Markvartice (okres Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Markvartice

Pohled na Markvartice od severu
Znak obce MarkvarticeVlajka obce Markvartice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0634 591114
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Okres (LAU 1) Třebíč (CZ0634)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Třebíč
Historická země Morava
Katastrální území Markvartice u Třebíče
Katastrální výměra 3,2 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 269 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 550 m n. m.
PSČ 675 22
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Markvartice 12
67522 Stařeč
Starosta Ing. Vlastimil Klusák
Oficiální web: www.obec-markvartice.cz
Email: ou.markvartice@quick.cz
Markvartice
Red pog.svg
Markvartice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Markvartice (zvuk Markvartice, dříve též Markvatice, něm. Marguatitz, Markwartitz či Markwartsdorf (1939),[2] odvozeno od osobního jména Markvarta[3]) jsou obcí nacházející se v okrese Třebíč, v kraji Vysočina. Vesnice leží v údolí Markvartického potoka 8 kilometrů jihozápadně od města Třebíče. Nadmořská výška obce se pohybuje mezi 550 m n. m. (Markvartický potok) a 570 m n. m.

Markvartice mají k roku 2010 250 obyvatel.[4] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1371.[5] Obec se rozkládá na obou svazích údolí Markvartického potoka. Na východě je pak ohraničena obchvatem silnice I/23.

Markvartice jsou členem Mikroregionu Podhůří Mařenky.[6][7]

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Zvonička na návsi

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1371 a je spojená s prodejem vsi Jankem z Heraltic Bartošovi z Rokytenky.[3] Právě pánům z Heraltic ves pravděpodobně původně náležela, podobně jako sousední Chlístov.[3][8]

Po zakoupení Markvartic se Bartoš z Rokytenky začal psát jako Bartoš z Markvartic. Mimo Markvartice pak vlastnil ještě majetek v Chlístově, který mohl získat rovněž od pánů z Heraltic, nebo ho vlastnil již před koupí Markvartic.[8] Část tohoto majetku Bartoš prodal roku 1390 jistému Přibíkovi z Pičína. Zbytek majetku v Chlístově a celá ves Markvartice se staly součástí Bartošovy pozůstalosti, jež po jeho smrti získala jeho manželka Anna. Ta k sobě pak přibrala ještě svého bratra Albrechta z Martinic.

Roku 1678 byli v Markvarticích zapsáni dva rolníci se třemi čtvrtinami lánu po 90 mírách, 6 pololáníků a dva čtvrtláníci. Roku 1756 byla rozloha lánu zmenšena na 55 měr. V Markvarticích pak proto bylo evidováno 11 celoláníků. K tomu zde žili ještě čtyři domkaři.[5] Část markvartických polí byla takto v majetku tři rolníků ze sousedního Chlístova.[5]

Roku 1794 čítala obec 203 obyvatel ve 30 domech. V 19. století pak byla vesnice spojena ještě stále s obcí Heraltice.[9]

V roce 2017 byla schválena dotace kraje Vysočina pro udržení malých obchodů ve vesnici, Markvartice jsou jednou z podpořených obcí.[10]

Geografie a geologie[editovat | editovat zdroj]

Markvartice jsou vesnice ležící v České republice. Podle historického rozdělení náleží Moravu, administrativně jsou řazeny do kraje Vysočina a okresu Třebíč. Nejbližším městem s rozšířenou působností je bývalé okresní město Třebíč ležící 8 km severovýchodně od Markvartic.[11] Přibližně stejně daleko se pak nacházejí města Jaroměřice nad Rokytnou a Brtnice, které jsou vzdálena 13 kilometrů od Markvartic a město Brtnice leží již v okrese Jihlava. V tentýž okrese se pak nacházejí ještě shodně, 22 kilometrů, vzdálená města Telč a Třešť. Samotné krajské město Jihlava je od vesnice vzdáleno 25 kilometrů severozápadně vzdušnou čarou. Sousedními obcemi je Rokytnice nad Rokytnou se svojí osadou Veverka a pak vesnice Chlístov, Pokojovice, Hvězdoňovice a Čechočovice.

Vývoj Markvartic na mapách
Mapa Markvartic z Druhého vojenského mapování Mapa Markvartic z Třetího vojenského mapování
1836–1852 1876–1878

Markvartice se z geologického hlediska nacházejí již mimo takzvaný Třebíčský trojúhelník, který je tvořen výhradně horninami žulovými. V širším okolí vesnice tudíž převládá vesměs podloží tvořené pararulami.[12] V samotné blízkosti Markvartického potoka se pak přirozeně setkáváme s naplaveninami. Mezi Rokytnicí a Markvarticemi se pak nacházejí dvě větší plochy tvořené žulou. Nedaleká Zadní hora, která je patrně sopečného původu a v na některých místech na ní můžeme nalézt také žulu, je pak zajímavá poměrně velkými ložisky grafitu.[12]


Panorama Zadní hory, která je sopečného původu, Markvartic, osady Veverka a Chlístova
Panorama Zadní hory, která je sopečného původu, Markvartic, osady Veverka a Chlístova

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Obec Markvartice měla roku 1869 celkem 375 obyvatel. Od té doby počet obyvatel až do poloviny 20. století dlouhodobě rostl. V roce 1950 byl zaznamenán již mírný pokles počtu obyvatel, avšak do roku 1970 se populace opět rozrůstala. Poté však opět přišel pokles až do roku 2001, kdy dosáhl počet obyvatel hodnoty 239. V současné době se markvartická populace rozrůstá. V roce 2006 byl patrný za pět let nárůst na počet 244 obyvatel, přibylo tedy 6 obyvatel.[13] V dalším roce se místní populace rozrostla o dalšího jednoho obyvatele. V současné době jich zde žije ještě o pět obyvatel více, tedy 250.

