Kouty (okres Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kouty
Centrum obce se zvoničkou, křížem a památníkem obětem 1. sv. války
Centrum obce se zvoničkou, křížem a památníkem obětem 1. sv. války
Znak obce KoutyVlajka obce Kouty
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 590908
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíTřebíč
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel390 (2022)[1]
Rozloha8,33 km²
Katastrální územíKouty u Třebíče
Nadmořská výška550 m n. m.
PSČ675 08
Počet domů120 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKouty 11
675 08 Kouty u Třebíče
info@obeckouty.cz
StarostaMiloš Dočekal
Oficiální web: www.obeckouty.cz
Kouty
Kouty
Další údaje
Kód obce590908
Kód části obce71277
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Kouty (německy Kouty, Kaut[3]) se nachází v okrese TřebíčKraji Vysočina. Žije zde 390[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Svatoslav, Červená Lhota, Čechtín, Radošov a Chlum.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obec byla založena benediktinským klášterem v Třebíči pravděpodobně v 2. polovině 13. století,[4] ačkoliv první písemná zmínka o obci pochází z roku 1416, kdy je zmíněna zástava obce Otíku Štítkovici z Vranína.[5]

Až do 15. století byly Kouty majetkem kláštera, v 15. století byly dány do zástavy a roku 1436 žil v Koutech Dobeš z Opatova, roku 1447 je v obci uváděna Anna z Kůtův. Posléze (asi v roce 1490, stejně jako sousední Chlum) byly Kouty vykoupeny ze zástavy Vilémem z Pernštejna a tak se vrátily zpět do majetku kláštera.[6] Roku 1885 v obci vypukl velký požár, kdy shořely tři čtvrtiny domů ve vsi.[5] V roce 1886 byla v obci založena škola.[6] Roku 1905 byla postavena silnice mezi Bransouzemi a křižovatkou nedaleko vesnice. Během první světové války zemřelo celkem 16 mužů z Koutů, v roce 1933 byl zemřelým odhalen pomník.[7]

V roce 1929 byly na návsi vesnice vysázeny lípy a roku 1932 pak do vsi byla přivedena elektřina.[5] O rok později pak byla postavena hasičská zbrojnice a roku 1935 pak také záložna. Roku 1947 byla do vesnice zavedena linka autobusu z Třebíče.[8] V roce 1948 měla začít stavba kulturního domu ve vsi, pro tyto účely byl zakoupen dřevěný dům z Jihlavy, z kterého se měl postavit kulturní dům, ale nakonec tento byl prodán do Přímělkova, kde z něj byl postaven kulturní dům. V roce 1950 se však začal stavět kulturní dům i v Koutech, jeho stavba byla dokončena v roce 1959.[5] V roce 1956 bylo v obci založeno JZD a o rok později také jednota TJ Sokol.[8]

Mezi lety 1961 a 1962 pak byla ve vsi postavena budova jednoty a pak také byla roku 1977 postavena budova s ordinací lékařů, pohostinstvím a kanceláří úřadu. Roku 1973 pak také bylo JZD v obci sloučeno s JZD v Chlumě a s JZD v Radošově. A v roce 1979 byla dokončena stavba obecního vodovodu.[8] V roce 1985 pak byla postavena silnice skrz obec a v roce 1986 byla otevřena mateřská škola.[5] Roku 1987 pak bylo postaveno koupaliště v obci a v roce 1996 byla opravena budova základní školy.[8] Roku 2002 byla zahájena plynofikace vesnice, ta byla dokončena v roce 2004 a následně byly opraveny chodníky a cesty ve vsi. Roku 2008 získala obec povolení k použití znaku a praporu obce, v létě téhož roku byl prapor a znak slavnostně vysvěcen a také byla rekonstruována mateřská škola a pomník padlým v první světové válce.[9] V roce 2011 byla rekonstruována víceúčelová budova v obci.[4]

Do roku 1849 patřily Kouty do třebíčského panství, od roku 1850 patřily do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč.[10] V roce 1976 byl pod správu obce začleněn Radošov, ten se oddělil opět v roce 1990.[8]

Život v obci[editovat | editovat zdroj]

Obec disponuje kulturním domem, který slouží ke společenským akcím. Dříve byly v obci velmi oblíbené taneční zábavy.

