Štěměchy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Štěměchy
Jižní pohled na Štěměchy
Jižní pohled na Štěměchy
Znak obce ŠtěměchyVlajka obce Štěměchy
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 591815
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíTřebíč
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°11′36″ s. š., 15°42′53″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel298 (2022)[1]
Rozloha9,94 km²
Katastrální územíŠtěměchy
Nadmořská výška621 m n. m.
PSČ675 27
Počet domů133 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduŠtěměchy 43
675 27 Předín
ou.stemechy@tiscali.cz
StarostkaZuzana Svobodová
Oficiální web: www.stemechy.cz
Štěměchy
Štěměchy
Další údaje
Kód obce591815
Kód části obce163317
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Štěměchy (německy Stienmiech, Stiemiech[3], dříve též Cziemichy, Styemyechy, Dsstiemyechy, Stzimiegy, Stiemniechy a Stěměchy[4]) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina, necelých 13 km západně od Třebíče. Žije zde 298[1] obyvatel. K obci patří též osada Dašov. Obec je součástí Mikroregionu Podhůří Mařenky. Obcí prochází silnice první třídy I/23.

Sousedními obcemi sídla jsou Chlístov, Želetava, Cidlina, Rokytnice nad Rokytnou, Předín, Římov a Lesná.

Název[editovat | editovat zdroj]

Jméno Štěměchy se vyvinulo ze staršího Dščiměchy (z roku 1464 doložena podoba Dštiměchy). Původní podoba Dščiměši (složená s dštíti - "pršet" a měch - "pytel") byla posměšnou přezdívkou jejích obyvatel. Podobná posměšná jména s -měchy ve druhé části jsou známa i z Čech (Strměchy, Trpoměchy) a Polska (Facimiechy, Paśmiechy, Parzymiechy).[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1279, kdy je uváděn Cuzkraj ze Štěměch, ten se majitelem vsi stal pravděpodobně jako sudí ze Znojma. V polovině 14. století pak byl majitelem vesnice Přibek a v roce 1368 byli majiteli vesnice Jindřich a Hugo ze Štěměch. V roce 1378 byl majitelem vsi Adam ze Štěměch, v tomto roce je také poprvé zmíněna tvrz ve Štěměchách. V roce 1386 pak vesnici koupil Petr Hecht z Rosic, Hechtové z Rosic vesnici vlastnili i roku 1408, kdy byla tvrz pobořena a vesnice zabrána Hynkem z Valdštejna. Vznata Hecht z Rosic se však bránil u soudu a vesnici tak dostal zpět do svého majetku. V roce 1450 Hechtové z Rosic vymřeli a jejich majetky pak zastavil Jiří z Poděbrad těšínskému knížeti Přemkovi, který pak roku 1464 prodal vesnici Oldřichu Mládenci z Miličína, ten v roce 1466 získal i již pustou blízkou vesnici Dašovice. Později od Jiřího z Poděbrad dostal i zbylé vesnice heraltického panství. V roce 1486 Vladislav Jagellonský potvrdil Přibíkovi Mládenci z Miličína právo na majetky v panství.[4]

V roce 1505 Oldřich z Miličína prodal Štěměchy, Předín, část Zašovic, část Bransouz, část Hvězdoňovic a pusté vesnice Petrůvky, Březová, Bezděkov, Dašovice, Svojkovice, Jenišov a Čížov[6] Zdenkovi a Burianovi z Valdštejna a ty se tak staly součástí brtnického panství. V roce 1585 pak přešly Štěměchy do majetku Zdenka, který zdědil sádecké panství a tak se staly součástí sádeckého panství. Panství však bylo konfiskováno a roku 1622 je získal Thomas Cerboni. V roce 1678 zadlužené panství zakoupil Bohumír Antonín Walldorf. Mezi lety 1771 a 1772 došlo k velké neúrodě a hladomoru, který se dotknul i Štěměch. V roce 1796 vymřel rod Walldorfů a panství zdědil František Kajetán Chorynský z Ledské. V roce 1858 byl nedaleko vesnice založen železný důl Hubert. V roce 1864 byla postavena školní budova ve Štěměchách, hned v roce 1888 byla škola přestavěna na dvojtřídní. V roce 1931 byla školní budova zásadně rekonstruována. Po druhé světové válce odešlo mnoho občanů do pohraničí a škola byla změněna v jednotřídku. V roce 1970 pak byla školní budova generálně rekonstruována, ale již roku 1976 byla škola zrušena.[4]