Podle sčítaní lidu, domů a bytů z roku 2001 zde žilo již zmíněných 239 obyvatel, což tehdy byl nejnižší stav od sčítání roku 1921, z toho 123 žen a 116 mužů.[14] Nejvíce obyvatel pak bylo ve věku 20–29 let a pak ve věku 50–59 let.[14] Národnostní složení obyvatel vesnice bylo poměrně homogenní – 214 obyvatel se hlásilo k národnosti české, 21 k národnosti moravské a ostatní národnosti nebyly zastoupeny vůbec.[14]

Vývoj počtu obyvatel Markvartic[15]
Rok 1794 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 203 150 165 191 203 204 230 271 262 244 262 281 264 237 239

Z 239 obyvatel bylo v roce 2001 127 věřících, z toho 123 se hlásilo k Římskokatolické církvi. U zbylých čtyř obyvatel nebyl druh vyznání zjištěn.[14] V obci se nenachází farní kostel, ale pouze zvonička. Markvartice jsou přifařeny k blízké a větší Rokytnici na Rokytnou.[3]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Silnice I/23 u Markvartic

Ve starověku vedla v blízkém okolí Markvartic významná obchodní stezka zvaná Haberská, která vedla přes Čáslavice, Kojetice, a poté pravděpodobně přes sousední Chlístov, Přibyslavice a Brtnici, kde se křížila se stezkou Lovětínskou, později zvanou i Třebíčská stezka, která vedla od starého Brna, přes Zastávku u Brna, Vladislav, Trnavu a končila v Lovětíně.[16]

V současné době vede v těsné blízkosti po východním okraji významná a poměrně vytížená silnice I/23. U Markvartic se na ní projevuje poměrně výrazné klesání i stoupání v údolí Markvartického potoka. Na jihozápadní straně obce se hlavní silnice kříží s místní komunikací, která spojuje Markvartice s Rokytnicí nad Rokytnou. Markvartice jsou dále spojeny silnicí se sousedním Chlístovem a polní cestou se vzdálenějšími Čechočovicemi. Další polní cesta vede z vesnice na sever přes Markvartický vrch do Hvězdoňovic.

S Třebíčí jsou Markvartice spojeny především příměstskou autobusovou dopravou. Ta je provozována společností ICOM transport. Nedaleko ale vede trať 241 ze Znojma do Okříšek, na které se nachází nejbližší stanice Stařeč pod Zadní horou nedaleko Čechočovic. Druhou blízkou tratí je trať 240 z Brna do Jihlavy, na níž je nejbližší stanice v Krahulově.

Hospodářství a politika[editovat | editovat zdroj]

Horácký motorest a pension

V Markvarticích v současné době nabízí své služby obchod se smíšeným zbožím, který však má otevírací dobu vymezenou pouze na tři dny v týdnu. Mezi významnější podniky patří dále Horácký motorest a pension nacházející se v sousedství kulturního domu, obecního úřadu a smíšeného zboží. V jeho těsné blízkosti vede také silnice I/23 a před budovou motorestu se nachází parkoviště se zastávkou PAD.

Do kategorie větších podniků lze pak zařadit prakticky pouze místní zemědělské družstvo. Ve vesnici pak sídlí ještě několik drobnějších živnostníků.

V roce 1994 proběhly první volby do obecních zastupitelstev od vzniku samostatné České republiky. Do zastupitelstva obce tehdy kandidovaly dvě místní sdružení nezávislých kandidátů. Ve volbách zvítězilo s 53,41 procenty získaných hlasů první seskupení nezávislých kandidátů a získalo tak 4 mandáty.[17] Druhé seskupení získalo 46,59 procent hlasů a obsadilo svými kandidáty zbylé 3 mandáty. Celková účast u voleb byla 87,31 %, hlasovalo tedy 172 voličů.[17]

Komunální volby 1994
Volby do zastupitelstev obcí 1994[17] – přehled volebních okrsků v obci Markvartice podle vítěze.
Volební účast: 87,31 %.
     Sdružení nezávislých kandidátů 1 – 53,41 %, 4 mandáty;
     Sdružení nezávislých kandidátů 2 – 46,59 %, 3 mandáty;

