Bohušovice nad Ohří
| Bohušovice nad Ohří | |
 náměstí | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | město |
| LAU 2 (obec) | CZ0423 564591 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Litoměřice |
| Okres (LAU 1) | Litoměřice (CZ0423) |
| Kraj (NUTS 3) | Ústecký (CZ042) |
| Historická země | Čechy |
| Zeměpisné souřadnice | 50°29′36″ s. š., 14°9′2″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 511 (2020)[1] |
| Rozloha | 8,6238 km² |
| Nadmořská výška | 151 m n. m. |
| PSČ | 41156 |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu |
Husovo náměstí 42, 411 56 Bohušovice n.O. mu@bohusovice.cz |
| Starostka | Kamila Čvančarová |
|
Oficiální web: www | |
 | |
  Bohušovice nad Ohří | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 564591 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bohušovice nad Ohří (německy Bauschowitz an der Eger) jsou město v okrese Litoměřice, které leží převážně na levém břehu řeky Ohře, zhruba pět kilometrů jižně od Litoměřic, v těsném sousedství města Terezín. Na pravém břehu, necelé dva kilometry jihovýchodně od Bohušovic, se pak nalézá ves a místní část Hrdly. Město se rozkládá na území o rozloze 8,62 km². Na území města žije přibližně 2 500[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Oblast byla osídlena už v pravěku, o čemž svědčí archeologické nálezy šňůrové keramiky z pozdní doby kamenné, kostrové hroby z doby římské a z éry stěhování národů. Slovanské osídlení zde bylo prokázáno už v 6. století.
První písemná zmínka o Bohušovicích (Bvsouici) se váže k ustavení litoměřické kapituly roku 1057.[2] Původní název osady zněl Busovice a později Bušovice.[3] Osada se rozkládala na pahorku zvaném Citomín na severovýchodě. Dalším držitelem byl doksanský klášter a od roku 1384 litoměřická kapitula, která zde nechala postavit kostel. Za husitských válek stálo místní obyvatelstvo na straně stoupenců kalicha. Roku 1460 zastavil Zikmund[kdo?] obec Vilému z Konic a na Kamýku, odkud přešly ke Kaplířům ze Sulevic a nakonec zpět doksanskému klášteru. Za třicetileté války vpadli do obce roku 1631 Sasové a roku 1634 Švédové. Ti osadu vypálili včetně kostela. Nový kostel svatého Prokopa byl vystavěn v roce 1718. Obcí prošlo za sedmileté války pruské vojsko, které nedaleko svedlo bitvu u Lovosic. Do života obce zasáhla i výstavba pevnosti Terezín v roce 1780. Významným podnětem k rozvoji obce se stala stavba železnice z Prahy do Drážďan (ke zprovoznění zdejšího úseku došlo v roce 1850) a postavení cukrovaru v roce 1870. Později byla vystavěna i mlékárna a pivovar. První statut města byl udělen roku 1920,[4] během druhé světové války byl nacisty odebrán. Znovu byl statut města Bohušovicím nad Ohří udělen 6. října 1998.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 664 | 1 130 | 1 407 | 1 479 | 1 771 | 1 736 | 1 608 | 1 225 | 1 314 | 1 264 | 1 810 | 2 179 | 2 238 | 2 175 |
| Domy | 92 | 110 | 135 | 159 | 191 | 223 | 242 | 258 | 244 | 258 | 282 | 316 | 329 | 346 |
Hospodářství[editovat | editovat zdroj]
Městské hospodářství je založené na zemědělství a potravinářské výrobě. Výroba a sklady jsou soustředěny především v okolí železniční stanice při jižním okraji města, zčásti zasahují až katastrálního území sousední obce Brňany. Podnikají zde firmy Konus (výroba hořčice), Bohušovická mlékárna a další společnosti zabývající se zemědělskou prvovýrobou či zemědělským zásobováním.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Město má napojení na blízkou dálnici D8 (jihovýchodně položený exit 35 Doksany či západně exit 45 Lovosice východ, oba vzdálené necelých 9 km po silnici) a prochází jím hlavní železniční koridor na trase Děčín–Praha. Železniční stanice Bohušovice nad Ohří je situována přímo v jižní části města, zhruba tři minuty chůze od náměstí. Obsluhují ji jak osobní vlaky, tak část rychlíků.
Za druhé světové války, kdy Bohušovice s Terezínem ležely na samotných hranicích Protektorátu Čechy a Morava, odtud vedla železniční vlečka až za hradby města Terezína, tudy nacisté dopravovali osoby židovského původu uvězněné v terezínském ghettu nejen do Terezína, ale i z Terezína do likvidačních koncentračních táborů smrti v Osvětimi i jinde.
Tato vlečka, dnes již zaniklá, byla po válce elektrifikována a zkrácena, sloužila pak až do devadesátých let 20. století místnímu podniku Zelenina Terezín, jako taková později posloužila i k natočení některých filmů, jejichž děj se vztahoval k Terezínu za druhé světové války. Díky silničnímu mostu přes řeku Ohři, spojujícímu Bohušovice a Hrdly, přes město vede také jedna z alternativních cest na trase Praha–Litoměřice. Z Litoměřic sem přes Terezín zajíždí i linky místní autobusové dopravy.
Kultura[editovat | editovat zdroj]
- Ve městě se nachází digitální kino.
- V roce 2007 město oslavilo 950 let od první písemné zmínky o obci. Vrcholem oslav byl kulturní program na Husově náměstí. Hudebním hostem byla kapela Čechomor.
- Do roku 2008 se ve městě konal hudební festival Rockfest Bohušovice.
- V květnu 2017 se v Bohušovicích uskutečnil nový hudební festival Eger fest.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Prokopa a Mikuláše při severní straně náměstí, dnešní podoba je výsledkem přestavby roku 1716
- Železniční empirový most z roku 1848 přes Ohři jihovýchodně od města, kamenný o devíti obloucích se vzepětím 5 metrů a po 6 metrech rozpětí
- Pomník Jana Husa na náměstí, secesní socha z roku 1911 od Ladislava Beneše
- Kaplička svaté Anny za podjezdem při silnici do Brňan
- Budova bývalého Prvního severočeského akcijního pivovaru v Bohušovicích
- Budova bývalé celnice v prostoru železničního nádraží
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Frank Wollman (1888–1969), literární historik, dramatik, slavista a vysokoškolský pedagog
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Masarykova ulice ve směru Terezín a Litoměřice
Kostel svatého Prokopa a Mikuláše
Radnice
Husův pomník
Železniční stanice Bohušovice nad Ohří
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Svazek I. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1954. S. 118.
- ↑ Stanislav Růžička: Nechtěné město Bohušovice nad Ohří
- ↑ AUGUSTIN, Josef. Česká republika ve znacích, symbolech a erbech. Sokolov: Arbor, 1997. ISBN 80-901534-0-2. S. 20.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 384, 385.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 295.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohušovice nad Ohří na Wikimedia Commons - Bohušovice nad Ohří v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
