Radošov (okres Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o obci v okrese Třebíč. Další významy jsou uvedeny v článku Radošov.
Radošov
Náves v Radošově

Náves v Radošově

znak obce Radošovvlajka obce Radošovznakvlajka

status: obec
LAU 2 (obec): CZ0634 591564
kraj (NUTS 3): Vysočina (CZ063)
okres (LAU 1): Třebíč (CZ0634)
obec s rozšířenou působností: Třebíč
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální území: Radošov
katastrální výměra: 6,39 km²
počet obyvatel: 170 (2016)[1] (e)
nadmořská výška: 581 m n. m.
PSČ: 675 08
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Radošov 1
67507 Čechtín
starosta / starostka: Pavel Pařízek
Oficiální web: www.obecradosov.cz
E-mail: obecradosov@seznam.cz

Radošov
Red pog.svg
Radošov
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Radošov (německy Radoschau, Radeschau[2]) se nachází v severní části okresu Třebíč, kraj Vysočina. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 173 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jméno Radošov se odvozuje od jmen Radoš, Radoslav.[3] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1365, k osídlení území však došlo patrně již během 12. století. Obec měla odedávna převážně zemědělský charakter, její obyvatelé se zabývali pěstováním zemědělských plodin a chovem dobytka.

Obec Radošov je přifařena do Chlumu. Od roku 1888, kdy byla v Radošově postavena školní budova, zde fungovala obecná škola; začátkem 20. století mívala 80 dětí.[4] Dnes již škola neexistuje a místní děti navštěvují základní školu v Kamenici. Bývalá školní budova nyní slouží jako kulturní dům. Obecní knihovnu má obec od roku 1921, hasičský sbor zde byl založen v roce 1929. Roku 1956 bylo v Radošově založeno zemědělské družstvo, které ve spojení s družstvem ze sousedních Koutů existuje dodnes. V roce 1996 byla postavena víceúčelová budova, v níž se nyní nachází obecní úřad, zasedací místnost, veřejná knihovna, požární zbrojnice, klubovna mládeže a také ordinace praktického lékaře.

V letech 2006–2010 působil jako starosta František Semrád, od roku 2010 tuto funkci zastává Pavel Pařízek.

Vývoj počtu obyvatel Radošova[5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 311 310 307 309 293 332 314 225 230 195 190 192 182

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Pomník padlých ve světových válkách

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

V blízkosti vesnice se nachází rybník Vavrovec, který se v letním obdobím stává oblíbeným rekreačním centrem pro lidi z širokého okolí. V lesích asi pět kilometrů severovýchodně od vsi se nachází hraniční kámen, u něhož se stýkají tři okresy: třebíčský, jihlavský a žďárský.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2016. Praha. 29. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-03]
  2. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava : Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 76.  
  3. DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno : Musejní spolek, 1906. 449 s. (Vlastivěda moravská; sv. Místopis). S. 360.  
  4. DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno : Musejní spolek, 1906. 449 s. (Vlastivěda moravská; sv. Místopis). S. 361.  
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]