V roce 1898 vznikla ve Štěměchách první perleťářská dílna, perleťáři se do vsi dostali z Předína. Roku 1899 byl ve vsi založen sbor dobrovolných hasičů. V roce 1908 byl založen jubilejní sad na návsi a také započala stavba silnice mezi Dašovem a Štěměchami. V roce 1910 byla v obci založena Omladina. Do první světové války narukovalo 97 občanů vesnice, celkem jich zahynulo 24, v roce 1920 byl odhalen pomník padlým občanům, roku 1926 pak byla na pomník přidána pamětní deska na ty občany, o kterých nebyla známa žádná zpráva. Roku 1923 pak byla obcí odkoupena tvrz a upravena jako školní hřiště, o rok později pak byl založen divadelní spolek Pokrok. V roce 1927 byla vesnice elektrifikována a v roce 1936 byla přestavěna silnice z Markvartic do Předína, na její stavbě pracovalo mnoho nezaměstnaných dělníků ze Štěměch. Roku 1938 byla upravena nádrž na návsi a přestavěna na koupaliště, v témže roce odešlo do druhé světové války 35 občanů obce. Během války zemřelo 6 občanů vesnice.[4]

V roce 1950 bylo ve vsi založeno JZD, to však bylo zrušeno hned v roce 1953. Znovu založeno bylo v roce 1956, to bylo v roce 1960 sloučeno s JZD v Předíně a Horách pod JZD Horácko se sídlem v Předíně. To pak bylo v roce 1977 sloučeno do JZD Opatov, tam patřily JZD Štěměchy, Hory, Předín, Opatov, Brtnička, Kněžice, Brodce a Hrutov. Mezi lety 1952 a 1955 byla opravena silnice vedoucí přes Štěměchy, byl také upraven tok Římovského potoka a snížen kopec, přes který silnice vede. Roku 1955 byla opravena kaplička, boží muka a kříže v obci a okolí a v roce 1959 byla opravena a upravena tvrz. V šedesátých letech 20. století byla postavena prodejna Jednoty, obec byla kanalizována, byl také postaven kulturní dům. V roce 1960 zasáhl stodolu JZD velký požár. Mezi lety 1986 a 1988 byl v obci postaven sportovní areál a mezi lety 1987 a 1989 byla opět upravena tvrz.[4]

V roce 1996 byl v obci rozveden telefon, v témže roce byl komplexně rekonstruován kulturní dům. Roku 1998 byla rekonstruována kaplička Jana Nepomuckého, v témže roce byla vesnice plynofikována a byl rozveden vodovod. V roce 2001 byl vysazen strom tisíciletí a roku 2006 byla založena Stěměšská divadelní společnost a roku 2004 byl založen spolek Rytíři tvrze Štěměšské.[4] V roce 2010 byla rekultivována skládka na Vrchách, roku 2012 byla vystavěna nová rozhledna na hoře Mařenka. V letech 2015 a 2016 byla vesnice kanalizována a byla vystavěna čistírna odpadních vod. Roku 2014 byl upraven park Na Humnech, byla upravena náves a upraveny další zelené plochy ve vsi. Roku 2018 byla ve vsi vysazena lípa svobody a v roce 2019 byl obci udělen znak a prapor.[7]

Do roku 1849 patřily Štěměchy do sádeckého panství, od roku 1850 patřily do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřily Štěměchy pod Předín, následně se obec osamostatnila.[8]

Vývoj počtu obyvatel Štěměch[9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 486 525 533 502 546 536 518 462 486 436 379 319 323

