Dobříň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dobříň
Náves
Náves
Znak obce DobříňVlajka obce Dobříň
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecRoudnice nad Labem
Obec s rozšířenou působnostíRoudnice nad Labem
(správní obvod)
OkresLitoměřice
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel550 (2023)[1]
Rozloha6,02 km²[2]
Katastrální územíDobříň
Nadmořská výška155 m n. m.
PSČ413 01
Počet domů202 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduK Přívozu 55
Dobříň
413 01 Roudnice nad Labem
dobrin@dobrin.cz
StarostkaŠárka Mrázková
Oficiální web: www.dobrin.cz
Dobříň na mapě
Dobříň
Dobříň
Další údaje
Kód obce564745
Kód části obce27880
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Dobříň (deutsch Doberschin, älter auch Dobern, Dobren) se nachází v okrese Litoměřice, kraj Ústecký, při levém břehu řeky Labe, zhruba 3 km severovýchodně od centra Roudnice nad Labem a 7 km jihozápadně od města Štětí. Žije zde 550[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dobříň byla valnou většinou své historie malou vsí v mělkém údolí Dobříňského potoka (název pravděpodobně pochází ze staročeského jména debř, praslovansky dъbrь = zalesněné údolí[4]). První historická zmínka je z roku 1295, jméno obce se v průběhu historie mírně měnilo (Dobřeň, Dobřín (mužský rod!), tvar Dobříň (ženský rod) oficiálně až ve 20. století (ostatní důležité tvary: v Dobříni, do Dobříně).

Obec příslušela k panství biskupského hradu v Roudnici nad Labem a poté více než 200 let roudnické větvi Lobkoviců (do zrušení patrimoniální správy v roce 1848). Větší rozvoj obec zaznamenala ve druhé polovině 19. století v souvislosti se stavbou železniční tratí PrahaPodmokly (1851) a industrializací Roudnice nad Labem.

V letech 2002 a 2013 zasáhly obec velké povodně.

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Obec leží v širokém údolí Labe v místě, kde Labe teče ve velkém ohybu téměř k jihu. Tato tzv. Roudnická brána tvoří spojení mezi Mělnickou (Lužeckou) a Terezínskou (Lovosickou) kotlinou. Podloží tvoří křídové usazeniny (slepenceopuky) stupně turon/coniac (v hlubším podloží je karbonská roudnicko-mšenská pánev a pod ní zvrásněné usazeniny pozdních starohor). Roudnická brána je z jihu omezena Podřipskou tabulí (ve výšce asi 250 m n. m.), na severu pruhem tvrdších opuk se svědeckým vrchem Sovicí. Vlastní údolí je v nejnižší úrovni nivou řeky Labe (s lužním lesem), výše je patrno několik úrovní čtvrtohorních teras řeky Labe. Na nejnižší terase z poslední doby ledové würm/visla leží i jádro obce).[5] Terasy obsahují i velké zásoby písku (těžen východně od obce).

Severovýchodně od obce se prostírá přírodní památka Dobříňský háj — lužní les se zajímavým bylinným patrem (sněženka podsněžník, dymnivka dutá), výskytem vzácného hmyzu a s několika stoletými duby (regionální biocentrum).[6]

Písník Dobříň (jezero vzniklé po vytěžení písku) má po dokončení těžby sloužit rekreaci, ale také sloužit jako útočiště vodní a pískomilné flory a fauny. [7]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Dobříň[8][9]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 190 232 286 319 662 651 699 595 603 591 530 478 462 561
Domy 38 35 43 49 96 106 136 153 151 156 151 177 182 194

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Průmyslové podniky[editovat | editovat zdroj]

  • Glazura
  • Cemex (pískovna Dobříň)

Dopravní spojení[editovat | editovat zdroj]

  • zastávka Dobříň na železniční trati 090 (Praha-Děčín)
  • autobusová doprava (zastávka v obci, resp. rozcestí Dobříň, 0,5 km na lince Roudnice – Štětí)
  • městská doprava Roudnice nad Labem (Glazura)

Turistika, rekreace[editovat | editovat zdroj]

Obcí prochází cyklotrasa Labská vinařská cesta, která je součástí nadregionální Labské trasy (pokračuje i v Německu jako „Elbe Radweg“) a mezinárodní trasy Praha – Berlín (KČT 2), což je součást evropské trasy Eurovelo 7 (Nordkapp – Malta) viz [1].

Jezera vzniklá po těžbě písku jsou rybářským revírem: 441 061 - ŠTĚRKOPÍSKOVNA DOBŘÍŇ I [2], rybářským revírem je i řeka Labem: 441 027 - LABE 11 - 12 [3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Machek V. Etymologický slovník jazyka českého. Praha 1968
  5. CHLUPÁČ, Ivo, a kol. Geologická minulost České republiky. Praha: Academia, 2002. 436 s. ISBN 80-200-0914-0. 
  6. AOPK ČR. PP Dobříňský háj [online]. AOPK ČR [cit. 2015-03-29]. Dostupné online. 
  7. HEJHÁLEK, Jiří. Holcim a Evropský den minerálů 2009 [online]. Stavebnictvi3000.cz, 2009-07-08 [cit. 2015-03-30]. Dostupné online. 
  8. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 384, 385. 
  9. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 295. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]