Moravské Budějovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Moravské Budějovice
Radnice
Radnice
Znak obce Moravské BudějoviceVlajka obce Moravské Budějovice
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0634 591181
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Okres (LAU 1) Třebíč (CZ0634)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Moravské Budějovice
Historická země Morava
Katastrální výměra 37,15 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 7 364 (2019)[1]
Nadmořská výška 403-547 m n. m.
PSČ 676 02
Zákl. sídelní jednotky 21
Části obce 5
Katastrální území 5
Adresa městského úřadu Městský úřad Moravské Budějovice
nám. Míru 31
676 02  Moravské Budějovice
Starosta Vlastimil Bařinka
Oficiální web: www.mbudejovice.cz
Email: mesto@mbudejovice.cz
Moravské Budějovice
Moravské Budějovice
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moravské Budějovice (německy Mährisch Budwitz; česky do roku 1869 Budějovice[2]) jsou město v okrese Třebíč v kraji Vysočina, 19 km jižně od Třebíče, na dopravní spojnici mezi Jihlavou a Znojmem na potoce Rokytka. Střední nadmořská výška města je 465 m n. m. Jsou také obcí s rozšířenou působností. Součástí města jsou části Jackov, Lažínky, Vesce a Vranín. Ve městě žije přibližně 7 400[1] obyvatel. Sousedními obcemi sídla jsou Zvěrkovice, Blížkovice, Rácovice, Domamil, Dědice, Komárovice, Častohostice, Litohoř, Nové Syrovice, Blatnice a Lukov.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší vyobrazení Moravských Budějovic (kolem roku 1750)

První zmínka o Moravských Budějovicích pochází z roku 1231, městečko bylo zmíněno v listině, kde se oznamuje, že papež Řehoř IX. bere pod svoji ochranu vdovu po Přemyslu Otakarovi I. i jejími věnnými statky. Její jméno bylo Konstancie Uherská. Městečko tehdy leželo na tzv. Haberské stezce. Pravděpodobně ve městě existoval i opevněný hrad a ke konci 13. století bylo datováno založení tržiště v prostorách dnešního centrálního náměstí.

Město tehdy patřilo Lichtenburkům, majitelům bítovského hradu a panství, v roce 1498 se Moravské Budějovice staly poddanským městem a dostaly do užívání znak. Město se roku 1529 stalo i městem krajským a tuto funkci plnilo 12 let. Dalšími majiteli města byl rod Valdštejnů. Během jejich vlády bylo vydlážděno náměstí, založena škola a město postihl i velký požár v roce 1532 při němž vyhořel i zeměpanský hrad. Po bitvě na Bílé hoře byl uvězněn a ve vězení na Špilberku brzy zemřel poslední z Valdštejnů – Zdeněk IV. Brtnický a město po konfiskaci jako zápočet za pohledávky vůči císaři získali rakouští katoličtí páni ze Schaumburka. Prvním majitelem byl Hanibal ze Schaumburka. V roce 1648 město získal Rudolf Jindřich ze Schaumburka a rozhodl se usadit rod v Moravských Budějovicích. Vlastnil tři domy, další tři domy a radnici konfiskoval a na jejich základu postavil budovu zámku. V roce 1673 město opět postihl velký požár, kdy měla shořet polovina města a město ztrácelo obyvatele. Dalšími majiteli se v roce 1736 stal rod pánů z Wallisu. Tito jmenovali primátora města a také další úředníky, jež spravovali město. V roce 1805 tudy táhli napoleonští vojáci.

V roce 1850 byl ve městě zřízen okresní soud a berní úřad a samotné město se stalo součástí politického okresu Znojmo. V roce 1896 bylo ve městě zřízeno okresní hejtmanství a Moravské Budějovice se staly městem okresním. V roce 1864 vznikl i český spolek Čtenářský spolek slovanský Budivoj,[2] který organizoval kulturní a vzdělávací činnost, zřídil městskou knihovnu, z jeho podnětu byla založena Vzájemná záložna, byl postaven Národní dům a např. byla v roce 1874 založena i Městská spořitelna.[2] Později vzniklo i městské muzeum, byly vydávány noviny a také vznikla Továrna hospodářských strojů a slévárny Matěje Smrčky. Byla postavena i sokolovna pro místní členy sokola a mezi lety 1869 a 1871 byla vybudována železnice z Vídně do Prahy. V roce 1896 byla vybudována trať z Moravských Budějovic do Jemnice.

Po čtenářském spolku vznikly i spolky další, v roce 1874 vznikl hasičský a občanský střelecký spolek, v roce 1880 spolek učitelský, v roce 1882 okrašlovací spolek, v roce 1883 Matice školská, v roce 1885 německý čtenářský spolek, v roce 1889 Sokol, v roce 1891 ženský pěvecký a vzdělávací spolek, v roce 1894 Hospodářský spolek pro okres moravskobudějovický «Jaromír» (r. 1921 se přetvořil na Okresní hospodářský spolek a r. 1943 Okresní spolek Svazu zemědělství a lesnictví),[3][4] v roce 1896 župní hasičský spolek, v roce 1899 Národní jednota a později i další, např. Orel, legionářský, cyklistický, klub mladé generace, židovský a další.[2] V roce 1848 byla založena utrakvistická obecná škola, v roce 1867 i hlavní s nižší reálkou, v roce 1887 i česká a německá obecná škola. K roku 1889 byla založená chlapecká měšťanská škola a hned další rok byla založena i dívčí měšťanská škola. V roce 1900 byla založena i živnostenská pokračovací škola a v roce 1911 matiční reálné gymnázium, jež bylo v roce 1919 bylo převedeno pod stát. V roce 1938 byl do Moravských Budějovic přemístěn i učitelský koedukační ústav, tentýž rok byla založena i obchodní škola a škola pro ženská povolání.[2]

