Radošov (okres Třebíč)
| Radošov | |
|---|---|
 Náves | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Třebíč |
| Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°20′6″ s. š., 15°47′11″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 161 (2025)[1] |
| Rozloha | 6,41 km²[2] |
| Katastrální území | Radošov |
| Nadmořská výška | 581 m n. m. |
| PSČ | 675 07 |
| Počet domů | 58 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Radošov 1 675 07 Čechtín obecradosov@seznam.cz |
| Starosta | Pavel Pařízek |
| Oficiální web: www | |
  Radošov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 591564 |
| Kód části obce | 138517 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Radošov (německy Radoschau, Radeschau[4]) se nachází v severní části okresu Třebíč v Kraji Vysočina. Leží asi 12 km jihovýchodně od Jihlavy. Žije zde 161[1] obyvatel.
Sousedními obcemi sídla jsou Svatoslav, Kamenice, Kouty, Horní Smrčné a Chlum.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název obce Radošov se odvozuje od jmen Radoš, Radoslav.[5] Starší zápisy názvu obce byly též Rakoschow, Raposchow a Radossow.[6]
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Ze severu na jih vede přes území obce silnice II/351 z Kamenice ke křižovatce se silnicí II/403 a ke Koutům, z východu na západ vede přes území obce silnice z Horního Smrčného do Svatoslavy. Jižně z Radošova vede užitková silnice k Pavlovskému mlýnu a do Koutů a Chlumu. Na východním okraji území obce prochází modrá turistická stezka.
Většina území obce je zemědělsky využívána, větší lesní porost se nachází na svazích na jihozápadním okraji území obce, tento les však byl v posledních letech značně poškozen kůrovcovou kalamitou. Další drobnější lesní porost se nachází u užitkové silnice jižně od zastavěného území obce a jihovýchodně od zastavěného území obce. Několik mezí a remízků se nachází severně od zastavěného území obce. Na západním okraji zastavěného území obce se nachází areál zemědělského družstva.
Na severním okraji území obce pramení nepojmenovaná potok, který asi po 1 km ústí do Kameničky v Kamenici, na severním okraji území obce pramení také Stodolovský potok, ten teče dál severně a po asi kilometru ústí v Kamenici také do Kameničky. Na východním okraji území obce pramení Kamenička, ta pak teče severně a západně a po asi pěti kilometrech ústí do řeky Jihlavy, na východním okraji území obce pramení i potok Čihadník, ten pak tvoří jižní hranici území obce, posléze se spojuje s Radošovským potokem, který pramení severně od zastavěného území obce a dále teče na východ jako Chlumský potok, který se po asi 2 km vlévá u Dolního Smrčného do Jihlavy. Jižně od zastavěného území obce se nachází Vávrovecký rybník, z něj pak vytéká nepojmenovaný rybník, který těsně za hranicí území obce ústí do Chlumského potoka.
Severní část území obce se nachází v nadmořské výšce okolo 600 metrů nad mořem, území je poměrně kopcovité, jižně pak území klesá do údolí Chlumského potoka, kde dosahuje asi 500 metrů nad mořem. Těsně za západním okrajem území obce se nachází Bílá hora (659 m).
Zastavěné území obce se nachází téměř uprostřed území obce, jižně od zastavěného území obce se nachází několik osamocených domů, těsně za jižní hranicí území obce se nachází Pavlovský mlýn. Na východním okraji území obce se nachází samota Cípy.[7]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1365, kdy bylo změněno zboží v Třebíči Vojslava z Bytovčice za statek Vyšemíra z Radošova v Radošově. K osídlení území však došlo patrně již během 12. století. Obec měla odedávna převážně zemědělský charakter, její obyvatelé se zabývali pěstováním zemědělských plodin a chovem dobytka. Vesnice měla 16 domů a v roce 1490 byl zastaven, kdy zástavu pak Vilém z Pernštejna vyplatil a Radošov zůstal v majetku třebíčského panství.[6] Součástí panství byl i v roce 1678.[8]
Obec Radošov je přifařena do Chlumu. Od roku 1888, kdy byla v Radošově postavena školní budova, fungovala ve vsi obecná škola; začátkem 20. století mívala 80 dětí.[9] Ta bylo později zrušena a místní děti navštěvují základní školu v Kamenici. Bývalá školní budova nyní slouží jako kulturní dům.