Ve volbách do obecních zastupitelstev roku 1998 kandidovaly obě dvě seskupení z předchozích voleb a výsledek voleb byl také podobný. Změnou prošel však počet zastupitelů, který se od předešlých voleb zvýšil na 9. Vítězné seskupení z minulých voleb tentokrát místo volebního čísla 1 mělo volební číslo 2 a zvítězilo v přepočtu s 70,62 procenty hlasů a získalo tak 6 mandátů.[18] Druhé kandidující seskupení získalo s 29,38 % hlasů zbylé 3 mandáty, tedy stejný absolutní počet jako předchozích volbách, vzhledem ke zvýšení počtu zastupitelů si ale pohoršilo.[18]

Po komunálních volbách roku 2002 by výsledek poprvé opačný. Minulé vítězné seskupení tentokrát kandidovalo pod názvem SNK – SDH Markvartice a 47,71 procenty hlasů poprvé od roku 1993 v komunálních volbách v Markvarticích nezvítězilo a získalo 4 mandáty. Konkurenční uskupení SNK Markvartice zvítězilo s 52,29 procenty hlasů získalo tak zbylých pět mandátů.[19] Volební účast byla poměrně nízká a to 67,82 % z celkových 202 obyvatel oprávněných jít k volbám.[19]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava : Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 63.  
  3. a b c d DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno : GARN, 2008. 442 s. ISBN 978-80-863-95-0. Kapitola Markvartice, s. 284.  
  4. Ministerstvo vnitra ČR. Počty obyvatel v obcích v lednu roku 2010 [XLS]. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, 2010-01-01, [cit. 2010-05-12]. Dostupné online.  
  5. a b c ZEJDA, Radovan. Třebíčsko. 1. vyd. Třebíč : SURSUM, 2001. 206 s. ISBN 8085799839. Kapitola Markvartice, s. 82.  
  6. Mikroregion Podhůří Mařenky. Mikroregion Podhůří Mařenky [online]. Mikroregion Podhůří Mařenky, [cit. 2010-05-12]. Dostupné online.  
  7. JAKUBCOVÁ, Hana. Rozhledna na Mařence bude vysoká třicet metrů [online]. Třebíčský deník, 2008-3-31, rev. 2008-4-1, [cit. 2010-05-12]. Dostupné online.  
  8. a b Třebický okres. Kapitola Chlístov, s. 254.
  9. Třebický okres. Kapitola Markvartice, s. 285.
  10. CAHA, Stanislav. Zachrání obchůdky dotace?. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-09-14 [cit. 2017-09-15]. Dostupné online.  
  11. Mapy.cz [online]. Mapy.cz, [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.  
  12. a b Česká geologická služba. Mapové aplikace [online]. Česká geologická služba, [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.  
  13. Ministerstvo vnitra ČR. Počty obyvatel v obcích v roce 2006 [XLS]. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, 2006-01-01, [cit. 2009-10-10]. Dostupné online.  
  14. a b c d Sčítaní lidu, domů a bytů 2001 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2001, rev. 2001-08-24, [cit. 2010-05-12]. Dostupné online.  
  15. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589.  
  16. FIŠER, Rudolf; NOVÁČKOVÁ, Eva; UHLÍŘ, Jiří. Třebíč - Dějiny města. ilustrace J. Kremláček, B. Kremláčková; fot. J. Šťáva. 1. vyd. Brno : Blok, 1978. 210 s., bibliografie. S. 16-17.  
  17. a b c Výsledky hlasování [online]. volby.cz, [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.  
  18. a b Výsledky hlasování [online]. volby.cz, [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.  
  19. a b Výsledky hlasování [online]. volby.cz, [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.  

Literatura a periodika[editovat | editovat zdroj]

  • ZEJDA, Radovan. Třebíčsko. Příprava vydání Radovan Zejda, Vladimír Brauner, Barbora Zejdová, Vlastimil Toman. 1. vyd. Třebíč : SURSUM, 2001. 206 s. ISBN 8085799839. Kapitola Markvartice, s. 82.  
  • DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno : GARN, 2008. 442 s. ISBN 978-80-863-95-0. Kapitola Markvartice, s. 284–285.  
  • ZVĚŘINA, Antonín. Znak tvoří stříbrný beránek. Vysočina-Noviny Třebíčska. 06 2004, čís. 147, s. 5. ISSN 1213-5550.  
  • CHŇOUPEK, Petr. Markvartice. Horácké noviny. 04 2002, roč. 13, čís. 34, s. 9.  
  • CHŇOUPEK, Petr. Markvartice II.. Horácké noviny. 05 2002, roč. 13, čís. 36, s. 9.  
  • CHŇOUPEK, Petr. Markvartice. Horácké noviny. 06 1997, roč. 8, čís. 49, s. 5.  
  • ZVĚŘINA, Antonín. Markvartice: místní radní se chystají dořešit dnešní vzhled obce. Vysočina-Noviny Třebíčska. 10 2003, čís. 135, s. 6. ISSN 1213-5550.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Růžice kompasu Pokojovice Hvězdoňovice Krahulov Růžice kompasu
Chlístov Sever Čechočovice
Západ   Markvartice   Východ
Jih
Veverka Rokytnice nad Rokytnou Mastník