Bačice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bačice
Centrum obce s nově rekonstruovanou kaplí sv. Floriána
Centrum obce s nově rekonstruovanou kaplí sv. Floriána
Znak obce BačiceVlajka obce Bačice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 590282
Pověřená obecHrotovice
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel200 (2022)[1]
Rozloha5,33 km²
Nadmořská výška425 m n. m.
PSČ675 55
Počet domů89 (2021)[2]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Bačice
Bačice č. p. 36
675 55 Hrotovice
obec.bacice@volny.cz
StarostaIng. Bohumír Hutař
Oficiální web: www.bacice.cz
Bačice
Bačice
Další údaje
Kód obce590282
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bačice (s předložkou 2. pád do Bačic, 6. pád v Bačicích, německy Batschitz) jsou obec ležící v okrese TřebíčKraji Vysočina, na jih od města Třebíč. Nadmořská výška obce je 425 metrů nad mořem. Obec se dělí na dvě části, vlastní Bačice a vesnici Udeřice. Obec je podřízená obci s rozšířenou působností Třebíč. Žije zde 200[1] obyvatel. První zmínky o obci se objevily již v roce 1310.

Sousedními obcemi sídla jsou Radkovice u Hrotovic, Hrotovice, Litovany a Krhov.

Název[editovat | editovat zdroj]

Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Bačici odvozené od osobního jména Bak nebo Bač (což byly domácké zkratky některého jména začínajícího na Ba-). Význam místního jména byl "Bakovi/Bačovi lidé". Vývoj jména v písemných dokladech: Bachzicz (1310), Batschitz (1671), Batschitz a Bačice (1846), Batčice (1881).[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší doklady pravěkého osídlení Bačic pocházejí z neolitu a jsou to jednak kamenné nástroje, jednak keramika. V té se dochovaly fragmenty z období kultury s moravskou malovanou keramikou. Některé nálezy byly učiněny naproti bývalému kamenolomu a v trati ke Krhovu na sever od obce.

První písemná zmínka o Bačicích je z roku 1307, v tu dobu dal český král Jindřich hrad Bítov lénem Remuntovi z Lichtenberka, tak mu připadly i Bačice a Udeřice. Lichtemberkové posléze svým manům dávaly Bačice do dědičného držení. V roce 1310 byla ves zastavena oslavanskému klášteru, spolu s Udeřicemi a Radkovicemi. Ve 14. a 15. století majetky patřily několika vladykům, kteří užívali přídomek "z Bačic". Roku 1420 Bačice spadaly do majetku Šavela z Bačice, posléze Janu Jitkovi a Vavřincovi z Bačic. V roce 1497 oddělil král Vladislav Bačice od hradu Bítova a věnoval je Hankovi ze Zap. Následně je obratem prodal Janu Zelenému z Říčan, který byl vlastníkem krhovského panství a tak se staly Bačice součástí krhovského panství.[4]

V roce 1643 prodal Jindřich Zahradecký krhovské panství i s Bačicemi, Udeřicemi, Račicemi, Oduncem, Zárubicemi a Litovanami Janu Arnoštovi ze Scharfenberku.[5] Následně pak panství v Krhově získal Ondřej Roden z Hirzenau, tomuto rodu panství patřilo až do roku 1825. V roce 1826 majetek získal Hubert z Harnoncourtu[6] a v roce 1845 pak Jiří Sina. Od roku 1882 je byl majitelem Antonin Dreher.[7]

Od roku 1897 měly obce společnou dvoutřídní základní školu, kterou v té době navštěvovalo asi 80 žáků. Tato škola byla uzavřena 30. června 1999 pro nedostatek žáků. Ve staré pečeti obce Bačice bylo radlo a nad ním písmena A. R. Od roku 2003 je tento znak opět symbolem obce Bačice. Obec se skládá ze dvou částí, ty vystupují jako jedna od roku 1960. V současné době[kdy?] žije v obci 195 obyvatel, samotné Bačice mají 61 popisných čísel a 107 obyvatel, Udeřice 33 popisných čísel a 88 obyvatel.[8]

