Štěpkov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Štěpkov
Centrum Štěpkova s nově upravenými rybníky
Centrum Štěpkova s nově upravenými rybníky
Znak obce ŠtěpkovVlajka obce Štěpkov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 591823
Pověřená obecMoravské Budějovice
Obec s rozšířenou působnostíMoravské Budějovice
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel114 (2022)[1]
Rozloha3,93 km²
Katastrální územíŠtěpkov
Nadmořská výška565 m n. m.
PSČ675 26
Počet domů42 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduŠtěpkov 33
675 26 Štěpkov
obec@stepkov.cz
StarostaJaroslav Kyprý
Oficiální web: www.stepkov.cz
Štěpkov
Štěpkov
Další údaje
Kód obce591823
Kód části obce163511
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Štěpkov se nachází v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Žije zde 114[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Meziříčko, Lomy, Domamil, Radkovice u Budče a Budkov.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název obce se během historie neměnil, pouze jeho zápisy, kterými byly dříve Scyepcow, Ščepkov, Sstiepkov, Sstiepkow, Sstipkow, Sczepkow, Sstiepkaw, Stiepkau, Sšepkow či Čepkow.[3])

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1351, ale již od roku 1349 byl majitelem Jakub Jimram z Jakubova, roku 1464 byl majitelem vesnice Štěpán z Bořečkovic a roku 1492 byl majitelem Jan z Radkova. Kolem roku 1582 byla ve vsi postavena tvrz a majitelem tvrze i vesnice byl Jan starší Koňas z Vydří, posléze vesnice patřila Štěpánovi Kusému z Mukoděl, ale tomu byla konfiskována. Následně ji zakoupil Hanibal ze Schaumburku. V roce 1663 zakoupil vesnici klášter v Louce, při jeho zrušení v roce 1784 pak roku 1789 zakoupil vesnici spolu s budečským panstvím Josef Wallis. Wallisové byli majiteli panství i vesnice až do reforem v roce 1848.[3]

V roce 1892 byla založena škola, roku 1940 měla být rozšířena na dvojtřídku, ale to nakonec nenastalo. Škola pak byla zrušena v roce 1959. Roku 1918 byl v obci založen odbor Národní jednoty pro jihozápadní Moravu a roku 1924 byla založena Domovina a Jednota československých zemědělců. V roce 1932 byla vesnice elektrifikována. Roku 1956 bylo v obci založeno JZD, to pak bylo roku 1973 sloučeno do JZD Budkov.[3]

Do roku 1849 patřil Štěpkov do budečského panství, od roku 1850 patřil do okresu Znojmo, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1869 patřil Štěpkov pod Domamil a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Budkov, následně se obec osamostatnila.[4]

Do roku 2014 zastával funkci starosty Čestmír Malý, od roku 2014 vykonává funkci starosty Jaroslav Kyprý.

Vývoj počtu obyvatel Štěpkova[5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 222 245 229 234 243 234 254 181 173 149 142 128 114

Politika[editovat | editovat zdroj]

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Štěpkov
2006[6] 2010[7] 2013[8] 2017[9] 2021[10]
1. ČSSD (30.55 %) ČSSD (25.0 %) ANO 2011 (29.5 %) ANO (36.06 %) SPOLU (40.9 %)
2. KSČM (27.77 %) KDU-ČSL (19.64 %) KDU-ČSL (21.31 %) KDU-ČSL (21.31 %) ANO (33.33 %)
3. ODS (19.44 %) KSČM (16.07 %) KSČM (16.39 %) ČSSD (9.83 %) PŘÍSAHA (7.57 %)
účast 84.71 % (72 z 85) 62.92 % (56 z 89) 70.93 % (61 z 86) 71.76 % (61 z 85) 77.65 % (66 z 85)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Štěpkov
2008[11] 2012[12] 2016[13] 2020[14]
1. KSČM (36.73 %) STO (32.25 %) STO (37.5 %) KDU-ČSL (26.92 %)
2. ČSSD (26.53 %) KSČM (25.8 %) ČSSD (16.66 %) ČSSD (23.07 %)
3. ODS (18.36 %) KDU-ČSL (19.35 %) KDU-ČSL (16.66 %) ANO (15.38 %)
účast 56.98 % (49 z 86) 38.37 % (33 z 86) 54.55 % (48 z 88) 60.47 % (52 z 86)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (23 hlasů), druhé místo obsadil Zuzana Roithová (11 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (9 hlasů). Volební účast byla 71.76 %, tj. 61 ze 85 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (35 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (24 hlasů). Volební účast byla 72.29 %, tj. 59 ze 83 oprávněných voličů.[15]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (34 hlasů), druhé místo obsadil Pavel Fischer (14 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Drahoš (12 hlasů). Volební účast byla 77.65 %, tj. 66 ze 85 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (47 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (21 hlasů). Volební účast byla 78.16 %, tj. 68 ze 87 oprávněných voličů.[16]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Obec získala několik ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny: v roce 2016 za příkladnou péči o sakrální stavbu,[17] v roce 2018 za obnovu/rekonstrukci staveb venkovské zástavby za opravu hasičské zbrojnice,[18] v roce 2019 za péči o drobné sakrální památky[19] a v roce 2022 za obnovu venkovských tradic.[20]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. a b c NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1. vyd. Brno: [s.n.], 1997. 864 s. ISBN 80-85048-75-2. S. 668–670. 
  4. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 305. 
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593. 
  6. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  7. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  8. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  9. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  10. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  11. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  12. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  13. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  14. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  15. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  16. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  17. SVATOŠOVÁ, Jitka. Vesnicí roku Kraje Vysočina je Lípa [online]. Kraj Vysočina, 2016-05-30, rev. 2016-05-30 [cit. 2016-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-24. 
  18. NEUWIRTHOVÁ, Eva. Vesnicí roku Kraje Vysočina je Vepříkov [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2018-06-12 [cit. 2018-06-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-15. 
  19. KUDRHALTOVÁ, Jana. Vítězství zůstalo na Havlíčkobrodsku. Novou Vesnicí Vysočiny je Sobíňov. trebicsky.denik.cz. 2019-06-01. Dostupné online [cit. 2019-06-04]. 
  20. SVATOŠOVÁ, Jitka. Vesnicí Kraje Vysočina 2022 je Třeštice. www.kr-vysocina.cz [online]. Kraj Vysočina, 2022-08-08 [cit. 2022-10-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-10. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]