Přeskočit na obsah

Kožichovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kožichovice
Pohled směrem k obecnímu rybníku
Pohled směrem k obecnímu rybníku
Znak obce KožichoviceVlajka obce Kožichovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTřebíč
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel472 (2024)[1]
Rozloha10,65 km²[2]
Katastrální územíKožichovice
Nadmořská výška465 m n. m.
PSČ674 01
Počet domů148 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKožichovice 36
oukozichovice@volny.cz
StarostaIng. Otakar Maštera
Oficiální web: www.kozichovice.cz
Kožichovice
Kožichovice
Další údaje
Kód obce545309
Kód části obce72052
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kožichovice (německy Kozichowitz, Koschichowitz[4], jinak též Kossuhouici, Coschowiz, Kozychowicze, Kožichowicze[5]) jsou obec v okrese Třebíč nacházející se asi 3 km jihovýchodně od Třebíče v nadmořské výšce 465 m. Žije zde 472[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Vladislav, Třebíč, Slavičky, Klučov a Střítež.

Kožichovicemi prochází silnice, která vychází a znovu se vrací k silnici II/351, ta také prochází přes území Kožichovic ze západu na východ, ze silnice pak k jihozápadu vychází užitková silnice do Stříteže, Žďárského ulice do průmyslové zóny, jižně pak vede užitková cesta do Klučova, z Kožichovic vychází západně spojka na Žďárského ulici, severně cesta k průmyslovému areálu, cesta k železniční trati v údolí řeky Jihlavy, východně pak vede cesta k osadě Dobrá Voda a dále do Pozďátek. Od Palečkova mlýna na severozápadě území obce vede cyklostezka 5213, ta pak pokračuje nad Dobrou Vodu, kde se spojuje s cyklostezkou 5212 a dále pokračuje do Dobré Vody a Pozďátek, ze Stříteže vede ze západu cyklostezka 5212, která se spojuje s cyklostezkou 5213. Jižně z Kožichovic vede cyklostezka Jihlava – Třebíč – Raabs. Údolím Jihlavy na severním okraji území obce vede červená turistická stezka, z té se jižně odpojuje zelená turistická stezka, která vede do Dobré Vody. Od rozcestníku Hluboček vede po západní hranici území obce a pak západně do Kožichovic a následně jižně do Klučova Třebíčský okruh. Na východním okraji území obce se nachází letiště Třebíč a na severním okraji vede železniční trať Brno – Jihlava.

Velká část území obce je využívána zemědělsky, severní okraj území obce je zalesněný nad údolím řeky Jihlavy, tam jsou také lužní nivy a na severovýchodním okraji v nivě řeky Jihlavy se nachází PP Hluboček. Severovýchodní část území nad Hlubočkem je také značně kopcovitá a zalesněná, zalesněné je i údolí potoka Markovka a oblast okolo nádrže Markovka západně od Kožichovic. Jižní část území je zalesněná řídce. Na západní části území se nachází průmyslová zóna, velké skleníky a fotovoltaická elektrárna.

Severní okraj území tvoří řeka Jihlava, část východní hranice území obce pak tvoří potok Markovka, který se vlévá do Jihlavy. Markovka pramení u Mikulovic, následně protéká přes vodní nádrž Kožichovice, protéká Kožichovicemi, tam protéká rybníkem Malá Markovka a ústí do ní dva nepojmenované potoky (na jednom z nich je rybník Koupaliště), poté pokračuje hlubokým údolím přes osadu Dobrá Voda a ústí do Jihlavy. Do Jihlavy se také vlévá několik nepojmenovaných potoků, které odvodňují území Kožichovic.

Jižně od území obce se nachází kopec Záhoří, severně od kopce Záhoří se nachází několik menších vrcholů.

U řeky Jihlavy se nachází přírodní památka Hluboček, která je rozdělena do dvou samostatných chráněných luk.