Do roku 1849 patřily Bačice do hrotovického panství, od roku 1850 patřily do okresu Moravský Krumlov, pak mezi lety 1942 a 1945 do okresu Moravské Budějovice, pak opět od roku 1945 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1867 patřily Bačice pod Krhov a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Hrotovice, následně se obec osamostatnila.[9]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Bačic[10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 370 364 353 350 353 366 384 343 346 301 276 231 202

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka[editovat | editovat zdroj]

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. března 2003. V modrém štítě znaku se nachází vztyčená, doleva obrácená zlatá radlice provázená dvěma stříbrnými čtyřlistými květy se zlatými středy na prohnutých stříbrných stoncích. Vlajku tvoří tři vodorovné pruhy, modrý, žlutý a modrý. V horním a dolním rohu po jednom bílém čtyřlistém květu se žlutým středem. Poměr šířky k délce listu je 2:3.[11]

Politika[editovat | editovat zdroj]

V letech 2006–2010 působil jako starosta Jiří Salák, od roku 2010 tuto funkci zastává Bohumír Hutař.

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Bačice
2006[12] 2010[13] 2013[14] 2017[15] 2021[16]
1. KSČM (39.82 %) KSČM (37.5 %) KSČM (43.8 %) ANO (31.73 %) ANO (27.58 %)
2. ČSSD (29.2 %) ČSSD (23.07 %) ČSSD (16.19 %) KSČM (22.11 %) SPOLU (25.86 %)
3. ODS (15.04 %) TOP 09 (8.65 %) ANO 2011 (15.23 %) SPD (13.46 %) KSČM (12.93 %)
účast 68.48 % (113 z 165) 66.04 % (105 z 159) 64.02 % (105 z 164) 63.03 % (104 z 165) 70.73 % (116 z 164)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Bačice
2008[17] 2012[18] 2016[19] 2020[20]
1. KSČM (42.46 %) KSČM (49.33 %) KSČM (31.94 %) KDU-ČSL (21.53 %)
2. ČSSD (30.13 %) ČSSD (16.0 %) ANO 2011 (20.83 %) STAN+SNK ED (18.46 %)
3. KDU-ČSL (10.95 %) KDU-ČSL (16.0 %) STAN+SNK ED (9.72 %) ANO (18.46 %)
účast 43.98 % (73 z 166) 46.67 % (76 z 165) 43.11 % (72 z 167) 39.39 % (65 z 165)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (41 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (17 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (12 hlasů). Volební účast byla 65.24 %, tj. 107 ze 164 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (85 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (30 hlasů). Volební účast byla 70.12 %, tj. 115 ze 164 oprávněných voličů.[21]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (53 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (24 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (8 hlasů). Volební účast byla 61.59 %, tj. 101 ze 164 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (84 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (28 hlasů). Volební účast byla 68.90 %, tj. 113 ze 164 oprávněných voličů.[22]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kaple svatého Floriána – v barokním stylu, na návsi
  • Kaple svatého Jana Nepomuckého – na návsi
  • Kaple svatého Antonína – v Udeřicích
  • Boží muka – z roku 1945
  • Kamenný kříž – při výjezdu z obce směrem na Radkovice
  • Železný kříž – u silnice směrem na Krhov
  • Pomník padlým v první světové válce – na návsi
  • Pomník obětem v druhé světové válce – z roku 1970
  • Pamětní deska na hasičské zbrojnici připomínající umučené občany za druhé světové války

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 51. 
  4. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. S. 46–48. 
  5. Historie [online]. Krhov: Obec Krhov [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 
  6. Z historie [online]. Hrotovice: Město Hrotovice [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 
  7. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. OCLC 558971405 S. 140–145. 
  8. KOŠTUŘÍK, Pavel; KOVÁRNÍK, Jaromír; MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk; OLIVA, Martin. Pravěk Třebíčska. Ilustrace Petr Šindelář, Pavel Koštuřík, Josef Špaček. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Západomoravské muzeum v Třebíči, 1986. 282 s. S. 175. Vědecký redaktor Vladimír Nekuda; odpovědný redaktor Jaromír Kubíček. 
  9. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 11. 
  10. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587. 
  11. Udělené symboly [online]. 2003-03-18 [cit. 2016-03-25]. Dostupné online. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 
  16. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 
  19. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 
  20. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 
  21. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 
  22. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]