Klučov (okres Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Klučov
Centrum obce s památníkem obětem 2. sv. války
Centrum obce s památníkem obětem 2. sv. války
Znak obce KlučovVlajka obce Klučov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0634 590835
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Třebíč
Okres (LAU 1) Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 169 (2020)[1]
Rozloha 7,28 km²
Katastrální území Klučov
Nadmořská výška 537 m n. m.
PSČ 675 52
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Klučov 42
67552 Lipník u Hrotovic
obec.klucov@seznam.cz
Starosta Václav Los
Oficiální web: www.obecklucov.cz
Klučov
Klučov
Další údaje
Kód části obce 66664
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Klučov (německy Klutschau[2], starší názvy též villam dictam Cluczow, in Kluczow, v Kluczowye[3], dříve též Klúčov[4]) se nachází v okrese TřebíčKraji Vysočina. Žije zde 169[1] obyvatel.

Na blízké Klučovské hoře (595 m n. m.) se nachází televizní vysílač.

Sousedními obcemi sídla jsou Ostašov, Kožichovice, Dolní Vilémovice, Slavičky, Petrůvky, Lipník a Střítež.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1351, další zmínky, které uvádí příslušnost do majetku třebíčského kláštera spadají do roku 1406. Název obce snad pochází z doby, kdy obyvatelé obce hospodařili na půdě získané klučením.[3] V roce 1348 existovala zmínka o Adamovi z Klučova. V roce 1351 pak patřila část vesnice Buzkovi z Vilhartic, další část pak Vilémovi z Mikulovic. V roce 1390 pak Jan z Mikulovic prodal svoji část vesnice Pavlíkovi z Nezamyslic, ten pak prodal majetek Janovi z Lipníka, který pak roku 1407 prodal majetky ve vsi Michkovi ze Lhoty. Jeho dcera Markéta se pak spojila s manželem a sloučila tak majetky ve Lhotě, Klučově, Štěpánovicích a v Lipníku. Její poslední manžel Zikmund pak majetky manželky zdědil a část ještě dříve odkoupil a pak roku 1464 se spojil se svými syny. V roce 1480 pak Klučov patřil Zikmundovu vnukovi Hynkovi. V roce 1504 získal Klučov Zikmundova vnučka Ludmila. V roce 1535 pak odkoupil Klučov Jan Chroustenský z Malovar a tato část Klučova tak spadla do majetku myslibořického panství.[4]

Druhá část Klučova patřila třebíčskému klášteru a postupně dalším majitelům, v roce 1406 pak tato část vesnice byla zakoupena Michkem ze Lhoty. Následně je zdědila jeho manželka, která se pak spojila s Kristoforem z Ratibořic. V roce 1447 majitel Ratibořic Beneš z Ratibořic získal i ves Klučov, o rok poději ale ratibořické panství zakoupil Jindřich z Petrovic. Následně pak Ratibořice získal Čeněk z Čechočovic, pak Markvard z Kralovic a pak i Hanek ze Zap. V roce 1508 se jeho dcera vdala za Jana z Arklebic, který byl majitelem myslibořického panství a tak se stal celý Klučov součástí myslibořického panství.[4] Roku 1886 byla ve vsi zřízena škola, od roku 1924 již pouze jednotřídní. V roce 1911 byl v obci zřízen lihovar.[2] V roce 1961 byla obec kanalizována a posléze byla postavena čistírna odpadních vod a kulturní dům. Roku 1998 byla obec plynofikována a o rok později byl rozveden obecní vodovod a postaven vodojem.[5] Roku 1992 získala obec znak.[6]

Do roku 1882 byl Klučov součástí obce Lipník. Do roku 1901 byla vesnice součástí okresu Moravské Budějovice, od té doby v okresu Třebíč.[2]

Vývoj počtu obyvatel Klučova[7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 276 288 314 374 299 275 248 201 186 174 150 122 135

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Pomník obětem první a druhé světové války
  • západně od obce se nachází přírodní památka Klučovský kopec

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. a b c BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 62. 
  3. a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 20. Dostupné online.
  4. a b c DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl II. místopisu, Jihlavský kraj. Čís. 66, Třebický okres. 1.. vyd. Brno: Musejní spolek v Brně, 1906. 449 s. ISBN 978-80-86347-95-0, ISBN 80-86347-95-8. S. 261-265. 
  5. https://www.obecklucov.cz/informace-o-obci/historie/
  6. https://www.obecklucov.cz/informace-o-obci/udeleni-obecniho-znaku/
  7. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]