Horní Újezd (okres Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Horní Újezd
Pohled od železničního přejezdu
Pohled od železničního přejezdu
Znak obce Horní ÚjezdVlajka obce Horní Újezd
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 590649
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíTřebíč
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel264 (2022)[1]
Rozloha7,16 km²
Katastrální územíHorní Újezd u Třebíče
Nadmořská výška490 m n. m.
PSČ675 22
Počet domů115 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Horní Újezd
Horní Újezd č. p. 3
675 22 Stařeč
obec@horni-ujezd.com
StarostkaIva Durdová
Oficiální web: www.horni-ujezd.com
Horní Újezd
Horní Újezd
Další údaje
Kód obce590649
Kód části obce44521
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horní Újezd (starší názvy též in villa Vgezd, ves Augezd, Ober Augezd[3], případně také Hornj Augezd, Ober Zájezd, až v 19. století získala obec přídomek Horní[4]) je obec ležící necelých 9 km jižně od města Třebíče. Nadmořská výška obce činí 490 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč. Žije zde 264[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Kojetice, Lesůňky, Šebkovice, Výčapy, Jaroměřice nad Rokytnou a Mikulovice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Katastr obce, jímž prochází rozvodí mezi Rokytnou a Štěpánovickým potokem, se rozkládá na okraji staré sídelní oblasti, která byla souvisle osídlena už od pravěku. V okolí je několik sídlišť z období neolitu (kultura s moravskou malovanou keramikou, jordanovská kultura (4000–3800 let př. n. l.)). Středohradištní sídliště (9.–10. stol. n. l.) v jihozápadní části katastru je nejstarším dokladem slovanského osídlení v okolí.[5] Obec se poprvé písemně připomíná v roce 1243, kdy zde již byl farní kostel. Nedaleko obce byl již ve 14. století Újezdský mlýn[3] a také patřila Pernštejnům. V roce 1542 pak byla prodána Václavovi Chroustenskému z Malovar a posléze byla prodána v roce 1640 Jiřímu Dubskému z Třebomyslic a roku 1659 pak byl Újezd připojen k jaroměřickému panství. Na počátku 16. století byl postaven kostel sv. Petra a Pavla a v době třicetileté války byla zrušena farnost v obci a také byla opuštěna polovina domů, ty pak nebyly obsazeny až do roku 1671, v roce 1676 pak byla založena farní škola. Fara pak byla obnovena v roce 1709.[4]

V roce 1775 se občané vesnice účastnili nevolnického povstání, to pak bylo potlačeno, v robotní vzpouře v roce 1821 se také místní občané účastnili a jeden z občanů byl za organizaci povstání zatčen.[4] Roku 1861 v obci propukl požár[6] a v roce 1862 pak byla rozšířena škola na dvojtřídku. Do roku 1849 patřil Újezd do jaroměřického panství, ale v roce 1850 se stal součástí okresu Znojmo a v roce 1896 se stal součástí okresu Moravské Budějovice. Roku 1881 byl v obci založen Čtenářský hospodářský spolek a roku 1889 pak také Cyrilský spolek. V roce 1910 byl postaven mlýn s pilou a roku 1924 byla v obci založena Domovina, roku 1930 pak byla do obce přivedena elektřina. Roku 1926[7] byl umístěn památník padlým občanům v první světové válce.[4] V roce 1919 byly vysazeny tři lípy svobody.[6] V roce 1928 byly znovu pořízeny zvony do kostela a v roce 1931 byla zahájena oprava kostela a také byl kostel elektrifikován.[7]

V roce 1947[8] byl umístěn památník obětem druhé světové války a po roce 1945 byl postaven kulturní dům a mateřská škola, v roce 1949 pak byla obec začleněna do okresu Třebíč.[4] Roku 1957 bylo v obci založeno JZD.[8] V roce 1978 pak byla zrušena škola v obci a od roku 1980 pak byl Újezd začleněn pod Kojetice. Od roku 1990 je pak Horní Újezd opět osamostatněn a začleněn do okresu Třebíč.[4]

Do roku 1849 patřil Horní Újezd do jaroměřického panství, od roku 1850 patřil do okresu Znojmo, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1949 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřil Horní Újezd pod Kojetice, následně se obec osamostatnila.[9]

Vývoj počtu obyvatel Horního Újezda[10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 417 424 425 437 441 419 447 346 364 361 343 284 267

Politika[editovat | editovat zdroj]

V letech 2006–2010 působil jako starosta Stanislav Renát, od roku 2010 tuto funkci zastává Iva Durdová.

