Francesco Caratti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Francesco Caratti
Narození 1620
Bissone
Úmrtí 1677 (ve věku 56–57 let)
Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Francesco Caratti (mezi 16151620, Bissone, kanton Tessin, Švýcarsko1677, Praha?) byl italský architekt a stavitel raného baroka v Čechách.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vyučil se patrně ve Vídni, do Čech přišel přes Moravu (Valtice 1645). Jeho pobyt v Praze je doložen od roku 1652, i když se má za to, že do Prahy přišel již ve 40. letech. Pracoval převážně pro šlechu (Michnové z Vacínova, Černínové (1667 až 1677), Thurnové, Morzinové?) a jejich prostřednictvím pro dominikány na Malé Straně a staroměstské? a malostranské jezuity.

Jeho umělecká tvorba výrazně převyšuje průměr tehdejší raně barokní architektury v Čechách. Jsou zřetelně vidět vlivy vídeňského prostředí, ale osvědčuje i znalost architektury římské a severoitalské 16. století. K jeho nejvýznamnějším a archiválně doloženým dílům patří dnes již zaniklý dominikánský kostel sv. Maří Magdaleny na Malé Straně a Černínský palác v Praze na Hradčanech (1669–1694) (dnes Ministerstvo zahraničních věcí), který připomíná stavby Palladiovy, ale dociluje v kolosálním měřítku jiného účinku, než stavby renesanční a manýristické.

Vysokou kvalitu a podobné slohové rysy má severní rizalit zahradního traktu Michnovského paláce na Malé Straně (1644–45), kde ovšem stará atribuce Carattimu je nejistá. Pro dílo, jež připomíná přísným geometrickým řádem pilastrů a říms i ušlechtilou klasickou vyvážeností římskou architekturu, se soudobé bádání ohlíží po jiném, zatím však neurčeném autorovi. Chybně byly v minulosti Carattimu připsány kupole a portikus kostela sv. Salvátora na Starém Městě, nepravděpodobná je jeho účast na základní podobě a dispozici klášterního kostela Nejsvětější Trojice v Klášteře u Nové Bystřice (JH)

Jeho žákem byl Giovanni Battista Maderna.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Carattiho prací je zřejmě západní průčelí románské baziliky sv. Jiří na Pražském hradě
  • navrhl kašnu pod sochu sv. Jiří na Pražském hradě (realizována G. B. Spinetou (*? ; +3. 11. 1663); dnes části na Nám. U Sv. Jiří a III. nádvoří)
  • navrhl okrouhlou kapli na starém hradě Petršpurku nad Petrohradem u Loun.
  • nelze vyloučit, že se ve službách Michnů Caratti podílel na výstavbě kaple P. Marie Einsiedelnské v Radíči, která byla úplně dokončena r. 1676.
  • mohl pracovat i pro Václavova bratrance Viléma Bedřicha Michnu v Chyších (KV), který zde tehdy finančně podporoval výstavbu karmelu (1660–63).
  • navrhoval drobné úpravy na zámku v Nejdku (KV)
  • pracoval ve Stružné (KV) (tehdy ještě Kysiblu),
  • později pracoval na hradě Kosti a loveckém zámečku Humprecht (oboje u Sobotky (JC)), a v Kostomlatech pod Milešovkou.
  • v Kosmonosech (MB) stavěl kostel sv. Kříže, k němuž vypracoval i plány, a později k němu stavěl samostatnou zvonici. Plány na zvonici zhotovil v roce 1672 a měl nad její stavbou i vrchní dohled.
  • v roce 1670 vypracoval plány pro přestavbu Loubského domu (čp. 175/III) na Malé Straně ve Sněmovní ulici. Není známo, zda byla přestavba domu realizována.
  • v r. 1671 vypracoval plány na opravu hradu Andělská Hora (KV).
  • v roce 1672 se účastní se nevelké opravy černínské kaple s oltářem sv. Tomáše z Villanovy v kostele Neposkvrněného Početí Panny Marie hybernského kláštera (Nové Město pražské).
  • na počátku r. 1673 rýsoval návrhy na profesní dům jezuitů (čp. 2/III) na Malé Straně.
  • pro Černíny vypracoval návrh na odpočinkový dům („rybářskou chatu“) v Dolním Bousově (MB).
  • kolem r. 1673 provedl návrh (zachovaný) na nový palác, jenž měl stát v místech dnešních domů čp. 174 a 175/IV na Hradčanech. K realizaci nikdy nedošlo.
  • připisuje se mu dům svatovítských proboštů (čp. 48/IV) na Pražském hradě

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Životopis v KDO BYL KDO
  • Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, red. P. Vlček, nakl. ACADEMIA, Praha 2004
  • Dudák, V. a kol.: Encyklopedie světové architektury, nakl. BASET, Praha 2002
  • Encyklopedie českého výtvarného umění, red. E. Poche, nakl. ACADEMIA, Praha 1975
  • Neumann, Jaromír: Český barok, nakl. Odeon, Praha 1974