Cola di Rienzo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Cola di Rienzo
Roma-coladirienzo01.jpg
Narození 1313
Řím
Úmrtí 8. října 1354 (ve věku 40–41 let)
Řím
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Památník Coly di Rienza v Římě

Cola di Rienzo (celým jménem Nicollo di Lorenzo Gabrini) (1313 nebo 1314, Řím8. října 1354, tamtéž) byl italský politik. Působil jako italský humanista, významně se uplatnil v politice. Pracoval také jako notář.

Život[editovat | editovat zdroj]

Epistolario di Cola di Rienzo

Jednalo se o významného řečníka a politika, který obdivoval antickou filozofii a ideály Římské republiky. Roku 1347 se pokusil ovládnout Řím, což se mu na krátkou dobu úspěšně podařilo. Své úsilí směřoval k sociálním a politickým reformám, podporoval řemeslníky na úkor obchodníků a šlechty. Cola di Rienzo měl velké plány s Itálií, usiloval o její sjednocení. Básník Petrarca, patřící k Rienzovým obdivovatelům, jej oslavoval jako nového Bruta. Pro své plány získal podporu neapolské královny Jany, která se však od něj později odvrátila, neboť Rienzo odmítal monarchii a pokoušel se o nastolení republiky s centrem Římě. Pro odpor šlechty své plány nemohl realizovat, byl obviněn z kacířství a roku 1348 odešel do kláštera.[zdroj?] Byl však pronásledován inkvizicí a v roce 1350 raději uprchl do Českých zemí do Prahy za Karlem IV., kterého chtěl přimět, aby podpořil jeho plán na sjednocení Itálie.[1] To se mu však nepodařilo a Karel jej nechal uvěznit v pevnosti v Roudnici.[2] Ještě předtím, během pobytu v Praze, Rienzo napsal a prezentoval několik svých děl, což ovlivnilo české vzdělance své doby.[zdroj?] Následně Karel IV. Rienziho vydal papeži Klimentovi VI., jenž ho nechal deportavat do Avignonu.[1] Tam byl Rienzo souzen inkvizičním tribunálem hrozil mu trest smrti. Nakonec však byl potrestán pouze vězením a po nástupu nového papeže Inocence VI. byl propuštěn.

Závěr života[editovat | editovat zdroj]

V roce 1354 Rienziho papež Inocenc VI. poslal do Říma, aby tam nastolil papežskou moc. Rienzo toho využil, vyhlásil se tribunem římského lidu a nastolil v Římě vlastní autoritářský režim. Rienzo sice prosazoval své sociální reformy, ale odpůrce, především z řad šlechty, nemilosrdně popravoval. Jeho vláda však trvala jen několik měsíců. Brzy si získal pověst tyrana a při povstání v témže roce byl lynčován davem nespokojených Římanů. Povstalci ho vytáhli z domu, vlekli ulicemi a nakonec probodli kopím na místě, kde předtím sám pořádal popravy.

Zobrazení v kultuře[editovat | editovat zdroj]

Jeho život je motivem opery Rienzi německého skladatele Richarda Wagnera.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VIII. Rakovnicko a Slánsko. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 305 s. Kapitola Roudnice zámek, s. 177. 
  2. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Roudnice nad Labem – zámek, s. 407. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]