Zašovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zašovice
Centrum Zašovic od Kaple panny Marie Karmelské
Centrum Zašovic od Kaple panny Marie Karmelské
Znak obce ZašoviceVlajka obce Zašovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 591963
Pověřená obecTřebíč
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel123 (2022)[1]
Rozloha3,41 km²
Nadmořská výška610 m n. m.
PSČ675 21
Počet domů53 (2021)[2]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Zašovice
Zašovice 2
675 21 Okříšky
obec.zasovice@volny.cz
StarostkaDenisa Černochová
Oficiální web: www.zasovice.cz
Zašovice
Zašovice
Další údaje
Kód obce591963
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zašovice (německy Zaschowitz, Saschowitz[3]) jsou obec v mikroregionu Černé lesy. Zašovice leží na severovýchod od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 610 metrů nad mořem. Žije zde 123[1] obyvatel. Součástí obce je i osada Nová Brtnice. Obec je podřízená obci s rozšířenou působností Třebíč. Obcí prochází silnice druhé třídy II/405. Nedaleko obce pramení Stařečský potok.

Sousedními obcemi sídla jsou Kněžice, Číchov, Heraltice, Radonín, Okříšky a Přibyslavice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínky o Zašovicích se nachází v Přibyslavických listech a pochází z roku 1224, dle jiných zdrojů však první písemná zmínka o vsi pochází až z roku 1386. Od počátku byli součástí Heraltic a s nimi později i brtnického panství.

V roce 1468 po válce s Uhry byly vesnice poblíž Heraltic velmi zpustošeny a některé byly opuštěny a již nebyly obnoveny.[4] Zašovice také zanikly a obnoveny byly až na počátku 16. století. Blízká vesnice Malé Petrůvky však již obnovena nebyla.[5] V roce 1491 byl majetek v Heralticích potvrzen Přibíkovi z Miličína a ten v roce 1505 již svobodný majetek prodal Zdeňkovi a Burianovi z Valdštejna a tím se Heraltice staly majetkem brtnického panství.[4] V tu dobu patřila Brtnice Valdštejnům, roku 1528 byl jediným majitelem rozsáhlého panství Burian z Valdštejna a na Brtnici. Následně pak roku 1600 získal panství Zdeněk Brtnický z Valdštejna. V roce 1662 se stali majiteli Brtnice Collaltové.[6]

V roce 1678 již jsou uváděny čtyři obydlené domy, dalších 6 jich obydleno nebylo. V roce 1856 byla ve vsi postavena kaple. V roce 1870 byly spojeny vesnice Zašovice a Nová Brtnice, kdy Nová Brtnice spadala nově pod Zašovice. Později byl připojen k obci také Radonín. V roce 1892 byla ve vsi postavena jednotřídní škola, ta pak byla zrušena v roce 1974.[5]

V roce 1942 byl ve vsi založen Sbor dobrovolných hasičů a v roce 1947 byla vesnice elektrifikována a roku 1949 byla dolní část vesnice kanalizována, horní část byla kanalizována a propojena vodovodem až v roce 1961. V letech 1966 a 1967 byl postaven kulturní dům, o rok později byla opravena budova školy a postaven kravín. V roce 1972 bylo místní JZD začleněno do JZD Okříšky. V roce 1980 byla obec začleněna pod Okříšky, od roku 1990 je pak obec opět osamostatněna. V roce 2005 byla bývalá budova školy prodána středisku Chaloupky.[5] V roce 2009 získala vesnice právo používat znak a prapor.[7]

V roce 2021 bylo oznámeno, že se připravuje projekt obchvatu obce, jeho stavba má trvat dva roky a dosáhnout ceny 400 milionů korun. Obec má obejít severním směrem.[8]

Do roku 1849 patřily Zašovice do brtnického panství, od roku 1850 patřily do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřily Zašovice pod Okříšky, následně se obec osamostatnila.[9]

Vývoj počtu obyvatel Zašovic[10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 272 284 284 275 266 266 275 232 255 219 182 144 127

Politika[editovat | editovat zdroj]

Místní zastupitelstvo[editovat | editovat zdroj]

V letech 2006–2010 působil jako starosta Josef Běhal, od roku 2010 tuto funkci zastává Pavel Teplan a od roku 2018 Denisa Šindlerová, později Denisa Černochová.[11]

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Zašovice
2006[12] 2010[13] 2013[14] 2017[15] 2021[16]
1. ČSSD (41.66 %) ČSSD (27.63 %) ČSSD (23.25 %) ANO (31.16 %) ANO (41.55 %)
2. ODS (23.61 %) KSČM (14.47 %) KSČM (12.79 %) KSČM (11.68 %) Piráti+STAN (20.77 %)
3. KSČM (11.11 %) TOP 09 (13.15 %) TOP 09 (11.62 %) Piráti (9.09 %) SPOLU (14.28 %)
účast 70.59 % (72 z 102) 72.38 % (76 z 105) 69.92 % (86 z 123) 75.49 % (77 z 102) 75.73 % (78 z 103)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Zašovice
2008[17] 2012[18] 2016[19] 2020[20]
1. ČSSD (58.18 %) ČSSD (36.73 %) ČSSD (18.18 %) STAN+SNK ED (27.65 %)
2. ODS (18.18 %) Pro Vysočinu (30.61 %) KSČM (18.18 %) ČSSD (25.53 %)
3. KSČM (9.09 %) KSČM (10.2 %) TOP 09 + SZ (18.18 %) ANO (17.02 %)
účast 53.40 % (55 z 103) 49.04 % (51 z 104) 42.72 % (44 z 103) 44.34 % (47 z 106)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (19 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (16 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (15 hlasů). Volební účast byla 68.93 %, tj. 71 ze 103 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (46 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (20 hlasů). Volební účast byla 64.42 %, tj. 67 ze 104 oprávněných voličů.[21]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (38 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (15 hlasů) a třetí místo obsadil Michal Horáček (6 hlasů). Volební účast byla 66.99 %, tj. 69 ze 103 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (46 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (36 hlasů). Volební účast byla 81.19 %, tj. 82 ze 101 oprávněných voličů.[22]

Zajímavosti a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Salátův kopec – kopec vysoký 661 metrů. Přírodní vyhlídka na Třebíč a okolí.

Kaple[editovat | editovat zdroj]

kaple panny Marie Karmelské

Na návsi stojí kaple Panny Marie Karmelské z 19. století. Slouží se zde mše jednou do roka v neděli před svátkem svaté Anny. Podle tradice zde byly nalezeny v 18. století římské mince z období císaře Justiniána. Byly prodány židovským obchodníkům v Třebíči.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 87. 
  4. a b HOSÁK, Ladislav. Historický mistopis země Moravskoslezské. 2. vyd. vyd. Praha: Academia 1144 s. Dostupné online. ISBN 80-200-1225-7, ISBN 978-80-200-1225-8. OCLC 58412284 S. 7. 
  5. a b c Z historie obce [online]. Zašovice: Obec Zašovice [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  6. PÁTEK, Alois Josef. Vlastivěda moravská - Jihlavský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1901. 248 s. S. 135–137. 
  7. Heraldika - projev starosty obce [online]. Zašovice: Obec Zašovice [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  8. SVATOŠOVÁ, Jitka. Přípravy na výstavbu obchvatu Zašovic | Kraj Vysočina. Kraj Vysočina [online]. Kraj Vysočina, 2021-10-05 [cit. 2021-10-29]. Dostupné online. 
  9. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 358. 
  10. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593. 
  11. Denisa Šindlerová [online]. Ministerstvo spravedlnosti [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  16. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  19. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  20. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  21. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  22. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]