Jaroslav Mezník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jaroslav Mezník

poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci:
1990 – 1990
Stranická příslušnost
Členství ČSSD

Narození 31. prosince 1928
Bratislava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 28. listopadu 2008
Brno
ČeskoČesko Česko
Alma mater Masarykova univerzita
Profese politik, archivář a pedagog
Ocenění Řád Tomáše Garrigua Masaryka
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Prof. PhDr. Jaroslav Mezník, CSc. mladší (31. prosince 1928 Bratislava28. listopadu 2008 Brno) byl český historik, profesor na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, odborník na (vrcholně) středověké dějiny střední a západní Evropy, za normalizace disident, signatář Charty 77, po sametové revoluci československý politik za obnovenou Československou sociální demokracii a poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jaroslav Mezník se narodil v rodině moravskoslezského zemského prezidenta Jaroslava Mezníka (1884-1941), který byl za německé okupace zastřelen a Marie rozené Dvořákové (1887-1967).[1][2]

Po gymnáziu absolvoval historii a archivnictví na filozofické fakultě Masarykovy univerzity. V 50. letech jako politicky nespolehlivý sloužil u tzv. Pomocných technických praporů. V letech 1953 – 1956 pracoval jako archivář ve Státním archivu v Janovicích u Rýmařova a od roku 1956 v Historickém ústavu Československé akademie věd. V roce 1972 byl z politických důvodu uvězněn a ve vězení byl až do roku 1974. Po propuštění z vězení mohl pracovat jen jako skladový dělník. Byl signatářem Charty 77 a v období 1977 – 1989 byl znovu dvakrát vězněn.

V roce 1978 podepsal v rámci Charty 77 prohlášení Sto let českého socialismu, v němž se skupina levicově orientovaných disidentů s respektem vyjádřila o předúnorových tradicích demokratické levice.[3]

Profesně je k roku 1990 uváděn jako důchodce, bytem Brno.[4]

V lednu 1990 zasedl v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci do české části Sněmovny národů (volební obvod č. 48 - Brno-město II, Jihomoravský kraj) jako poslanec za obnovenou ČSSD. Ve Federálním shromáždění setrval do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1990.[5][6]

Pak se vrátil k práci v Historickém ústavu Československé akademie věd a roku 1992 se stal profesorem starších obecných dějin na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Zde také v letech 1994 – 1995 působil jako děkan fakulty. Byl členem vědeckých rad Masarykovy univerzity v Brně, Slezské univerzity v Opavě a Historického ústavu AV ČR a členem redakční rady Českého časopisu historického.

V roce 1996 se neúspěšně ucházel za ČSSD o křeslo senátora ve volebním obvodu Brno-město.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

V roce 1995 mu byla udělena Zlatá medaile Masarykovy univerzity, v roce 1998 obdržel Řád Tomáše Garrigua Masaryka a roku 2000 získal i Cenu města Brna. Obdržel také Medaili Františka Palackého za zásluhy o společenské vědy.

Publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Praha před husitskou revolucí. Praha 1990.
  • Lucemburská Morava 1310–1423. Praha 1999.
  • Můj život za vlády komunistů (1948–1989). Brno 2005.
  • Tvář stárnoucího středověku : výbor článků a studií. Brno 2008. ISBN 978-80-86488-49-3

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://brno.idnes.cz/Brno-zpravy.aspx?c=A090526_1196386_brno_krc
  2. http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=5145
  3. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno : Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1463. (česky)  
  4. Návrh na volbu nových poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-06-14]. Dostupné online. (česky) 
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-06-14]. Dostupné online. (česky) 
  6. Usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR ze dne 11. března 1986 o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění [online]. mvcr.cz, [cit. 2012-06-14]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]