Téměř ve středu území obce se nachází vesnice Kožichovice, jižně od území obce u silnice II/351 se nachází stavebně oddělená část vesnice. Na západním okraji území obce se nachází osada Dobrá Voda, ta je sdílená s Pozďátkami. Na severozápadním okraji území obce se nachází dřívější Palečkův Mlýn s několika průmyslovými objekty a na západním okraji území obce se nachází průmyslová zóna, která je v podstatě integrální součástí průmyslové zóny v Třebíči, trošku blíže do Kožichovic se nachází skleníky Farmy Kožichovice, severně se pak nachází továrna dřívější Jitony.[6]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1104. Souvisí se založením benediktinského kláštera v Třebíči. V jeho zakládací listině je uvedena osada Kožichovice (Kossuhouici). V tu dobu nedaleko jihovýchodně od obce na vrchu Hradiště existovala osada Arklebice (nebo Hartlebice či Artlebice), na ní stál hrad a v místech se našly později archeologické nálezy, ta pak byla pobořena a zanikla snad v roce 1468 při dobývání Třebíče Matyášem Korvínem. V tu dobu byly vypáleny i Kožichovice, ale ty nezanikly. V roce 1556 pak Ferdinand I. přenechal majestátem Kožichovice s třebíčským panstvím Vratislavovi z Pernštejna, roku 1557 však Kožichovice zakoupil Burian Osovský z Doubravice, který pak předal majetek synovi Smilovi Osovskému a ten pak roku 1573 věnem předal právo na Kožichovice Bohunce ze Žerotína. V třicetileté válce byly Kožichovice opět pobořeny a následně obnoveny za přispění Zdislavy z Valdštejna. Mezi lety 1713 a 1716 ve vsi proběhlo velké sucho a mor, posléze pak roku 1775 se občané Kožichovic účastnily selského povstání a v roce 1778 obec získala vlastní pečeť. V roce 1784 byla vesnice prifařena ke klášternímu kostelu Proměnění Páně v Třebíči a pak roku 1789 byla ve vsi postavena školní budova.[7]

V roce 1791 byla v obci odhalena socha sv. Jana Nepomuckého.[5] Roku 1846 byla polovina obce zničena požárem, následně pak vyhořelo 12 domů i v roce 1862. Roku 1882 byl u rybníka vztyčen kříž.[8] V roce 1878 byl nedaleko obce nalezen Františkem Dvorským první moravský vltavín a v roce 1885 se staly součástí vesnice Kožichovice i nedaleké Pozďátky.[5] Roku 1886 byla zbourána původní škola a postavena nová, v roce 1892 byla pak postavena v obci kaplička sv. Cyrila a Metoděje. Po první světové válce byl v obci založen spolek dobrovolných hasičů a roku 1927 byla vesnice elektrifikována, o rok později pak byl odhalen pomník obětem první světové války, z ní se nevrátilo celkem 10 mužů z vesnice. Roku 1932 pak byla postavena nová budova školy. Na konci druhé světové války bylo okolí Třebíče bombardováno a nedaleko vesnice bylo shozeno 5 bomb.[8] V roce 1948 byl nedaleko vesnice zřízen hřbitov a roku 1950 v obci vzniklo JZD. Roku 1967 byla na hřbitově postavena obřadní síň a roku 1970 byl rozšířen kulturní dům, roku 1974 pak bylo postaveno koupaliště. V roce 1980 se pak Kožichovice staly součástí města Třebíče a také byla ve vsi zrušena školní výuka. V tu dobu také vznikla vodní nádrž Markovka a v roce 1985 byl v obci rozveden vodovod. Obec se pak stala samostatnou až v roce 1993 a také v ten rok byla odhalena pamětní deska Matyáši Žďárskému a v roce 1996 byla obec plynofikována. Roku 1999 vesnice získala znak a prapor, jejich autorem je Jiří Louda.[9] V roce 2003 pak byl vodovod zaveden i do Dobré Vody.[10] Roku 2006 byl rekonstruován sportovní areál.[11] V roce 2007 se součástí Kožichovic staly části třebíčských ulic Žďárského, Brněnská a Kožichovická.[12] V roce 2010 bylo dokončeno napojení obce na kanalizaci vedoucí do ČOV v Třebíči.[13] V únoru roku 2016 byla v obci odhalena busta Matyáše Žďárského.[14]

