Stařeč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Stařeč

Stařeč od jihu
Znak obce StařečVlajka obce Stařeč
znakvlajka
Lokalita
Status městys
LAU (obec) CZ0634 591742
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Okres (LAU 1) Třebíč (CZ0634)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Třebíč
Historická země Morava
Katastrální výměra 15,39 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 636 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 455 m n. m.
PSČ 675 22
Zákl. sídelní jednotky 3
Části obce 2
Katastrální území 2
Adresa úřadu městyse Úřad městyse Stařeč
Jakubské nám. 50
675 22 Stařeč
Starosta Čestmír Linhart
Oficiální web: www.mestys-starec.eu
Email: podatelna@mestys-starec.eu
Stařeč
Red pog.svg
Stařeč
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kostel sv. Jakuba staršího

Stařeč (zvuk Stařeč, rod ženský, 2. pád Starče, 3. pád a 6. pád Starči, něm. Startsch,[2] původně Starč, ještě dříve Staříč i Stařice, odvozeno od podstatného jména Stárek.[3]) je městys nacházející se na západě Moravy, v kraji Vysočina, v těsné blízkosti západního okraje města Třebíče, konkrétně jeho místní části Borovina.

Nadmořská výška obce je 455 metrů nad mořem. Obec je podřízená obci s rozšířenou působností Třebíč. Starčí protéká Stařečský potok pramenící jižně od Zašovic. Obec je součástí geomorfologického celku Stařečská pahorkatina, nedaleko obce se nachází i Zadní hora.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínky o Starči pochází z roku 1259, kde byla zmínka o Hedmaru de Steritz.

Od 12. dubna 2007 byl obci vrácen status městyse.[4] V roce 2016 obec koupila budovu bývalé sokolovny z roku 1919, zatím není jasné využití, ale dle městyse se jedná například o knihovně.[5]

Samospráva a členění[editovat | editovat zdroj]

Seznam představitelů obce[editovat | editovat zdroj]

Starostové[6]
  • 1876–1879 Jan Václavek
  • 1880–1892 František Chromý
  • 1893–1908 Jakub Chromý
  • 1908–1923 Jan Václavek
  • 1923–1931 Jan Vostál
  • 1931–1945 Jan Bartejs
Předsedové místního národního výboru[6]
  • 1945–1946 Antonín Králík
  • 1946–1960 Karel Koukal
  • 1960–1961 Oldřich Bartejs
  • 1961–1970 František Fučík
  • 1971–1981 Bohuslav Bartejs
  • 1981–1990 Karel Bohm
Starostové[6]
  • 1990–1991 Karel Bohm
  • 1991–1998 Josef Svoboda
  • 1998–2006 Zdenka Černá
  • 2006– Čestmír Linhart

Části městyse[editovat | editovat zdroj]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Starče[7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2007
Počet obyvatel 906 1 032 1 081 1 232 1 381 1 316 1 455 1 450 1 528 1 495 1 417 1 354 1 427 1 625

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Fara ve Starči je poměrně stará. Roku 1311 se připomíná farář. Roku 1331 dal král Jan Lucemburský patronátní právo fary brněnské kapitule. Roku 1346 je zmíněn farář Cizkraj na listině, kterou Beneš z Budče daroval patronát fary v budči klášteru v Pustiměři. Po majetkových změnách měla připadnout zdejší fara do rukou místních pánů.[8] V době těchto změn panovalo ve Starči i kališnictví či luteránství.[9]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Nádraží Stařeč

Nedaleko obce je umístěno železniční nádraží Stařeč, kterým probíhá železnice č. 241. Obcí prochází cyklistická trasa 5212.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

  • Festival mladých začínajících kapel Backstage of Stařeč
  • Místo setkání rockových kapel 70. a 80. let 20. století (Sokolské hřiště)
  • Víceúčelová hala (rok otevření 2008)
  • Každoroční akce pro děti s názvem Pohádková cesta
  • Každoroční vánoční trhy

Sport[editovat | editovat zdroj]

