Biskupice-Pulkov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Biskupice-Pulkov

Centrum Biskupic, části obce Biskupice-Pulkov, fotografováno z mostu přes řeku Rokytnou
Znak obce Biskupice-PulkovVlajka obce Biskupice-Pulkov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0634 590312
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Okres (LAU 1) Třebíč (CZ0634)
Obec s rozšířenou působností Třebíč
Pověřená obec Hrotovice
Historická země Morava
Katastrální výměra 11,84 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 268 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 375 m n. m.
PSČ 675 58
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 2
Katastrální území 2
Adresa obecního úřadu Obecní úřad
Biskupice-Pulkov
Biskupice 4
675 58 Biskupice
Starosta Radek Maštalíř
Oficiální web: www.biskupice-pulkov.cz
Email: obec.biskupicepulkov@quick.cz
Biskupice-Pulkov
Red pog.svg
Biskupice-Pulkov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biskupice-Pulkov je obec skládající se z částí Biskupice a Pulkov. Obec leží jihovýchodně od okresního města Třebíče na hranicích s okresem Znojmo v přírodním parku Rokytná při stejnojmenné řece Rokytné. Nadmořská výška obce je 375 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pohled na Biskupice v roce 1916

První archeologické nálezy byly v Biskupicích učiněny již koncem 19. století a staly se součástí sbírek Karla Jaroslava Mašky a Jaroslava Palliardiho. K paleolitickým nálezům náleží několik nástrojů (úštěpy). Nalezeny byly též střepy kultury s lineární keramikou. Mezi nálezy jsou též nálezy ze starší doby bronzové a železné.[2]

Název obce pochází od majitele, biskupa. Roku 1131 byly statkem znojemského kostela, pak lénem olomouckých biskupů, kteří je udělovali pánům do držení. 1318–1326 se připomíná biskupský vazal Heřman. Dne 20. ledna 1570 povýšil císař Maxmilián II. na žádost Mikuláše Waltra z Waltersperka ves Biskupice na městečko. Léno bylo roku 1623 konfiskováno Zikmundu Volfovi Jankovskému z Vlašimi. Od roku 1821 patřil statek Daunům. Posledními majiteli byli Karel hrabě Haugvic a po něm Bohumír Rosenbaum, jemuž byl statek roku. 1948 zkonfiskován. V letech 1910–1950 působily v Biskupicích sestry rafaelky, které tu zřídily sirotčinec. V roce 1973 MNV schválil demolici zámku.

V letech 2006–2010 působila jako starostka Jana Klemová, od roku 2010 tuto funkci zastává Radek Maštalíř.

Obecní kroniky[editovat | editovat zdroj]

Obecní kronika psána retrospektivně od roku 1914. Kroniku psali 1914–15 Josef Maštera, 1915–43 Rudolf Staněk, 1944 Stanislav Sedlák, 1945 Rudolf Staněk, 1946–48 Stanislav Sedlák, 1949–53 J. Kratochvíl, 1953–63 kronika nepsána, 1963–69 František Kratochvíl, 1970–71 Marie Černá.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Biskupic-Pulkova[3]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 710 761 728 762 755 759 789 661 598 495 392 348 309

Znak a vlajka[editovat | editovat zdroj]

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 15. dubna 2010. V červeném štítě znaku se nachází stříbrná kvádrovaná hradba se sedmi stínkami, s prolomenou branou a po každé straně s černým oknem. Z hradby vynikají dvě stříbrné věže s cimbuřím se třemi stínkami a se třemi (2, 1) černými okny, s modrou stanovou střechou se zlatou makovicí. Mezi věžemi modrý štítek s červenou sníženou krokví provázenou třemi (2, 1) zlatými růžemi, v ní dva proti sobě vyskakující stříbrní lvi, v bráně levá polovina zlatého palečného kola. Vlajku tvoří modrý list s červenou krokví širokou čtvrtinu šířky listu, vycházející z dolního rohu a cípu listu s vrcholem na horním okraji listu a provázenou třemi (2, 1) žlutými růžemi. V krokvi dva proti sobě vyskakující bílí lvi. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.[4]

