Bohušovice nad Ohří

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bohušovice nad Ohří
náměstí
Znak obce Bohušovice nad OhříVlajka obce Bohušovice nad Ohří
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0423 564591
Kraj (NUTS 3) Ústecký (CZ042)
Okres (LAU 1) Litoměřice (CZ0423)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Litoměřice
Historická země Čechy
Katastrální výměra 8,6238 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 2 504 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 151 m n. m.
PSČ 41156
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 2
Katastrální území 2
Adresa městského úřadu Husovo náměstí 42, 411 56 Bohušovice n.O.
Starosta Kamila Čvančarová
Oficiální web: www.bohusovice.cz
Email: mu@bohusovice.cz
Bohušovice nad Ohří v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Bohušovice nad Ohří
Bohušovice nad Ohří
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohušovice nad Ohří (německy Bauschowitz an der Eger) je město v okrese Litoměřice, které leží převážně na levém břehu řeky Ohře, zhruba 5 km jižně od Litoměřic, v těsném sousedství města Terezín. Na pravém břehu, necelé 2 km jihovýchodně od Bohušovic, se pak nalézá ves a místní část Hrdly. Město se rozkládá na území o rozloze 8,62 km². Podle úředních informací trvale žije na území města přibližně 2 500[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Oblast byla osídlena v dávných dobách, o čemž svědčí archeologické nálezy šňůrové keramiky z pozdní doby kamenné, kostrové hroby z doby římské a z éry stěhování národů. Slovanské osídlení zde bylo prokázáno již v 6. století.

První písemná zmínka o Bohušovicích (Bvsouici) se váže k ustavení litoměřické kapituly roku 1057.[2] Původní název osady zněl Busovice a později Bušovice.[3] Osada se rozkládala na pahorku zvaném Citomín na severovýchodě. Dalším držitelem byl doksanský klášter a od roku 1384 litoměřická kapitula, která zde nechala postavit kostel. Za husitských válek stálo místní obyvatelstvo na straně stoupenců kalicha. Roku 1460 zastavil Zikmund[kdo?] obec Vilému z Konic a na Kamýku, odkud přešli ke Kaplířům ze Sulevic a nakonec zpět doksanskému klášteru. Za třicetileté války vpadli do obce roku 1631 Sasové a roku 1634 Švédové. Ti osadu vypálili včetně kostela. Nový kostel sv. Prokopa byl vystavěn v roce 1718. Obcí prošlo za sedmileté války pruské vojsko (bitva u Lovosic). Do života obce zasáhla i výstavba pevnosti Terezín v roce 1780. Významným podnětem k rozvoji obce se stala stavba železnice z Prahy do Drážďan (ke zprovoznění zdejšího úseku došlo v roce 1850) a postavení cukrovaru v roce 1870. Později byla vystavěna i mlékárna a pivovar. První statut města byl udělen roku 1920,[4] během druhé světové války byl nacisty odebrán. Znova byl statut města Bohušovicím nad Ohří udělen 6. října 1998.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Bohušovice nad Ohří[5][6]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 664 1 130 1 407 1 479 1 771 1 736 1 608 1 225 1 314 1 264 1 810 2 179 2 238 2 175
Domy 92 110 135 159 191 223 242 258 244 258 282 316 329 346

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Městské hospodářství je založené na zemědělství a potravinářské výrobě. Výroba a sklady jsou soustředěny především v okolí železniční stanice při jižním okraji města, zčásti zasahují až na katastr sousední obce Brňany. Zmínit lze výrobu hořčice (firma Konus), mlékárnu (Bohušovická mlékárna) a další firmy zabývající se zemědělskou prvovýrobou či zemědělským zásobováním.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Město má napojení na blízkou dálnici D8 (jihovýchodně položený exit 35 Doksany či západně exit 45 Lovosice východ, oba vzdálené necelých 9 km po silnici) a prochází jím hlavní železniční koridor na trase Děčín–Praha. Železniční stanice Bohušovice nad Ohří je situována přímo v jižní části města, zhruba tři minuty chůze od náměstí. Obsluhují ji jak osobní vlaky, tak část rychlíků.

Za druhé světové války, kdy Bohušovice s Terezínem ležely na samotných hranicích Protektorátu Čechy a Morava, odtud vedla železniční vlečka až za hradby města Terezína, tudy nacisté dopravovali osoby židovského původu uvězněné v terezínském ghettu nejen do Terezína, ale i z Terezína do likvidačních koncentračních táborů smrti v Osvětimi i jinde.

Tato vlečka, dnes již zaniklá, byla po válce elektrifikována a zkrácena, sloužila pak až do devadesátých let 20. století místnímu podniku Zelenina Terezín, jako taková později posloužila i k natočení některých filmů, jejichž děj se vztahoval k Terezínu za druhé světové války. Díky silničnímu mostu přes řeku Ohři, spojujícímu Bohušovice a Hrdly, přes město také vede také jedna z alternativních cest na trase Praha–Litoměřice. Z Litoměřic sem přes Terezín zajíždí i linky místní autobusové dopravy.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

  • Ve městě se nachází digitální kino.
  • V roce 2007 město oslavilo 950 let od první písemné zmínky o obci. Vrcholem oslav byl kulturní program na Husově náměstí. Hudebním hostem byla kapela Čechomor.
  • Do roku 2008 se ve městě konal hudební festival Rockfest Bohušovice.
  • V květnu 2017 se v Bohušovicích uskutečnil nový hudební festival Eger fest.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Bohušovicích nad Ohří.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Frank Wollman (1888–1969), literární historik, dramatik, slavista a vysokoškolský pedagog

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Svazek I. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1954. S. 118. 
  3. Stanislav Růžička: Nechtěné město Bohušovice nad Ohří
  4. AUGUSTIN, Josef. Česká republika ve znacích, symbolech a erbech. Sokolov: Arbor, 1997. ISBN 80-901534-0-2. S. 20. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 384, 385. 
  6. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 295. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]