Štěměchy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Štěměchy
Jižní pohled na Štěměchy
Jižní pohled na Štěměchy
Znak obce ŠtěměchyVlajka obce Štěměchy
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 591815
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíTřebíč
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel298 (2022)[1]
Rozloha9,94 km²
Katastrální územíŠtěměchy
Nadmořská výška621 m n. m.
PSČ675 27
Počet domů133 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduŠtěměchy 43
675 27 Předín
ou.stemechy@tiscali.cz
StarostkaZuzana Svobodová
Oficiální web: www.stemechy.cz
Štěměchy
Štěměchy
Další údaje
Kód obce591815
Kód části obce163317
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Štěměchy (německy Stienmiech, Stiemiech[3], dříve též Cziemichy, Styemyechy, Dsstiemyechy, Stzimiegy, Stiemniechy a Stěměchy[4]) se nachází v okrese TřebíčKraji Vysočina, necelých 13 km západně od Třebíče. Žije zde 298[1] obyvatel. K obci patří též osada Dašov. Obec je součástí Mikroregionu Podhůří Mařenky. Obcí prochází silnice první třídy I/23.

Sousedními obcemi sídla jsou Chlístov, Želetava, Cidlina, Rokytnice nad Rokytnou, Předín, Římov a Lesná.

Název[editovat | editovat zdroj]

Jméno Štěměchy se vyvinulo ze staršího Dščiměchy (z roku 1464 doložena podoba Dštiměchy). Původní podoba Dščiměši (složená s dštíti - "pršet" a měch - "pytel") byla posměšnou přezdívkou jejích obyvatel. Podobná posměšná jména s -měchy ve druhé části jsou známa i z Čech (Strměchy, Trpoměchy) a Polska (Facimiechy, Paśmiechy, Parzymiechy).[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1279, kdy je uváděn Cuzkraj ze Štěměch, ten se majitelem vsi stal pravděpodobně jako sudí ze Znojma. V polovině 14. století pak byl majitelem vesnice Přibek a v roce 1368 byli majiteli vesnice Jindřich a Hugo ze Štěměch. V roce 1378 byl majitelem vsi Adam ze Štěměch, v tomto roce je také poprvé zmíněna tvrz ve Štěměchách. V roce 1386 pak vesnici koupil Petr Hecht z Rosic, Hechtové z Rosic vesnici vlastnili i roku 1408, kdy byla tvrz pobořena a vesnice zabrána Hynkem z Valdštejna. Vznata Hecht z Rosic se však bránil u soudu a vesnici tak dostal zpět do svého majetku. V roce 1450 Hechtové z Rosic vymřeli a jejich majetky pak zastavil Jiří z Poděbrad těšínskému knížeti Přemkovi, který pak roku 1464 prodal vesnici Oldřichu Mládenci z Miličína, ten v roce 1466 získal i již pustou blízkou vesnici Dašovice. Později od Jiřího z Poděbrad dostal i zbylé vesnice heraltického panství. V roce 1486 Vladislav Jagellonský potvrdil Přibíkovi Mládenci z Miličína právo na majetky v panství.[4]

V roce 1505 Oldřich z Miličína prodal Štěměchy, Předín, část Zašovic, část Bransouz, část Hvězdoňovic a pusté vesnice Petrůvky, Březová, Bezděkov, Dašovice, Svojkovice, Jenišov a Čížov[6] Zdenkovi a Burianovi z Valdštejna a ty se tak staly součástí brtnického panství. V roce 1585 pak přešly Štěměchy do majetku Zdenka, který zdědil sádecké panství a tak se staly součástí sádeckého panství. Panství však bylo konfiskováno a roku 1622 je získal Thomas Cerboni. V roce 1678 zadlužené panství zakoupil Bohumír Antonín Walldorf. Mezi lety 1771 a 1772 došlo k velké neúrodě a hladomoru, který se dotknul i Štěměch. V roce 1796 vymřel rod Walldorfů a panství zdědil František Kajetán Chorynský z Ledské. V roce 1858 byl nedaleko vesnice založen železný důl Hubert. V roce 1864 byla postavena školní budova ve Štěměchách, hned v roce 1888 byla škola přestavěna na dvojtřídní. V roce 1931 byla školní budova zásadně rekonstruována. Po druhé světové válce odešlo mnoho občanů do pohraničí a škola byla změněna v jednotřídku. V roce 1970 pak byla školní budova generálně rekonstruována, ale již roku 1976 byla škola zrušena.[4]

