Klučov (okres Třebíč)
| Klučov | |
|---|---|
 Centrum obce s památníkem obětem 2. sv. války | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Třebíč |
| Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°10′1″ s. š., 15°56′6″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 173 (2023)[1] |
| Rozloha | 7,28 km²[2] |
| Katastrální území | Klučov |
| Nadmořská výška | 537 m n. m. |
| PSČ | 675 52 |
| Počet domů | 75 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Klučov 42 675 52 Lipník u Hrotovic obec.klucov@seznam.cz |
| Starosta | Václav Los |
| Oficiální web: www | |
  Klučov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 590835 |
| Kód části obce | 66664 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Klučov (německy Klutschau[4], starší názvy též villam dictam Cluczow, in Kluczow, v Kluczowye[5], dříve též Klúčov[6]) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 173[1] obyvatel. Součástí obce je také Dvůr Lhota, kde je evidováno 6 adres.
Na blízké Klučovské hoře (595 m n. m.) se nachází televizní vysílač.
Sousedními obcemi sídla jsou Ostašov, Kožichovice, Dolní Vilémovice, Slavičky, Petrůvky, Lipník a Střítež.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1351, další zmínky, které uvádí příslušnost do majetku třebíčského kláštera spadají do roku 1406. Název obce snad pochází z doby, kdy obyvatelé obce hospodařili na půdě získané klučením.[5] V roce 1348 existovala zmínka o Adamovi z Klučova. V roce 1351 pak patřila část vesnice Buzkovi z Vilhartic, další část pak Vilémovi z Mikulovic. V roce 1390 pak Jan z Mikulovic prodal svoji část vesnice Pavlíkovi z Nezamyslic, ten pak prodal majetek Janovi z Lipníka, který pak roku 1407 prodal majetky ve vsi Michkovi ze Lhoty. Jeho dcera Markéta se pak spojila s manželem a sloučila tak majetky ve Lhotě, Klučově, Štěpánovicích a v Lipníku. Její poslední manžel Zikmund pak majetky manželky zdědil a část ještě dříve odkoupil a pak roku 1464 se spojil se svými syny. V roce 1480 pak Klučov patřil Zikmundovu vnukovi Hynkovi. V roce 1504 získal Klučov Zikmundova vnučka Ludmila. V roce 1535 pak odkoupil Klučov Jan Chroustenský z Malovar a tato část Klučova tak spadla do majetku myslibořického panství.[6]
Druhá část Klučova patřila třebíčskému klášteru a postupně dalším majitelům, v roce 1406 pak tato část vesnice byla zakoupena Michkem ze Lhoty. Následně je zdědila jeho manželka, která se pak spojila s Kristoforem z Ratibořic. V roce 1447 majitel Ratibořic Beneš z Ratibořic získal i ves Klučov, o rok poději ale ratibořické panství zakoupil Jindřich z Petrovic. Následně pak Ratibořice získal Čeněk z Čechočovic, pak Markvard z Kralovic a pak i Hanek ze Zap. V roce 1508 se jeho dcera vdala za Jana z Arklebic, který byl majitelem myslibořického panství a tak se stal celý Klučov součástí myslibořického panství.[6] Roku 1886 byla ve vsi zřízena škola, od roku 1924 již pouze jednotřídní. V roce 1911 byl v obci zřízen lihovar.[4] V roce 1961 byla obec kanalizována a posléze byla postavena čistírna odpadních vod a kulturní dům. Roku 1998 byla obec plynofikována a o rok později byl rozveden obecní vodovod a postaven vodojem.[7] Roku 1992 získala obec znak.[8]
Do roku 1849 patřil Klučov do myslibořického panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravské Budějovice, pak od roku 1901 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1882 patřil Klučov pod Lipník, následně se obec osamostatnila.[4]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 276 | 288 | 314 | 374 | 299 | 275 | 248 | 201 | 186 | 174 | 150 | 122 | 135 | 135 | 172 |
| Počet domů | 33 | 36 | 36 | 37 | 38 | 38 | 40 | 46 | 43 | 41 | 43 | 41 | 53 | 71 | 75 |
Politika[editovat | editovat zdroj]
Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]
| 2006[10] | 2010[11] | 2013[12] | 2017[13] | 2021[14] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (34.04 %) | VV (17.69 %) | ČSSD (22.01 %) | ANO (21.1 %) | ANO (30.9 %) |
| 2. | KSČM (20.21 %) | ČSSD (16.81 %) | KSČM (20.18 %) | SPD (18.34 %) | SPD (16.36 %) |
| 3. | ODS (19.14 %) | KSČM (14.15 %) | Úsvit (14.67 %) | KSČM (13.76 %) | SPOLU (16.36 %) |
| účast | 77.05 % (94 z 122) | 84.33 % (113 z 134) | 79.86 % (111 z 139) | 76.92 % (109 z 143) | 80.43 % (111 z 138) |
Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]
| 2008[15] | 2012[16] | 2016[17] | 2020[18] | |
|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (28.16 %) | ČSSD (24.35 %) | ČSSD (16.9 %) | ČSSD (16.92 %) |
| 2. | KSČM (19.71 %) | KSČM (23.07 %) | KDU-ČSL (16.9 %) | SPD (15.38 %) |
| 3. | ODS (16.9 %) | KDU-ČSL (16.66 %) | KSČM (16.9 %) | ODS+STO (15.38 %) |
| účast | 56.80 % (71 z 125) | 55.56 % (80 z 144) | 49.32 % (73 z 148) | 47.55 % (68 z 143) |
Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (38 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (20 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (15 hlasů). Volební účast byla 76.92 %, tj. 110 ze 143 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (81 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (37 hlasů). Volební účast byla 83.80 %, tj. 119 ze 142 oprávněných voličů.[19]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (59 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (27 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (11 hlasů). Volební účast byla 84.67 %, tj. 116 ze 137 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (77 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (39 hlasů). Volební účast byla 85.40 %, tj. 117 ze 137 oprávněných voličů.[20]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (51 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (35 hlasů) a třetí místo obsadil Jaroslav Bašta (11 hlasů). Volební účast byla 84.89 %, tj. 118 ze 139 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (61 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (61 hlasů). Volební účast byla 84.83 %, tj. 123 ze 145 oprávněných voličů.[21]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- pomník obětem první a druhé světové války
- přírodní památka Klučovský kopec západně od obce
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Zdeněk Hlouch (1912–?), politik
- Josef Krška (1872–1946), legionář[22]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b c BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 62.
- ↑ a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 20. Dostupné online.
- ↑ a b c DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl II. místopisu, Jihlavský kraj. Čís. 66, Třebický okres. 1. vyd. Brno: Musejní spolek v Brně, 1906. 449 s. ISBN 978-80-86347-95-0, ISBN 80-86347-95-8. S. 261–265.
- ↑ CHMELKA, Jiří. Historie [online]. Klučov: Obec Klučov [cit. 2021-08-06]. Dostupné online.
- ↑ Udělení obecního znaku [online]. Klučov: Obec Klučov [cit. 2021-08-06]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
- ↑ PROCHÁZKA, Zbyněk. Legionáři obce Střítež [online]. Střítež: Obec Střítež, 2008-12-25 [cit. 2022-08-04]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Římskokatolická farnost Lipník u Hrotovic
- Klučovský kopec – přírodní památka
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Klučov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Klučov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Klučov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