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Štěměchách.
  • Tvrz ve Štěměchách, od roku 1386 byla uváděna jako majetek Hechtů z Rosic, roku 1408, kdy ji pobořil Hynek z Valdštejna, se uvádí jako pustá.
  • V katastru obce leží nejvyšší bod okresu Třebíč – hora Mařenka (711 m), na vrcholu jejímž vrcholu byla na podzim 2012 dokončena turistická rozhledna.
  • kříž pod Štěměchami z roku 1878, rekonstruován v roce 2015[7]
  • na návrší hory Mařenky se nachází šikmo zapuštěný kámen s nápisem Mariana a rokem 1689, kámen má být spojen s pověstí, že na místě měla být zavražděna mladá dívka[6]

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Každoroční Štěměšské historické slavnosti v podaní Rytířů tvrze štěměšské.[10] Pravidelně se v obci konají divadelní představení, plesy a volejbalový turnaj Štěměšský kačer. V roce 2011 bylo otevřeno muzeum Dašovský mlýn.[7]

Politika[editovat | editovat zdroj]

Místní zastupitelstvo[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1994 do roku 2002 a znovu od roku 2006 do roku 2014 zastávala funkci starosty Marie Báňová.[7] V letech 2002–2006 působil jako starosta Petr Bobek.[4] Od roku 2014 do roku 2018 vykonával funkci starosty Ing. Václav Křivan, od roku 2018 je starostkou Zuzana Svobodová.

Starostové[editovat | editovat zdroj]

  • František Hobza, 1878 - 1896
  • Antonín Pecka, 1896 – 1911
  • Jan Dokulil, 1911 - 1919
  • František Sochna, 1919 - 1923
  • Josef Dokulil, 1923 - 1927
  • Josef Šabacký, 1927 - 1938
  • Josef Kovář, 1938 - 1945
  • Karel Heinige, 1945
  • Josef Fenik, 1945 - 1950
  • Ladislav Svoboda, 1950 - 1954
  • Václav Pařízek, 1954 - 1976
  • Emil Zvěřina, 1976 - 1980
  • Pavel Bobek, 1990 - 1994
  • Marie Báňová, 1994 - 2002
  • Petr Bobek, 2002 - 2006
  • Marie Báňová, 2006 - 2014
  • Ing. Václav Křivan, 2014 -2018
  • Zuzana Svobodová, 2018 -

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Štěměchy
2006[11] 2010[12] 2013[13] 2017[14] 2021[15]
1. ČSSD (39.1 %) ČSSD (30.48 %) ČSSD (30.9 %) KSČM (16.76 %) SPOLU (24.15 %)
2. KSČM (20.11 %) KSČM (20.12 %) KSČM (30.3 %) ANO (16.16 %) ANO (21.91 %)
3. ODS (13.96 %) VV (11.58 %) ANO 2011 (10.3 %) ČSSD (14.97 %) Piráti+STAN (14.6 %)
účast 73.36 % (179 z 244) 67.77 % (164 z 242) 67.90 % (165 z 243) 68.44 % (167 z 244) 74.79 % (178 z 238)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Štěměchy
2008[16] 2012[17] 2016[18] 2020[19]
1. ČSSD (44.24 %) ČSSD (44.11 %) ČSSD (25.53 %) ODS+STO (24.52 %)
2. KSČM (20.35 %) KSČM (31.37 %) KSČM (17.02 %) ANO (17.92 %)
3. DOHODA pro Vysočinu (10.61 %) SPOZ (5.88 %) KDU-ČSL (12.76 %) Piráti (12.26 %)
účast 47.70 % (114 z 239) 45.90 % (111 z 244) 38.93 % (95 z 244) 43.80 % (106 z 242)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (82 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (27 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (17 hlasů). Volební účast byla 70.20 %, tj. 172 ze 245 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (151 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (32 hlasů). Volební účast byla 74.39 %, tj. 183 ze 246 oprávněných voličů.[20]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (82 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (31 hlasů) a třetí místo obsadil Michal Horáček (26 hlasů). Volební účast byla 73.22 %, tj. 175 ze 239 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (109 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (64 hlasů). Volební účast byla 73.11 %, tj. 174 ze 238 oprávněných voličů.[21]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Centrum obce