Peněžní ústavy[editovat | editovat zdroj]

V roce 1938 působila v Moravských Budějovicích „Vzájemná rolnická záložna” (r. 1871), „Spar- u. Vorschußverein” / německá Městská spořitelna (r. 1888), „Živnostenská záložna” (r. 1920), „Lidová záložna” (r. 1934) a německá „Hasičská záložna”.[5][6]

Družstevnictví[editovat | editovat zdroj]

V roce 1896 vznikla na Moravě pod patronátem katolicko-národní strany Ústřední jednota českých hospodářských společenstev pro Moravu a Slezsko, která jako první české ústředí úvěrních družstev sdružovala 86 společenstev s 6 206 členy, zakládala úvěrní družstva - raiffeisenky, které v katolicky orientovaných družstvech převažovaly. V roce 1901 bylo v Moravských Budějovicích založeno Hospodářské družstvo, které nabízelo umělá hnojiva Přerovské rol. továrny a v místnostech obilního skladiště na „Palírně” (hostinec Palírna Ferd. Šrámka u nádraží) žitné i pšeničné otruby.[7] Na mimořádné valné hromadě v neděli 26. dubna 1903 se členové družstva dohodli na zakoupení nového pozemku pro skladiště.[8] Spory o vedení, malá prosperita a nepochopení družstevnictví ze strany rolníků provázely družstvo až do roku 1905 a jeho činnost nakonec ustala.[9] V květnu 1914 otevřela strana nár. socialistů v Morav. Budějovicích obchod svého Prvního zásobního a potravního družstva „Svépomoc”. Strana se scházela ve spolkových místnostech Národního domu.[10]

Všem rolníkům doporučujeme upřímně, aby ve svém vlastním prospěchu stali se podílníky HOSPODÁŘSKÉHO DRUŽSTVA v Moravských Budějovicích. Družstvo kupuje od svých členů všeho druhu obilí i jiné plodiny za ceny nejvyšší a prodává členům co nejladněji všecky hospodářské potřeby. Má na skladě: uhlí, superfosfát (prášek), Thom. strusku, kostní moučku, sádru, kukuřici, hrách, oleje, mazadla atd. Sprostředkujeme též nákup hospodářských strojů. Zápisné 1 zl, jeden podíl jednou pro vždy 10 zl. Přijímáme od svých členů i peněžní vklady, které zúrokujeme 4½ %. — Místnosti družstva jsou v hostinci p. Ferd. Šrámka u nádraží.

—Naše noviny, 23.8.1902[11]

Po vzniku Československa držela pozici lidoveckého družstevnictví «Ústřední jednota českých hospodářských společenstev úvěrních v Brně». Nejvýznamnější složku lidoveckého družstevnictví tvořila tzv. lidová hospodářská družstva (zádruhy, zemědělské družiny).[12] Stranické spory vedly nakonec v roce 1920 k rozštěpení družstevnictví. V roce 1920 ovládla „Okresní hospodářské družstvo” Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu, lidovci založili Zemědělskou družinu.[13] „Okresní hospodářské družstvo” získalo právo vykupovat obilí a stalo se subkomissionářem „Obilního ústavu”. Správcem, členem ředitelství a splnomocněným obchodním zástupcem byl zvolen Jan Filipský.[14][15] V roce 1920 zřídilo pražské ústředí Republikánské strany v Praze «Oddělení pro Moravu», jehož úpravou byl pověřen dosavadní důvěrník okresní organizace strany v Moravských Budějovicích a člen říšského zastupitelstva strany Em. Dvořák. Veškerá agenda z Brna byla převedena do Prahy.[16] V roce 1927 se v Brně v rámci Republikánské strany ustanovilo Zemské sdružení úředníků a zaměstnanců, zaměstnaných v moravských družstvech.[17]

„Zemědělská družina” se ocitla v nevýhodném postavení zejména po zavedení agrárnického obilního monopolu, tzv. regulovaného hospodářství obilního a jiného, jímž vznikla „Čs. obilní společnost”. Po celé jihozápadní Moravě mohla komisionálně vykupovat obilí pouze filiálka Zemědělské družiny v Telči.[18] Agrární buržoazie postupně na venkově ovládla větší část hospodářských i zemědělských podniků, peněžních ústavů a získala i další ekonomické pozice.[19] V letech 1935-1937 se Ústřední jednota hospodářských společenstev úvěrních (předseda Fr. Wenzl) zaměřila na budování nových družstev a obilních sil.[20]

Zavilým nepřátelům práce Svazu lid. zemědělců ještě nestačila a boj se přenáší i do hospodářských a družstevních podniků. Lidoví zemědělci jsou z těchto vytlačování a právo na zastoupení ve vedení jim odpíráno (cukrovary, lihovary, škrobárny a pod.), ba i Raiffeisenky stávají se předmětem touhy politických odpůrců katolických zemědělců. Bylo nutno se bránit, a začít budovat vlastni podniky hospodářské. Západní Morava patří mezi první, kdož toto pochopili. Jsou to hlavně dvě veliká naše družstevní střediska „Zádruha” ve Znojmě a „Zemědělská družina” v Mor. Budějovicích. Obě dvě mají již desítky filiálních skladišť téměř po celém kraji a stojí jako hradba proti všem, kteří si dosud s katolických zemědělců jen blázna tropili, práva jim odpírali, za to však hospodářsky si je podmaňovali.

