Lomy (okres Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lomy
Centrum obce od Lípy u školy
Centrum obce od Lípy u školy
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 587605
Pověřená obecJemnice
Obec s rozšířenou působnostíMoravské Budějovice
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel129 (2022)[1]
Rozloha8,78 km²
Katastrální územíLomy u Jemnice
Nadmořská výška545 m n. m.
PSČ675 31
Počet domů58 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduLomy 15
675 31 Jemnice
obec_lomy@volny.cz
StarostaMartin Daňhel
Oficiální web: www.obec-lomy.cz
Lomy
Lomy
Další údaje
Kód obce587605
Kód části obce86819
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Lomy se nachází v okrese TřebíčKraji Vysočina. Žije zde 129[1] obyvatel.

Lomy se nachází 5 km severovýchodně od Jemnice, prochází jí silnice z Budče do Budkova a z Chotěbudic do Radkovic u Budče.[3]

Sousedními obcemi sídla jsou Budíškovice, Budeč, Knínice, Štěpkov, Jemnice, Radkovice u Budče, Chotěbudice a Budkov.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1373, kdy je Jindřich z Hradce prodal Mikulášovi z Jemnice, v roce 1406 pak byly prodány Jakoubkovi z Oponešic a v roce 1511 byly prodány spolu s tvrzí a Oponešicemi Bohoušovi z Čechtína, v letech 1547 až 1551 patřily Adamovi Hrubčickému z Čechtína, následně pak jeho manželka se spolčila se Zikmundem z Roupova a Lomy se tak staly součástí budkovského panství.[3]

V roce 1666 se majiteli budkovského panství a tamního zámku stali Bechtoldové. Těm vesnice patřila až do roku 1776, kdy pak dědictvím získal Budkov Leopold Krakovský hrabě Kolovrat, později pak část panství patřila také Karlovi z Lichtenštejna. Následně pak statek podědil Kristián Salm-Reifferscheidt, který byl majitelem až do roku 1945, kdy o statek přišel konfiskací.[4]

V roce 1872 byla v Lomech založena obecná škola, ta byla zrušena v roce 1977. Roku 1887 vznikla v obci pobočka Národní jednoty pro jihozápadní Moravu a roku 1894 byl v obci založen sbor dobrovolných hasičů. V roce 1920 byl postaven pomník padlým občanům v první světové válce. V roce 1931 byla vesnice elektrifikována. Roku 1957 byl ve vsi postaven kulturní dům a také bylo v Lomech založeno JZD, to se pak sloučilo s JZD Radkovice a následně s JZD Jemnice, které bylo roku 1991 privatizován na Zemědělské družstvo Jemnice.[3]

Do roku 1849 patřily Lomy do budkovského panství, od roku 1850 patřily do okresu Dačice, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice, pak od roku 1949 do okresu Dačice[3] a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1991 patřily Lomy pod Jemnici, následně se obec osamostatnila.[5]

Vývoj počtu obyvatel Lomů[6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 292 308 299 331 301 296 305 220 219 212 177 147 153

Politika[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2018 je starostou Martin Daňhel, do té doby tuto funkci zastával od roku 2006 Miroslav Kopeček.

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Lomy
2006[7] 2010[8] 2013[9] 2017[10] 2021[11]
1. ČSSD (33.33 %) KSČM (20.89 %) KSČM (25.33 %) KDU-ČSL (21.05 %) SPOLU (33.33 %)
2. ODS (27.58 %) ČSSD (17.91 %) ČSSD (21.33 %) ANO (18.42 %) ANO (17.46 %)
3. KSČM (17.24 %) KDU-ČSL (16.41 %) KDU-ČSL (17.33 %) SPD (15.78 %) ČSSD (14.28 %)
účast 75.65 % (87 z 115) 62.62 % (67 z 107) 68.18 % (75 z 110) 71.70 % (76 z 106) 62.38 % (63 z 101)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Lomy
2008[12] 2012[13] 2016[14] 2020[15]
1. ČSSD (44.0 %) ČSSD (25.49 %) KDU-ČSL (29.62 %) ANO (21.42 %)
2. KSČM (24.0 %) KSČM (17.64 %) ČSSD (14.81 %) ČSSD (19.04 %)
3. KDU-ČSL (20.0 %) KDU-ČSL (13.72 %) KSČM (14.81 %) KDU-ČSL (16.66 %)
účast 45.05 % (50 z 111) 48.15 % (52 z 108) 50.94 % (54 z 106) 42.72 % (44 z 103)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (24 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (22 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (8 hlasů). Volební účast byla 72.64 %, tj. 77 ze 106 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (48 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (15 hlasů). Volební účast byla 58.88 %, tj. 63 ze 107 oprávněných voličů.[16]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (36 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (16 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (10 hlasů). Volební účast byla 73.83 %, tj. 79 ze 107 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (51 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (29 hlasů). Volební účast byla 76.92 %, tj. 80 ze 104 oprávněných voličů.[17]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (21 hlasů), druhé místo obsadil Pavel Fischer (15 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (14 hlasů). Volební účast byla 63.00 %, tj. 63 ze 100 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (35 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (29 hlasů). Volební účast byla 65.66 %, tj. 65 ze 99 oprávněných voličů.[18]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. a b c d e f g NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1. vyd. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1997. 863 s. S. 751–753. 
  4. NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost 863, [40] s. s. Dostupné online. ISBN 80-85048-75-2, ISBN 978-80-85048-75-9. OCLC 38974508 S. 724. 
  5. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 162. 
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589. 
  7. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  8. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  9. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  10. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  12. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  13. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  14. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  15. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  16. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  17. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  18. Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]