V roce 1898 vznikla ve Štěměchách první perleťářská dílna, perleťáři se do vsi dostali z Předína. Roku 1899 byl ve vsi založen sbor dobrovolných hasičů. V roce 1908 byl založen jubilejní sad na návsi a také započala stavba silnice mezi Dašovem a Štěměchami. V roce 1910 byla v obci založena Omladina. Do první světové války narukovalo 97 občanů vesnice, celkem jich zahynulo 24, v roce 1920 byl odhalen pomník padlým občanům, roku 1926 pak byla na pomník přidána pamětní deska na ty občany, o kterých nebyla známa žádná zpráva. Roku 1923 pak byla obcí odkoupena tvrz a upravena jako školní hřiště, o rok později pak byl založen divadelní spolek Pokrok. V roce 1927 byla vesnice elektrifikována a v roce 1936 byla přestavěna silnice z Markvartic do Předína, na její stavbě pracovalo mnoho nezaměstnaných dělníků ze Štěměch. Roku 1938 byla upravena nádrž na návsi a přestavěna na koupaliště, v témže roce odešlo do druhé světové války 35 občanů obce. Během války zemřelo 6 občanů vesnice.[4]

V roce 1950 bylo ve vsi založeno JZD, to však bylo zrušeno hned v roce 1953. Znovu založeno bylo v roce 1956, to bylo v roce 1960 sloučeno s JZD v Předíně a Horách pod JZD Horácko se sídlem v Předíně. To pak bylo v roce 1977 sloučeno do JZD Opatov, tam patřily JZD Štěměchy, Hory, Předín, Opatov, Brtnička, Kněžice, Brodce a Hrutov. Mezi lety 1952 a 1955 byla opravena silnice vedoucí přes Štěměchy, byl také upraven tok Římovského potoka a snížen kopec, přes který silnice vede. Roku 1955 byla opravena kaplička, boží muka a kříže v obci a okolí a v roce 1959 byla opravena a upravena tvrz. V šedesátých letech 20. století byla postavena prodejna Jednoty, obec byla kanalizována, byl také postaven kulturní dům. V roce 1960 zasáhl stodolu JZD velký požár. Mezi lety 1986 a 1988 byl v obci postaven sportovní areál a mezi lety 1987 a 1989 byla opět upravena tvrz.[4]

V roce 1996 byl v obci rozveden telefon, v témže roce byl komplexně rekonstruován kulturní dům. Roku 1998 byla rekonstruována kaplička Jana Nepomuckého, v témže roce byla vesnice plynofikována a byl rozveden vodovod. V roce 2001 byl vysazen strom tisíciletí a roku 2006 byla založena Stěměšská divadelní společnost a roku 2004 byl založen spolek Rytíři tvrze Štěměšské.[4] V roce 2010 byla rekultivována skládka na Vrchách, roku 2012 byla vystavěna nová rozhledna na hoře Mařenka. V letech 2015 a 2016 byla vesnice kanalizována a byla vystavěna čistírna odpadních vod. Roku 2014 byl upraven park Na Humnech, byla upravena náves a upraveny další zelené plochy ve vsi. Roku 2018 byla ve vsi vysazena lípa svobody a v roce 2019 byl obci udělen znak a prapor.[7]

Do roku 1849 patřily Štěměchy do sádeckého panství, od roku 1850 patřily do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřily Štěměchy pod Předín, následně se obec osamostatnila.[8]

Vývoj počtu obyvatel Štěměch[9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 486 525 533 502 546 536 518 462 486 436 379 319 323

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Štěměchách.
  • Tvrz ve Štěměchách, od roku 1386 byla uváděna jako majetek Hechtů z Rosic, roku 1408, kdy ji pobořil Hynek z Valdštejna, se uvádí jako pustá.
  • V katastru obce leží nejvyšší bod okresu Třebíč – hora Mařenka (711 m), na vrcholu jejímž vrcholu byla na podzim 2012 dokončena turistická rozhledna.
  • kříž pod Štěměchami z roku 1878, rekonstruován v roce 2015[7]
  • na návrší hory Mařenky se nachází šikmo zapuštěný kámen s nápisem Mariana a rokem 1689, kámen má být spojen s pověstí, že na místě měla být zavražděna mladá dívka[6]

