Březník
| Březník | |
 Centrum obce | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0634 590380 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Náměšť nad Oslavou |
| Okres (LAU 1) | Třebíč (CZ0634) |
| Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
| Historická země | Morava |
| Zeměpisné souřadnice | 49°10′20″ s. š., 16°11′39″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 689 (2020)[1] |
| Rozloha | 13,57 km² |
| Katastrální území | Březník |
| Nadmořská výška | 370 m n. m. |
| PSČ | 675 74 |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu |
Obecní úřad Březník Březník 110 675 74 Březník obec@breznik.cz |
| Starosta | Ing. Ladislav Malach |
|
Oficiální web: www | |
  Březník | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 590380 |
| Kód části obce | 14443 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Březník (s předložkou 2. pád do Březníka, 6. pád v Březníku, německy Brzeznik, Bschesnik[2]) je obec ležící zhruba 24 km východně od města Třebíče a 5 km jihovýchodně od Náměště nad Oslavou, v nadmořské výšce 370 metrů. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Náměšť nad Oslavou. Žije zde 689[1] obyvatel. S historií obce jsou spjati Páni z Náchoda, kteří přebývali na tvrzi v obci.
Sousedními obcemi sídla jsou Kuroslepy, Kladeruby nad Oslavou, Náměšť nad Oslavou, Kralice nad Oslavou, Sedlec a Sudice.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Pravěké osídlení se na území Březníka rozšířilo díky údolí řeky Oslavy. V literatuře se uvádí jak paleolitické, tak neolitické osídlení. Stopy zde zanechal lid kultury s lineární keramikou.[3] První zmínka o obci se nachází v Moravském zemském archivu v Brně a je z roku 1237, v tu dobu svědčil Záviš z Březníka na listině krále Václava I. vydané pro kostel svatého Petra v Brně. Březník více než 200 let patřil k majetkům pánů Březnických z Náchoda, později pak patřila pánům z Lamberka.[4] Část majetku Březničtí pak prodali nejen Lamberkům, ale také vladykům z Otradic a z Kralic, část také Ješek z Náchoda předal převorkyni kláštera v Brně. Jaroslav z Lamberka pak vlastnil obec do své smrti v roce 1385, kdy připadlo jeho manželce Markétě, ta majetky věnovala svým synům. Posledním Lamberkem, který vlastnil Březník byl Vaněk z Lamberka, který zemřel v roce 1420.
Březnický dvůr zakoupil Mikeš z Bratronic, část také zakoupil lékař Janek z Meziříčí. Největší část panství však připadla Beranrtovi z Klokoč. Později pak bylo panství v majetku Elišky z Odlochovic. Její manžel Jan Komorovský posléze přikoupil některé další majetky v panství. Po smrti Jana Komorovskému však král daroval statky Březnické Jiřímu Matějovi z Březníka a Náchoda. Posléze po mnoha disputacích o majetek se dostal do majetku Anny z Tavíkovic (vdově po Oldrichovi z Náchoda), kdy ta darovala majetky svému synovi - Jindřichovi Březnickému z Náchoda, ten pak v roce 1549 prodal majetek Václavu Hodickému z Hodic. Ten pak předal březnický statek Bohunce z Lipého a ta pak darovala majetek Pertoldovi z Lipého a ten vzápětí majetek prodal Voldřichovi z Lomnice. Kdy pak majetky patřili k náměštskému statku.[5] Roku 1752 náměšťské panství získal rod Haugwitzů a obec byla do roku 1848 v jejich správě. Následně po správních reformách přešla obec pod správu státu.[6]
Po odchodu nekatolíků byla zrušena farnost v obci a obec byla mezi lety 1640 a 1784 přifařena do Mohelna, ale v roce 1785 pak v obci opět vznikla lokálie.[5]
V roce 1825 byla postavena škola s učitelským bytem, ta však nedostačovala a tak byla v roce 1883 postavena nová školní budova s dvěma třídami. Od roku 1898 pak škola měla již tři třídy. Roku 1878 byl založen v obci čtenářský spolek.[5]
Během první světové války zemřelo 28 občanů Březníka.[7] Po válce se vesnice poměrně rozvíjela, bylo postaveno cca 50 rodinných domů. V roce 1924 byly opraveny cesty v obci a také bylo rozhodnuto o elektrifikaci a o deset let později byly zregulovány potoky v obci.[8] V dubnu roku 1941 byla v obci zakázána činnost sokolské jednoty, na počátku roku 1942 byly z kostelní věže kostela Nanebevzetí Panny Marie odvezeny zvony. Nejstarší zvon byl ale hned v dubnu téhož roku do obce vrácen. Menší zvon však byl odvezen, ale našel se po válce v Praze a byl do obce vrácen. V dubnu roku 1945 byl na vesnici proveden nálet. Ke konci války byl v obci zastřelen desetiletý chlapec a poraněno 15 osob.[9]
Mezi lety 1995 a 1997 byla obec plynofikována, roku 1998 byl opraven kostel a upravena veřejná prostranství.[10]
Obec byla mezi lety 1949 a 1960 součástí okresu Velká Bíteš, do roku 1888 a od roku 1964 byla obec součástí obce Kuroslepy.[2]
V letech 2006–2010 působil jako starosta Jaroslav Mojžíš, od roku 2010 tuto funkci zastává Ladislav Malach.
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 661 | 715 | 770 | 791 | 777 | 855 | 934 | 902 | 887 | 842 | 782 | 697 | 652 |
Zajímavosti a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- románský kostel Nanebevzetí Panny Marie z konce 12. století
- barokní socha sv. Josefa
- pomník obětí světových válek
- hrad Lamberk
- již neexistující tvrz
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Albín Bok, voják
- Josef Janoušek (1879–1935), soudní rada, politik
- Antonín Janša (1734–1773), včelař
- Jiří Lysák (1926–2016), publicista a odbojář
- Miroslav Menšík (1933–2009), novinář
- Antonín Ošmera, legionář
- František Řezanina, právník a pedagog
- Arnold Schneider (1909–1992), kněz působící v Březníku
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
- ↑ a b BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 49.
- ↑ KOŠTUŘÍK, Pavel; KOVÁRNÍK, Jaromír; MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk; OLIVA, Martin. Pravěk Třebíčska. Ilustrace Petr Šindelář, Pavel Koštuřík, Josef Špaček. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Západomoravské muzeum v Třebíči, 1986. 282 s. S. 178. Vědecký redaktor Vladimír Nekuda; odpovědný redaktor Jaromír Kubíček.
- ↑ MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 13. Dostupné online.
- ↑ a b c http://www.obecbreznik.cz/breznik.html
- ↑ http://www.obecbreznik.cz/vyvoj-obce.html
- ↑ http://www.obecbreznik.cz/prvni-svetova-valka.html
- ↑ http://www.obecbreznik.cz/rozvoj-obce-mezi-valkami.html
- ↑ http://www.obecbreznik.cz/obec-v-dobe-nacismu.html
- ↑ http://www.obecbreznik.cz/mozaika-posledniho-desetileti.html
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Římskokatolická farnost Březník
- Údolí Oslavy a Chvojnice – přírodní rezervace
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Březník na Wikimedia Commons - Obec Březník v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky obce
- Statistické informace o obci