—Stráž, 17.10.1936[21]

Okresní hospodářské družstvo se postupně sloučilo s Jemnicí, Třebelovicemi, Grešlovým Mýtem (1935) a posléze se Želetavou.[22][23] Republikánská strana vybudovala v areálu hospodářského družstva„ Dům zemědělské osvěty” a nové obilní silo. V Domě zemědělské osvěty měla být umístěna Hospodářská záložna, místnost pro odbornou knihovnu, archiv pro hospodářský spolek a zemědělskou poradnu, spolková místnost pro menší porady, cvičná kuchyně pro občasné kurzy, v poschodí velká přednášková síň.[24]

Slavnostní otevření Domu zemědělské osvěty Františka Staňka a obilního skladiště v Moravských Budějovicích. V neděli 11. října bude v Moravských Budějovicích slavnostně otevřen Dům zemědělské osvěty Františka Staňka a odevzdáno nové obilní skladiště hospodářského družstva zemědělskou manifestací, při níž učiní m. j. projev předseda Fr. Wenzl a přísedící zemského výboru V. Stoupal a za Družstevní radu mladých jednatel O. Šťáva. Moravskobudějovicko vybudováním Domu zemědělské osvěty Františka Staňka uctilo důstojně památku vůdce jižní Moravy a vybudováním nového skladiště se přiřadilo ke krajům, jež si vybudovaly pevné tvrze zemědělského družstevnictví.

Venkov, 08.10.1936[25][26]

V roce 1934 založili lidovci v Moravských Budějovicích „Lidovou záložnu”. Sklady Zemědělské družiny (ZD) se nacházely v Telči, Dačicích, Lukách n. Jihl., Mor. Budějovicích, Jaroměřicích n. R., Třebelovicích a Vícenicích. Lidová Zemědělská družina vykupovala všechny druhy obilí a prodávala umělá hnojiva, krmiva, uhlí, benzín, oleje a další hospodářské potřeby.[27] V roce 1936 otevřela ZD v Třebíči nové sedmipatrové obilné silo a v roce 1937 se stala Zemědělská družina v M. Budějovicích komisionářem Čs. obilní společnosti pro oblast: Mor. Budějovice, Jaroměřice n. R., Blížkovice, Třebelovice, Jemnice, Dačice, Telč, Maršov, Třešť, Luka, Kamenice, Jihlava, Nová Říše, Stará Říše, Budeč, Želetava, Krasonice, Grešlové Mýto, Batelov, Stonařov, Studená, Brtnice, Jamné.[28][29]

Kromě činnosti peněžní a úvěrové, revisní a vzdělávací vyvíjela Ústřední jednota činnost hospodářskou a obchodní. Pro tuto činnost zřídila zvláštní společenstvo Jednotu hospodářských družstev, která jako obchodní ústředí sdružuje svépomocné organisace zemědělské: Hospodářská družstva, Zádruhy, Zemědělské družiny, pomocí kterých zpeněžuje zemědělcům jejich produkty a obstarává jim veškeré hospodářské potřeby.

—Stráž: orgán strany katolické národní na Západní Moravě, 1.7.1937[30]

V roce 1937 započala Zemědělská družina se stavbou družstevní mlékárny. Mlékárna byla vybavena nejmodernějšími stroji, disponovala výrobou másla a sýrů, mléka odstředěného, mléka zahuštěného a kondenzovaného, smetany, podmáslí, tvarohu a sušeného mléka, taktéž výrobou umělých vajec. Dostavěny byly chladírny vajec a druhým rokem nová samostatná budova pro sběrnu a manipulaci vajec. V roce 1940 vyhlásil Českomoravský svaz pro mléko, tuky a vejce „Mlékárnu zemědělské družiny Moravské Budějovice” obvodní sběrnou pro vejce z obcí soudního okresu M. Budějovice a z obcí bývalého soudního okresu Vranov: Vysočany, Oslnovice, Zblovice, Bítov.[31][32]

V roce 1945 převzal „Okresní hospodářské družstvo” (po zrušené straně agrárníků) „Jednotný svaz českých zemědělců pro Moravu a Slezsko” (JSČZ), ovládané komunistickou stranou a Ďurišovým ministerstvem zemědělství.[33] V budově Okresního hospodářského družstva se také nalézala Okresní úřadovna JSČZ.[34] Na podzim roku 1946 zřídil JSČZ v areálu Okresního hospodářského družstva Strojní traktorovou stanici.[35] V roce 1952 bylo Okresní hospodářské družstvo podle vyhlášky ministra výkupu č. 362/1952 Ú.l. ze dne 19. prosince 1952 znárodněno.[36] Mlékárna byla začleněna pod mlékárnu v Jaroměřicích n. Rokytnou a v Třebíči a přejmenována na „Okresní družstevní mlékárnu” (Okresní družstevní mlékárna, z. s. s r. o., Moravské Budějovice; 1952 Horácké mlékárny, n. p., Jihlava; 1953 Mlékařské závody, n. p., Moravské Budějovice; 1958 Jihlavské mlékárny, n. p., Jihlava, závody Moravské Budějovice a Jaroměřice; 1960 Lacrum, n. p., Brno, závod Moravské Budějovice, provoz Jaroměřice; 1994 a.s. Lacrum Brno; 1992 J + R MLÉKÁRNA s.r.o.)[37][38][39] Noví majitelé mlékárny (Bedřich Štecher a Miroslav Suchý) v roce 2010 provoz v Moravských Budějovicích zrušili.[40] Hospodářské družstvo komunisté transformovali na JZD (1953-1992) se Státní traktorovou stanicí (STS).[41] V roce 1992 privatizováno a od roku 1994 je Zemědělské družstvo Moravské Budějovice v likvidaci.[42]

