Hroznatín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: Hroznětín.
Hroznatín
Centrum Hroznatína
Centrum Hroznatína
Znak obce HroznatínVlajka obce Hroznatín
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0634 550639
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Třebíč
Okres (LAU 1) Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 113 (2020)[1]
Rozloha 3,91 km²
Katastrální území Hroznatín
Nadmořská výška 587 m n. m.
PSČ 675 05
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Hroznatín 21
675 05 Rudíkov
hroznatin.obec@seznam.cz
Starostka Bc. Jana Uchytilová
Oficiální web: www.hroznatin.cz
Hroznatín
Hroznatín
Další údaje
Kód části obce 143251
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hroznatín je obec v okrese Třebíč. Žije zde 113[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Vlčatín, Benetice, Bochovice, Horní Vilémovice, Rudíkov, Přeckov a Horní Heřmanice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Rodný dům Ludvíka Svobody

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1365. Název nese podle svého zakladatele Hroznaty.[2] První písemná zmínka pochází z roku 1365, kdy je zmíněno věno Jana z Meziříčí manželce Anně ze Šternberka. V roce 1447 se majitelem vesnice stal Mikuláš z Náramče, ale ten ji hned téhož roku prodal Anně z Březníka. V roce 1453 pak zakoupil vesnici Ondřej Něpra z Oslavice na Pozďatíně, jeho syn Mikuláš Něpr pak v roce 1497 prodal Zikmundovi z Mírova Pozďatín, Vlčatín, Hroznatín a Bochovice. V roce 1538 pak vesnice přešla do majetku Smilovi Osovskému z Doubravice a v roce 1555 pak vesnici získal Burian Osovský z Doubravice, který ji prodal Oldřichovi z Lomnice a vesnice tak patřila pod náměšťské panství. V roce 1881 byl Jindřichem Haugwicem prodán Hroznatín, Batouchovice, Vlčatín a Bochovice Ludvíkovi a Jindřichovi Hellerovým a Adolfovi Lieblichovi. [3]

Roku 1895 se ve vesnici narodil československý prezident a generál Ludvík Svoboda. Po propuštění z vězení v roce 1952 pracoval krátce ve zdejším JZD, v obci také žila jeho manželka Irena Svobodová. Během první světové války byla velká část občanů mužského pohlaví povolána do války, ve válce umřelo 6 mužů ze vsi. V roce 1928 byla dokončena stavba silnice mezi Rudíkovem a Hroznatínem a v roce 1947 pak byla vybudována silnice mezi Hroznatínem a spojkou mezi Beneticemi a Bochovicemi a téhož roku byl v obci zaveden vodovod. V roce 1949 pak bylo v obci založeno JZD a v roce 1951 pak také sbor dobrovolných hasičů. Od roku 1960 připadl Hroznatín správně pod okres Třebíč, do té doby byl v okresu Velké Meziříčí. Roku 1961 bylo místní JZD sloučeno s JZD Rudíkov a v roce 1964 byl Hroznatín začleněn pod Rudíkov. V září 1969 navštívil obec rodák a prezident ČSSR Ludvík Svoboda. Od roku 1970 do roku 1975 probíhala v Hroznatíně stavba nové školní budovy, ta pak byla otevřena v roce 1975. V roce 1980 pak byla odhalena pamětní deska Ludvíka Svobody a v roce 1985 byl v jeho rodném domě otevřen Památník armádního generála Ludvíka Svobody.[3]

V roce 1990[4] se Hroznatín správně oddělil od Rudíkova a stal se samostatnou obcí a roku 1992 byla ukončena činnost Památníku Ludvíka Svobody. Roku 2000 byla postavena zvonička na návsi a v roce 2003 byla obec plynofikována.[3]

V roce 2019 bylo rozhodnuto, že obec v obci vyčlení pozemek pro stavbu nového kulturního domu, část staveb provedou v rámci brigády dobrovolně přímo občané obce.[5] Stavba byla dokončena v červenci roku 2020, cena nakonec dosáhla 6,3 milionu Kč, proti původně plánovaných 9,3 milionu Kč.[6] Slavnostní otevření kulturního domu bylo spojeno s oslavami 655 let od první písemné zmínky.[7]

Vývoj počtu obyvatel Hroznatína[8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 152 189 170 167 176 208 186 164 176 158 146 112 99

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Kultura a turismus[editovat | editovat zdroj]

U Hroznatína byl postavena na vodovodu z vodní nádrže Mostiště vodojem v podobě jehlanu.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. MARTÍNEK, Jiřín. Rodné domy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha: Olympia, 2010. 166 s. ISBN 978-80-7376-202-5. Kapitola Hroznatín, s. 129–130. 
  3. a b c http://hroznatin.cz/o-hroznatine/historie/
  4. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy : 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně 383 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86931-59-3, ISBN 80-86931-59-5. OCLC 741403440 S. 93. 
  5. JAKUBCOVÁ, Hana. Vesnice si hlavně brigádnicky postaví nový kulturní dům. trebicsky.denik.cz. 2019-05-25. Dostupné online [cit. 2019-05-29]. (česky) 
  6. JAKUBCOVÁ, Hana. Nadřeli se, ale stálo to zato. V Hroznatíně si sami postavili kulturní dům. Třebíčský deník. 2020-07-07. Dostupné online [cit. 2020-09-02]. (česky) 
  7. REDAKCE. Dobrá věc se podařila. V Hroznatíně otevřou brigádnicky postavený kulturák. Třebíčský deník. 2020-09-05. Dostupné online [cit. 2020-10-06]. (česky) 
  8. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587. 
  9. ČERNÝ, Kamil. Vodovod by pokryl spotřebu i třikrát. Třebíčský deník [online]. VLP, 2016-12-16 [cit. 2016-12-17]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]