Roudnice nad Labem (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Roudnice nad Labem

Zámek Roudnice nad Labem, pohled od jihozápadu z Karlova náměstí
Základní informace
Sloh baroko
Stavební materiál zdivo
Stavitel Jindřich Břetislav
Další majitel pražští biskupové
Lobkovicové
Současný majitel Lobkovicové
Poloha
Adresa Karlovo náměstí, Roudnice nad Labem, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Roudnice nad Labem
Red pog.svg
Roudnice nad Labem
Další informace
Kód památky 32305/5-2268 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Roudnice nad Labem je barokní Zámek ve stejnojmenném městě vlastněný českým šlechtickým rodem Lobkoviců. Postaven byl v letech 1652 až 1684 na skalní ostrožně nad řekou Labe na místě původního staršího románského hradu. Jedná se o čtvrtý největší zámek v České republice. Někdejší hrad zde stával z důvodů ostrahy labské vodní cesty a dále také z důvodů dozoru nad důležitou obchodní stezkou, vedoucí sem z Prahy směrem do Horní Lužice. Zámek je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Areál zámku se nachází v centru města vedle centrálního roudnického Karlova náměstí (severovýchodně) a náměstí 28. října (severozápadně). Tvoří výraznou dominantu celému okolnímu městu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Sál románské hradu

Na místě skalnatého ostrohu nad řekou Labe se však kdysi tyčil hrad. Jeho stavbu zahájil synovec českého krále Vladislava I., kníže-biskup Jindřich Břetislav. Tento hrad byl druhým českým kamenným hradem, který byl postaven někým jiným než panovníkem. Původní hrad měl přibližně obdélníkový půdorys o rozměrech asi 39 × 15 metrů a byl opatřen větším počtem obranných bašt. Zdi byly silné dva metry a byly zpevněny na severní straně a na nárožích věžicemi. V přízemí stavby se nacházel velký sál, nad ním pak patrně ležela slavnostní síň. Komplex ještě obsahoval menší užitkové budovy jižním směrem, které byly obehnané hradbou s opevněnou bránou. Postupem doby byl hrad goticky dostavován a přestavován. Zasloužili se o to zejména někdejší biskupové a arcibiskupové Jan IV. z Dražic, Arnošt z Pardubic, který zde nechal vystavět mohutnou věž. Hrad býval oblíbeným sídlem většiny pražských biskupů.

Roku 1369 hrad navštívil i císař a král Karel IV., velmi často zde pobýval i arcibiskup Jan z Jenštejna. Jedním z kněží, kteří zde pobývali, byl prý i Jan Hus, který tu údajně byl vysvěcen na kněze. Od roku 1371 se zde nacházela i hradní kaple, pro niž nechal arcibiskup Jan Očko z Vlašimi zhotovit nový oltářní obraz, známý jako Votivní obraz Jana Očka z Vlašimi (dnes umístěný v pražské Národní galerii). Gotické přestavby a dostavby hradu byly ukončeny v roce 1380.

Nicméně římskokatolická církev hrad v roce 1421 nejprve dala zástavou a později i prodala Janu Smiřickému, čímž se zámek už natrvalo dostal do světských rukou české šlechty. Jan Smiřický později, jak se doba měnila, začal s jeho dalším přestavováním, doplňováním a upravováním. V roce 1467 hrad dobyla vojska Jiřího z Poděbrad. Další opravy hradu prováděl později jeho další majitel pan Vilém z Rožmberka. Jeho manželka Polyxena z Pernštejna se po jeho smrti provdala za Vojtěcha Popela z Lobkovic, čímž hrad přešel do rodového majetku Lobkoviců.

V polovině 16. století přibyla na jihovýchod od hradu nová obytná renesanční budova. Za ní pak přistavěli několik menších objektů spojených s hradem chodbou. Celý objekt byl poněkud nesourodý, takže ho pak nechal Václav Eusebius z Lobkovic přestavět na raně barokní zámek, v jehož podobě zůstal dodnes.

V roce 1948 byl zámek zestátněn a dlouhá léta sloužil Československé lidové armádě jako sídlo Vojenské konzervatoře Víta Nejedlého, sídlila zde i místní vojenská správa. Po roce 1989 získala rodina Lobkoviců zámek v restitucích zpět a nechala ho nadále v pronájmu vojenské hudební škole. Výtěžky z nájmu a vstupného byly investovány primárně do oprav areálu. Vojenská škola ale v roce 2008 zanikla. V roce 2009 podnikli Lobkovicové na vlastní náklady další opravy.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Hrad[editovat | editovat zdroj]

Pozůstatky původního hradu z 12. století se dochovaly v základech a sklepeních, ale zejména části věžic zesilující nároží a stěny hranolového hradu typu francouzského donjonu a dobře zachovaný dvoulodní sál[2].

Zámek[editovat | editovat zdroj]

Samotná budova zámku je trojkřídlá ve tvaru písmene U původně otevřeného směrem od Labe k městu. Otevřená strana prostranství byla zastavěna menší spojovací budovou, která celý prostor uzavřela. Uprostřed spojovací budovy se nachází vstupní brána a dále mohutná věž nahoře opatřená lucernou. Vnitřní prostor zámeckého nádvoří je vymezen obdélníkem o délce stran 58,5 × 54 metrů.

Prohlídky[editovat | editovat zdroj]

Roudnický zámek - pohled na zámek z Hlásky

Zámek je veřejnosti zpřístupněn od roku 2012. Základní prohlídkový okruh zahrnuje prohlídku nádvoří, prohlídku zámecké kaple s předsálím s informacemi o rodu Lobkowiczů, prohlídku románského hradu z nádvoří, výhled z balkónu zámku. Prohlídka s ochutnávkou vín obsahuje prohlídka základů původního románského hradu z 12. století s prezentací města, zámku a zámeckého vinařství.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2017-01-14]. Katalogové číslo 143867 : Zámek. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  2. Románský hrad v Roudnici. Poznámka… na stránkách NPÚ

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MATĚJKA, Bohumil; DVOŘÁK, Max. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém. Roudnice II. Zámek roudnický. Svazek 27. Praha : Archaelogická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1907. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]