Pod obcí bylo vybudováno betonové koupaliště, kde je možné se v letních měsících osvěžit. V obci se nachází obchod s potravinami a hostinec.

Vývoj počtu obyvatel Koutů[11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2016 2018
Počet obyvatel 416 496 507 488 505 511 461 401 426 374 402 391 396 381 386

Politika[editovat | editovat zdroj]

V roce 2006 byl zvolen starostou Miloš Dočekal.[9]

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Kouty
2006[12] 2010[13] 2013[14] 2017[15] 2021[16]
1. ČSSD (35.62 %) ČSSD (24.21 %) ČSSD (30.31 %) ANO (26.51 %) SPOLU (35.13 %)
2. ODS (21.03 %) TOP 09 (21.52 %) KDU-ČSL (15.38 %) ČSSD (16.27 %) ANO (22.07 %)
3. KDU-ČSL (18.45 %) ODS (13.9 %) KSČM (14.02 %) KDU-ČSL (11.62 %) Piráti+STAN (12.16 %)
účast 77.15 % (233 z 302) 73.93 % (224 z 303) 70.13 % (223 z 318) 68.91 % (215 z 312) 73.68 % (224 z 304)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Kouty
2008[17] 2012[18] 2016[19] 2020[20]
1. ČSSD (44.37 %) ČSSD (33.33 %) ČSSD (28.46 %) ANO (18.66 %)
2. ODS (17.75 %) KSČM (14.46 %) KDU-ČSL (18.24 %) ČSSD (16.66 %)
3. KDU-ČSL (11.83 %) KDU-ČSL (13.2 %) ANO 2011 (14.59 %) KDU-ČSL (16.0 %)
účast 54.34 % (169 z 311) 53.85 % (167 z 312) 43.99 % (139 z 316) 48.86 % (150 z 307)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (86 hlasů), druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (33 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (31 hlasů). Volební účast byla 74.76 %, tj. 234 ze 313 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (153 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (76 hlasů). Volební účast byla 73.40 %, tj. 229 ze 312 oprávněných voličů.[21]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (105 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (67 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (25 hlasů). Volební účast byla 79.10 %, tj. 246 ze 311 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (138 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (114 hlasů). Volební účast byla 80.25 %, tj. 252 ze 314 oprávněných voličů.[22]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  •  Jiří Joura (1930–2013), kronikář Třebíče, historik

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 63. 
  4. a b VIDLÁK, Zdeněk. Přehled událostí 2010 - Současnost [online]. Kouty: Obec Kouty, 2010-01-13 [cit. 2021-08-06]. Dostupné online. 
  5. a b c d e VIDLÁK, Zdeněk. Informace o historii obce [online]. Kouty: Obec Kouty, 2009-01-30 [cit. 2021-08-06]. Dostupné online. 
  6. a b DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl II. místopisu, Jihlavský kraj. Čís. 66, Třebický okres. 1.. vyd. Brno: Musejní spolek v Brně, 1906. 449 s. ISBN 978-80-86347-95-0, ISBN 80-86347-95-8. OCLC 773170516 S. 258, 267–269. 
  7. VIDLÁK, Zdeněk. Přehled nejdůležitějších událostí v historii obce Kouty od založení - 1945 [online]. Kouty: Obec Kouty, 2009-01-29 [cit. 2021-08-06]. Dostupné online. 
  8. a b c d e VIDLÁK, Zdeněk. Přehled událostí 1945 - 1999 [online]. Kouty: Obec Kouty, 2009-02-02 [cit. 2021-08-06]. Dostupné online. 
  9. a b VIDLÁK, Zdeněk. Přehled událostí 2000 - 2009 [online]. Kouty: Obec Kouty, 2009-02-02 [cit. 2021-08-06]. Dostupné online. 
  10. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 133. 
  11. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  16. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  19. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  20. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  21. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  22. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]