřena četnická stanice, po roce 1945 Sbor národní bezpečnosti. V roce 1885 byla v obci otevřena pošta, v roce 1897 záložna, v roce 1930 i filiálka městské spořitelny v Třebíči. V roce 1837 byla postavena nová škola u věže, roku 1908 i živnostenská pokračovací škola, roku 1919 i měšťanská škola. V roce 1925 bylo v obci otevřeno kino, druhé bylo otevřeno v roce 1933.

V roce 1871 byl založen čtenářský spolek, v roce 1889 hasiči, v roce 1896 hospodářská besídka, v roce 1911 řemeslnický živnostenský spolek a v roce 1924 byla založena Domovina, rybářský spolek. V roce 1919 byly založeny spolky Orel[2] a Sokol. V roce 1974 bylo v obci postaveno zdravotní středisko.[7] V roce 1948 byl Orel rozpuštěn, v letech 1991-2006 se místní nadšenci pokusili obnovit jeho činnost. V roce 2003 skupina bývalých členů Sokola obnovila zašlou slávu TJ Sokol Mohelno[8] a pořádá v obci sportovní akce. Mohelenská chasa pořádá každoročně v polovině října krojované hody.[9] V roce 2021 bylo rekonstruováno zdravotní středisko, v horním patře budovy bylo vybudováno 5 startovacích bytů.[7]

Od 12. dubna 2007 byl obci vrácen status městyse.[10]

Muzeum Mohelenska[editovat | editovat zdroj]

Dne 25. srpna 2018 bylo díky místním nadšencům otevřeno muzeum Mohelenska na místní faře ve dvoře. Dne 10. června 2019 bylo muzeum přestěhováno do podkroví Galerie Stodola. Kromě archeologických nálezů,[11] rondelu[12] nebo mohylám[13] se věnuje i výzkumu hadcové stepi, významným osobnostem Mohelenska nebo výročí 100 let republiky.

Vývoj počtu obyvatel Mohelna[14]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1 098 1 171 1 185 1 278 1 306 1 403 1 521 1 338 1 537 1 524 1 487 1 401 1 429

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Mohelně.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Farnost Mohelno[editovat | editovat zdroj]

Římskokatolická farnost Mohelno se nachází v brněnské diecézi, v třebíčském děkanství.

Do farnosti patří pět obcí: Mohelno, Senorady, Kladeruby nad Oslavou, Lhánice a Kramolín. V těchto obcích žije asi 2350 obyvatel. Obyvatelé jsou buď katolíci nebo bez vyznání. Na území farnosti je NPR Mohelenská hadcová step, rozhledna Babylon, přírodní park Střední Pojihlaví, mohelenská a Dalešickou vodní nádrž s lodní dopravou a malebná údolí řek Oslavy a Chvojnice.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. a b c BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 101–102. 
  3. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 90, 91.
  4. ŠANDA, Jiří. Z historie městyse [online]. Mohelno: Městys Mohelno, 2006-02-23 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  5. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 332 s. S. 240–261. 
  6. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 362 s. S. 77–99. 
  7. a b ŘÍHOVÁ, Ivana. V Mohelně přestavují zdravotní středisko. K doktorům přibydou byty pro mladé. Třebíčský deník. 2021-09-09. Dostupné online [cit. 2021-10-22]. (česky) 
  8. Historie [online]. Mohelno: TJ Sokol Mohelno [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  9. MOHELNO krojované hody [online]. YouTube, 2013-10-29 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  10. Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007
  11. Fotografie vybraných nálezů z okolí Mohelna [online]. Mohelno: Muzeum Mohelenska [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  12. POULOVÁ, Blanka. Rondel u Mohelna je unikátním nálezem. Česká televize [online]. Česká televize, 2009-11-30 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  13. MOHELNO, okr. Třebíč, Kraj Vysočina [online]. Archeologický atlas ČR [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  14. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]