V roce 2017 se výrobky společnosti Tipafrost, která sídlí v Kožichovicích, staly držiteli 1. místa v soutěži Česká chuťovka. Společnost byla založena v roce 1992.[15] V témže roce se město stalo partnerskou obcí rakouského Lilienfeldu, kde žil rodák z Kožichovic Matyáš Žďárský.[16][17] Na přelomu let 2018 a 2019 byl na území obce vybudován skleník pro pěstování rajčat, jeho velikost je 2,5 hektaru.[18] V říjnu roku 2019 má dojít k první sklizni, zavlažování má být řízeno pomocí wi-fi.[19][20] Bylo oznámeno, že ve skleníku bude zaměstnáno 35 lidí.[21]

Obec Kožichovice v roce 2013 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění diplom za zapojení všech složek obce do veřejného života.[22]

Do roku 1849 patřily Kožichovice do třebíčského panství, od roku 1850 patřily do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1869 patřily Kožichovice pod Střítež a mezi lety 1980 a 1993 byla obec začleněna pod Třebíč, následně se obec osamostatnila.[23][24]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[25][26]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 361 400 417 436 465 450 465 389 390 384 376 362 352 352 440
Počet domů 51 60 67 67 70 71 80 88 90 88 93 106 115 121 148

V letech 2006–2010 působila jako starostka Helena Černá, od roku 2010 do 2018 tuto funkci zastávala Šárka Majerová, od roku 2018 tuto funkci zastává Otakar Maštera.[27]

Volby do Poslanecké sněmovny

[editovat | editovat zdroj]
Volby do PSP ČR v obci Kožichovice
2006[28] 2010[29] 2013[30] 2017[31] 2021[32]
1. ČSSD (33,88 %) ČSSD (21,93 %) ANO 2011 (27,31 %) ANO (35,94 %) ANO (35,0 %)
2. KSČM (23,88 %) KSČM (19,38 %) KSČM (23,14 %) SPD (14,74 %) SPOLU (19,58 %)
3. KDU-ČSL (16,66 %) VV (13,26 %) ČSSD (16,2 %) KSČM (12,9 %) Piráti+STAN (10,83 %)
účast 61,22 % (180 z 294) 63,84 % (196 z 307) 72,09 % (217 z 301) 68,87 % (219 z 318) 68,77 % (240 z 349)

Volby do krajského zastupitelstva

[editovat | editovat zdroj]
Volby do krajského zastupitelstva v obci Kožichovice
1. 2. 3. účast
2000[33] 4KOALICE (28,4 %) KSČM (26,13 %) SNK (22,72 %) 33,09 % (92 z 278)
2004[34] KSČM (33,33 %) SNK (29,16 %) KDU-ČSL (22,22 %) 24,42 % (74 z 303)
2008[35] ČSSD (33,33 %) KSČM (29,62 %) KDU-ČSL (11,11 %) 43,55 % (135 z 310)
2012[36] STO (22,9 %) KSČM (21,37 %) ČSSD (15,26 %) 46,91 % (143 z 307)
2016[37] ANO 2011 (24,13 %) KSČM (17,24 %) STO (14,48 %) 46,77 % (145 z 310)
2020[38] ANO (25,19 %) Piráti (15,26 %) STAN+SNK ED (12,21 %) 38,94 % (132 z 339)
2024[39] ANO (39,51 %) STAN+SNK ED (22,58 %) ČSNS+KSČM+ČSSD (11,29 %) 35,81 % (130 z 363)

