Popůvky (okres Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Popůvky
Centrum obce
Centrum obce
Znak obce PopůvkyVlajka obce Popůvky
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 591408
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíNáměšť nad Oslavou
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel68 (2021)[1]
Rozloha5,73 km²
Katastrální územíPopůvky nad Jihlavou
Nadmořská výška445 m n. m.
PSČ675 75
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduPopůvky 17
67575 Mohelno
ou.popuvky@quick.cz
StarostkaMarcela Rousková
Oficiální web: www.popuvky-obec.cz
Popůvky
Popůvky
Další údaje
Kód obce591408
Kód části obce125881
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Popůvky (česky do roku 1918 Popůvka; německy Popuwka, Popuwek[2]) se nachází v okrese TřebíčKraji Vysočina, v blízkosti vodní nádrže Dalešice. Žije zde 68[1] obyvatel. Obec Popůvky leží 6 km na jih od města Náměšť nad Oslavou a 18 km jihovýchodně od Třebíče, v kraji Vysočina. Patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Náměšť nad Oslavou. K obci také náleží osada Sedlecký Dvůr.

Sousedními obcemi sídla jsou Stropešín, Hartvíkovice, Kladeruby nad Oslavou, Sedlec, Dalešice a Kramolín.

Vybavenost obce[editovat | editovat zdroj]

Občanskou vybavenost tvoří rozvod elektřiny, vodovodu, plynu, telefonu, bezdrátového připojení na internet, knihovna a prodejna smíšeného zboží. 1,5 km od obce je vybudováno vodní dílo – Dalešická přehrada, vyhledávána k rybaření a rekreaci. Nově funguje výletní lodní doprava.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kaplička

První osídlení Popůvek lze předpokládat již v paleolitu a mladším neolitu. Toto tvrzení dokládají nálezy Františka a Milana Vokáče v blízkosti osady Sedlecký Dvůr v nedaleké trati „Na Díle“ a „Beranovo“. Početný archeologický soubor byl shromážděn místními obyvateli Vladimírou Žákovou a Marcelem Lengyelem v letech 2009–2012. Jejich nálezy – povrchové sběry – dokazují pravěké osídlení Popůvek, které bylo bohatší, než se dosud předpokládalo. Nejpočetnější složkou jejich sběrů byla štípaná kamenná industrie z rohovce z prostoru Krumlovského lesa vzdáleného od lokality 23 km. V rámci kolekce z Popůvek bylo nejvíce nalezených nástrojů, hlavně různé typy škrabadel. Povrchovými sběry v okolí Popůvek byla posunuta hranice bohatého pravěkého osídlení v Českomoravské vrchovině. Byly zde prokázány komponenty z mladého a pozdního paleolitu a mladého neolitu.[3]

První písemné zmínky o založení vesnice Popovice, dnes Popůvky, se datují do 1. poloviny 12. století benediktinským klášterem v Třebíči. V držení kláštera byly Popovice až do roku 1304, kdy byly hordami Kumánů vypáleny a zcela zničeny. Do roku 1371 byla vesnice nově zřízena, osazena a dostala jméno Popůvky, získal ji Náhrad z Ervíkovic (Hartvíkovic), postupně majetky ve vsi rozšiřoval. V tu dobu se připomíná i Jilvín z Hartvíkovic nebo jeho bratr Ondřej z Popůvek. V roce 1492 zakoupil od Jilvína majetky v Hartvíkovicích a Popůvkách Dobeš z Čechtína, ten však ihned právo nakládat s tímto majetkem předal Zikmundovi a Markvardovi z Mírova, ti pak v roce 1556 svoji část Hartvíkovic a Popůvek prodali pánům z Náměště.[4]

Roku 1556 připadla k náměšťskému panství, s nímž sdílela stejné osudy až do zrušení poddanství roku 1848. Roku 1567 dostal věnem část náměšťského panství, do něhož patřily i Popůvky, Bedřich ze Žerotína. V roce 1753 se svolením císařovny Marie Terezie připadlo náměšťské panství hrabatům Haugvicům.[5]

V roce 2012 obec získala právo používat vlajku a znak.[6]

V letech 1994–2010 působil jako starosta Josef Melkes, od roku 2010 do roku 2014 tuto funkci zastával Milan Krajčovič, od roku 2014 vykonává funkci starostky Marcela Rousková.

Obec byla v letech 1850 – 1919 součástí obce Sedlec, mezi lety 1976 a 1990 byla součástí obce Hartvíkovice, následně se osamostatnila.[7]

Popůvky byly do roku 1849 součástí náměšťského panství, od roku 1850 do roku 1868 byla začleněna do okresu Moravský Krumlov, následně od roku 1868 byla součástí okresu Velká Bíteš a od roku 1960 je součástí okresu Třebíč.[2][7]

Vývoj počtu obyvatel Popůvek[8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 185 212 198 196 221 204 199 186 178 173 154 126 91

Památky[editovat | editovat zdroj]

Základní památkou je místní kaplička z roku 1800. Je osmihranného půdorysu, omítnuta bílou vápennou omítkou se šindelovou střechou a dubovou vstupní brankou.[2] V roce 2009 byla nově opatřena elektrickým zvoněním.

Další památkou je křížový kámen z roku 1610 s nápisem anno boj.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. a b c BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 104–105. 
  3. KNOTKOVÁ, Jitka; KUČA, Martin. Nové archeologické nálezy z katastru Popůvek, okres Třebíč. In: Západní Morava. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost pro Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archivy Třebíč a Žďár nad Sázavou, 2013. Dostupné online. S. 107–113.
  4. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 334 s. S. 277–280. 
  5. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 342 s. S. 77–99. 
  6. ČERNÝ, Kamil. Popůvky získaly právoplatné obecní symboly. Třebíčský deník. 2012-10-30. Dostupné online [cit. 2021-08-18]. (česky) 
  7. a b ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 240. 
  8. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Vlastivědný sborník ročník XVII., 2013 Západní Morava, Redakce: Moravský zemský archiv v Brně, ISBN 978-80-86931-79-1, autor: Jitka Knotková, Martin Kuča

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]