Jasenice (okres Třebíč)
| Jasenice | |
|---|---|
 Tvrz na návsi obce | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Náměšť nad Oslavou |
| Obec s rozšířenou působností | Náměšť nad Oslavou (správní obvod) |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°15′29″ s. š., 16°9′49″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 181 (2023)[1] |
| Rozloha | 5,91 km²[2] |
| Katastrální území | Jasenice |
| Nadmořská výška | 415 m n. m. |
| PSČ | 675 71 |
| Počet domů | 75 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Jasenice 40 675 71 Náměšť nad Oslavou obec.jasenice@seznam.cz |
| Starosta | Blažej Gruber |
| Oficiální web: www | |
  Jasenice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 590762 |
| Kód části obce | 57657 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jasenice (2. pád do Jasenice, 6. pád v Jasenici; německy Jasenitz, Jassenitz, česky v roce 1918 Jesenice[4], starší názvy též plebanus in Jessenicz, in villa Jassenicz[5]) je obec v okrese Třebíč. Žije zde 181[1] obyvatel.
Sousedními obcemi sídla jsou Velká Bíteš, Čikov, Pucov a Naloučany.
Geologie[editovat | editovat zdroj]
V Jasenici se těžila železná ruda a stříbro, železná ruda se těžila v údolí potoka Jasinka směrem k Jestřabí, železná ruda s obsahem stříbra se pak těžila v lokalitách Vošmerky a Chroustovec (později místně pojmenováno U stříbrného dolu). Těžba přestala v polovině 19. století. Obec leží na rozhraní bítešské žuly a jinošovské ruly.[6]
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Jasenicí prochází ze západu na východ silnice II/392 z Tasova přes Čikov, Pucov a Jinošov do Kralic nad Oslavou, severně vede silnička do Březky a Jestřabí. Přes Jasenici vede cyklostezka 5183. Většina území je značně kopcovitá, severní, západní a východní část je využívána zemědělsky, Jasenice však leží v údolí potoka Jasinky a Jelenky, kolem obou potoků jsou svažitá zalesněná údolí, západní okraj vesnice je také zalesněn. Severovýchodní část území obce je zalesněna.
Přes území vesnice protéká potok Jelenka, který se v Jasenici vlévá do potoka Jasinka, který pramení severně od obce, Jasinka tvoří také část východní hranice území obce, následně protéká kolem Jezevčí jeskyně a protéká údolím, na kterém je založena vesnice Jasenice a u Naloučan ústí do Oslavy. Na východním okraji území obce pramení nepojmenovaný potok, který také ústí ve vesnici do Jasinky, část severní hranice tvoří nepojmenovaný potok, který pramení u Jindřichova a ústí do Jasinky. Část severozápadní hranice území obce tvoří potok Drchalka, který se u hranice vesnice vlévá do potoka Jelenka.
Severní část území obce je tvořena náhorní plošinou s dvěma vrcholy dosahujícími výšky téměř 500 m.[7]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1353. Ve 14. století patřila Jasenice pánům z Tasova a vladykům z Jestřebí.[5] V tu dobu již v obci stála tvrz.[8] Roku 1361 získal vesnici Tasov z Tasova. Na počátku 15. století pánové z Tasova prodali majetky ve vsi Hynkovi z Jesenice. Část vesnice patřila Bratřejovi ze Zhoře, jeho syn Hynek pak prodal v roce 1390 část majetku Janu z Tasova. Roku 1466 byl pohnán Adam z Jasenice Martou z Jestřebí, která si dělala nároky na louku v Jestřebí. V roce 1507 pak Jiří z Jasenice prodal vesnici Ctiborovi z Janovic, následně v roce 1552 získal vesnici Adam z Jasenice, ale už v roce 1567 jeho syn Ondřej Jesenický prodal ves Jiřímu Vaneckému z Jemničky. V témže roce je poprvé písemně zmíněna tvrz, ta byla nejspíš postavena již dříve, ale hned po připojení vesnice k náměšťskému panství zanikla a byla nadále využívána jen jako hospodářská budova.[9]
Ten pak prodal v roce 1595 vesnici Anně Zámrské ze Zámrsku. Po smrti dědičky majetku Kateřiny Dubské pak Jasenici získal Karel Grün ze Stürzenberka, ten se zadlužil a jeho majetek připadl Ferdinandovi z Verdenberku a Jasenice se tak stala součástí náměšťského panství.[10] V roce 1720 se poprvé objevuje název Jasenitz.[5] V letech 1802 a 1844 byl upraven kostel sv. Klimenta.[11] V roce 1882 byla postavena původní školní budova. V roce 1910 pak byla postavena nová školní budova. V roce 1886 pak byl postaven most přes potok a roku 1919 byly vysazeny památné lípy u kaple sv. Maří Magdalény. V roce 1929 pak byla obec elektrifikována a téhož roku byl také vystavěn památník padlým občanům v první světové válce.[12] Roku 1933 byl do kostela zavěšen nový zvon.[11]
