Přeskočit na obsah

Martiněves

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o obci na Roudnicku. O části města Jílové v okrese Děčín pojednává článek Martiněves (Jílové).
Martiněves
Martiněves, čp. 14 a 16
Martiněves, čp. 14 a 16
Znak obce MartiněvesVlajka obce Martiněves
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecRoudnice nad Labem
Obec s rozšířenou působnostíRoudnice nad Labem
(správní obvod)
OkresLitoměřice
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel807 (2025)[1]
Rozloha20,12 km²[2]
Nadmořská výška256 m n. m.
PSČ411 19
Počet domů372 (2021)[3]
Počet částí obce4
Počet k. ú.3
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduPohořice 24
411 19 Mšené-lázně
obec@martineves.cz
StarostaLuboš Tydlitát
Oficiální webwww.martineves.cz
Martiněves na mapě
Martiněves
Martiněves
Další údaje
Kód obce565253
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martiněves je obec v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Včetně částí Charvatce, Pohořice a Radešín v níž žije zde 807[1] obyvatel.

Název vesnice je odvozen z osobního jména Martin ve významu Martinova ves. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: Martinowez (1226), Martinawez (1267), Martinowawez (1273), „in Martineuez“ (okolo roku 1290), „de Martiniewsy“ (1393), „vyplatil vsi Martiniewes…“ (1463), „w Martiniewsy“ (1550), „ve vsi Martiniewsy“ (1595) a Martinowes (1785, 1845). Používal se také lidový tvar Martiňoves.[4]

První písemná zmínka o  vesnici pochází z roku 1226.[5] Král Přemysl Otakar I. tehdy potvrdil doksanskému klášteru jeho statky, daroval mu další a udělil mu různé svobody. Právě mezi statky, které jsou zde vyjmenovány, se nachází název obce – Martiněves. Název obce je odvozen od vlastního jména Martin (náčelník kmene Čechů). V minulosti vlastnilo společnou obec Martiněves, Pohořice a Charvatce velké množství majitelů. Nejdéle vlastnili Martiněves Kinští. Za Františka Oldřicha Kinského byly obce připojeny k panství zlonickému.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Martiněves[5][6]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 21426424726223026017713143637999999778
Domy 353239393945474321013228323538
Tabulka zahrnuje v letech 1961 a 1970 údaje místní části Pohořice. Data z roku 1961 zahrnují i domy místní část Charvatce.

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Martiněvsi.
Busta Otakar Hostinského

Rodák Otakar Hostinský (1847–1910) byl profesor estetiky a hudební vědec. Narodil se v Martiněvsi v panském domě, čp. 1, kde jeho otec řídil stavbu cukrovaru v Martiněvsi. Hostinský byl velice činný v kulturním životě. Jeho hlavní náplní bylo studovat a propagovat dílo Bedřicha Smetany. Dále se podílel na přípravách otevření Národního divadla, byl dlouholetým významným činitelem Umělecké besedy, působil na české univerzitě od jejího založení, atd.

Dne 20. června 1937 byla Otakaru Hostinskému odhalen v Martiněvsi pomník. Jedná se o mramorový podstavec, na jehož vrcholu je usazena busta. Původní bronzová busta však byla roku 2001 odcizena a nahrazena litinovou replikou. Současně s odhalením pomníku, byla uvedena do provozu stezka Dr. Otakara Hostinského, směřující ze Mšených lázní do Martiněvsi.[7]

  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Martiněves, s. 31.
  5. 1 2 Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. ISBN 80-250-1310-3. S. 388, 399.
  6. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-17. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 298.
  7. Martiněves - Pohořice [online]. 2007-12-06 [cit. 2016-03-03]. Dostupné online.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]