Prezidentské volby

[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (73 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (58 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (37 hlasů). Volební účast byla 76,07 %, tj. 232 ze 305 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (157 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (53 hlasů). Volební účast byla 68,85 %, tj. 210 ze 305 oprávněných voličů.[40]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (131 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (37 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (21 hlasů). Volební účast byla 74,14 %, tj. 238 ze 321 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (172 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (79 hlasů). Volební účast byla 79,43 %, tj. 251 ze 316 oprávněných voličů.[41]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (113 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (76 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (33 hlasů). Volební účast byla 74,21 %, tj. 259 ze 349 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (137 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (129 hlasů). Volební účast byla 76,29 %, tj. 267 ze 350 oprávněných voličů.[42]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Na území katastru Kožichovic se nachází významné naleziště vltavínů. V lokalitě Malá Krochota našel profesor František Dvorský v roce 1878 první moravský vltavín o hmotnosti 153 g. Do katastru obce patří také chráněné území Hluboček, kde v přírodě roste vzácná ladoňka dvoulistá.

Na návsi je kaple s oltářem svatých Cyrila a Metoděje z roku 1892 a socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1791. V horní části návsi stojí pomník obětem první světové války.

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Významné místní osobnosti

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 63. 
  5. a b c MAŠTERA, Otakar. Obecné informace [online]. Kožichovice: Obec Kožichovice, 2007-02-27 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  6. Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 1. 1. 2024
  7. MAŠTERA, Otakar. Nejstarší historie obce [online]. Kožichovice: Obec Kožichovice, 2007-02-27 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  8. a b MAŠTERA, Otakar. 19. století a první polovina 20. století [online]. Kožichovice: Obec Kožichovice, 2007-02-27 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  9. MAŠTERA, Otakar. Obec po II. Světové válce [online]. Kožichovice: Obec Kožichovice, 2007-02-27 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  10. MAŠTERA, Otakar. Zápis kroniky 2003 [online]. Kožichovice: Obec Kožichovice, 2007-06-26 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  11. MAŠTERA, Otakar. Zápis kroniky 2006 [online]. Kožichovice: Obec Kožichovice, 2007-11-15 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  12. MAŠTERA, Otakar. Zápis kroniky 2007 [online]. Kožichovice: Obec Kožichovice, 2009-01-07 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  13. Kronika 2010 [online]. Kožichovice: Obec Kožichovice, 2010 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  14. Kronika 2016 [online]. Kožichovice: Obec Kožichovice, 2016 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  15. MAHEL, Luděk. Českou chuťovkou roku 2017 je zmrzlina z Kožichovic. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-10-23 [cit. 2017-10-24]. Dostupné online. 
  16. MAHEL, Luděk. Rakouského partnera získaly po Třebíči i Kožichovice. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-09-19 [cit. 2017-09-20]. Dostupné online. 
  17. Kronika 2017 [online]. Kožichovice: Obec Kožichovice, 2017 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  18. Díky obřím skleníkům si můžeme dopřát česká rajčata i v zimě. iQSL.cz [online]. QSL, 2019-01-26 [cit. 2019-03-02]. Dostupné online. 
  19. JAKUBCOVÁ, Hana. Skleníky o rozloze pěti fotbalových hřišť vznikají u Třebíče. trebicsky.denik.cz. 2019-03-29. Dostupné online [cit. 2019-04-14]. 
  20. Obří skleníky slibují levnou a čerstvou zeleninu, obce se bojí světelného smogu. ČT24 [online]. [cit. 2019-10-30]. Dostupné online. 
  21. ZELNÍČKOVÁ, Ilona. Skleník velký jako pět fotbalových hřišť bude dodávat rajčata celý rok. iDNES.cz [online]. 2019-08-11 [cit. 2019-10-30]. Dostupné online. 
  22. Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18. 
  23. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 134. 
  24. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 246.
  25. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  26. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  27. Kronika 2018 [online]. Kožichovice: Obec Kožichovice, 2018 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  28. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  29. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  30. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  31. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  32. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  33. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  34. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  35. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  36. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  37. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  38. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  39. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  40. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  41. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  42. Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 
  43. Postřižiny | Ve vesnici | Filmová místa.cz. filmovamista.cz [online]. [cit. 2018-01-31]. Dostupné online. 
  44. NOVÁK, Rostislav. V Kožichovicích odhalili bustu Matěje Žďárského. Turista. Roč. LV, čís. 5, s. 8. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]