Jaroslav Mezník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Prof. PhDr. Jaroslav Mezník, CSc.

poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci:
1990 – 1990
Stranická příslušnost
Členství ČSSD

Narození 31. prosince 1928
Bratislava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 28. listopadu 2008
Brno
ČeskoČesko Česko
Alma mater Masarykova univerzita
Profese politik, archivář a pedagog
Ocenění Cena města Brna (2000)
Řád Tomáše Garrigua Masaryka
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Mezník mladší (31. prosince 1928 Bratislava28. listopadu 2008 Brno) byl český historik, profesor na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, odborník na (vrcholně) středověké dějiny střední a západní Evropy, za normalizace disident, signatář Charty 77, po sametové revoluci československý politik za obnovenou Československou sociální demokracii a poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jaroslav Mezník se narodil v rodině moravskoslezského zemského prezidenta Jaroslava Mezníka (1884-1941), který byl za německé okupace zastřelen a Marie rozené Dvořákové (1887-1967).[1][2]

Po gymnáziu absolvoval historii a archivnictví na filozofické fakultě Masarykovy univerzity. V 50. letech jako politicky nespolehlivý sloužil u tzv. Pomocných technických praporů. V letech 1953 – 1956 pracoval jako archivář ve Státním archivu v Janovicích u Rýmařova a od roku 1956 v Historickém ústavu Československé akademie věd. V roce 1972 byl z politických důvodu uvězněn a ve vězení byl až do roku 1974. Po propuštění z vězení mohl pracovat jen jako skladový dělník. Byl signatářem Charty 77 a v období 1977 – 1989 byl znovu dvakrát vězněn.

V roce 1978 podepsal v rámci Charty 77 prohlášení Sto let českého socialismu, v němž se skupina levicově orientovaných disidentů s respektem vyjádřila o předúnorových tradicích demokratické levice.[3]

Profesně je k roku 1990 uváděn jako důchodce, bytem Brno.[4]

V lednu 1990 zasedl v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci do české části Sněmovny národů (volební obvod č. 48 - Brno-město II, Jihomoravský kraj) jako poslanec za obnovenou ČSSD. Ve Federálním shromáždění setrval do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1990.[5][6]

Pak se vrátil k práci v Historickém ústavu Československé akademie věd a roku 1992 se stal profesorem starších obecných dějin na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Zde také v letech 1994 – 1995 působil jako děkan fakulty. Byl členem vědeckých rad Masarykovy univerzity v Brně, Slezské univerzity v Opavě a Historického ústavu AV ČR a členem redakční rady Českého časopisu historického.

V roce 1996 se neúspěšně ucházel za ČSSD o křeslo senátora ve volebním obvodu Brno-město.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

V roce 1995 mu byla udělena Zlatá medaile Masarykovy univerzity, v roce 1998 obdržel Řád Tomáše Garrigua Masaryka a roku 2000 získal i Cenu města Brna. Obdržel také Medaili Františka Palackého za zásluhy o společenské vědy.

Publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Praha před husitskou revolucí. Praha 1990.
  • Lucemburská Morava 1310–1423. Praha 1999.
  • Můj život za vlády komunistů (1948–1989). Brno 2005.
  • Tvář stárnoucího středověku : výbor článků a studií. Brno 2008. ISBN 978-80-86488-49-3

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://brno.idnes.cz/Brno-zpravy.aspx?c=A090526_1196386_brno_krc
  2. http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=5145
  3. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1463. (česky) 
  4. Návrh na volbu nových poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-06-14]. Dostupné online. (česky) 
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-06-14]. Dostupné online. (česky) 
  6. Usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR ze dne 11. března 1986 o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění [online]. mvcr.cz [cit. 2012-06-14]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]