Průmysl, řemesla a živnostníci[editovat | editovat zdroj]

Řemeslníky a živnostníky sdružovala Zemská jednota živnostenských společenstev v Brně. V roce 1940 byla založena Okresní jednota živnostenských společenstev v Moravských Budějovicích.[43] Bratři Smrčkové, továrna hospodářských strojů a slévárna Moravské Budějovice, vznikla z původně malé rodinné dílny. V roce 1947 zaměstnávala 236 zaměstnanců. Dále zde působila továrna na nábytek Bohumila Jenerála, parní pila a velkoobchod se dřevem Antonína Bachela, tesařství a parní pila Leopolda Jahody, mlýn Josefa Černohouse a celá řada drobných živnostenských firem: Alois Kulhánek (cukrářství), Rajmund Aujeský (pekařství), Jaroslav Sedláček (cukrářství), Karel Novotný (radiozávod), Jan Klimt (strojírna), Josef Šplíchal (sklad nábytku), František Šabata (kolářství a karoserie), Antonín Brych (řeznictví a restaurace), Josef Šimek (velkoobchod), Karel Kopeček (koncesovaná nákladní, autobusová a osobní doprava), Jan Vašta (zahradnictví), Jan Trojan (výroba a prodej oděvů), Bohumil Špát (smíšené zboží), Karel Kaletus (nožířství), Milada Kreuterová (národní správa sklo-porcelán), Antonín Kreuter (národní správa rámování obrazů, sklenářství), A. Babák a V. Novotný (stavitelství a tesařství), B. Dvořák (obchodní dům), B. Hromádka (železo-porcelán-sklo-smaltované nádobí), Josef Sedlák (elektrotechnický závod), Viktor Dvořák (knihtiskárna a prodejna s papírem), Jaroslav Dvořák (oprava, motocykly), F. Nesládek (drogerie) a prodejna obuvi národního podniku Baťa a řada dalších.[44][45][46]

Po znárodnění působily v Moravských Budějovicích závody národního podniku Královopolská strojírna Brno (dříve Smrčkova továrna), Moravskoslezské pily, n. p. (dříve Bachelova pila), Kovo a dřevoprůmysl (fa. J. M. Novotného), Sběrné suroviny, n. p. (Osvačilova koželužna), Středomoravské mlýny (mlýn J. Černohouse), Moravské lihovary a cukrárny (fa. Stanislav Janoštík, výroba ovocných šťáv, Mor. Budějovice).

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Moravské Budějovice patřily až do počátku 80. let 19. století k městům s výraznou převahou českého obyvatelstva, ovládaného hospodářsky silnou německou minoritou. Vnitřní město si dlouho dobu udržovalo řemeslný ráz se silným cechem obuvníků, ve městě pracovali koželuhové, výrobci podešví, řemenáři a sedláři, krejčí, tkalci, barvíři, kloboučníci, řezníci, pekaři a mlynáři. Většina rolnických rodin sídlila na předměstí a po okraji města.[47]

Vývoj počtu obyvatel města Moravských Budějovic[48]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 3503 3957 4334 4554 4728 5007 5130 5209 5985 6367 7265 7884 8004 7541
Vývoj počtu obyvatel místní části Moravských Budějovic[48]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 2550 2933 3301 3492 3725 3933 4129 4367 5138 5570 6555 7278 7409 6971

V květnu 1945 zřídil MNV v Moravských Budějovicích internační pracovní tábor, kde byli internováni občané z Moravských Budějovic a z pohraničních obcí okresu M. Budějovice (Lovčovic, Chvalkovic, Županovic, Rancířova, Vratěnína, Mešovic, Dančovic, Korolup, Dešné, Hluboké, Lubnice a Uherčic).[49][50] V táboře byl zadržen i MUDr. Ernst Bruckner (česky Arnošt Bruckner, nar. 11. listopadu 1882), bývalý okresní zdravotní rada ze Znojma, který v roce 1938 uprchl do Moravských Budějovic. Po zřízení protektorátu se přihlásil k německé národnosti a v letech 1939-45 působil jako okresní zdravotní rada v Moravských Budějovicích.[51] Během okupace podporoval svého nevlastního bratra Josefa Grňu v odbojové činnosti, dceru přihlásil na českou školu a zahájil rozvodové řízení se svou německou manželkou. V době internace mu byl zabaven veškerý majetek v hodnotě 3,5 mil. Kčs. Proti Brucknerovi vystupoval zejména MNV, který se ostře stavěl proti jeho žádosti o udělení čsl. občanství. E. Bruckner byl poslán jako obvodní lékař do pohraničí (Vratěnín) a v dubnu 1947 trestní nalézací komise (TNT) ONV v Moravských Budějovicích rozhodla o jeho nevině. Čsl. občanství mu ale navráceno nebylo.[52] V lednu 1948 vláda rozhodla o vystěhování německých lékařů z pohraničí do vnitrozemí.[53] Ernest Bruckner působil přibližně od roku 1952 jako praktický lékař v Dolním Rakousku (Gastern). Zemřel kolem roku 1961.[54][55] První organizovaný odsun asi 300 Němců proběhl v dubnu 1946.[56] V roce 2019 byl upraven památník obětem světových válek na náměstí Míru, přibyly kamenné desky se jmény obětí.[57]

Němci v Mor. Budějovicích. V květnu 1945 bylo v Mor. Budějovicích hlášeno celkem 209 Němců včetně dětí, z toho však opravdových Němců bylo pouze 92. Podle směrnic ministerstva vnitra bylo k prvnímu odsunu navrženo 17 neproduktivních Němců a z nich po úředním přezkoumání odsunuto pouze osm. Šlo vesměs o staré osoby. Značná většina Němců, kteří se v Mor. Budějovicích během války usadili, utekli ještě před příchodem Rudé armády. Dnes mají Mor. Budějovice ve svém středu ještě tři Němce, kteří podléhají odsunu a jsou pro něj připraveni. Z nich je jedna dospělá žena s nezletilým synem a 15letá dívka. MNV v Mor. Budějovicích nepodporuje zásadně žádosti o udělení státního občanství těch osob, které za války přijaly státní příslušnost německou.

