Kožichovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kožichovice
Pohled směrem k obecnímu rybníku
Pohled směrem k obecnímu rybníku
Znak obce KožichoviceVlajka obce Kožichovice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0634 545309
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Třebíč
Okres (LAU 1) Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 436 (2020)[1]
Rozloha 10,64 km²
Katastrální území Kožichovice
Nadmořská výška 465 m n. m.
PSČ 674 01
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Kožichovice 36
oukozichovice@volny.cz
Starosta Ing. Otakar Maštera
Oficiální web: www.kozichovice.cz
Kožichovice
Kožichovice
Další údaje
Kód části obce 72052
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kožichovice (německy Kozichowitz, Koschichowitz[2], jinak též Kossuhouici, Coschowiz, Kozychowicze, Kožichowicze[3]) jsou obec v okrese Třebíč nacházející se asi 3 km jihovýchodně od Třebíče v nadmořské výšce 465 m. Žije zde 436[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Vladislav, Třebíč, Slavičky, Klučov a Střítež.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1104. Souvisí se založením benediktinského kláštera v Třebíči. V jeho zakládací listině je uvedena osada Kožichovice (Kossuhouici). V tu dobu nedaleko jihovýchodně od obce na vrchu Hradiště existovala osada Arklebice (nebo Hartlebice či Artlebice), na ní stál hrad a v místech se našly později archeologické nálezy, ta pak byla pobořena a zanikla snad v roce 1468 při dobývání Třebíče Matyášem Korvínem. V tu dobu byly vypáleny i Kožichovice, ale ty nezanikly. V roce 1556 pak Ferdinand I. přenechal majestátem Kožichovice s třebíčským panstvím Vratislavovi z Pernštejna, roku 1557 však Kožichovice zakoupil Burian Osovský z Doubravice, který pak předal majetek synovi Smilovi Osovskému a ten pak roku 1573 věnem předal právo na Kožichovice Bohunce ze Žerotína. V třicetileté válce byly Kožichovice opět pobořeny a následně obnoveny za přispění Zdislavy z Valdštejna. Mezi lety 1713 a 1716 ve vsi proběhlo velké sucho a mor, posléze pak roku 1775 se občané Kožichovic účastnily selského povstání a v roce 1778 obec získala vlastní pečeť. V roce 1784 byla vesnice prifařena ke klášternímu kostelu Proměnění Páně v Třebíči a pak roku 1789 byla ve vsi postavena školní budova.[4]

V roce 1791 byla v obci odhalena socha sv. Jana Nepomuckého.[3] Roku 1846 byla polovina obce zničena požárem, následně pak vyhořelo 12 domů i v roce 1862. Roku 1882 byl u rybníka vztyčen kříž.[5] V roce 1878 byl nedaleko obce nalezen Františkem Dvorským první moravský vltavín a v roce 1885 se staly součástí vesnice Kožichovice i nedaleké Pozďátky.[3] Roku 1886 byla zbourána původní škola a postavena nová, v roce 1892 byla pak postavena v obci kaplička sv. Cyrila a Metoděje. Po první světové válce byl v obci založen spolek dobrovolných hasičů a roku 1927 byla vesnice elektrifikována, o rok později pak byl odhalen pomník obětem první světové války, z ní se nevrátilo celkem 10 mužů z vesnice. Roku 1932 pak byla postavena nová budova školy. Na konci druhé světové války bylo okolí Třebíče bombardováno a nedaleko vesnice bylo shozeno 5 bomb.[5] V roce 1948 byl nedaleko vesnice zřízen hřbitov a roku 1950 v obci vzniklo JZD. Roku 1967 byla na hřbitově postavena obřadní síň a roku 1970 byl rozšířen kulturní dům, roku 1974 pak bylo postaveno koupaliště. V roce 1980 se pak Kožichovice staly součástí města Třebíče a také byla ve vsi zrušena školní výuka. V tu dobu také vznikla vodní nádrž Markovka a v roce 1985 byl v obci rozveden vodovod. Obec se pak stala samostatnou až v roce 1993 a také v ten rok byla odhalena pamětní deska Matyáši Ždárskému a v roce 1996 byla obec plynofikována. Roku 1999 vesnice získala znak a prapor, jejich autorem je Jiří Louda.[6] V roce 2003 pak byl vodovod zaveden i do Dobré Vody.[7] Roku 2006 byl rekonstruován sportovní areál.[8] V roce 2007 se součástí Kožichovic staly části třebíčských ulic Ždárského, Brněnská a Kožichovická.[9] V roce 2010 bylo dokončeno napojení obce na kanalizaci vedoucí do ČOV v Třebíči.[10] V únoru roku 2016 byla v obci odhalena busta Matyáše Žďárského.[11]