Do roku 1867 byla součástí obce i ves Pucov, do roku 1892 ještě části města Velká Bíteš - Březka, Jindřichov a Jestřábí. Mezi lety 1949 a 1960 byla součástí okresu Velká Bíteš.[4]
Do roku 1849 patřila Jasenice do náměšťského panství, od roku 1850 patřila do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, následně do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč.[13]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 289 | 306 | 305 | 343 | 341 | 351 | 345 | 261 | 322 | 279 | 220 | 201 | 213 | 213 | 176 |
| Počet domů | 39 | 45 | 48 | 49 | 50 | 53 | 58 | 61 | 64 | 60 | 57 | 63 | 70 | 72 | 75 |
Politika[editovat | editovat zdroj]
Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]
| 2006[15] | 2010[16] | 2013[17] | 2017[18] | 2021[19] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (45.45 %) | ČSSD (36.15 %) | ČSSD (23.14 %) | ANO (18.96 %) | SPOLU (33.89 %) |
| 2. | ODS (19.0 %) | VV (17.69 %) | KDU-ČSL (19.83 %) | ČSSD (17.24 %) | ANO (25.42 %) |
| 3. | KDU-ČSL (18.18 %) | KDU-ČSL (12.3 %) | ANO 2011 (14.87 %) | KDU-ČSL (16.37 %) | ČSSD (14.4 %) |
| účast | 71.18 % (121 z 170) | 74.86 % (131 z 175) | 67.98 % (121 z 178) | 70.30 % (116 z 165) | 80.82 % (118 z 146) |
Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]
| 2008[20] | 2012[21] | 2016[22] | 2020[23] | |
|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (46.06 %) | KDU-ČSL (36.0 %) | KDU-ČSL (26.25 %) | KDU-ČSL (18.07 %) |
| 2. | ODS (20.22 %) | ČSSD (29.33 %) | ČSSD (20.0 %) | STAN+SNK ED (18.07 %) |
| 3. | KDU-ČSL (14.6 %) | KSČM (13.33 %) | ANO 2011 (12.5 %) | ČSSD (14.45 %) |
| účast | 50.57 % (89 z 176) | 45.45 % (80 z 176) | 50.91 % (84 z 165) | 56.38 % (84 z 149) |
Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (35 hlasů), druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (31 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (23 hlasů). Volební účast byla 78.16 %, tj. 136 ze 174 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (95 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (50 hlasů). Volební účast byla 83.33 %, tj. 145 ze 174 oprávněných voličů.[24]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (53 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (32 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (19 hlasů). Volební účast byla 83.64 %, tj. 138 ze 165 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Jiří Drahoš (69 hlasů) a druhé místo obsadil Miloš Zeman (63 hlasů). Volební účast byla 81.10 %, tj. 133 ze 164 oprávněných voličů.[25]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (47 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (30 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (20 hlasů). Volební účast byla 83.45 %, tj. 121 ze 145 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (60 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (56 hlasů). Volební účast byla 81.12 %, tj. 116 ze 143 oprávněných voličů.[26]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Klimenta
- Kaple svaté Maří Magdalény
- Sochy svatého Jana a Panny Marie u cesty ke kostelu
- Tvrz
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Miloš Dvořák (1901–1971), pedagog, básník, překladatel
- Václav Kopřiva (1887–?), pedagog a překladatel
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 93.
- ↑ a b c MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 18. Dostupné online.
- ↑ ŘÍHOVÁ, Ivana. Kromě Jemnice se těžilo stříbro a ruda i v Jasenici. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-07-10 [cit. 2017-07-14]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 14. 4. 2023
- ↑ Tvrz [online]. Jasenice: Obec Jasenice [cit. 2021-08-05]. Dostupné online.
- ↑ FABIÁN, Petr. Jasenice [online]. Hrady-zriceniny.cz [cit. 2021-05-21]. Dostupné online.
- ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl VI. místopisu, Znojemský kraj. Čís. 45, Náměšťský okres. 1. vyd. vyd. Brno: Musejní spolek, 1908. 342 s. ISBN 978-80-86347-92-9, ISBN 80-86347-92-3. OCLC 773170520 S. 150–157.
- ↑ a b Kostel sv. Klimenta [online]. Jasenice: Obec Jasenice [cit. 2021-08-05]. Dostupné online.
- ↑ Historie [online]. Jasenice: Obec Jasenice [cit. 2021-08-05]. Dostupné online.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 107.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-01-29]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jasenice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Jasenice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Jasenice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
