Radošov (okres Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Radošov
Náves v Radošově
Náves v Radošově
Znak obce RadošovVlajka obce Radošov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 591564
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíTřebíč
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel165 (2021)[1]
Rozloha6,39 km²
Katastrální územíRadošov
Nadmořská výška581 m n. m.
PSČ675 08
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduRadošov 1
67507 Čechtín
obecradosov@seznam.cz
StarostaPavel Pařízek
Oficiální web: www.obecradosov.cz
Radošov
Radošov
Další údaje
Kód obce591564
Kód části obce138517
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Radošov (německy Radoschau, Radeschau[2], starší názvy též Rakoschow, Raposchow, Radossow[3]) se nachází v severní části okresu TřebíčKraji Vysočina. Žije zde 165[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Svatoslav, Kamenice, Kouty, Horní Smrčné a Chlum.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jméno Radošov se odvozuje od jmen Radoš, Radoslav.[4] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1365, kdy bylo změněno zboží v Třebíči Vojslava z Bytovčice za statek Vyšemíra z Radošova v Radošově. K osídlení území však došlo patrně již během 12. století. Obec měla odedávna převážně zemědělský charakter, její obyvatelé se zabývali pěstováním zemědělských plodin a chovem dobytka. Vesnice měla 16 domů a v roce 1490 byl zastaven, kdy zástavu pak Vilém z Pernštejna vyplatil a Radošov zůstal v majetku třebíčského panství.[3] Součástí panství byl i v roce 1678.[5]

Obec Radošov je přifařena do Chlumu. Od roku 1888, kdy byla v Radošově postavena školní budova, fungovala ve vsi obecná škola; začátkem 20. století mívala 80 dětí.[6] Ta bylo později zrušena a místní děti navštěvují základní školu v Kamenici. Bývalá školní budova nyní slouží jako kulturní dům.

Obecní knihovnu má obec od roku 1921, roku 1929 byl založen hasičský sbor. V roce 1937 byla vesnice elektrifikována a roku 1949 byl do vsi zaveden telefon. V roce 1956 bylo v Radošově založeno JZD, které se později sloučilo s JZD Kouty. V roce 1996 byla postavena víceúčelová budova, v níž se nyní nachází obecní úřad, zasedací místnost, veřejná knihovna, požární zbrojnice, klubovna mládeže a také ordinace praktického lékaře. V roce 1999 byla zahájena stavba obecního vodovodu, ta byla dokončena v roce 2000, v roce 2003 byla vesnice plynofikována. Roku 2008 byl rekonstruován kulturní dům, opravena hřiště a byl obnoven pomník padlým ve světových válkách, v roce 2009 byly také rekonstruovány místní komunikace.[7]

V letech 2006–2010 působil jako starosta František Semrád, od roku 2010 tuto funkci zastává Pavel Pařízek.

Do roku 1849 patřil Radošov do třebíčského panství, od roku 1850 patřil do okresu Třebíč. V letech 1976 až 1990 byl Radošov součástí obce Kouty, od roku 1990 je opět samostatnou obcí.[8]

Vývoj počtu obyvatel Radošova[9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 311 310 307 309 293 332 314 225 230 195 190 192 182

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Pomník padlých ve světových válkách

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

V blízkosti vesnice se nachází rybník Vavrovec, který se v letním obdobím stává oblíbeným rekreačním centrem pro lidi z širokého okolí. V lesích asi pět kilometrů severovýchodně od vsi se nachází hraniční kámen, u něhož se stýkají tři okresy: třebíčský, jihlavský a žďárský.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 76. 
  3. a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 28. Dostupné online.
  4. DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno: Musejní spolek, 1906. 449 s. (Vlastivěda moravská; sv. Místopis). S. 360. 
  5. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Třebický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1906. 449 s. S. 104. 
  6. DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno: Musejní spolek, 1906. 449 s. (Vlastivěda moravská; sv. Místopis). S. 361. 
  7. PAŘÍZEK, Pavel. Z historie obce [online]. Radošov: Obec Radošov, 2006-03-16 [cit. 2021-11-25]. Dostupné online. 
  8. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 255. 
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]