Libochovany
| Libochovany | |
|---|---|
 Kostel Narození Panny Marie a obecní úřad | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Litoměřice |
| Obec s rozšířenou působností | Litoměřice (správní obvod) |
| Okres | Litoměřice |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°34′0″ s. š., 14°2′21″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 581 (2025)[1] |
| Rozloha | 8,30 km²[2] |
| Nadmořská výška | 143 m n. m. |
| PSČ | 411 03, 412 01 |
| Počet domů | 214 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Libochovany 5 411 03 Libochovany podatelna@libochovany.cz |
| Starosta | Mgr. Vlastimil Vrbenský |
| Oficiální web | www |
 | |
  Libochovany | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 565156 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Libochovany se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, necelých osm kilometrů severozápadně od Litoměřic na pravém břehu řeky Labe, která se v těchto místech prořezává masívem Českého středohoří. V obci žije 581[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název vesnice je odvozen z osobního jména Liboch ve významu ves lidí Libochových, nebo z přídavného jména libochovský odvozeného z místního jména Libochovic ve významu ves založená z Libochovic. V písemných pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Lubohovaz a Liubohovass (okolo 1057), Liubochwan (1115), in Lubochowan (1186), de Lubochowani (1251), de Lvbochowan (1282), Lybchova (1352), Lybochan (1369), Lybochowan (1384), Libochowan (1385), w Libochowanech (1547), v ves Libochowany (1623), Libochowany (1638), Lybochowany (1654), Libochowan (1720), Libochowan a Libochowany (1787) a Libochovany nebo Libochowann (1854).[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici z roku 1057[4] (1056–1058[5]) se nachází v zakládací listině litoměřické kapituly. V první polovině třináctého století části vesnice patřily kladrubskému a doksanskému klášteru, od poloviny téhož století zde také sídlil vladycký rod zastoupený roku 1251 Vlkem z Libochovan a roku 1276 je uváděn Předslav z Újezda. Z roku 1395 pochází první zmínka o zdejší tvrzi. Vesnice byla stále rozdělena na více dílů, které patřily vladykům ze Sebuzína, Vchynickým z Vchynic, kladrubskému a doksanskému klášteru.[5] Z období husitských válek jsou v Libochovanech uváděni roku 1420 Drlík z Libochovan a v letech 1423 a 1427 Vaněk Nos z Kvítkova. Na konci patnáctého století zde bez dědiců zemřel Mikuláš ze Sebuzína, a král Vladislav Jagellonský odúmrť věnoval Buškovi Milešovskému ze Sulevic a Bohuslavovi z Újezdce. Roku 1498 však král majetek znovu věnoval Václavu Bezdružickému z Kolovrat a ten ho o rok později postoupil Vojtěchu Tvochovi z Nedvídkova.[6]
Po roce 1499 Libochovany získali Kaplířové ze Sulevic. Při dělení dědictví v roce 1541 jsou zmiňováni bratři Jan Kunát a Fridrich, z nichž první získal tvrz s poplužním dvorem a několik vesnic. Fridrich svůj díl, který tvořily mimo jiné některé libochovanské dvory, roku 1548 prodal Václavu Kaplířovi ze Sulevic na Milešově a ten o dva roky později Vilému Kamýckému ze Žernosek. Po smrti Jana Kunáta prodal poručník jeho potomka panství Frycalu Klusákovi z Kostelce. Po něm se v držení Libochovan vystřídal jeho bratr Ondřej Klusák z Kostelce, od roku 1563 Zdislav Abdon Bezdružický z Kolovrat, od roku 1578 Jan Šlejnic ze Šlejnic, od roku 1587 Kryštof z Roupova na Vildštejně a Poříčí a jeho synové, kteří panství prodali Vilémovi Kamýckému ze Lstiboře.[6]
Vilém Kamýcký tak spojil dvě části libochovanského panství a starou tvrz nechal přestavět na pozdně renesanční zámek. Jeho syn Jan Všebor Kamýcký ze Lstiboře se zúčastnil stavovského povstání, a za trest byly jeho statky (Libochovany, Prackovice nad Labem a Velké Žernoseky) převedeny v léno. Janovi bratři odmítli přestoupit ke katolictví, a když Jan roku 1625 zemřel, bylo jim panství zabaveno a o rok později ho koupil mincmistr Vilém z Vřesovic za 65 379 kop míšeňských grošů. Roku 1667 libochovanské panství získali Nosticové a připojili je k Velkým Žernosekám, ke kterým Libochovany patřily až do konce devatenáctého století.[5]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 401 | 470 | 473 | 461 | 573 | 570 | 718 | 570 | 624 | 556 | 553 | 465 | 469 | 517 |
| Domy | 78 | 86 | 88 | 90 | 113 | 118 | 150 | 153 | 168 | 138 | 142 | 157 | 158 | 165 |
| Data z roku 1961 zahrnují i domy místní části Řepnice. | ||||||||||||||
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
- Libochovanský zámek vznikl přestavbou gotické tvrz na konci šestnáctého století. Ve druhé polovině sedmnáctého století byl barokně upraven.[5]
- Novogotický kostel Narození Panny Marie byl postaven v letech 1893–1895.[9]
- Sloup se sochou Panny Marie pochází z první poloviny devatenáctého století.[9]
- Hradiště na vrchu Hrádek, archeologická lokalita
- Přírodní rezervace Kalvárie
Části obce
[editovat | editovat zdroj]- Libochovany
- Řepnice
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Pohled na místní část Řepnice z Dubické vyhlídky; vlastní Libochovany zakrývá svah na pravém okraji
Osobní loď na Labi u Libochovan
Libochovany, v pozadí se tyčí vrch Lovoš
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- 1 2 PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny (CH–L). Svazek II. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Libochovany, s. 597.
- 1 2 3 4 ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Libochovany – zámek, s. 274.
- 1 2 SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 446 s. Kapitola Tvrze okolo Lovosic, s. 401–402.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. ISBN 80-250-1310-3. S. 386, 387.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-17. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 297.
- 1 2 POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech. K/O. Svazek II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Libochovany, s. 252.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Libochovany na Wikimedia Commons - Libochovany v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