—Stráž na Dyji, 04.04.1947[58]

Sčítání obyvatelstva v M. Budějovicích v roce 1947 potvrdilo pokles obyvatelstva oproti předválečným létům; z celkového počtu 4 345 bylo 2 038 mužů a 2 307 žen. Pokles byl odůvodněn odchodem obyvatelstva do pohraničí. Obyvatelé města bydleli v 1 025 domech o 1 338 bytech. Ve městě se nacházelo ještě 16 domů úplně zbořených a 15 domů k obývání nezpůsobilých.[59]

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se na podzim koná Horákův Horácký festival, v roce 2016 jej zahájil Miroslav Táborský.[60]

Ke konci léta v Moravských Budějovicích probíhá mezinárodní hudební festival Václava Hudečka a jeho hostů (v srpnu 2018 se konal již 11. ročník).

V polovině října ve městě probíhá tradiční Císařské posvícení. Je doprovázeno výstavami, rozsáhlými trhy, průvodem městem, posvícenským programem a pouťovými atrakcemi.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Železniční stanice

Městem prochází silnice I/38 a II/152, severně od města se silnice II/151 spojuje se silnicí I/38. Městem prochází cyklostezka Jihlava – Třebíč – Raabs. Městem prochází železniční trať Znojmo–Okříšky a výletní trasa z Jemnice do Moravských Budějovic (tato výletní trasa se v městě napojuje na cestovní trasu). V roce 2016 byla podána žádost o Správu železniční dopravní cesty o to, aby byla zavedena nová zastávka v jižní části města. Dosavadní zastávka se nachází přibližně 2 kilometry od města.[61] V roce 2017 došlo k uzavření výpravčí budovy nádraží, kdy při vichřici v říjnu 2017 byla stržena část střechy.[62]

Rekonstrukce a plány[editovat | editovat zdroj]

V září 2018 bylo z důvodů modernizace a rozšíření expozice uzavřeno muzeum řemesel. Předpokládaný termín znovuotevření je v sezóně 2021.

Na konci léta 2015 se začala na jižním svahu u letiště stavět nová ulice s názvem Lažínská, ulice je nyní ve výstavbě. Nově vzniká např. i ulice "Pod Spravedlností".

Krajská rada v srpnu 2017 rozhodla o zahájení projektování obchvatu ve východní části Moravských Budějovic. Obchvat má zjednodušit sjezd ze silnice I/38 na Jaroměřice nad Rokytnou. Obchvat by začínal napojením na silnici III/4118 ve směru na Vesci, končil by napojením na stávající komunikaci II/152 ve směru na Jaroměřice nad Rokytnou. Délka plánovaného úseku je kolem tří kilometrů. Zahájení stavby se předpokládá za podmínky získání potřebných dokumentů a především pak evropské dotace ne dříve než za dva roky. Majetková příprava byla zahájena začátkem roku 2018. V současné době úředníci zpracovávají jednotlivé stupně projektové dokumentace.

Do roku 2022 by měla na okraji města směrem na Litohoř být vytvořena průmyslová zóna o rozloze 31 hektarů s přibližně 525 pracovními místy, vláda podpořila dotací vznik této průmyslové zóny, stejně tak byla schválena městem Moravské Budějovice.[63] Průmyslová zóna však narazila hned po prvotním schválení na problémy, kdy se nepodařilo vykoupit několik pozemků v budoucím území průmyslové zóny. V březnu roku 2017 pak bude město rozhodovat o tom, zda v projektu pokračovat nebo jej ukončit. Město by tak muselo vrátit dotace k projektu, v plánu je však pokračovat v projektu menší průmyslové zóny (kolem cca 10 hektarů), kdy financování by muselo být zajištěno bez účasti státu.[64] Průmyslová zóna bude mít 10 hektarů, v březnu 2018 to schválilo město Moravské Budějovice. Výkup pozemků by měl začít v polovině roku 2018.[65]

Gymnázium

Školství[editovat | editovat zdroj]

  • Gymnázium a střední odborná škola, Moravské Budějovice, Tyršova 365
  • Střední škola řemesel a služeb
  • Základní škola Tomáše Garrigua Masaryka
  • Základní škola Havlíčkova
  • Základní umělecká škola
  • Základní škola a praktická škola
  • Dům dětí a mládeže BUDÍK
  • Mateřská škola Husova
  • Mateřská škola Šafaříkova
  • Mateřská škola Fišerova
  • Mateřská škola JABULA

Sport[editovat | editovat zdroj]

HC Moravské Budějovice 2005 - hokejový klub

Památky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Moravských Budějovicích.
Zámek
Kostel sv. Jiljí

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Čestní občané[editovat | editovat zdroj]

V roce 2019 byl ze seznamu čestných občanů odebrán Klement Gottwald.[69] Čestní občané jsou zapisovány do pamětních knih.[70]

