Čechočovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Čechočovice
Centrum Čechočovic
Centrum Čechočovic
Znak obce ČechočoviceVlajka obce Čechočovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 590444
Pověřená obecTřebíč
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°12′10″ s. š., 15°47′37″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel338 (2022)[1]
Rozloha3,94 km²
Katastrální územíČechočovice
Nadmořská výška495 m n. m.
PSČ675 22
Počet domů128 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduČechočovice 79
675 22 Stařeč
obec@cechocovice.cz
StarostaPetr Drábek
Oficiální web: www.cechocovice.cz
Čechočovice
Čechočovice
Další údaje
Kód obce590444
Kód části obce18830
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čechočovice (německy Czechoczowitz, Tschechotschowitz, dříve (r. 1880) i Čechovice[3]) jsou obcí nacházející se na západě Moravy, v okrese Třebíč v Kraji Vysočina 6 kilometrů západně od centra města Třebíče a 3,5 kilometru od jeho západního okraje. Čechočovice leží na severním svahu Zadní hory směrem do údolí Stařečského potoka, nadmořská výška obce je 510 až 490 metrů nad mořem. Obcí protéká Markvartický potok.

Žije zde 338[1] obyvatel. První zmínka o obci se nachází v Moravském zemském archivu v Brně a pochází z roku 1358. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč.

Severně od obce vede ve východozápadním směru silnice I/23 z Brna do jižních Čech. Ve stejném směru prochází po jižním okraji obce silnice II/410 z Třebíče přes Želetavu a Jemnici na rakouské hranice. V severovýchodním směru prochází kolem obce ze západu železniční trať Znojmo–Okříšky původně spojující Vídeň s Prahou. Na katastru obce ale neleží ani železniční stanice, ani zastávka, jelikož 500 metrů jiždně od obce je umístěna stanice Stařeč, původní třebíčské nádraží, která se současně nachází 1,5 km od městyse, jehož název nese.

Sousedními obcemi sídla jsou Stařeč, Hvězdoňovice, Krahulov a Markvartice.

Název[editovat | editovat zdroj]

Starší podoba jména vsi byla Těchočovice a byla založena na osobním jméně Těchoč, což byla domácká podobě některého jména obsahujícího -těch- (např. Těchobud, Těchomysl, Beztěch). Výchozí podoba Těchočovici byla pojmenováním obyvatel vsi a znamenala "Těchočovi lidé". Podoba Čechočovice je doložena poprvé k roku 1447.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1358 (Tyechosschouicz). V době 14. a 15. století byla obec samostatná, zpočátku patřila obec pánům z Čechočovic, již v roce 1371 byla část obce prodána Bočkovi ze Slavic (ten však je uváděn jako Boček z Čechočovic), zbytek obce pak zakoupil až roku 1386. Rodu Bočka z Čechočovic obec patřila až do roku 1493. V roce 1493 byla obec prodána bratrům Kryštofovi a Heřmanovi z Rochova.[5]

V roce 1499 pak byla obec prodána Zdeňkovi a Burianovi z Valdštejna, posléze patřila obec Zdeňkovi Brtnickému, ale tomu pak byla obec konfiskována za jeho roli ve stavovském povstání. Po roce 1622 pak obec patřila podplukovníkovi Cerbonimu, ale roku 1643 po bitvě Švédů o Sádek byla obec téměř zničena. V roce 1678 pak obec získali Waldorfové a ke konci 18. století pak obec získaly Chorynští. Těm pak obec patřila až do roku 1945.[5] V roce 1920 byla v obci založena škola.[6]

Do roku 1849 patřily Čechočovice do sádeckého panství, od roku 1850 patřily do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Stařeč, následně se obec osamostatnila.[7]

Vývoj počtu obyvatel Čechočovic[8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 254 218 236 248 263 299 341 343 346 339 313 295 283

Politika[editovat | editovat zdroj]

Do roku 2022 byl starostou Oldřich Špaček, od roku 2022 zastává funkci starosty Petr Drábek.[9]

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Čechočovice
2006[10] 2010[11] 2013[12] 2017[13] 2021[14]
1. ČSSD (46.59 %) ČSSD (32.23 %) KSČM (24.52 %) ANO (32.69 %) ANO (30.61 %)
2. ODS (21.02 %) KSČM (21.05 %) ČSSD (22.64 %) SPD (20.51 %) SPOLU (20.4 %)
3. KSČM (19.31 %) ODS (11.18 %) ANO 2011 (22.64 %) KSČM (14.74 %) Piráti+STAN (11.73 %)
účast 78.92 % (176 z 223) 69.72 % (152 z 218) 69.10 % (161 z 233) 67.67 % (157 z 232) 74.90 % (197 z 263)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Čechočovice
2008[15] 2012[16] 2016[17] 2020[18]
1. ČSSD (46.31 %) ČSSD (38.09 %) KSČM (25.47 %) ANO (28.26 %)
2. KSČM (25.26 %) KSČM (27.38 %) ANO 2011 (19.81 %) Piráti (16.3 %)
3. KDU-ČSL (7.36 %) SPOZ (5.95 %) SPD + SPO (16.03 %) KSČM (13.04 %)
účast 43.95 % (98 z 223) 42.06 % (98 z 233) 46.90 % (106 z 226) 35.80 % (92 z 257)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (61 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (31 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (27 hlasů). Volební účast byla 77.68 %, tj. 181 ze 233 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (129 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (30 hlasů). Volební účast byla 69.43 %, tj. 159 ze 229 oprávněných voličů.[19]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (99 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (22 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (14 hlasů). Volební účast byla 74.35 %, tj. 171 ze 230 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (124 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (46 hlasů). Volební účast byla 73.28 %, tj. 170 ze 232 oprávněných voličů.[20]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (78 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (51 hlasů) a třetí místo obsadil Jaroslav Bašta (21 hlasů). Volební účast byla 76.45 %, tj. 198 ze 259 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (107 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (94 hlasů). Volební účast byla 77.31 %, tj. 201 ze 260 oprávněných voličů.[21]

