Libochovany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Libochovany

Kostel Narození Panny Marie a obecní úřad
Znak obce LibochovanyVlajka obce Libochovany
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0423 565156
Kraj (NUTS 3) Ústecký (CZ042)
Okres (LAU 1) Litoměřice (CZ0423)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Litoměřice
Historická země Čechy
Katastrální výměra 8,29 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 566 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 143 m n. m.
PSČ 411 03 až 412 01
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 2
Katastrální území 2
Adresa obecního úřadu Libochovany 5
41103 Libochovany
Starosta Miroslava Vencláková
Oficiální web: www.libochovany.cz
Email: podatelna@libochovany.cz
Libochovany v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Libochovany
Red pog.svg
Libochovany
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Libochovany se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, necelých 8 km zsz. od Litoměřic, na pravém břehu řeky Labe, která se v těchto místech prořezává masívem Českého středohoří.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice je odvozen z osobního jména Liboch ve významu ves lidí Libochových, nebo z přídavného jména libochovský odvozeného z místního jména Libochovic ve významu ves založená z Libochovic. V písemných pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Lubohovaz a Liubohovass (okolo 1057), Liubochwan (1115), in Lubochowan (1186), de Lubochowani (1251), de Lvbochowan (1282), Lybchova (1352), Lybochan (1369), Lybochowan (1384), Libochowan (1385), w Libochowanech (1547), v ves Libochowany (1623), Libochowany (1638), Lybochowany (1654), Libochowan (1720), Libochowan a Libochowany (1787) a Libochovany nebo Libochowann (1854).[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici z roku 1057[2] (1056–1058[3]) se nachází v zakládací listině litoměřické kapituly. V první polovině třináctého století části vesnice patřily kladrubskému a doksanskému klášteru, od poloviny téhož století zde také sídlil vladycký rod zastoupený roku 1251 Vlkem z Libochovan a roku 1276 je uváděn Předslav z Újezda. Z roku 1395 pochází první zmínka o zdejší tvrzi. Vesnice byla stále rozdělena na více dílů, které patřily vladykům ze Sebuzína, Vchynickým z Vchynic, kladrubskému a doksanskému klášteru.[3] Z období husitských válek jsou v Libochovanech uváděni roku 1420 Drlík z Libochovan a v letech 1423 a 1427 Vaněk Nos z Kvítkova. Na konci patnáctého století zde bez dědiců zemřel Mikuláš ze Sebuzína, a král Vladislav Jagellonský odúmrť věnoval Buškovi Milešovskému ze Sulevic a Bohuslavovi z Újezdce. Roku 1498 však král majetek znovu věnoval Václavu Bezdružickému z Kolovrat a ten ho o rok později postoupil Vojtěchu Tvochovi z Nedvídkova.[4]

Po roce 1499 Libochovany získali Kaplířové ze Sulevic. Při dělení dědictví v roce 1541 jsou zmiňováni bratři Jan Kunát a Fridrich, z nichž první získal tvrz s poplužním dvorem a několik vesnic. Fridrich svůj díl, který tvořily mimo jiné některé libochovanské dvory, roku 1548 prodal Václavu Kaplířovi ze Sulevic na Milešově a ten o dva roky později Vilému Kamýckému ze Žernosek. Po smrti Jana Kunáta prodal poručník jeho potomka panství Frycalu Klusákovi z Kostelce. Po něm se v držení Libochovan vystřídal jeho bratr Ondřej Klusák z Kostelce, od roku 1563 Zdislav Abdon Bezdružický z Kolovrat, od roku 1578 Jan Šlejnic ze Šlejnic, od roku 1587 Kryštof z Roupova na Vildštejně a Poříčí a jeho synové, kteří panství prodali Vilémovi Kamýckému ze Lstiboře.[4]

Vilém Kamýcký tak spojil dvě části libochovanského panství a starou tvrz nechal přestavět na pozdně renesanční zámek. Jeho syn Jan Všebor Kamýcký ze Lstiboře se zúčastnil stavovského povstání, a za trest byly jeho statky (Libochovany, Prackovice nad Labem a Velké Žernoseky) převedeny v léno. Janovi bratři odmítli přestoupit ke katolictví, a když Jan roku 1625 zemřel, bylo jim panství zabaveno a o rok později ho koupil mincmistr Vilém z Vřesovic za 65 379 kop míšeňských grošů. Roku 1667 libochovanské panství získali Nosticové a připojili je k Velkým Žernosekám, ke kterým Libochovany patřily až do konce devatenáctého století.[3]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Libochovany[5][6]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 401 470 473 461 573 570 718 570 624 556 553 465 469 517
Domy 78 86 88 90 113 118 150 153 168 138 142 157 158 165
Data z roku 1961 zahrnují i domy místní části Řepnice.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Zámek

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny (CH–L). Svazek II. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Libochovany, s. 597.  
  3. a b c d ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Libochovany – zámek, s. 274.  
  4. a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha : Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 446 s. Kapitola Tvrze okolo Lovosic, s. 401–402.  
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 386, 387.  
  6. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 297.  
  7. a b POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech. K/O. Svazek II. Praha : Academia, 1978. 580 s. Heslo Libochovany, s. 252.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]