  • Julius Rittler, poslanec Moravského zemského sněmu, ředitel Rosických uhelných dolů, asi od 1875, jako čestný občan Moravských Budějovic uveden na úmrtním oznámení z r. 1880
  • Bedřich Apeltauer, měšťan, od 1881, uveden v Pamětní knize I, s. 46
  • František Augustin Urbánek, hudební nakladatel, od 1881, uveden v Pamětní knize I, s. 46
  • Mag. Chir. František Vašek, lékař, od 2. prosince 1883, zapsán v protokolu z 2. prosince 1883, bod 8, uveden v Pamětní knize I, s. 46
  • JUDr. Eduard Špatinka, advokát, od 1883, uveden v Pamětní knize I, s. 46
  • Karel Urbanec, ředitel Živnostenské banky v Praze, od 2. prosince 1883, zapsán v protokolu z 2. prosince 1883, bod 8, uveden v Pamětní knize I, s. 46
  • Jan Trávníček, účetní v Třebíči, od 2. prosince 1883, zapsán v protokolu z 2. prosince 1883, bod 8
  • JUDr. Antonín Mezník, dvorský rada, od 2. prosince 1883, zapsán v protokolu z 2. prosince 1883, bod 8, uveden v Pamětní knize I, s. 46
  • Josef Osvačil, profesor v Opavě, od 2. prosince 1883, zapsán v protokolu z 2. prosince 1883, bod 8, uveden v Pamětní knize I, s. 46
  • František Dostal, farář, od 2. prosince 1883, zapsán v protokolu z 2. prosince 1883, bod 8, uveden v Pamětní knize I, s. 46
  • Zdeněk Fibich, hudební skladatel, od 5. září 1884, uveden v Pamětní knize I, s. 45
  • Václav Kosmák, kněz a spisovatel, od 9. srpna 1891, zapsán v protokolu z 9. srpna 1891, bod 15, uveden v Pamětní knize I, s. 67
  • Cyril Hain, člen obecního výboru, od 27. prosince 1891, zapsán v protokolu z 27. prosince 1891, bod 20
  • Vincenc Brandl, zem. archivář, od 27. prosince 1891, zapsán v protokolu z 27. prosince 1891, bod 19, uveden v Pamětní knize I, s. 67
  • František Bauer, kněz, brněnský biskup, od 5. července 1892, zapsán v protokolu z 5. července 1892, bod 2, uveden v Pamětní knize I, s. 67
  • Jan Plocek, okresní soudce v Moravských Budějovicích, od 20. listopadu 1892, zapsán v protokolu z 20. listopadu 1892, uveden v Pamětní knize I, s. 67
  • Arnošt hrabě Marschall, okresní hejtman, od 27. září 1905, zapsán v protokolu z 27. září 1905, bod 7, uveden v Pamětní knize I, s. 73
  • František Staněk, poslanec, později ministr a předseda poslanecké sněmovny, od 2. ledna 1907, zapsán v protokolu z 2. ledna 1907, bod 7, uveden v Pamětní knize I, s. 73
  • Ing. Augustin Osvačil, zemský inženýr, od 12. dubna 1907, zapsán v protokolu z 12. dubna 1907, bod 10, uveden v Pamětní knize I, s. 73
  • JUDr. Josef Podbrdský, zemský poslanec, od 23. října 1911, zapsán v protokolu z 23. října 1911, bod 3, uveden v Pamětní knize I, s. 74
  • Alois Jirásek, spisovatel, od 17. května 1918, mimoř. schůze 7. května 1918 – zápis není dokončen, uveden v Pamětní knize I, s. 158
  • Tomáš Garrigue Masaryk, prezident republiky, od 7. března 1930, zapsán v protokolu z 7. března 1930, uveden v Pamětní knize II, s. 349
  • MUDr. Josef Worel, lékař, od 29. ledna 1934, zapsán v protokolu z 29. ledna 1934, bod 8, uveden v Pamětní knize II, s. 406
  • Ing. Jaroslav Čech, ministerský rada na Ministerstvu veřejných prací, od 29. ledna 1934, zapsán v protokolu z 29. ledna 1934, bod 7, uveden v Pamětní knize II, s. 406
  • Jan Černý, zemský prezident, od 1. března 1934, zapsán v protokolu z 1. března 1934, uveden v Pamětní knize II, s. 408
  • Jaromír Herle, sbormistr, od 18. května 1934, zapsán v protokolu z 18. května 1934, bod 8, uveden v Pamětní knize II, s. 410
  • Josef František Svoboda, národopisec a historik, od 18. května 1934, zapsán v protokolu z 18. května 1934, bod 7, uveden v Pamětní knize II, s. 410
  • Edvard Beneš, prezident republiky, od 15. června 1936, zapsán v protokolu slavnostní schůze 15. června 1936, zapsán v protokolu z 3. srpna 1948, bod 4, uveden v Pamětní knize II, s. 445, uveden v Pamětní knize III, s. 30 – zrušeno, s. 278 – obnoveno 3. srpna 1945
  • PhDr. Josef Fišer, ředitel gymnázia, od 17. prosince 1936, zapsán v protokolu z 17. prosince 1936, bod 6, uveden v Pamětní knize II, s. 448
  • Vincenc Lesný, indolog, od 21. října 1938, zapsán v protokolu z 21. října 1938, bod 25, uveden v Pamětní knize II, s. 506
  • Josef David, předseda Národního shromáždění, od 26. ledna 1946, zapsán v protokolu z slavnostní schůze z 26. ledna 1946, uveden v Pamětní knize III, s. 303
  • Julius Ďuriš, ministr, od 22. března 1946, zapsán v protokolu z 22. března 1946, bod 4, uveden v Pamětní knize III, s. 314
  • Zdeněk Fierlinger, předseda vlády, od 11. dubna 1946, zapsán v protokolu z 11. dubna 1946, bod 1, uveden v Pamětní knize III, s. 317
  • Václav Pašek, předseda Krajského národního výboru v Jihlavě, od 16. dubna 1951, plénum MNV o udělení nejednalo, rozhodla o něm rada - zápis ze schůze 16. dubna 1951, bod 4, uveden v Pamětní knize III, s. 461
  • Jaroslav Palliardi, notář a archeolog, od 3. března 2014, udělilo Zastupitelstvo města Moravské Budějovice

