Čechočovice
| Čechočovice | |
 Centrum Čechočovic | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0634 590444 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Třebíč |
| Okres (LAU 1) | Třebíč (CZ0634) |
| Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
| Historická země | Morava |
| Zeměpisné souřadnice | 49°12′10″ s. š., 15°47′37″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 314 (2020)[1] |
| Rozloha | 3,98 km² |
| Katastrální území | Čechočovice |
| Nadmořská výška | 495 m n. m. |
| PSČ | 675 22 |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu |
Obecní úřad Čechočovice Čechočovice č. p. 79 675 22 Stařeč obec@cechocovice.cz |
| Starosta | Oldřich Špaček |
|
Oficiální web: www | |
  Čechočovice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 18830 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čechočovice (německy Czechoczowitz, Tschechotschowitz, dříve (r. 1880) i Čechovice[2]) jsou obcí nacházející se na západě Moravy, v okrese Třebíč v Kraji Vysočina 6 kilometrů západně od centra města Třebíče a 3,5 kilometru od jeho západního okraje. Čechočovice leží na severním svahu Zadní hory směrem do údolí Stařečského potoka, nadmořská výška obce je 510 až 490 metrů nad mořem. Obcí protéká Markvartický potok.
Žije zde 314[1] obyvatel. První zmínka o obci se nachází v Moravském zemském archivu v Brně a pochází z roku 1358. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč.
Severně od obce vede ve východozápadním směru silnice I/23 z Brna do jižních Čech. Ve stejném směru prochází po jižním okraji obce silnice II/410 z Třebíče přes Želetavu a Jemnici na rakouské hranice. V severovýchodním směru prochází kolem obce ze západu železniční trať Znojmo–Okříšky původně spojující Vídeň s Prahou. Na katastru obce ale neleží ani železniční stanice, ani zastávka, jelikož 500 metrů jiždně od obce je umístěna stanice Stařeč, původní třebíčské nádraží, která se současně nachází 1,5 km od městyse, jehož název nese.
Sousedními obcemi sídla jsou Stařeč, Hvězdoňovice, Krahulov a Markvartice.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1358, tehdy se ještě obec uváděla jako Těchočovice, podle jména Těchoč. Čechočovice se uvádí až v roce 1447. V době 14. a 15. století byla obec samostatná, zpočátku patřila obec pánům z Čechočovic, již v roce 1371 byla část obce prodána Bočkovi ze Slavic (ten však je uváděn jako Boček z Čechočovic), zbytek obce pak zakoupil až roku 1386. Rodu Bočka z Čechočovic obec patřila až do roku 1493. V roce 1493 byla obec prodána bratrům Kryštofovi a Heřmanovi z Rochova.
V roce 1499 pak byla obec prodána Zdeňkovi a Burianovi z Valdštejna, posléze patřila obec Zdeňkovi Brtnickému, ale tomu pak byla obec konfiskována za jeho roli ve stavovském povstání. Po roce 1622 pak obec patřila podplukovníkovi Cerbonimu, ale roku 1643 po bitvě Švédů o Sádek byla obec téměř zničena. V roce 1678 pak obec získali Valldorfové a ke konci 18. století pak obec získaly Chorynští. Těm pak obec patřila až do roku 1945.[3] V roce 1920 byla v obci založena škola.[4]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 254 | 218 | 236 | 248 | 263 | 299 | 341 | 343 | 346 | 339 | 313 | 295 | 283 |
Zajímavosti a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- v zahradě domu čp. 19 stávala tvrz ze 14. století, měla být zničena po roce 1499.
- rybník Steklý
- Zadní hora – kopec nedaleko obce
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
- Čechočovice
Potok
Hřiště
Centrum
Křížek
Obecní úřad
Knihovna a zvonička
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
- ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 50.
- ↑ http://www.cechocovice.cz/historie-obce-cechocovice/d-1893/p1=2674
- ↑ http://www.cechocovice.cz/obecna-skola-v-cechocovicich/d-3427/p1=2674
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čechočovice ve Wikimedia Commons - Územně identifikační registr ČR. Obec Čechočovice v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
- Oficiální stránky obce
- Hasiči obce Čechočovice
- TJ Sokol Čechočovice, zájmové sdružení