V roce 2017 se výrobky společnosti Tipafrost, která sídlí v Kožichovicích, staly držiteli 1. místa v soutěži Česká chuťovka. Společnost byla založena v roce 1992.[12] V témže roce se město stalo partnerskou obcí rakouského Lilienfeldu, kde žil rodák z Kožichovic Matyáš Žďárský.[13][14] Na přelomu let 2018 a 2019 byl na území obce vybudován skleník pro pěstování rajčat, jeho velikost je 2,5 hektaru.[15] V říjnu roku 2019 má dojít k první sklizni, zavlažování má být řízeno pomocí wi-fi.[16][17] Bylo oznámeno, že ve skleníku bude zaměstnáno 35 lidí.[18]

Obec Kožichovice v roce 2013 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění diplom za zapojení všech složek obce do veřejného života.[19]

V letech 2006–2010 působila jako starostka Helena Černá, od roku 2010 do 2018 tuto funkci zastávala Šárka Majerová, od roku 2018 tuto funkci zastává Otakar Maštera.[20]

Od 1. ledna 1993 mají Kožichovice samostatný obecní úřad, staly se nově vytvořenou obcí v okresu Třebíč, předtím byly od 1. ledna 1980 částí města Třebíč.[21]

Vývoj počtu obyvatel Kožichovic[22]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 361 400 417 436 465 450 465 389 390 384 376 362 352

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Na území katastru Kožichovic se nachází významné naleziště vltavínů. V lokalitě Malá Krochota našel profesor František Dvorský v roce 1878 první moravský vltavín o hmotnosti 153 g. Do katastru obce patří také chráněné území Hluboček, kde v přírodě roste vzácná ladoňka dvoulistá.

Na návsi je kaple s oltářem svatých Cyrila a Metoděje z roku 1892 a socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1791. V horní části návsi stojí pomník obětem první světové války.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Významné místní osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 63. 
  3. a b c https://www.kozichovice.cz/obecne-informace/d-1020/p1=52
  4. https://www.kozichovice.cz/nejstarsi-historie-obce/d-1018/p1=52
  5. a b https://www.kozichovice.cz/19-stoleti-a-prvni-polovina-20-stoleti/d-1021/p1=52
  6. https://www.kozichovice.cz/obec-po-ii-svetove-valce/d-1022/p1=52
  7. https://www.kozichovice.cz/zapis-kroniky-2003/d-1291/p1=1229
  8. https://www.kozichovice.cz/zapis-kroniky-2006/d-1364/p1=1229
  9. https://www.kozichovice.cz/zapis-kroniky-2007/d-1684/p1=1229
  10. https://www.kozichovice.cz/assets/File.ashx?id_org=7205&id_dokumenty=2810
  11. https://www.kozichovice.cz/assets/File.ashx?id_org=7205&id_dokumenty=4106
  12. MAHEL, Luděk. Českou chuťovkou roku 2017 je zmrzlina z Kožichovic. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-10-23 [cit. 2017-10-24]. Dostupné online. 
  13. MAHEL, Luděk. Rakouského partnera získaly po Třebíči i Kožichovice. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-09-19 [cit. 2017-09-20]. Dostupné online. 
  14. https://www.kozichovice.cz/assets/File.ashx?id_org=7205&id_dokumenty=4102
  15. Díky obřím skleníkům si můžeme dopřát česká rajčata i v zimě. iQSL.cz [online]. QSL, 2019-01-26 [cit. 2019-03-02]. Dostupné online. 
  16. JAKUBCOVÁ, Hana. Skleníky o rozloze pěti fotbalových hřišť vznikají u Třebíče. trebicsky.denik.cz. 2019-03-29. Dostupné online [cit. 2019-04-14]. (česky) 
  17. TELEVIZE, Česká. Obří skleníky slibují levnou a čerstvou zeleninu, obce se bojí světelného smogu. ČT24 [online]. [cit. 2019-10-30]. Dostupné online. (česky) 
  18. ZELNÍČKOVÁ, Ilona. Skleník velký jako pět fotbalových hřišť bude dodávat rajčata celý rok. iDNES.cz [online]. 2019-08-11 [cit. 2019-10-30]. Dostupné online. 
  19. Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18. 
  20. https://www.kozichovice.cz/assets/File.ashx?id_org=7205&id_dokumenty=4100
  21. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 246.
  22. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589. 
  23. Postřižiny | Ve vesnici | Filmová místa.cz. filmovamista.cz [online]. [cit. 2018-01-31]. Dostupné online. (česky) 
  24. NOVÁK, Rostislav. V Kožichovicích odhalili bustu Matěje Žďárského. Turista. Roč. LV, čís. 5, s. 8. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]