Rodáci a osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Publikace a literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. a b c d e f g h i j k l BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Moravské Budějovice, s. 127–131. 
  3. Lidové noviny. Brno: Vydavatelské družstvo Lidové strany v Brně, 18.4.1944, 52(107, ranní vydání). s. 5.
  4. Úřední ̕list Československé socialistické republiky, Ausgabe 6, Bohemia and Moravia (Protectorate, 1939-1945), Ministerstvo vnitra, 1943, s. 4120: vládní nařízení 294/42 Sb. o organisaci zemědělství a lesnictví v Čechách a na Moravě.
  5. Peněžní ústavy v republice Československé roku 1920. Praha: Státní úřad statistický, 1924. s. 112.
  6. Adresář Protektorátu Čechy a Morava pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, Praha: Rudolf Mosse, 1939, s. 1707,
  7. Naše noviny: Časopis pro Moravsko-Budějovicko, Jemnicko a Jaroměřicko.. Moravské Budějovice: Ludvík Bartoš, 29.8.1903, 2(34). s. [4].
  8. Naše noviny: Časopis pro Moravsko-Budějovicko, Jemnicko a Jaroměřicko.. Moravské Budějovice: Ludvík Bartoš, 2.5.1903, 2(17). s. [2].
  9. Kramerius, Naše noviny, 11.8.1905. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-06-16]. Dostupné online. 
  10. Horácko: týdenník hájící zájmy pracujících vrstev lidových. Třebíč: Politický klub n. s., 24.4.1914, 4 (12). s. 4.
  11. Naše noviny: Časopis pro Moravsko-Budějovicko, Jemnicko a Jaroměřicko.. Moravské Budějovice: Ludvík Bartoš, 23.8.1902, 1(11), s. 44.
  12. Miloš Trapl: Družstevnictví Československé strany lidové. In: Osudy zemědělského družstevnictví ve 20. století, sborník příspěvků z mezinárodní konference konané ve dnech 15.–16. května 2002 věnovaný Lubomíru Slezákovi k 70. narozeninám, s. 73.
  13. Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-06-16]. Dostupné online. 
  14. Horácko: týdenník hájící zájmy pracujících vrstev lidových. Třebíč: Politický klub n. s., 30.1.1920, 7(7). s. 3.
  15. Kramerius, Venkov 26.03.1921, s. 3.. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-06-17]. Dostupné online. 
  16. Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 29.08.1920, 15(204). s. 6.
  17. Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 23.01.1927, 22(19). s. 6.
  18. Stráž: orgán strany katolické národní na Západní Moravě. V Brně: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebické, 9.8.1934, 36(30). s. 5.
  19. Miloš Trapl: Družstevnictví Československé strany lidové. In: Osudy zemědělského družstevnictví ve 20. století, sborník příspěvků z mezinárodní konference konané ve dnech 15.–16. května 2002 věnovaný Lubomíru Slezákovi k 70. narozeninám, s. 73.
  20. Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 13.10.1936, 31(238). s. 5.
  21. Stráž: orgán strany katolické národní na Západní Moravě. V Brně: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebické, 17.10.1936, 38(40). s. [1].
  22. Národní obroda: ústřední orgán Československé strany lidové. V Brně: Československá strana lidová, 09.04.1947, 3(83). s. 4.
  23. Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 09.11.1935, 30(261). s. 8: Sloučení hospodářských družstev.
  24. Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 16.07.1936, 31(164). s. 5.
  25. Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 08.10.1936, 31(234). s. 10.
  26. Kramerius, Venkov 08.12.1926, s. 5.. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-06-17]. Dostupné online. 
  27. Stráž: orgán strany katolické národní na Západní Moravě. V Brně: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebické, 1.2.1934, 36(5). s. 8.
  28. Stráž Západomoravská: týdeník čsl. strany lidové pro kraj jihlavský. Třebíč: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebícké, 2.3.1940, 42(9). s. 3.
  29. Kramerius, Stráž - orgán strany katolické národní na Západní Moravě, 22.10.1936. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-06-17]. Dostupné online. 
  30. Stráž: orgán strany katolické národní na Západní Moravě. V Brně: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebické, 1.7.1937, 39(27). s. [1].
  31. Stráž Západomoravská: týdeník čsl. strany lidové pro kraj jihlavský. Třebíč: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebícké, 2.3.1940, 42(9). s. 3.
  32. Ústřední list Československé ̌socialistické ̌republiky, Protektorát 1939-1945, Ministerstvo vnitra 1942, s. 367.
  33. 11/1945 Ú.l. Vyhláška o zrušení Svazu zemědělství a lesnictví pro Čechy a Moravu z 28. května 1945.
  34. Naše Demokracie, Podnázev: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě, 28.07.1945, číslo 8, s. 4.
  35. Rovnost: list sociálních demokratů českých. Brno: J. Opletal, 2.2.1947, 63(28). s. 11.
