Přeskočit na obsah

Ploskovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ploskovice
Domky v západní části Ploskovic
Domky v západní části Ploskovic
Znak obce PloskoviceVlajka obce Ploskovice
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecLitoměřice
Obec s rozšířenou působnostíLitoměřice
(správní obvod)
OkresLitoměřice
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel461 (2025)[1]
Rozloha8,42 km²[2]
Nadmořská výška238 m n. m.
PSČ411 42, 412 01
Počet domů158 (2021)[3]
Počet částí obce5
Počet k. ú.4
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa obecního úřaduPloskovice 2
411 42 Ploskovice
obecploskovice@email.cz
StarostaLibor Konvalinka
Oficiální webwww.ploskovice.cz
Ploskovice na mapě
Ploskovice
Ploskovice
Další údaje
Kód obce565393
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ploskovice (německy Ploschkowitz) jsou obec v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Nachází se zhruba 5,5 kilometru severovýchodně od Litoměřic. Žije v 461[1] obyvatel. Obec je známá svým zámkem z let 1720–1730.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1057. Ploskovice byly zmíněny v nejstarší souvislé české větě, kterou někdo připsal k latinské zakládací listině litoměřické kapituly, původně z let 1057 až 1058. Přípisek je z počátku 13. století.

Pavel dal jest Ploskovicích zemu, Vlach dal jest Dolás zemu bogu i sviatému Ščepánu se dvěma dušníkoma, Bogučeja a Sedlatu.
  Transkripce původního primitivního pravopisu[4]

Ploskovice koncem 12. století patřily zámožnému šlechtici Hroznatovi. Roku 1188 je ale daroval řádu johanitů v Praze, kteří si zde postavili opevněné sídlo, komendu. Během husitských válek, v roce 1424, Ploskovice obsadil rytíř Ješek. V roce 1436 král Zikmund Lucemburský Ploskovice zastavil bývalému husitskému hejtmanovi Jakoubkovi z Vřesovic. Ten je roku 1440 vyměnil s Rydkéři z Polenska za hrad Kyšperk. Již před rokem 1456 johanité vesnici vyplatili, ale sami ji pak zastavovali.

V druhé polovině 15. století sem přišel Adam z Drahonic, který roku 1483 vyhlásil nové roboty. Ty vedly 13. července 1496 k povstání poddaných, kteří dobyli tvrz a pána donutili k jejich propuštění ze své moci. Poddanství pak nabídli Daliborovi z Kozojed, který se panství ujal. Zemští hejtmané ale jeho čin odsoudili, v roce 1497 vyhlásili na Litoměřicku brannou hotovost a tvrz dobyli. Dalibor byl zajat, uvězněn v čerstvě postavené věži nad Jelením příkopem na Pražském hradě a 13. března 1498 popraven.

Po roce 1539 Johanité prodali Ploskovice do dědičného vlastnictví rodu Trčků. Původní komenda byla upravena na tvrz a ta byla přestavěna renesančně, barokně a počátkem 19. století zbořena. Mezi lety 1720-1725 nechala v sousedství starého zámku postavit nový zámek Marie Anna Františka, rozená vévodkyně sasko-lauenburská. [5]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Ploskovice[6][7]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 290408388407528519513369419346315264249262
Domy 4547484753545458875157586977
Data z roku 1961 zahrnují i domy místních částí Těchobuzice a Vinné.

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

Železniční stanice na trati z Lovosic do České Lípy, patrně jen díky zdejšímu zámku patřícímu habsburské panovnické rodině má toto nádražíčko velmi mohutnou nádražní budovu.

Osamělá nádražní budova vzdálená přibližně 1,3 kilometru od Ploskovic působí v ploché bezlesé krajině impozantně. Ploskovice byly významným centrem chmelařské oblasti a v obci a v nejbližším okolí (Velký Újezd, Býčkovice) nalézaly obživu stovky sezónních pracovníků. Němým pozůstatkem časů prosperity je dnes již zaniklá dřevěná skladištní budova, kterou připomíná rozpadající se kamenná rampa.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Josef Hoser (1770–1848), lékař, botanik, zeměpisec, národopisec, sběratel a mecenáš umění
  • Václav Pilát (1899 –1979), vojenský pilot
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Jaroslav Porák, Chrestomatie k vývoji českého jazyka (13.–18. století), Praha 1979, s. 31
  5. RUBEŠ, Marek. Ploskovice – komenda rytířského řádu johanitů a osudy následných sídel. Hláska. 2020, roč. XXXI, čís. 1, s. 10–13. Dostupné online.
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. ISBN 80-250-1310-3. S. 388, 399.
  7. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-17. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 299.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]