Obecní knihovnu má obec od roku 1921, roku 1929 byl založen hasičský sbor. V roce 1937 byla vesnice elektrifikována a roku 1949 byl do vsi zaveden telefon. V roce 1956 bylo v Radošově založeno JZD, které se později sloučilo s JZD Kouty. V roce 1996 byla postavena víceúčelová budova, v níž se nyní nachází obecní úřad, zasedací místnost, veřejná knihovna, požární zbrojnice, klubovna mládeže a také ordinace praktického lékaře. V roce 1999 byla zahájena stavba obecního vodovodu, ta byla dokončena v roce 2000, v roce 2003 byla vesnice plynofikována. Roku 2008 byl rekonstruován kulturní dům, opravena hřiště a byl obnoven pomník padlým ve světových válkách, v roce 2009 byly také rekonstruovány místní komunikace.[10]
Do roku 1849 patřil Radošov do třebíčského panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava a od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1976 a 1990 patřil Radošov pod Kouty, následně se obec osamostatnila.[11]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 311 | 310 | 307 | 309 | 293 | 332 | 314 | 225 | 230 | 195 | 190 | 192 | 182 |
Politika
[editovat | editovat zdroj]V letech 2006–2010 působil jako starosta František Semrád, od roku 2010 tuto funkci zastává Pavel Pařízek.
Volby do Poslanecké sněmovny
[editovat | editovat zdroj]| 2006[13] | 2010[14] | 2013[15] | 2017[16] | 2021[17] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (39,58 %) | ČSSD (25,47 %) | ČSSD (32,4 %) | ANO (30,35 %) | ANO (37,83 %) |
| 2. | KDU-ČSL (26,04 %) | SPOZ (20,75 %) | KDU-ČSL (22,22 %) | KDU-ČSL (14,28 %) | SPOLU (19,81 %) |
| 3. | ODS (13,54 %) | KDU-ČSL (13,2 %) | ANO 2011 (10,18 %) | ČSSD (10,71 %) | ČSSD (11,71 %) |
| účast | 68,57 % (96 z 140) | 74,13 % (106 z 143) | 76,60 % (108 z 141) | 78,87 % (112 z 142) | 81,02 % (111 z 137) |
Volby do krajského zastupitelstva
[editovat | editovat zdroj]| 1. | 2. | 3. | účast | |
|---|---|---|---|---|
| 2000[18] | 4KOALICE (49,23 %) | SNK (20 %) | SV (10,76 %) | 44,89 % (66 z 147) |
| 2004[19] | KDU-ČSL (29,82 %) | ČSSD (22,8 %) | ODS (15,78 %) | 38 % (57 z 150) |
| 2008[20] | ČSSD (49,33 %) | KDU-ČSL (16 %) | ODS (10,66 %) | 53,47 % (77 z 144) |
| 2012[21] | ČSSD (30,95 %) | SPOZ (27,38 %) | KDU-ČSL (14,28 %) | 63,5 % (87 z 137) |
| 2016[22] | ČSSD (27,27 %) | ANO 2011 (20,45 %) | KDU-ČSL (17,04 %) | 61,38 % (89 z 145) |
| 2020[23] | ANO (25,6 %) | ČSSD (21,95 %) | KDU-ČSL (15,85 %) | 57,75 % (82 z 142) |
| 2024[24] | ANO (34,78 %) | ODS+TOP 09+STO (17,39 %) | KDU-ČSL (13,04 %) | 53,08 % (69 z 130) |
Prezidentské volby
[editovat | editovat zdroj]V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (39 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (36 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (19 hlasů). Volební účast byla 87,50 %, tj. 119 ze 136 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (79 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (35 hlasů). Volební účast byla 84,44 %, tj. 114 ze 135 oprávněných voličů.[25]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (50 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (33 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (15 hlasů). Volební účast byla 84,14 %, tj. 122 ze 145 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (69 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (57 hlasů). Volební účast byla 85,71 %, tj. 126 ze 147 oprávněných voličů.[26]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (42 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (25 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (15 hlasů). Volební účast byla 79,71 %, tj. 110 ze 138 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (59 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (56 hlasů). Volební účast byla 79,59 %, tj. 117 ze 147 oprávněných voličů.[27]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Pomník padlých ve světových válkách
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]V blízkosti vesnice se nachází rybník Vavrovec, který se v letním obdobím stává oblíbeným rekreačním centrem pro lidi z širokého okolí. V lesích asi pět kilometrů severovýchodně od vsi se nachází hraniční kámen, u něhož se stýkají tři okresy: třebíčský, jihlavský a žďárský.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 76.
- ↑ DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno: Musejní spolek, 1906. 449 s. (Vlastivěda moravská; sv. Místopis). S. 360.
- ↑ a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 28. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 1. 6. 2025
- ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Třebický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1906. 449 s. S. 104.
- ↑ DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno: Musejní spolek, 1906. 449 s. (Vlastivěda moravská; sv. Místopis). S. 361.
- ↑ PAŘÍZEK, Pavel. Z historie obce [online]. Radošov: Obec Radošov, 2006-03-16 [cit. 2021-11-25]. Dostupné online.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 255.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Radošov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Radošov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Radošov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