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Každoroční Štěměšské historické slavnosti v podaní Rytířů tvrze štěměšské.[10] Pravidelně se v obci konají divadelní představení, plesy a volejbalový turnaj Štěměšský kačer. V roce 2011 bylo otevřeno muzeum Dašovský mlýn.[7]

Politika[editovat | editovat zdroj]

Místní zastupitelstvo[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1994 do roku 2002 a znovu od roku 2006 do roku 2014 zastávala funkci starosty Marie Báňová.[7] V letech 2002–2006 působil jako starosta Petr Bobek.[4] Od roku 2014 do roku 2018 vykonával funkci starosty Ing. Václav Křivan, od roku 2018 je starostkou Zuzana Svobodová.

Starostové[editovat | editovat zdroj]

  • František Hobza, 1878 - 1896
  • Antonín Pecka, 1896 – 1911
  • Jan Dokulil, 1911 - 1919
  • František Sochna, 1919 - 1923
  • Josef Dokulil, 1923 - 1927
  • Josef Šabacký, 1927 - 1938
  • Josef Kovář, 1938 - 1945
  • Karel Heinige, 1945
  • Josef Fenik, 1945 - 1950
  • Ladislav Svoboda, 1950 - 1954
  • Václav Pařízek, 1954 - 1976
  • Emil Zvěřina, 1976 - 1980
  • Pavel Bobek, 1990 - 1994
  • Marie Báňová, 1994 - 2002
  • Petr Bobek, 2002 - 2006
  • Marie Báňová, 2006 - 2014
  • Ing. Václav Křivan, 2014 -2018
  • Zuzana Svobodová, 2018 -

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Štěměchy
2006[11] 2010[12] 2013[13] 2017[14] 2021[15]
1. ČSSD (39.1 %) ČSSD (30.48 %) ČSSD (30.9 %) KSČM (16.76 %) SPOLU (24.15 %)
2. KSČM (20.11 %) KSČM (20.12 %) KSČM (30.3 %) ANO (16.16 %) ANO (21.91 %)
3. ODS (13.96 %) VV (11.58 %) ANO 2011 (10.3 %) ČSSD (14.97 %) Piráti+STAN (14.6 %)
účast 73.36 % (179 z 244) 67.77 % (164 z 242) 67.90 % (165 z 243) 68.44 % (167 z 244) 74.79 % (178 z 238)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Štěměchy
2008[16] 2012[17] 2016[18] 2020[19]
1. ČSSD (44.24 %) ČSSD (44.11 %) ČSSD (25.53 %) ODS+STO (24.52 %)
2. KSČM (20.35 %) KSČM (31.37 %) KSČM (17.02 %) ANO (17.92 %)
3. DOHODA pro Vysočinu (10.61 %) SPOZ (5.88 %) KDU-ČSL (12.76 %) Piráti (12.26 %)
účast 47.70 % (114 z 239) 45.90 % (111 z 244) 38.93 % (95 z 244) 43.80 % (106 z 242)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (82 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (27 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (17 hlasů). Volební účast byla 70.20 %, tj. 172 ze 245 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (151 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (32 hlasů). Volební účast byla 74.39 %, tj. 183 ze 246 oprávněných voličů.[20]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (82 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (31 hlasů) a třetí místo obsadil Michal Horáček (26 hlasů). Volební účast byla 73.22 %, tj. 175 ze 239 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (109 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (64 hlasů). Volební účast byla 73.11 %, tj. 174 ze 238 oprávněných voličů.[21]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Čestní občané[editovat | editovat zdroj]

  • Karel Horký, jmenován čestným občanem v roce 1974[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 83. 
  4. a b c d e f g h ŘEPOVÁ, Radka. Štěměchy 1279-2009. 1. vyd. Štěměchy: Obec Štěměchy, 2009. 35 s. 
  5. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 557, 558.
  6. a b DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Třebický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1907. 449 s. S. 414–419. 
  7. a b c d Štěměchy 2009-2019. 1. vyd. Štěměchy: Obec Štěměchy, 2019. 40 s. 
  8. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 305. 
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593. 
  10. Archivovaná kopie. www.shs.shonik.com [online]. [cit. 2008-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-01-30. 
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  19. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  20. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  21. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]