Radošov (okres Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o obci v okrese Třebíč. Další významy jsou uvedeny na stránce Radošov.
Radošov

Náves v Radošově
Znak obce RadošovVlajka obce Radošov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0634 591564
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Okres (LAU 1) Třebíč (CZ0634)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Třebíč
Historická země Morava
Katastrální území Radošov
Katastrální výměra 6,39 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 168 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 581 m n. m.
PSČ 675 08
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Radošov 1
67507 Čechtín
Starosta Pavel Pařízek
Oficiální web: www.obecradosov.cz
Email: obecradosov@seznam.cz
Radošov
Radošov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Radošov (německy Radoschau, Radeschau[2], starší názvy též Rakoschow, Raposchow, Radossow[3]) se nachází v severní části okresu Třebíč, kraj Vysočina. Žije zde 168[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jméno Radošov se odvozuje od jmen Radoš, Radoslav.[4] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1365, kdy bylo změněno zboží v Třebíči Vojslava z Bytovčice za statek Vyšemíra z Radošova v Radošově. K osídlení území však došlo patrně již během 12. století. Obec měla odedávna převážně zemědělský charakter, její obyvatelé se zabývali pěstováním zemědělských plodin a chovem dobytka. Vesnice měla 16 domů a v roce 1490 byl zastaven, kdy zástavu pak Vilém z Pernštejna vyplatil a Radošov zůstal v majetku třebíčského panství.[3]

Obec Radošov je přifařena do Chlumu. Od roku 1888, kdy byla v Radošově postavena školní budova, zde fungovala obecná škola; začátkem 20. století mívala 80 dětí.[5] Dnes již škola neexistuje a místní děti navštěvují základní školu v Kamenici. Bývalá školní budova nyní slouží jako kulturní dům. Obecní knihovnu má obec od roku 1921, hasičský sbor zde byl založen v roce 1929. Roku 1956 bylo v Radošově založeno zemědělské družstvo, které ve spojení s družstvem ze sousedních Koutů existuje dodnes. V roce 1996 byla postavena víceúčelová budova, v níž se nyní nachází obecní úřad, zasedací místnost, veřejná knihovna, požární zbrojnice, klubovna mládeže a také ordinace praktického lékaře.

V letech 2006–2010 působil jako starosta František Semrád, od roku 2010 tuto funkci zastává Pavel Pařízek.

Vývoj počtu obyvatel Radošova[6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 311 310 307 309 293 332 314 225 230 195 190 192 182

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Pomník padlých ve světových válkách

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

V blízkosti vesnice se nachází rybník Vavrovec, který se v letním obdobím stává oblíbeným rekreačním centrem pro lidi z širokého okolí. V lesích asi pět kilometrů severovýchodně od vsi se nachází hraniční kámen, u něhož se stýkají tři okresy: třebíčský, jihlavský a žďárský.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava : Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 76.  
  3. a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 28. Dostupné online.
  4. DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno : Musejní spolek, 1906. 449 s. (Vlastivěda moravská; sv. Místopis). S. 360.  
  5. DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno : Musejní spolek, 1906. 449 s. (Vlastivěda moravská; sv. Místopis). S. 361.  
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]