Bohušice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Bohušice (rozcestník).
Bohušice
Náves s památkově chráněnou kapličkou sv. Cyrila a Metoděje
Náves s památkově chráněnou kapličkou sv. Cyrila a Metoděje
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0634 550400
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Okres (LAU 1) Třebíč (CZ0634)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Moravské Budějovice
Historická země Morava
Katastrální území Bohušice
Katastrální výměra 5,26 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 136 (2019)[1]
Nadmořská výška 440 m n. m.
PSČ 675 51
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Bohušice
Bohušice 1
675 51 Jaroměřice n/R.
Starosta František Plocek
Oficiální web: www.obecbohusice.cz
Email: ou.bohusice@volny.cz
Bohušice
Bohušice
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohušice (s předložkou 2. pád do Bohušic, 6. pád v Bohušicích) jsou obec ležící jižně od města Třebíče a na severovýchod od města Moravských Budějovic. Nadmořská výška obce je 431 metrů nad mořem. Žije zde 136[1] obyvatel. Od roku 1990 jsou Bohušice samostatnou obcí s vlastní samosprávou. V jihozápadní části obce se nachází rozsáhlý Bohušický rybník (dříve až 17 ha, dnes je v soukromém vlastnictví, slouží jako rybník chovný a přibližná rozloha je asi 15 ha).

Sousedními obcemi sídla jsou Vícenice, Dolní Lažany, Jaroměřice nad Rokytnou, Blatnice a Lukov.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název se vyvíjel od varianty de Bohuschycz (1355), in Bohussicz (1381), Bohussicze (1448, 1481, 1526), v Bohussijczich (1532), Baussycze (1609), Bausitz (1671), Bauschitz (1718, 1720, 1751), Bauschitz a Baussice (1846) až k podobám Bauschitz a Bohušice v roce 1872. Místní jméno znamenalo ves lidí Bohušových. Pojmenování je rodu ženského, čísla pomnožného, genitiv zní Bohušic.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Území Bohušic bývalo v pravěku hustě osídleno. Nejstarší nálezy spadají do období mladší doby kamenné; významné jsou však i nalezené předměty z období šáreckého stupně kultury s lineární keramikou. Výzkum zde prováděli František Vildomec a Jaroslav Palliardi; šlo o sídliště za panským dvorem. U Bohušic se též těžil grafit pro potřeby hrnčířství.[3]

Roku 1355 je doložena první písemná zmínka v deskovém zápisu, o tom, že v Bohušicích sídlil rod Markvartů (Markvart z Bohušic s manželkou a později pravděpodobně jejich synové Jan a Petr z Bohušic). V roce 1364 pak získal do svého držení část Bohušic Ježek zvaný Šosek (či Šolín), ten však téhož roku prodal Šosek svoji část Bohušic Nevlasovi z Lesonic. Ten pak v roce 1365 spolu s bratrem Markvartem z Lesonic (či z Lesůněk) koupili od Petra z Bohušic jeho dvůr, mlýn a jeden lán polí. V roce 1366 ve vsi sídlil Vyknar s manželkou Markétou. Markvart z Lesonic pak Bohušický majetek prodal bratrovi Nevlasovi. Později přešly Bohušice do majetku Jindřicha Schellenberga se synem Alexandrem. V roce 1379 polovina bohušického panství připadla Smilovi z Police a v roce 1409 pak Vznatovi Hechtovi z Rosic.

V roce 1412 pak část patřila stále Petrovi z Bohušic, část pak v roce 1416 patřila Jakubovi Ocáskovi z Bohušic (ten však majetek prodal Onšovi z Bohušic), další část Bohušic však patřila Benešovi z Krhova. Roku 1492 pak Johanka z Bohušic prodala celou ves Zikmundovi Manovi z Manova. Následně patřily Bohušice Václavu Manovi z Manova, Alexandrovi z Chlévského, Janu Kubovi z Kunštátu, Janu z Hrochova, Janu Hynkovi ze Sloupna, Tandaryáši Bullovi z Bořitova, Tasovi Meziříčskému z Lomnice, Kateřině Meziříčské z Lomnice, Zikmundovi z Tiefenbachu, Petrovi Rechenberkovi ze Želetic na Jaroměřicích a Arnoštu Stokhornarovi ze Storejnu. V roce 1619 pak byl majetek Arnošta ze Storejnu konfiskován a Bohušice pak připadly v roce 1622 Mikuláši Prusenovskému a Milotovi Hynkovi.

Od roku 1628 pak bohušické panství, Vícenice a dům ve Znojmě Gerhartovi z Questenberku – staly se tak součástí jaroměřického panství. Součástí jaroměřického panství byla ves až do roku 1849.[4]

Roku 1923 pak byla provedena reforma pozemků, kdy pole ve vsi byly rozděleny mezi příslušníky obce Bohušice, Popovice a Blatnice a v roce 1928 pak byla do vsi přivedena elektřina. V roce 1937 pak majitelka jaroměřického panství prodala dvůr v Bohušicích Františkovi Bláhovi z Bohušic, v roce 1945 odešla 1. května německá armáda z obce a 9. května byla obec osvobozena Rudou armádou. Roku 1953 pak bylo založeno JZD v obci, v zámku pak byly založeny stáje.

V roce 1989 nikdo nevystoupil v rámci Občanského fóra, ale v Jaroměřicích nad Rokytnou ano, bohušický poslanec byl odvolán z funkce. Občanské fórum v obci nebylo založeno ani v roce 1990. Dne 18. července téhož roku pak bylo odhlasováno, že se obec osamostatní. Novým starostou se 4. prosince stal František Plocek (nezávislý kandidát). Roku 1997 pak byl vybudován veřejný vodovod v obci a mezi lety 1999 a 2000 byla dokončena plynofikace vesnice.[5]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Bohušic[6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 246 285 288 307 272 292 275 222 208 176 153 114 120

Zajímavosti a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • zámek Bohušice – vyhořel, byl přestavěn na dvůr a poté zbořen
  • vesnická kaple sv. Cyrila a Metoděje – rekonstruována v roce 2002
  • památník padlých občanů za první světové války – postaven roku 1924
  • pozůstatky pravěkého osídlení

Historický vývoj názvu obce[editovat | editovat zdroj]

  • 1355 – De Bohuschitz
  • 1381 – In villa Bohussicz
  • 1448 – Villam Bohussicze
  • 1481 – Bohusicze
  • 1526 – Tvrz a ves Bohussicze
  • 1528 – Statek Bohussyczky
  • 1609 – Ves Baussycze
  • 1671 – Bausitz
  • 1720 – Bauschitz
  • 1846 – Bauschitz, Baussice
  • 1872 – Bauschitz, Bohušice

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 87-88. 
  3. KOŠTUŘÍK, Pavel; KOVÁRNÍK, Jaromír; MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk; OLIVA, Martin. Pravěk Třebíčska. Ilustrace Petr Šindelář, Pavel Koštuřík, Josef Špaček. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Západomoravské muzeum v Třebíči, 1986. 282 s. S. 177. Vědecký redaktor Vladimír Nekuda; odpovědný redaktor Jaromír Kubíček. 
  4. Roky 1355 - 1849 [online]. Obec Bohušice [cit. 2019-07-12]. Dostupné online. 
  5. Vývoj od r. 1979 dle kroniky [online]. Obec Bohušice [cit. 2019-07-12]. Dostupné online. 
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]