Pamětihodnosti a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel sv. Martina ze 14. století, který dal vystavět olomoucký biskup Jan Volek. Původně byl postaven jako gotický, později přebudován do slohu pozdně renesančního a také barokního. Velká rekonstrukce proběhla v roce 1834, z té doby pochází i letopočet v lodi chrámu. V interiéru kostela jsou obrazy od Josefa Winterhaldera mladšího a dřevořezba Krista na kříži z třetí čtvrtiny 18. stol.[5] Do farnosti patří moderní kaple sv. Pia X., postavená v roce 1969 v Litovanech. V kostele se nachází chráněné území s prokázaným pobytem netopýra, navrženo je začlenění lokality "Biskupice - kostel" mezi přírodní památky. V současné době je lokalita chráněna jako Evropsky významná lokalita "Biskupice - kostel".[6]
  • Evropsky významná lokalita Biskupice - škola, chráněn netopýr velký.[6]
  • Kaplička sv. Jana Nepomuckého na rozcestí k Pulkovu, zvaná Jáneček.
  • Socha Sv. Jana Nepomuckého u mostu přes Rokytnou.
  • Empírový náhrobek z 19. století na hřbitově.
  • Pomníček ve tvaru piniové šišky, jenž označuje zemřelé na choleru.
  • Hradiště – zaniklá tvrz na SV obce (v současnosti pouze valy a příkop na západní straně kopce), zvaná Hradisko, od roku 1613 je hrádek či hradisko uváděno jako pusté.
  • Historizující budova školy.
  • Pomník padlým.
  • V obci stával zámek, vybudován byl po bitvě na bílé hoře, jako renesanční. Po roce 1904 byl přestavěn do novogotického slohu a po druhé světové válce začal sloužit jako objekt sociální péče. Později chátral a v sedmdesátých letech 20. století byl zbořen a na jeho místě byla postavena moderní zástavba.

V údolí Rokytné dětský tábor YMCA.

Rodáci a osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. KOŠTUŘÍK, Pavel; KOVÁRNÍK, Jaromír; MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk; OLIVA, Martin. Pravěk Třebíčska. Ilustrace Petr Šindelář, Pavel Koštuřík, Josef Špaček. 1. vyd. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Západomoravské muzeum v Třebíči, 1986. 282 s. S. 175–176. Vědecký redaktor Vladimír Nekuda; odpovědný redaktor Jaromír Kubíček. 
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587.  
  4. Udělené symboly [online]. 2010-04-15, [cit. 2016-03-25]. Dostupné online.  
  5. a b DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie - Vysočina. Praha : Euromedia Group, 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-2580-7. S. 13.  
  6. a b Vláda ČR. Sbírka zákonů č. 132 / 2005 [online]. Praha: Česká republika, 2005. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČERNÝ Jiří: Padesát let od likvidace domu sv. Josefa v Biskupicích. Sirotčinec sester rafaelek. Horácké noviny, roč. XI., 2000, č. 76, s. 5.
  • ČERNÝ Jiří: O památkách a o Biskupicích, Horácké noviny, 20. 4. 1995, s. 4.
  • ČERNÝ Jiří: Za jezuitou Kubíčkem, Horácké noviny, 30. 5. 2003, s. 4.
  • DVORSKÝ František: Vlastivěda moravská. Hrotovský okres, Brno 1916, s. 58–72.
  • KOŠŤUŘÍK Pavel, KOVÁRNÍK Jaromír, MĚŘÍNSKÝ Zdeněk, OLIVA Martin:Pravěk Třebíčska, Brno 1986.
  • KUČA Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 1. díl., 1996, s. 125–127.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]