Moravské Budějovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Moravské Budějovice

Radnice
Znak obce Moravské BudějoviceVlajka obce Moravské Budějovice
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0634 591181
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Okres (LAU 1) Třebíč (CZ0634)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Moravské Budějovice
Historická země Morava
Katastrální výměra 37,15 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 7 441 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 465 m n. m.
PSČ 676 02
Zákl. sídelní jednotky 21
Části obce 5
Katastrální území 5
Adresa městského úřadu Městský úřad Moravské Budějovice
nám. Míru 31
676 02  Moravské Budějovice
Starosta Vlastimil Bařinka
Oficiální web: www.mbudejovice.cz
Email: mesto@mbudejovice.cz
Moravské Budějovice
Moravské Budějovice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moravské Budějovice (německy Mährisch Budwitz; česky do roku 1869 Budějovice[2]) jsou město v okrese Třebíč v kraji Vysočina, 19 km jižně od Třebíče, na dopravní spojnici mezi Jihlavou a Znojmem na potoce Rokytka. Nadmořská výška města je 465 m n. m. Jsou také obcí s rozšířenou působností. Součástí města jsou části Jackov, Lažínky, Vesce a Vranín. Žije zde 7 441[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší vyobrazení Moravských Budějovic (kolem roku 1750)

První zmínka o Moravských Budějovicích pochází z roku 1231, město bylo zmíněno v listině, kde se oznamuje, že papež Řehoř IX. bere pod svoji ochranu vdovu po Přemyslu Otakarovi I. i jejími věnnými statky. Její jméno bylo Konstancie Uherská. Město tehdy leželo na tzv. Haberské stezce. Město tehdy patřilo pod bítovský hrad. Pravděpodobně ve městě existoval i opevněný dvorec a ke konci 13. století bylo datováno založení tržiště v prostorách dnešního centrálního náměstí.

Město tehdy patřilo Lichtenburkům, majitelům bítovského hradu a panství, v roce 1498 se Moravské Budějovice staly městem poddanským. Bítovské panství dostala oprávnění vlastnit pozemky i další, Moravské Budějovice se tak staly městem a dostaly do užívání znak. Dalšími majiteli města byl rod Valdštejnů. Během jejich vlády bylo vydlážděno náměstí, založena škola a město postihl i velký požár v roce 1532. Po bitvě na Bílé hoře byl uvězněn a ve vězení na Špilberku brzy zemřel poslední z Valdštejnů – Zdeněk IV. Brtnický a město tak konfiskací za pohledávky vůči císaři získali páni ze Schaumburka, prvním majitelem byl Hanibal ze Schaumburka. V roce 1648 město získal Rudolf Jindřich ze Schaumburka a rozhodl se usadit rod v Moravských Budějovicích. Vlastnil tři domy, další tři domy a radnici konfiskoval a na jejich základu postavil budovu zámku. V roce 1673 město opět postihl velký požár, kdy měla shořet polovina města a město ztrácelo obyvatele. Dalšími majiteli se v roce 1736 stal rod pánů z Wallisu. Tito jmenovali primátora města a také další úředníky, jež spravovali město. Městem v roce 1805 táhli napoleonští vojáci.

V roce 1850 byl ve městě zřízen okresní soud a berní úřad a samotné město se stalo součástí politického okresu Znojmo. V roce 1896 bylo ve městě zřízeno okresní hejtmanství a město se tak stalo městem okresním. V roce 1864 vznikl i český spolek Čtenářský spolek slovanský Budivoj,[2] který organizoval kulturní a vzdělávací činnost, zřídil městskou knihovnu, z jeho podnětu byla založena Vzájemná záložna, byl postaven Národní dům a např. byla v roce 1874 založena i Městská spořitelna.[2] Později vzniklo i městské muzeum, byly vydávány noviny a také vznikla Továrna hospodářských strojů a slévárny Matěje Smrčky. Byla postavena i sokolovna pro místní členy sokola a mezi lety 1869 a 1871 byla vybudována železnice z Vídně do Prahy. V roce 1896 byla vybudována trať z Moravských Budějovic do Jemnice.

Po čtenářském spolku vznikly i spolky další, v roce 1874 vznikl hasičský a občanský střelecký spolek, v roce 1880 spolek učitelský, v roce 1882 okrašlovací spolek, v roce 1883 Matice školská, v roce 1885 německý čtenářský spolek, v roce 1889 Sokol, v roce 1891 ženský pěvecký a vzdělávací spolek, v roce 1894 okresní hospodářský spolek, v roce 1896 župní hasičský spolek, v roce 1899 Národní jednota a později i další, např. Orel, legionářský, cyklistický, klub mladé generace, židovský a další.[2] V roce 1848 byla založena utrakvistická obecná škola, v roce 1867 i hlavní s nižší reálkou, v roce 1887 i česká a německá obecná škola. K roku 1889 byla založená chlapecká měšťanská škola a hned další rok byla založena i dívčí měšťanská škola. V roce 1900 byla založena i živnostenská pokračovací škola a v roce 1911 bylo založeno i reálné gymnázium, jež v roce 1919 bylo převedeno pod stát. V roce 1938 byl do Moravských Budějovic přemístěn i učitelský koedukační ústav, tentýž rok byla založena i obchodní škola a škola pro ženská povolání.[2]