Zajímavosti a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • V zahradě domu čp. 19 stávala tvrz ze 14. století, měla být zničena po roce 1499.
  • Rybník Steklý
  • Zadní hora – kopec nedaleko obce

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Potok

    Potok

  • Hřiště

    Hřiště

  • Centrum

    Centrum

  • Křížek

    Křížek

  • Obecní úřad

    Obecní úřad

  • Knihovna a zvonička

    Knihovna a zvonička

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 50. 
  4. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 153, 154.
  5. ↑ a b ŠPAČEK, Oldřich. Historie obce Čechočovice [online]. Čechočovice: Obec Čechočovice, 2006-01-30 [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 
  6. ↑ ŠPAČEK, Oldřich. Obecná škola v Čechočovicích [online]. Čechočovice: Obec Čechočovice, 2006-02-27 [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 
  7. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 43. 
  8. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587. 
  9. ↑ Usnesení z ustavujícího zasedání zastupitelstva obce Čechočovice [online]. Čechočovice: Obec Čechočovice, 2022-10-22 [cit. 2022-10-27]. Dostupné online. 
  10. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  11. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  12. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  13. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  14. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  15. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-01-29]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města, městyse a obce okresu Třebíč
Babice • Bačice • Bačkovice • Benetice • Biskupice-Pulkov • Blatnice • Bohušice • Bochovice • Bransouze • Březník • Budišov • Budkov • Cidlina • Čáslavice • Častohostice • Čechočovice • Čechtín • Červená Lhota • Číhalín • Číchov • Čikov • Číměř • Dalešice • Dědice • Dešov • Dolní Lažany • Dolní Vilémovice • Domamil • Dukovany • Hartvíkovice • Heraltice • Hluboké • Hodov • Horní Heřmanice • Horní Smrčné • Horní Újezd • Horní Vilémovice • Hornice • Hrotovice • Hroznatín • Hvězdoňovice • Chlístov • Chlum • Chotěbudice • Jakubov u Moravských Budějovic • Jaroměřice nad Rokytnou • Jasenice • Jemnice • Jinošov • Jiratice • Kamenná • Kdousov • Kladeruby nad Oslavou • Klučov • Kojatice • Kojatín • Kojetice • Komárovice • Koněšín • Kostníky • Kouty • Kozlany • Kožichovice • Krahulov • Kralice nad Oslavou • Kramolín • Krhov • Krokočín • Kuroslepy • Láz • Lesná • Lesní Jakubov • Lesonice • Lesůňky • Lhánice • Lhotice • Lipník • Litohoř • Litovany • Lomy • Loukovice • Lovčovice • Lukov • Markvartice • Martínkov • Mastník • Menhartice • Meziříčko • Mikulovice • Mladoňovice • Mohelno • Moravské Budějovice • Myslibořice • Naloučany • Náměšť nad Oslavou • Nárameč • Nimpšov • Nová Ves • Nové Syrovice • Nový Telečkov • Ocmanice • Odunec • Okarec • Okřešice • Okříšky • Opatov • Oponešice • Ostašov • Pálovice • Petrovice • Petrůvky • Pokojovice • Police • Popůvky • Pozďatín • Přeckov • Předín • Přešovice • Přibyslavice • Příštpo • Pucov • Pyšel • Rácovice • Račice • Radkovice u Budče • Radkovice u Hrotovic • Radonín • Radošov • Radotice • Rapotice • Rohy • Rokytnice nad Rokytnou • Rouchovany • Rudíkov • Římov • Sedlec • Slavětice • Slavičky • Slavíkovice • Smrk • Stařeč • Stropešín • Střítež • Studenec • Studnice • Sudice • Svatoslav • Šebkovice • Štěměchy • Štěpkov • Trnava • Třebelovice • Třebenice • Třebíč • Třesov • Valdíkov • Valeč • Vícenice • Vícenice u Náměště nad Oslavou • Vladislav • Vlčatín • Výčapy • Zahrádka • Zárubice • Zašovice • Zvěrkovice • Želetava
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Čechočovice&oldid=22389970“