Dobříň
Dobříň | |
---|---|
Náves | |
![]() ![]() | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Roudnice nad Labem |
Obec s rozšířenou působností | Roudnice nad Labem (správní obvod) |
Okres | Litoměřice |
Kraj | Ústecký |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 50°26′16″ s. š., 14°17′38″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 550 (2023)[1] |
Rozloha | 6,02 km²[2] |
Katastrální území | Dobříň |
Nadmořská výška | 155 m n. m. |
PSČ | 413 01 |
Počet domů | 202 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | K Přívozu 55 Dobříň 413 01 Roudnice nad Labem dobrin@dobrin.cz |
Starostka | Šárka Mrázková |
Oficiální web: www | |
![]() | |
![]() ![]() Dobříň | |
Další údaje | |
Kód obce | 564745 |
Kód části obce | 27880 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Dobříň (deutsch Doberschin, älter auch Dobern, Dobren) se nachází v okrese Litoměřice, kraj Ústecký, při levém břehu řeky Labe, zhruba 3 km severovýchodně od centra Roudnice nad Labem a 7 km jihozápadně od města Štětí. Žije zde 550[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Dobříň byla valnou většinou své historie malou vsí v mělkém údolí Dobříňského potoka (název pravděpodobně pochází ze staročeského jména debř, praslovansky dъbrь = zalesněné údolí[4]). První historická zmínka je z roku 1295, jméno obce se v průběhu historie mírně měnilo (Dobřeň, Dobřín (mužský rod!), tvar Dobříň (ženský rod) oficiálně až ve 20. století (ostatní důležité tvary: v Dobříni, do Dobříně).
Obec příslušela k panství biskupského hradu v Roudnici nad Labem a poté více než 200 let roudnické větvi Lobkoviců (do zrušení patrimoniální správy v roce 1848). Větší rozvoj obec zaznamenala ve druhé polovině 19. století v souvislosti se stavbou železniční tratí Praha — Podmokly (1851) a industrializací Roudnice nad Labem.
V letech 2002 a 2013 zasáhly obec velké povodně.
Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]
Obec leží v širokém údolí Labe v místě, kde Labe teče ve velkém ohybu téměř k jihu. Tato tzv. Roudnická brána tvoří spojení mezi Mělnickou (Lužeckou) a Terezínskou (Lovosickou) kotlinou. Podloží tvoří křídové usazeniny (slepence–opuky) stupně turon/coniac (v hlubším podloží je karbonská roudnicko-mšenská pánev a pod ní zvrásněné usazeniny pozdních starohor). Roudnická brána je z jihu omezena Podřipskou tabulí (ve výšce asi 250 m n. m.), na severu pruhem tvrdších opuk se svědeckým vrchem Sovicí. Vlastní údolí je v nejnižší úrovni nivou řeky Labe (s lužním lesem), výše je patrno několik úrovní čtvrtohorních teras řeky Labe. Na nejnižší terase z poslední doby ledové würm/visla leží i jádro obce).[5] Terasy obsahují i velké zásoby písku (těžen východně od obce).
Severovýchodně od obce se prostírá přírodní památka Dobříňský háj — lužní les se zajímavým bylinným patrem (sněženka podsněžník, dymnivka dutá), výskytem vzácného hmyzu a s několika stoletými duby (regionální biocentrum).[6]
Písník Dobříň (jezero vzniklé po vytěžení písku) má po dokončení těžby sloužit rekreaci, ale také sloužit jako útočiště vodní a pískomilné flory a fauny. [7]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 190 | 232 | 286 | 319 | 662 | 651 | 699 | 595 | 603 | 591 | 530 | 478 | 462 | 561 |
Domy | 38 | 35 | 43 | 49 | 96 | 106 | 136 | 153 | 151 | 156 | 151 | 177 | 182 | 194 |
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Rodný dům Josefa Hory s pamětní deskou, čp. 4
- vila stavitele Beno Kabáta (v předválečné době bydliště herečky Zity Kabátové), čp. 118 (u železniční zastávky)
Průmyslové podniky[editovat | editovat zdroj]
- Glazura
- Cemex (pískovna Dobříň)
Dopravní spojení[editovat | editovat zdroj]
- zastávka Dobříň na železniční trati 090 (Praha-Děčín)
- autobusová doprava (zastávka v obci, resp. rozcestí Dobříň, 0,5 km na lince Roudnice – Štětí)
- městská doprava Roudnice nad Labem (Glazura)
Turistika, rekreace[editovat | editovat zdroj]
Obcí prochází cyklotrasa Labská vinařská cesta, která je součástí nadregionální Labské trasy (pokračuje i v Německu jako „Elbe Radweg“) a mezinárodní trasy Praha – Berlín (KČT 2), což je součást evropské trasy Eurovelo 7 (Nordkapp – Malta) viz [1].
Jezera vzniklá po těžbě písku jsou rybářským revírem: 441 061 - ŠTĚRKOPÍSKOVNA DOBŘÍŇ I [2], rybářským revírem je i řeka Labem: 441 027 - LABE 11 - 12 [3]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Machek V. Etymologický slovník jazyka českého. Praha 1968
- ↑ CHLUPÁČ, Ivo, a kol. Geologická minulost České republiky. Praha: Academia, 2002. 436 s. ISBN 80-200-0914-0.
- ↑ AOPK ČR. PP Dobříňský háj [online]. AOPK ČR [cit. 2015-03-29]. Dostupné online.
- ↑ HEJHÁLEK, Jiří. Holcim a Evropský den minerálů 2009 [online]. Stavebnictvi3000.cz, 2009-07-08 [cit. 2015-03-30]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 384, 385.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 295.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dobříň na Wikimedia Commons
- Dobříň v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)