V roce 1945 došlo ke zřízení internačního tábora v Moravských Budějovicích, internováni byli občané z několika obcí v okolí Moravských Budějovic, první odsun asi 300 Němců proběhl v roce 1946.[3]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel města Moravských Budějovic[4]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 3503 3957 4334 4554 4728 5007 5130 5209 5985 6367 7265 7884 8004 7541
Vývoj počtu obyvatel místní části Moravských Budějovic[4]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 2550 2933 3301 3492 3725 3933 4129 4367 5138 5570 6555 7278 7409 6971

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se na podzim koná Horákův Horácký festival, v roce 2016 jej zahájil Miroslav Táborský.[5]

Ke konci léta v Moravských Budějovicích probíhá mezinárodní hudební festival Václava Hudečka a jeho hostů (v roce 2017 se bude konat již 10. ročník).

V polovině října zde probíhá tradiční Císařské posvícení. Je doprovázeno výstavami, rozsáhlými trhy, průvodem městem, posvícenským programem a pouťovými atrakcemi. V roce 2016 bylo Císařské posvícení ve znamení piva.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Železniční stanice

Městem prochází silnice I/38 a II/152, severně od města se silnice II/151 spojuje se silnicí I/38. Městem prochází cyklostezka Jihlava – Třebíč – Raabs. Městem prochází železniční trať Znojmo–Okříšky a výletní trasa z Jemnice do Moravských Budějovic (tato výletní trasa se v městě napojuje na cestovní trasu). V roce 2016 byla podána žádost o Správu železniční dopravní cesty o to, aby byla zavedena nová zastávka v jižní části města. Dosavadní zastávka se nachází přibližně 2 kilometry od města.[6] V roce 2017 došlo k uzavření výpravčí budovy nádraží, kdy při vichřici v říjnu 2017 byla stržena část střechy.[7]

Rekonstrukce a plány[editovat | editovat zdroj]

Do roku 2022 by měla na okraji města směrem na Litohoř být vytvořena průmyslová zóna o rozloze 31 hektarů s přibližně 525 pracovními místy, vláda podpořila dotací vznik této průmyslové zóny, stejně tak byla schválena městem Moravské Budějovice.[8] Na konci léta 2015 se začala na jižním svahu u letiště stavět nová ulice s názvem Partyzánská, ulice je nyní ve výstavbě. Od května do září 2017 proběhne třetí etapa rekonstrukce náměstí Míru, ulic 1. máje, Sokolská a Dobrovského. Rekonstrukce by se měla týkat vodovodu, kanalizace, veřejného osvětlení, přeložky telefonního kabelu a povrchu chodníku. V červenci 2017 začne rekonstrukce náměstí Míru, kdy budou rekonstruovány chodníky, vyměněna kanalizační síť, na náměstí pak bude instalován nový mobiliář a nové veřejné lampy.[9] Před rekonstrukcí náměstí se spekulovalo o zboření památníku padlým spoluobčanům ve světových válkách na náměstí Míru, vyhodnocení ještě nedošlo, rekonstrukce této části náměstí prozatím není naplánována.[10]

Školství[editovat | editovat zdroj]

Gymnázium
  • Gymnázium a střední odborná škola, Moravské Budějovice, Tyršova 365
  • Střední škola řemesel a služeb
  • Základní škola Tomáše Garrigua Masaryka
  • Základní škola Havlíčkova
  • Základní umělecká škola
  • Základní škola a praktická škola
  • Dům dětí a mládeže BUDÍK
  • Mateřská škola Husova
  • Mateřská škola Šafaříkova
  • Mateřská škola Fišerova
  • Mateřská škola JABULA

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Moravských Budějovicích.
Zámek
Kostel sv. Jiljí

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. a b c d e f g h i j k l BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava : Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Moravské Budějovice, s. 127–131.  
  3. ČERNÝ, Kamil. Němci pryč, znělo po druhé světové válce i na Třebíčsku. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-05-05 [cit. 2017-05-15]. Dostupné online.  
  4. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, [cit. 2016-10-05]. Dostupné online.  
  5. Redakce. Festival zahájí Miroslav Táborský, sám stihne odehrát patnáct rolí. Třebíčský deník [online]. VLP, 2016-09-19 [cit. 2016-09-21]. Dostupné online.  
  6. ČERNÝ, Kamil. Moravské Budějovice chtějí další zastávku. Třebíčský deník [online]. VLP, 2016-09-14 [cit. 2016-09-21]. Dostupné online.  
  7. JAKUBCOVÁ, Hana. Budova vlakového nádraží v Budějovicích je zavřená, vítr strhl část střechy. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-10-30 [cit. 2017-11-08]. Dostupné online.  
  8. ČERNÝ, Kamil. Budějovickou průmyslovou zónu podpoří vláda dotací. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-01-12 [cit. 2017-01-18]. Dostupné online.  
  9. ČERNÝ, Kamil. Centrum Budějovic změní tvář. Betonové květináče a rezavé sloupy zmizí. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-05-13 [cit. 2017-05-15]. Dostupné online.  
  10. JAKUBCOVÁ, Hana. Jedni chtějí Andulu zbourat, jiní by z ní jen nechali otryskat mech. iDNES.cz [online]. 2017-05-04 [cit. 2017-05-15]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]