Bohušovice nad Ohří

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bohušovice nad Ohří
náměstí
náměstí
Znak města Bohušovice nad OhříVlajka města Bohušovice nad Ohří
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU 2 (obec) CZ0423 564591
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Litoměřice
Okres (LAU 1) Litoměřice (CZ0423)
Kraj (NUTS 3) Ústecký (CZ042)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 2 511 (2020)[1]
Rozloha 8,6238 km²
Nadmořská výška 151 m n. m.
PSČ 41156
Počet částí obce 2
Počet k. ú. 2
Počet ZSJ 2
Kontakt
Adresa městského úřadu Husovo náměstí 42, 411 56 Bohušovice n.O.
mu@bohusovice.cz
Starostka Kamila Čvančarová
Oficiální web: www.bohusovice.cz
Bohušovice nad Ohří na mapě
Bohušovice nad Ohří
Bohušovice nad Ohří
Další údaje
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohušovice nad Ohří (německy Bauschowitz an der Eger) jsou město v okrese Litoměřice, které leží převážně na levém břehu řeky Ohře, zhruba pět kilometrů jižně od Litoměřic, v těsném sousedství města Terezín. Na pravém břehu, necelé dva kilometry jihovýchodně od Bohušovic, se pak nalézá ves a místní část Hrdly. Město se rozkládá na území o rozloze 8,62 km². Na území města žije přibližně 2 500[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Oblast byla osídlena už v pravěku, o čemž svědčí archeologické nálezy šňůrové keramiky z pozdní doby kamenné, kostrové hroby z doby římské a z éry stěhování národů. Slovanské osídlení zde bylo prokázáno už v 6. století.

První písemná zmínka o Bohušovicích (Bvsouici) se váže k ustavení litoměřické kapituly roku 1057.[2] Původní název osady zněl Busovice a později Bušovice.[3] Osada se rozkládala na pahorku zvaném Citomín na severovýchodě. Dalším držitelem byl doksanský klášter a od roku 1384 litoměřická kapitula, která zde nechala postavit kostel. Za husitských válek stálo místní obyvatelstvo na straně stoupenců kalicha. Roku 1460 zastavil Zikmund[kdo?] obec Vilému z Konic a na Kamýku, odkud přešly ke Kaplířům ze Sulevic a nakonec zpět doksanskému klášteru. Za třicetileté války vpadli do obce roku 1631 Sasové a roku 1634 Švédové. Ti osadu vypálili včetně kostela. Nový kostel svatého Prokopa byl vystavěn v roce 1718. Obcí prošlo za sedmileté války pruské vojsko, které nedaleko svedlo bitvu u Lovosic. Do života obce zasáhla i výstavba pevnosti Terezín v roce 1780. Významným podnětem k rozvoji obce se stala stavba železnice z Prahy do Drážďan (ke zprovoznění zdejšího úseku došlo v roce 1850) a postavení cukrovaru v roce 1870. Později byla vystavěna i mlékárna a pivovar. První statut města byl udělen roku 1920,[4] během druhé světové války byl nacisty odebrán. Znovu byl statut města Bohušovicím nad Ohří udělen 6. října 1998.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Bohušovice nad Ohří[5][6]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 664 1 130 1 407 1 479 1 771 1 736 1 608 1 225 1 314 1 264 1 810 2 179 2 238 2 175
Domy 92 110 135 159 191 223 242 258 244 258 282 316 329 346

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Městské hospodářství je založené na zemědělství a potravinářské výrobě. Výroba a sklady jsou soustředěny především v okolí železniční stanice při jižním okraji města, zčásti zasahují až katastrálního území sousední obce Brňany. Podnikají zde firmy Konus (výroba hořčice), Bohušovická mlékárna a další společnosti zabývající se zemědělskou prvovýrobou či zemědělským zásobováním.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Město má napojení na blízkou dálnici D8 (jihovýchodně položený exit 35 Doksany či západně exit 45 Lovosice východ, oba vzdálené necelých 9 km po silnici) a prochází jím hlavní železniční koridor na trase Děčín–Praha. Železniční stanice Bohušovice nad Ohří je situována přímo v jižní části města, zhruba tři minuty chůze od náměstí. Obsluhují ji jak osobní vlaky, tak část rychlíků.

Za druhé světové války, kdy Bohušovice s Terezínem ležely na samotných hranicích Protektorátu Čechy a Morava, odtud vedla železniční vlečka až za hradby města Terezína, tudy nacisté dopravovali osoby židovského původu uvězněné v terezínském ghettu nejen do Terezína, ale i z Terezína do likvidačních koncentračních táborů smrti v Osvětimi i jinde.

Tato vlečka, dnes již zaniklá, byla po válce elektrifikována a zkrácena, sloužila pak až do devadesátých let 20. století místnímu podniku Zelenina Terezín, jako taková později posloužila i k natočení některých filmů, jejichž děj se vztahoval k Terezínu za druhé světové války. Díky silničnímu mostu přes řeku Ohři, spojujícímu Bohušovice a Hrdly, přes město vede také jedna z alternativních cest na trase Praha–Litoměřice. Z Litoměřic sem přes Terezín zajíždí i linky místní autobusové dopravy.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

  • Ve městě se nachází digitální kino.
  • V roce 2007 město oslavilo 950 let od první písemné zmínky o obci. Vrcholem oslav byl kulturní program na Husově náměstí. Hudebním hostem byla kapela Čechomor.
  • Do roku 2008 se ve městě konal hudební festival Rockfest Bohušovice.
  • V květnu 2017 se v Bohušovicích uskutečnil nový hudební festival Eger fest.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Bohušovicích nad Ohří.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Frank Wollman (1888–1969), literární historik, dramatik, slavista a vysokoškolský pedagog

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Svazek I. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1954. S. 118. 
  3. Stanislav Růžička: Nechtěné město Bohušovice nad Ohří
  4. AUGUSTIN, Josef. Česká republika ve znacích, symbolech a erbech. Sokolov: Arbor, 1997. ISBN 80-901534-0-2. S. 20. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 384, 385. 
  6. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 295. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]