Radošov (okres Třebíč)
| Radošov | |
 Náves v Radošově |
|
  |
|
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU (obec) | CZ0634 591564 |
| Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
| Okres (LAU 1) | Třebíč (CZ0634) |
| Obec s rozšířenou působností a pověřená obec | Třebíč |
| Historická země | Morava |
| Katastrální území | Radošov |
| Katastrální výměra | 6,39 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 49°20′6″ s. š., 15°47′11″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 168 (2017)[1] (e) |
| Nadmořská výška | 581 m n. m. |
| PSČ | 675 08 |
| Zákl. sídelní jednotky | 1 |
| Části obce | 1 |
| Katastrální území | 1 |
| Adresa obecního úřadu | Radošov 1 67507 Čechtín |
| Starosta | Pavel Pařízek |
| Oficiální web: www |
|
| Email: obecradosov@seznam.cz | |
 Radošov
|
|
 multimediální obsah na Commons |
|
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. |
|
Obec Radošov (německy Radoschau, Radeschau[2]) se nachází v severní části okresu Třebíč, kraj Vysočina. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 173 obyvatel.
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
Jméno Radošov se odvozuje od jmen Radoš, Radoslav.[3] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1365, k osídlení území však došlo patrně již během 12. století. Obec měla odedávna převážně zemědělský charakter, její obyvatelé se zabývali pěstováním zemědělských plodin a chovem dobytka.
Obec Radošov je přifařena do Chlumu. Od roku 1888, kdy byla v Radošově postavena školní budova, zde fungovala obecná škola; začátkem 20. století mívala 80 dětí.[4] Dnes již škola neexistuje a místní děti navštěvují základní školu v Kamenici. Bývalá školní budova nyní slouží jako kulturní dům. Obecní knihovnu má obec od roku 1921, hasičský sbor zde byl založen v roce 1929. Roku 1956 bylo v Radošově založeno zemědělské družstvo, které ve spojení s družstvem ze sousedních Koutů existuje dodnes. V roce 1996 byla postavena víceúčelová budova, v níž se nyní nachází obecní úřad, zasedací místnost, veřejná knihovna, požární zbrojnice, klubovna mládeže a také ordinace praktického lékaře.
V letech 2006–2010 působil jako starosta František Semrád, od roku 2010 tuto funkci zastává Pavel Pařízek.
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 311 | 310 | 307 | 309 | 293 | 332 | 314 | 225 | 230 | 195 | 190 | 192 | 182 |
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Pomník padlých ve světových válkách
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
V blízkosti vesnice se nachází rybník Vavrovec, který se v letním obdobím stává oblíbeným rekreačním centrem pro lidi z širokého okolí. V lesích asi pět kilometrů severovýchodně od vsi se nachází hraniční kámen, u něhož se stýkají tři okresy: třebíčský, jihlavský a žďárský.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
- ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava : Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 76.
- ↑ DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno : Musejní spolek, 1906. 449 s. (Vlastivěda moravská; sv. Místopis). S. 360.
- ↑ DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno : Musejní spolek, 1906. 449 s. (Vlastivěda moravská; sv. Místopis). S. 361.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Radošov ve Wikimedia Commons
