Chmel
 Chmel | |
 | |
| Vědecká klasifikace | |
|---|---|
| Říše |
rostliny (Plantae) |
| Podříše |
cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení |
krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída |
vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád |
růžotvaré (Rosales) |
| Čeleď |
konopovité (Cannabaceae) |
| Rod |
chmel (Humulus) Linné, 1753 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chmel (Humulus) je rod rostlin z čeledi konopovité (Cannabidaceae). Jeho plodem je chmelová hlávka. Mezi známé zástupce patří chmel otáčivý (Humulus lupulus), užívaný v procesu výroby piva, dále například chmel japonský (Humulus scandens).
Využití[editovat | editovat zdroj]
Chmelem se zabývá chmelařství. Mladé chmelové výhonky pojídali labužníci v Římě za dob Jakuba jako pochutinu se solí, pepřem, octem a olejem. Starší výhonky se vařily a používaly jako chřest. Chmel byl označován za zeleninu povzbuzující chuť k jídlu, která uklidňuje nervy strávníků.
Na území Čech byl znám a pěstován od 11. století. Roste i planě, ovšem většinou je pěstován v tradičních chmelařských oblastech. Tyto oblasti jsou: Žatecká, Úštěcká a Tršická.[1]
Asi nejznámější z místních chmelů je žatecký poloraný červeňák, který také získal chráněné označení původu.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ LÁNSKÁ, Dagmar. Koření pro každé vaření. Praha: Práce, 1990, 3.vydání. Kapitola Chmel, s. 110.
- ↑ NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 503/2007
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ZEITHAMMER, Leopold Maria. Chmel a jeho pěstován. Praha: Jan Otto, 1890. 102 s. Dostupné online. (česky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu chmel ve Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo chmel ve Wikislovníku
Taxon Humulus ve Wikidruzích
