Bechlín
| Bechlín | |
|---|---|
.JPG) Náves | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0423 564575 |
| Pověřená obec | Roudnice nad Labem |
| Obec s rozšířenou působností | Roudnice nad Labem (správní obvod) |
| Okres (LAU 1) | Litoměřice (CZ0423) |
| Kraj (NUTS 3) | Ústecký (CZ042) |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°24′58″ s. š., 14°20′28″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 311 (2022)[1] |
| Rozloha | 15,25 km² |
| Nadmořská výška | 209 m n. m. |
| PSČ | 411 86 |
| Počet domů | 450 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Bechlín 85 411 86 Bechlín ou.bechlin@tiscali.cz |
| Starostka | Mgr. Pavlína Červenková |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Bechlín | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 564575 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bechlín (německy Bechlin) je obec v okrese Litoměřice. Je vzdálená 7 kilometrů od center Štětí a Roudnice nad Labem. V obci žije přibližně 1 300[1] obyvatel.
Název[editovat | editovat zdroj]
Název není odvozen ze středněhornoněmeckého výrazu pro potok, ale přivlastňovací příponou z osobního jména Bechla ve významnu Bechlův dvůr. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: de Bechlin (1295), in Bechlin (1380), de Biechlina (1385), de Bechlina (1404), na Bechlíně (1615), ve vsi Bechlinie (počátek sedmnáctého století).[3]
Historie obce[editovat | editovat zdroj]
Zakladatelem vesnice pravděpodobně byl Bechlín z Bakova připomínaný roku 1290 v Ostrovském kodexu jako Behlin de Bacow.[4] První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1295, archeologické vykopávky však dokazují, že obec existovala i dříve. V tutéž dobu po uskutečnění sňatku dcer původního majitele byla obec rozdělena na části: kmenovou (bechlínskou), cítovskou (později hornobeřkovskou) a hraběcí (dolnobeřkovskou).
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
V šedesátých letech dvacátého století probíhal průzkum hydrogeologických poměrů České křídové pánve. V jeho rámci byl u Bechlína proveden vrt, který v hloubce 1204–1250 metrů v permokarbonských sedimentech zachytil zdroj silně mineralizované chlorido-sodné jodové železnaté vody se zvýšeným obsahem lithia a barya. Podle analýzy z roku 1967 voda obsahovala celkem 64,2 g·l−1 rozpuštěných minerálních látek. Ve vodě tehdy bylo kromě jiných prvků rozpuštěno 19 908 mg·l−1 sodíku, 36 797 mg·l−1 chloru, 1 586 mg·l−1 vápníku, 1 599 mg·l−1 hořčíku, 163,9 mg·l−1 železa, 5,3 mg·l−1 jodu, a 9,4 mg·l−1 lithia.[5]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 852 | 864 | 888 | 940 | 997 | 978 | 1 054 | 842 | 869 | 765 | 717 | 684 | 695 | 682 |
| Domy | 143 | 151 | 160 | 161 | 165 | 176 | 220 | 229 | 355 | 217 | 198 | 241 | 248 | 255 |
| Data z roku 1961 zahrnují domy místní části Předonín. | ||||||||||||||
Památky v obci[editovat | editovat zdroj]
.JPG)
- Jako nejstarší památka by se dal považovat kostel svatého Václava a zvonice, kde jsou základy z 12. století a po různých přestavbách, přístavbách a následném požáru v roce 1666 znovu postaven v barokním slohu.
- Další památka je pseudorenesanční vila Augustina Švagrovského (vila Švagrovských) s hrázděným patrem, kterou vybudoval Jan Zeyer, bratr básníka Julia Zeyera. Také zde často pobýval Jan Neruda, který zde psal fejetony a napsal tu sbírku Písně kosmické (trávil čas na bechlínské hvězdárně).[8]
- Bechlínská škola je podle dostupných informací jednou z nejstarších v litoměřickém okrese. První vyučování začalo 9. října 1786.[8] Po dlouhých jednáních byla stará škola zbourána a nahrazena novou, která byla v roce 1927 vystavěna na novém místě a funguje dodnes.
Místní části[editovat | editovat zdroj]
- Bechlín (včetně osady Benzínov)
- Předonín
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Bechlín, s. 42–43.
- ↑ SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Bechlín, s. 124.
- ↑ KAČURA, Georgij. Minerální vody Severočeského kraje. 1. vyd. Praha: Ústřední ústav geologický, 1980. 170 s. S. 22–23.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 384, 385.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 295.
- ↑ a b JANÁČ, Marek; TUMLÍŘ, Pavel; HARVALÍK, Milan. Divnopis. Praha: Radioservis, 2006. 214 s. ISBN 80-86212-47-5. Kapitola Bechlín, s. 17.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- JANÁČ, Marek; TUMLÍŘ, Pavel; HARVALÍK, Milan. Divnopis. Praha: Radioservis, 2006. 214 s. ISBN 80-86212-47-5. Kapitola Bechlín, s. 16–17.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bechlín na Wikimedia Commons - Bechlín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