  • Tělovýchovná jednota Sokol – ČOS Stařeč
  • Oddíly kopané, hokeje, tenisu, nohejbalu, stolního tenisu

Školství[editovat | editovat zdroj]

Základní škola a Mateřská škola Stařeč se v současné době skládá ze čtyř částí.[10]

První částí je základní škola s prvním až pátým ročníkem, tedy prvním stupněm, základního vzdělávání. V každém ročníku je otevřena jedna třída a celková kapacita školy nepřesahuje 110 žáků. Ve školním roce 2011/2012 tyto třídy navštěvovalo celkem 100 žáků. Budova základní školy se nachází na Jakubském náměstí čp. 56.[10] Základní škola využívá při výuce vlastní školní vzdělávací plán pojmenovaný Zvídavá a tvořivá škola. V rámci něj je vyučován cizí jazyk – angličtina – až od třetího ročníku – v ostatních školách běžně od druhého ročníku.

V ulici Horní čp. 3 sídlí mateřská škola, která se skládá ze čtyř tříd s celkovou kapacitou 74 dětí. Ve školním roce 2011/2012 byla tato kapacita zcela naplněna.[10]

Doplňující funkci má školní družina při základní škole, která sídlí rovněž v její budově. Dělí se do dvou oddělení. Ve školním roce 2011/2012 byla obě oddělení zcela naplněna, navštěvovalo je dohromady 50 žáků. Školní družina má za cíl nabízet dětem rovněž zájmové aktivity a kroužky či další aktivity, kterých se mohou účastnit i jejich rodiče. Školní vzdělávací program školní družiny je postaven na tematických měsíčních celcích.[10]

Pro přípravu pokrmů škole a školce pak funguje školní jídelna se sídlem v budově základní školy. Denně připraví přibližně 160 porcí obědů. Strávníci mají možnost výběru ze dvou příloh.[10]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Starči.

Kostel svatého Jakuba Staršího[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Kostel svatého Jakuba Staršího (Stařeč).

Kostel svatého Jakuba Staršího se nachází na mírně vyvýšeném místě na stejnojmenném náměstí v centru obce. Celá stavba byla přestavěna v barokním slohu, takže z původní starší stavby zůstala pouze mohutná čtyřhranná věž. V interiéru se nachází hlavní oltář svatého Jakuba a další tři postranní oltáře. V kostelní dlažbě pak jsou usazeny tři náhrobní kameny úředníků ze Sádku. Na věži je po několikerém restaurování patrný historický ciferník z roku 1597, který je atypický 24hodinovým zobrazením.[8]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  •  Milan Klusák – diplomat, profesor, ministr kultury
  •  Bedřich Václavek – entomolog (znalec rodu sekáčů)

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava : Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 81.  
  3. DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno : GARN, 2008. 442 s. ISBN 978-80-863-95-0. Kapitola Starč, s. 392.  
  4. Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007
  5. pch. Sokolovnu kupuje obec, využití bude teprve hledat [online]. Horácké noviny, 2016-01-14, [cit. 2016-01-20]. Dostupné online.  
  6. a b c Městys Stařeč. Obec Stařeč - historie [online]. mestys-starec.eu, [cit. 2012-04-26]. Dostupné online.  
  7. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591.  
  8. a b DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno : GARN, 2008. 442 s. ISBN 978-80-863-95-0. Kapitola Starč, s. 393.  
  9. Třebický okres. Kapitola Starč, s. 394.
  10. a b c d e ZŠ a MŠ Stařeč. Základní a Mateřská škola Stařeč [online]. zsstarec.cz, 2012, [cit. 2012-04-26]. Dostupné online.  

Literatura a periodika[editovat | editovat zdroj]

  • DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno : GARN, 2008. 442 s. ISBN 978-80-863-95-0. Kapitola Starč, s. 392-403.  
  • ZEJDA, Radovan. Třebíčsko. 1. vyd. Třebíč : SURSUM, 2001. 206 s. ISBN 8085799839. Kapitola Stařeč, s. 129-131.  
  • Petr Jokeš, Farní organizace na středověké západní Moravě, Brno 2011, s. 89

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]