Přešovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přešovice
Centrum obce s rybníčkem
Centrum obce s rybníčkem
Znak obce PřešoviceVlajka obce Přešovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 591441
Pověřená obecHrotovice
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel138 (2022)[1]
Rozloha6,76 km²
Katastrální územíPřešovice
Nadmořská výška417 m n. m.
PSČ675 59
Počet domů78 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduPřešovice 34
obec.presovice@quick.cz
StarostkaDagmar Kotrbová
Oficiální web: www.presovice.cz
Přešovice
Přešovice
Další údaje
Kód obce591441
Kód části obce135208
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přešovice (starší názvy Priswicze, Presicze, Přišovice[3], německy Preschowitz) jsou obec v okrese Třebíč. Žije zde 138[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Tavíkovice, Újezd, Litovany a Rouchovany.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obec však měla být dle pověstí založena v roce 1088 a pojmenována měla být podle Přecha, který obec měl založit.[3] První písemná zmínka však pochází až z roku 1273, kdy Otakar II. kostelu v Rouchovanech Přešovice daroval. Majitelem kostela v Rouchovanech byl zbraslavský klášter, který z důvodu přílišné vzdálenosti pronajímal obec různým rodům. V roce 1447 se připomíná Anna z Přešovic, která byla manželkou Volfa ze Žerůtek a Litovan. V druhé polovině 15. století se soudili o část Přešovic potomci Ctibora z Přešovic a potomci Anny z Přešovic. V roce 1482 pak proběhl spor o část Přešovic mezi Zdichem z Přešovic a Kateřinou Volfovou z Přešovic. Zdich zřejmě Přešovice zadlužil, protože probíhaly další spory o majetky v Přešovicích.[4] V letech 1468 – 1500 byly pod Přešovicemi vybudovány chodby a během husitských válek zanikla sousední osada Boříkovice.[5]

Někdy na počátku 16. století spory vyhrál Jindřich z Vlašimi a až v roce 1593 jeho potomek Jiří Jankovský z Vlašimi prodal část Přešovic Jiřímu Kryštofovi Teufflovi z Kundersdorfu na Polici a Tavíkovicích, tím byla část Přešovic připojena k tavíkovickému panství. Druhá část patřila již dlouho předtím spolu s Rouchovany do krumlovského panství.[4]

Rouchovanská část patřila dlouhou dobu, stejně jako Rouchovany a další vesnice, panům z Lipé, ale po konfiskaci majetku pak od roku 1625 vlastnili Lichtenštejnové, které připojili Rouchovany i s částí Přešovic k ivančickému panství.[6][3]

Menší část patřila k Tavíkovicím, kdy po sporech je získal v roce 1629 Ondřej z Ostašova, až v roce 1676 koupil od pánů z Ostašova Přešovice a tavíkovické panství Michal Václav Althan, ale ten hned roku 1685 prodal panství Janovi Maxovi Kobylkovi z Kobylího. V roce 1724 získali dědictvím panství bratři Karel a František Kotulínští z Kotulína a v roce 1738 jej zakoupil Jiří Bohumír Koch. Jeho potomci panství zadlužili a v aukci jej zakoupil v roce 1790 Bedřich z Fürstenberka. Po roce 1857 zdědil panství Frydrych Fürstenberk, ten panství zadlužil a předlužené panství v roce 1867 zakoupil Artur Schnapper, posléze jej vlastnila jeho manželka Emilie a po ní jej získal po nabytí zletilosti v roce 1898 jejich syn Robert Goldschmidt.[7]

V roce 1794[5] se vesnice rozhodla zřídit školu, vyučovalo se v různých domech a v roce 1818 se začalo vyučovat v místním hostinci. Kníže Karel František Antonín z Lichtenštejna nechal v roce 1819 postavit novou školní budovu. Nová dvojtřídní budova byla postavena v roce 1883 a v roce 1913 byla postavena i budova s bytem pro učitele.[4] Škola byla zrušena na počátku 70. let 20. století.[5]