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Horní Újezd
2006[11] 2010[12] 2013[13] 2017[14] 2021[15]
1. ČSSD (36.66 %) ČSSD (24.53 %) ČSSD (25.82 %) ANO (16.88 %) SPOLU (37.88 %)
2. ODS (24.66 %) TOP 09 (19.01 %) TOP 09 (17.21 %) ČSSD (16.23 %) ANO (19.25 %)
3. KSČM (12.66 %) KSČM (16.56 %) ANO 2011 (13.9 %) Piráti (13.63 %) SPD (10.55 %)
účast 71.77 % (150 z 209) 76.85 % (166 z 216) 72.73 % (152 z 209) 70.45 % (155 z 220) 75.23 % (161 z 214)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Horní Újezd
2008[16] 2012[17] 2016[18] 2020[19]
1. ČSSD (36.44 %) ČSSD (25.96 %) ČSSD (23.65 %) Piráti (20.68 %)
2. ODS (18.69 %) KDU-ČSL (16.34 %) KDU-ČSL (15.05 %) ODS+STO (17.24 %)
3. KSČM (13.08 %) KSČM (13.46 %) KSČM (13.97 %) Pro TOP Vysočinu (12.93 %)
účast 52.15 % (109 z 209) 52.11 % (111 z 213) 42.47 % (93 z 219) 52.73 % (116 z 220)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (43 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (32 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (31 hlasů). Volební účast byla 77.25 %, tj. 162 ze 211 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (88 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (64 hlasů). Volební účast byla 73.21 %, tj. 153 ze 209 oprávněných voličů.[20]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (55 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (43 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (22 hlasů). Volební účast byla 76.85 %, tj. 166 ze 216 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Jiří Drahoš (94 hlasů) a druhé místo obsadil Miloš Zeman (77 hlasů). Volební účast byla 78.44 %, tj. 171 ze 218 oprávněných voličů.[21]

Zajímavosti a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Farní kostel sv. Petra a Pavla

K památkám v obci patří farní kostel sv. Petra a Pavla s románským jádrem, gotickými úpravami a věží z počátku 16. století. Věžní zvon s motivem Madony s dítětem pochází z roku 1509. Kostel byl v 18. a 19. století přestavěn. Návrší u kostela je místem dalekého rozhledu. Západní část ohradní zdi kolem hřbitova pochází z konce 18. století.

Padlé první světové války i padlé druhé světové války připomínají pomníky z let 1918 a 1945.[4]

Boží muka z 18. století se nachází u silnice na Vacenovice, tři kameny s hrubě tesaným křížem jsou umístěny u silnice za farskou stodolou, u hřbitovní zdi a dříve byl i v poli nedaleko obce, ten byl následně umístěn do dlažby domu majitele pole, posléze pak byl umístěn jako mostek přes příkop u domu čp. 24. Nad mlýnem u potoka stojí 3 m vysoký kamenný kříž z roku 1851, kříž z roku 1898 je umístěn u silnice k Vacenovicím, kříž je umístěn u Černého kopce, také u tzv. Doležalovy stodoly a dřevěný kříž je u mlýna. Další kříž byl postavěn u silnice do Kojetic.[6]

Jihozápadně od obce se na řece Rokytné nachází Újezdský mlýn připomínaný již ve 14. století.

Z přírodních zajímavostí stojí za zmínku výskyt chráněného bramboříku nachového v trati Liští a jaterníku podléška u Újezdského mlýna.

Pamětní deska Františku Pařilovi na budově fary.[22]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 17. Dostupné online.
  4. a b c d e f g Historie [online]. Horní Újezd: Obec Horní Újezd, 2018-08-23 [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. 
  5. Hradištní doba na újezdském katastru [online]. Horní Újezd: Obec Horní Újezd, 2018-08-23 [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. 
  6. a b c Pamětní kniha obce Horního Újezda [online]. Horní Újezd: Obec Horní Újezd [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. 
  7. a b c Kronika 1922 [online]. Horní Újezd: Obec Horní Újezd [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. 
  8. a b Kronika 1947 [online]. Horní Újezd: Obec Horní Újezd [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. 
  9. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 87. 
  10. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587. 
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  19. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  20. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  21. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  22. Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]