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Čestní občané[editovat | editovat zdroj]

  • Karel Horký, jmenován čestným občanem v roce 1974[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 83. 
  4. ↑ a b c d e f g h ŘEPOVÁ, Radka. Štěměchy 1279-2009. 1. vyd. Štěměchy: Obec Štěměchy, 2009. 35 s. 
  5. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 557, 558.
  6. ↑ a b DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Třebický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1907. 449 s. S. 414–419. 
  7. ↑ a b c d Štěměchy 2009-2019. 1. vyd. Štěměchy: Obec Štěměchy, 2019. 40 s. 
  8. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 305. 
  9. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593. 
  10. ↑ Archivovaná kopie. www.shs.shonik.com [online]. [cit. 2008-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-01-30. 
  11. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  12. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  13. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  14. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  15. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Části obce Štěměchy
Části obce
Ostatní
Města, městyse a obce okresu Třebíč
Babice • Bačice • Bačkovice • Benetice • Biskupice-Pulkov • Blatnice • Bohušice • Bochovice • Bransouze • Březník • Budišov • Budkov • Cidlina • Čáslavice • Častohostice • Čechočovice • Čechtín • Červená Lhota • Číhalín • Číchov • Čikov • Číměř • Dalešice • Dědice • Dešov • Dolní Lažany • Dolní Vilémovice • Domamil • Dukovany • Hartvíkovice • Heraltice • Hluboké • Hodov • Horní Heřmanice • Horní Smrčné • Horní Újezd • Horní Vilémovice • Hornice • Hrotovice • Hroznatín • Hvězdoňovice • Chlístov • Chlum • Chotěbudice • Jakubov u Moravských Budějovic • Jaroměřice nad Rokytnou • Jasenice • Jemnice • Jinošov • Jiratice • Kamenná • Kdousov • Kladeruby nad Oslavou • Klučov • Kojatice • Kojatín • Kojetice • Komárovice • Koněšín • Kostníky • Kouty • Kozlany • Kožichovice • Krahulov • Kralice nad Oslavou • Kramolín • Krhov • Krokočín • Kuroslepy • Láz • Lesná • Lesní Jakubov • Lesonice • Lesůňky • Lhánice • Lhotice • Lipník • Litohoř • Litovany • Lomy • Loukovice • Lovčovice • Lukov • Markvartice • Martínkov • Mastník • Menhartice • Meziříčko • Mikulovice • Mladoňovice • Mohelno • Moravské Budějovice • Myslibořice • Naloučany • Náměšť nad Oslavou • Nárameč • Nimpšov • Nová Ves • Nové Syrovice • Nový Telečkov • Ocmanice • Odunec • Okarec • Okřešice • Okříšky • Opatov • Oponešice • Ostašov • Pálovice • Petrovice • Petrůvky • Pokojovice • Police • Popůvky • Pozďatín • Přeckov • Předín • Přešovice • Přibyslavice • Příštpo • Pucov • Pyšel • Rácovice • Račice • Radkovice u Budče • Radkovice u Hrotovic • Radonín • Radošov • Radotice • Rapotice • Rohy • Rokytnice nad Rokytnou • Rouchovany • Rudíkov • Římov • Sedlec • Slavětice • Slavičky • Slavíkovice • Smrk • Stařeč • Stropešín • Střítež • Studenec • Studnice • Sudice • Svatoslav • Šebkovice • Štěměchy • Štěpkov • Trnava • Třebelovice • Třebenice • Třebíč • Třesov • Valdíkov • Valeč • Vícenice • Vícenice u Náměště nad Oslavou • Vladislav • Vlčatín • Výčapy • Zahrádka • Zárubice • Zašovice • Zvěrkovice • Želetava
legenda: město, městys .
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Štěměchy&oldid=21154679“