V roce 1866 byla postavena silnice do Rouchovan, kdy se při stavbě našlo mnoho ostatků lidských kostí a také byla postavena silnice ke Kašparovu mlýnu. Roku 1908 byla ve vsi postavena kaple sv. Petra a Pavla, roku 1913 hostinec a v roce 1921 byla založena místní knihovna. V roce 1922 vznikl hasičský sbor a roku 1929 byla postavena silnice do Litovan.[5]

Na konci druhé světové války byla vesnice bombardována a při tom zahynuli 3 lidé. Po skončení druhé světové války bylo ve vsi založeno JZD, to pak bylo v roce 1972 sloučeno do JZD Rouchovany, roku 1964 byl postaven kulturní dům. V roce 1972 byla obec začleněna pod Rouchovany a až v roce 1990 se osamostatnila. V roce 1995 byl v obci rozveden telefon, roku 1999 byl dokončen obecní vodovod a roku 2001 byla vesnice plynofikována. V roce 2002 obec získala právo používat obecní symboly.[5]

Do roku 1849 patřily Přešovice do moravskobudějovického panství, od roku 1850 patřily do okresu Moravský Krumlov, v letech 1942 a 1945 do okresu Moravské Budějovice, následně opět do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1869 patřily Přešovice pod Rouchovany a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna opět pod Rouchovany, následně se obec osamostatnila.[8]

Vývoj počtu obyvatel Přešovic[9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 295 279 269 288 247 280 321 235 238 244 216 178 147

Politika[editovat | editovat zdroj]

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Přešovice
2006[10] 2010[11] 2013[12] 2017[13] 2021[14]
1. ČSSD (31.91 %) KSČM (30.58 %) KSČM (33.72 %) ANO (42.85 %) ANO (52.85 %)
2. KSČM (31.91 %) ČSSD (30.58 %) ČSSD (31.39 %) KSČM (14.28 %) SPOLU (15.71 %)
3. ODS (28.72 %) ODS (18.82 %) ANO 2011 (15.11 %) Piráti (10.38 %) KSČM (11.42 %)
účast 70.68 % (94 z 133) 64.89 % (85 z 131) 65.65 % (86 z 131) 63.64 % (77 z 121) 63.16 % (72 z 114)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Přešovice
2008[15] 2012[16] 2016[17] 2020[18]
1. ODS (38.09 %) KSČM (44.61 %) ČSSD (44.0 %) ANO (46.66 %)
2. ČSSD (27.38 %) ODS (27.69 %) KSČM (24.0 %) KSČM (23.33 %)
3. KSČM (23.8 %) ČSSD (13.84 %) KDU-ČSL (12.0 %) Trikolóra+Soukromníci (10.0 %)
účast 64.62 % (84 z 130) 53.91 % (68 z 128) 20.66 % (25 z 121) 27.03 % (30 z 111)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (44 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (16 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (14 hlasů). Volební účast byla 59.09 %, tj. 78 ze 132 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (82 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (12 hlasů). Volební účast byla 68.61 %, tj. 94 ze 137 oprávněných voličů.[19]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (50 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (9 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (8 hlasů). Volební účast byla 63.33 %, tj. 76 ze 120 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (63 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (16 hlasů). Volební účast byla 67.52 %, tj. 79 ze 117 oprávněných voličů.[20]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Společenský život[editovat | editovat zdroj]

Samospráva obce od roku 2017 vyvěšuje 5. července moravskou vlajku.[21]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. a b c MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 27–28. Dostupné online.
  4. a b c d DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 330 s. S. 211–219. 
  5. a b c d e Historie obce [online]. Přešovice: Obec Přešovice [cit. 2021-08-22]. Dostupné online. 
  6. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 330 s. S. 240–256. 
  7. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 330 s. S. 295–303. 
  8. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 247. 
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 
  10. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  15. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  19. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  20. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  21. Facebook – Chcu, aby na mojí radnici vlála Moravská vlajka [online]. Facebook, 2017-06-13 [cit. 2021-08-22]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]