Jan Soběslav Lucemburský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jan Soběslav Lucemburský
Moravský markrabě
Doba vlády 13751380
Narození mezi 1355 a 1357
Brno
Úmrtí 30. října 1380 (22–25 let)
Předchůdce Jan Jindřich
Nástupce Jošt Moravský, Prokop Lucemburský.
Rod Lucemburský
Dynastie Lucemburkové
Otec Jan Jindřich
Matka Markéta Opavská

Jan Soběslav Lucemburský (1355/1357 – asi 30. října 1380) byl syn moravského markraběte Jana Jindřicha Lucemburského a Markéty Opavské a markrabě moravský (1375–1380). Byl bratrem Jošta a Prokopa. Jako jediný ze synů Jana Jindřicha byl vychováván na pražském dvoře.

Úvahy o sňatku[editovat | editovat zdroj]

Před narozením Václava IV. (1361) z manželství Karla IV. s Annou, dědičkou vévodství svídnického a javorského, byl Jan Jindřich Lucemburský oproti svému bratrovi ve značné výhodě, neboť měl již tři syny. Karel IV. se snažil jednak zajistit kontinuitu lucemburské dynastie v českých zemích a ve Říši, jednak si chtěl pojistit trvalost připojení slezských dědičných vévodství Svídnicka a Javorska. Naplánoval proto sňatek své zatím jediné dcery ze svazku s Annou Svídnickou a potenciální dědičky obou vévodství Alžběty (narozena 1358) s jedním ze synů Jana Jindřicha.

S ohledem na fakt, že nejstarší syn Jošt Moravský byl zasnouben s jedinou neteří a potenciální dědičkou uherského krále Ludvíka Velikého a Jan Soběslav byl tou dobou vychováván v Praze, domnívá se Václav Štěpán, že mělo jít právě o něj. Tento sňatek měl být draze vykoupen poplatkem papeži za udělení dispensu pro manželství osob tak blízce příbuzných. Narození Václava IV. však tento plán proměnilo ve zcela zbytečný.

Moravský markrabě[editovat | editovat zdroj]

Po smrti markraběte Jana Jindřicha v roce 1375 připadla vláda nad Moravou jeho nejstaršímu synu Joštovi. Zbylí dva synové, Jan Soběslav a Prokop, rovněž získali markraběcí tituly a kromě toho i dědictví, které však spíše odpovídalo majetku předních panských rodů. Jan Soběslav se ujal správy svého dědictví a dostal se brzo do sporu se svým starším bratrem Joštem. Oba se nakonec dohodli a Janu Soběslavovi byl zajištěn stálý příjem. Naposledy se Jan Soběslav objevuje v pramenech v létě 1380.[1] Zemřel pravděpodobně 30. října 1380. V roce 1381 začala válka mezi Joštem a Prokopem, zřejmě kvůli dědictví Jana Soběslava. Na něj měl asi právní nárok Prokop, ovšem ambiciózní Jošt nechtěl přijít zkrátka. Většinu majetku svého zemřelého bratra nakonec přece jen získal Prokop.[2]

Historiografická záměna s Janem z Moravy[editovat | editovat zdroj]

Pravděpodobně zásluhou barokního historika Tomáše Pešiny z Čechorodu[3][4] byl Jan Soběslav po následující staletí zaměňován se svým polorodým nelegitimním bratrem Janem z Moravy, který byl vyšehradským proboštem a který měl podle tradičního výkladu zemřít krátce po roce 1380.[5] Ve skutečnosti se tento Jan, levoboček Jana Jindřicha, stal v roce 1380 biskupem litomyšlským a v roce 1387 patriarchou aquilejským. Právě tyto úřady byly připisovány Janu Soběslavovi.[6]

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SCHMIDT, Ondřej. Aquilejský patriarcha Jan z Moravy († 1394). Biografie jednoho lucemburského levobočka. Brno, 2015. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta – Historický ústav. Vedoucí práce Petr Elbel. s. 161–163. Dostupné online. [Dále jen Schmidt.]
  2. Schmidt, s. 169.
  3. Schmidt, s. 9.
  4. Schmidt, s. 171.
  5. Schmidt, s. 143–144.
  6. Schmidt, s. 170.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Jan Jindřich
Znak z doby nástupu Mladší moravský markrabě
s Joštem a Prokopem
13751380
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jošt Moravský