Rochov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o obci na Litoměřicku. O části města Úštěk pojednává článek Rochov (Úštěk).
Rochov
Kaplička
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0423 565547
Kraj (NUTS 3) Ústecký (CZ042)
Okres (LAU 1) Litoměřice (CZ0423)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Litoměřice
Historická země Čechy
Katastrální území Rochov
Katastrální výměra 3,29 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 114 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 195 m n. m.
PSČ 413 01
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Rochov 63
41301 Roudnice nad Labem
Starosta Jaroslav Jadavan
Oficiální web: www.rochov.cz
Email: ou.rochov@tiscali.cz
Rochov v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Rochov
Rochov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Rochov (německy Rochow) se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji přibližně osm kilometrů jižně od Litoměřic. Žije v ní 114[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vsi Rochou pochází z roku 1219.[2] Dva zdejší statky daroval vladyka Troch na Brozanech pražskému klášteru svatého Tomáše na Malé Straně řádu augustiniánů.

Roku 1677 tyto dva statky s 26 obyvateli koupila od převora kláštera, za 800 kop po 60 fr. rýn. čítaných, Marie Magdalena Venceliová z Bochova, rozená Petráčková z Vokounštejna, vdova po královském apelačním rádci a doktoru práv Pavlu Venceliovi z Bochova, rodem Schwommschneider ze Svitav. Této rodině patřily od roku 1623 sousední Vrbičany a nedaleký Třebušín u Ploskovic, konfiskáty po Smilu Kaplíři ze Sulevic, který byl nejstarším z 27 popravených mužů roku 1621 na Staroměstském náměstí.

Po Marii Magdaleně Venceliové z Bochova dědila dcera Rosina Anna, provdaná za Františka Karla, rytíře Kressla z Kvalteberku. Jejich vnuk svobodný pán František Karel Kressl z Kvaltenberku v letech 1786–1789 vystavěl ve vrbičanský zámek. Po jeho smrti (1801) a smrti jeho manželky Josefy z rodu hrabat Straků z Nedabylic panství Třebušín a Vrbičany s Rochovem zdědil jejich prasynovec svobodný pán Fr. Saleský Karel z Puteani. Vrbičany držel do roku 1843 a Třebušín jeho vnučka Adéla, provdaná za svobodného pána Karla ze Skal a Velké Lhoty, až do roku 1906.[pozn. 1] Roku 1846 se stali vlastníky Vrbičan s Rochovem hrabata Herbersteinové, kteří je připojili ke statkům Libochovice a Budyně nad Ohří a alodiální statek změnili v roce 1899 za hraběte Johanna Josefa Herbersteina-Proskau (1854–1944) na fideikomis.

Většina polností byla první pozemkovou reformou v roce 1921 zabrána československým státem dle zákona č. 215/1919 Sb.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Rochov[2][3]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 231 284 300 283 322 336 298 231 177 199 152 132 105 113
Domy 50 49 49 51 63 60 63 65 53 51 48 54 56 55

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Z genealogického hlediska je zajímavé, že k dnes žijícím potomkům rodu Venceliů z Bochova, Kresslů z Kvaltenberku či Puteani – po přeslici, náleží příslušníci mnohých významných šlechtických rodů: např. Kinských (větev na Chlumci nad Cidlinou), Silva-Tarouca, Nostitz-Rienecků, potomci Mořice z Lobkowicz (např. bývalý ministr obrany Michal Lobkowicz) a dále také současný vládnoucí lichtenštejnský kníže Hans Adam II. a jeho rodina. Jeden z potomků Venceliů z Bochova – Karel Evžen hr. Naipperg – pojal za manželku Andreu Habsburg-Lothringen, nejstarší vnučku posledního českého krále a císaře rakousko-uherského Karla I., blahoslaveného Karla z Domu habsburského. Z uvedeného svazku vzešlo pět dětí.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 388, 399. 
  3. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 299. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]