Dlažkovice
| Dlažkovice | |
 Rybník v obci, v pozadí místní zámek | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU (obec) | CZ0423 564737 |
| Kraj (NUTS 3) | Ústecký (CZ042) |
| Okres (LAU 1) | Litoměřice (CZ0423) |
| Obec s rozšířenou působností a pověřená obec | Lovosice |
| Historická země | Čechy |
| Katastrální území | Dlažkovice |
| Katastrální výměra | 2,68 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 50°27′56″ s. š., 13°57′54″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 121 (2018)[1] (e) |
| Nadmořská výška | 275 m n. m. |
| PSČ | 411 15 |
| Zákl. sídelní jednotky | 1 |
| Katastrální území | 1 |
| Adresa obecního úřadu |
Dlažkovice 62 41115 Třebívlice |
| Starosta | Stanislav Douša |
|
Oficiální web: www | |
| Email: obecniurad.dlaskovice@tiscali.cz | |
 | |
  Dlažkovice | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Dlažkovice se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, na okraji Dolnooharské tabule při jihovýchodním úpatí Českého středohoří, zhruba dva kilometry jihozápadně od Třebenic a osm kilometrů jihozápadně od Lovosic. Dlažkovicemi protéká Podsedický potok. Vesnicí též prochází tzv. „Švestková dráha“ – železniční trať 113, která spojuje Lovosice přes Třebenice s Mostem (pouze omezený, letní víkendový provoz). V obci žije 121[1] obyvatel.
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka pochází z roku 1057.[2]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 241 | 251 | 271 | 240 | 253 | 250 | 232 | 178 | 348 | 259 | 178 | 154 | 117 | 151 |
| Domy | 55 | 56 | 55 | 56 | 59 | 59 | 62 | 68 | 55 | 48 | 46 | 50 | 56 | 57 |
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Dlažkovický zámek dal na místě starší tvrze postavit Jan Ignác Dominik Putz z Adlerhurnu okolo roku 1673 podle projektu stavitele Giulia Broggia. Stavbu v barokním slohu však dokončil až syn Octavio Broggio v letech 1713–1717. Dochovaná podoba a zámecký park je výsledkem úprav, které proběhly v roce 1810 za Damiána Ervína z Schönbornu.[4] Zámek v současnosti slouží jako dětský domov.
- Autorem kostela svatého Václava z let 1672–1675 je také Giulio Broggio.[5] Na hlavním oltáři se nachází obraz od Josefa Kramolína z roku 1774, celý kostel byl v letech 2016-2018 restaurován.[zdroj?]
- Zvonice - stojí proti kostelu, obsahuje dva zvony: gotický s českými nápisy z konce 15. století a barokní.
- Hřbitov
- Socha svaté Barbory před kostelem svatého Václava
- Socha svatého Jana Nepomuckého na návsi
- Fara
- Smírčí kámen ve zdi pod kostelem
- Na katastru obce zakopán menhir[zdroj?]
- Chráněná lípa srdčitá v zámeckém parku
Mineralogická lokalita[editovat | editovat zdroj]
Český granát[editovat | editovat zdroj]
Území obce Dlažkovice, podobně jako sousední obce Podsedice, náleží do oblasti o rozloze zhruba 70 km², která je známá výskytem českých granátů - pyropů. Granáty zde jsou těženy z náplavů. Granátové šperky jsou známy již ze 16. století, tyto šperky se pak staly velice módními zejména v 19. století.[6][7]
První český diamant[editovat | editovat zdroj]
S obcí Dlažkovice je spojován nález prvního diamantu na území Čech. Stalo se tak v roce 1869, kdy brusič Preissler z dílny ve Skalce u Dlažkovic na panství hrabat Schönbornů přinesl ukázat hospodářskému řediteli panství malý nažloutlý kamínek ve tvaru deformovaného osmistěnu. Brusič objevil uvedený kamínek mezi krystaly křišťálu, které byly vybrány pro další zpracování z tzv. zadního kaménku, tedy odpadu, zbylého po vytřídění českých granátů, těžených v této oblasti Českého středohoří.[8] Odborným zkoumáním bylo potvrzeno, že se jedná o diamant. Jelikož ale přesné místo nálezu nebylo známo, objevily se spekulace, že nepochází z Čech, ale že se dostal do šperkařské dílny z jiných tehdy známých nalezišť, například z oblasti východní Indie.[9] Později však byly v této části Českého středohoří nalezeny ještě jiné drobné diamanty - v roce 1927 byl objeven další malý diamant v oblasti u Chrášťan a v roce 1959 byl v naplaveninách potoka Granátky pod vrchem Kuzovem u Dřemčic nalezen v pořadí již třetí exemplář českého diamantu. Nález ze schönbornského panství je uložen v mineralogických sbírkách Národního muzea v Praze.[8]
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
Kostel svatého Václava
Pomník obětem světových válek
Zastávka na trati z Mostu do Lovosic
Domy u silnice v obci
Provoz na tzv. Švestkové dráze u Dlažkovic
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 384, 385.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 295.
- ↑ ANDĚL, Rudolf, kolektiv. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Dlažkovice – zámek, s. 91–92.
- ↑ POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech. A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Dlažkovice, s. 260–261.
- ↑ Český granát [online]. [cit. 2018-02-09]. Dostupné online.
- ↑ KRSEK, Martin. Český granát [online]. Ústí n. L.: Český rozhlas Sever, 2010-10-11 [cit. 2018-02-09]. Dostupné online.
- ↑ a b Charakteristika oblasti: Mineralogie [online]. AOPK ČR - Správa CHKO České středohoří [cit. 2018-02-09]. Dostupné online.
- ↑ KOTKOVÁ, Jana. České diamanty. Vesmír [online]. 2014-09-11 [cit. 2018-02-09]. Čís. 9/2014. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dlažkovice ve Wikimedia Commons - Územně identifikační registr ČR. Obec Dlažkovice v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