  36. Vyhledávání ASPI. EPRAVO.CZ [online]. [cit. 2019-06-15]. Dostupné online. (česky) 
  37. Badatelna.eu | Státní okresní archiv Třebíč - Okresní družstevní mlékárna Moravské Budějovice. badatelna.eu [online]. [cit. 2019-06-16]. Dostupné online. 
  38. Badatelna.eu | Moravský zemský archiv v Brně - Mlékařské závody, n. p., Moravské Budějovice. badatelna.eu [online]. [cit. 2019-06-17]. Dostupné online. 
  39. J + R MLÉKÁRNA s.r.o.. www.megafirmy.cz [online]. [cit. 2019-06-17]. Dostupné online. 
  40. BÁRTÍKOVÁ, Eva. Mlékárna v Budějovicích už zavřela provoz. trebicsky.denik.cz. 2010-12-09. Dostupné online [cit. 2019-06-17]. (česky) 
  41. Badatelna.eu | Státní okresní archiv Třebíč - Jednotné zemědělské družstvo Moravské Budějovice. badatelna.eu [online]. [cit. 2019-06-15]. Dostupné online. 
  42. KURZY.CZ. Zemědělské družstvo Moravské Budějovice,družstvo - v likvidaci - obchodní rejstřík, úplný výpis. rejstrik-firem.kurzy.cz [online]. [cit. 2019-06-17]. Dostupné online. (česky) 
  43. Badatelna.eu | Státní okresní archiv Třebíč - Okresní jednota živnostenských společenstev Moravské Budějovice. badatelna.eu [online]. [cit. 2019-06-15]. Dostupné online. 
  44. Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-06-15]. Dostupné online. 
  45. Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-06-15]. Dostupné online. 
  46. Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-06-15]. Dostupné online. 
  47. Zdeněk Beroun: Moravské Budějovice v letech 1881 - 1918. Nástin politického a spolkového profilu maloměsta, Praha 2007.
  48. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad [cit. 2016-10-05]. Dostupné online. 
  49. Tomáš Staněk: Tábory v českých zemích 1945-1948, Slezský ustav Slezského zemského muzea v Opavě, 1996: s. 230 - záznam o revizi v pracovním středisku v Moravských Budějovicích z 3. 3. 1946.
  50. ČERNÝ, Kamil. Němci pryč, znělo po druhé světové válce i na Třebíčsku. trebicsky.denik.cz. 2017-05-05. Dostupné online [cit. 2019-06-05]. (česky) 
  51. Zdeněk Štěpánek: Nacifikace a moravští lékaři (1939-1945), Matice moravská, 2004, s. 27.
  52. Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 28.02.1947, s. 5.
  53. Rovnost: list sociálních demokratů českých. Brno: J. Opletal, 14.1.1948, 64 (11).
  54. Bruckner Arnošt, MUDr.: Státní okresní archiv Třebíč, Torzo rodinné korespondence, 1919 - 1935.
  55. Berthold Weinrich: Niederösterreichische Ärztechronik: Geschichte der Medizin und der Mediziner Niederösterreichs, O. Möbius, 1990, s. 320.
  56. ČERNÝ, Kamil. Němci pryč, znělo po druhé světové válce i na Třebíčsku. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-05-05 [cit. 2017-05-15]. Dostupné online. 
  57. JAKUBCOVÁ, Hana. Už se pracuje na grafickém návrhu, pomník se rozroste o jména obětí. trebicsky.denik.cz. 2019-05-31. Dostupné online [cit. 2019-05-31]. (česky) 
  58. Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 04.04.1947, 2 (14). s. 7.
  59. Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 27.06.1947, 2(26). s. 5.
  60. Redakce. Festival zahájí Miroslav Táborský, sám stihne odehrát patnáct rolí. Třebíčský deník [online]. VLP, 2016-09-19 [cit. 2016-09-21]. Dostupné online. 
  61. ČERNÝ, Kamil. Moravské Budějovice chtějí další zastávku. Třebíčský deník [online]. VLP, 2016-09-14 [cit. 2016-09-21]. Dostupné online. 
  62. JAKUBCOVÁ, Hana. Budova vlakového nádraží v Budějovicích je zavřená, vítr strhl část střechy. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-10-30 [cit. 2017-11-08]. Dostupné online. 
  63. ČERNÝ, Kamil. Budějovickou průmyslovou zónu podpoří vláda dotací. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-01-12 [cit. 2017-01-18]. Dostupné online. 
  64. JAKUBCOVÁ, Hana. Obří projekt naráží. I kvůli nevykoupeným pozemkům. Třebíčský deník [online]. VLP, 2018-01-05 [cit. 2018-01-14]. Dostupné online. 
  65. JAKUBCOVÁ, Hana. Budějovická průmyslová zóna bude, ale menší. Třebíčský deník. 2018-03-07. Dostupné online [cit. 2018-03-12]. (česky) 
  66. Kramerius, Venkov, 20.04.1927. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-06-17]. Dostupné online. 
  67. AK Mor. Budejovice, Gymnasium a pomnik Svobody. Bartko-Reher Alte Ansichtskarten [online]. [cit. 2019-06-17]. Dostupné online. (německy) 
  68. 100 let gymnázia v Moravských Budějovicích. milan.i-line.cz [online]. [cit. 2019-06-17]. Dostupné online. 
  69. JAKUBCOVÁ, Hana. Gottwald mizí ze seznamu čestných občanů Moravských Budějovic. trebicsky.denik.cz. 2019-05-14. Dostupné online [cit. 2019-07-12]. (česky) 
  70. https://www.mbudejovice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9890&id=452762&n=seznam%2Dcestnych%2Dobcanu%2Dmesta

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]