Nejdek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o městě na Karlovarsku. Další významy jsou uvedeny na stránce Nejdek (rozcestník).
Nejdek
náměstí Karla IV.
náměstí Karla IV.
Znak města NejdekVlajka města Nejdek
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0412 555380
Pověřená obecNejdek
Obec s rozšířenou působnostíKarlovy Vary
Okres (LAU 1)Karlovy Vary (CZ0412)
Kraj (NUTS 3)Karlovarský (CZ041)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel7 608 (2022)[1]
Rozloha52,27 km²
Nadmořská výška568 m n. m.
PSČ362 21
Počet domů1 526 (2021)[2]
Počet částí obce10
Počet k. ú.10
Počet ZSJ16
Kontakt
Adresa městského úřadunáměstí Karla IV. 239
362 21 Nejdek
posta@nejdek.ipodatelna.cz
StarostaLudmila Vocelková (ANO)
Oficiální web: www.nejdek.cz
Nejdek na mapě
Nejdek
Nejdek
Další údaje
Kód obce555380
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nejdek (německy Neudek, v chebském sudetoněmeckém nářečí Naidek) je město v okrese Karlovy VaryKarlovarském kraji, patnáct kilometrů severozápadně od Karlových Varů. Město se nachází uprostřed masivu Krušných hor, obestoupené hustě zalesněnými příkrými svahy okolních kopců, sevřené v úzkém údolí řeky Rolavy. Nejdek je město pohraniční, na spojnici Karlových Varů a Saska. Žije zde přibližně 7 600[1] obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název města je odvozen ze středněhornoněmeckých slov nît a ecke. První označuje bojovou zuřivost, hněv nebo žárlivost a druhé znamená ostří, hrot, hranu nebo kout. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Neydek (1340, 1354), Nidek (1367), Naydek (1369), Neydek (1384 až okolo roku 1405), na Neideku (1525), Neydek (1590) nebo Neudek a Negdek (1847).[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Nejdku pochází z roku 1340, kdy na zdejším hradě sídlil Petr Plik. Král Jan Lucemburský mu následujícího roku potvrdil lenní vlastnictví hradu. Stejný majetek patřil už Petrovu otci Konrádovi, který zemřel v roce 1335. Listina také zmiňuje nejdecká rýžoviště cínu.[4] Není známo, kdy byl Nejdek povýšen na město, ale nejstarší označení horní město se nachází na zvonu z roku 1576.[5]

Hornictví[editovat | editovat zdroj]

Dějiny města jsou spojeny s dobýváním a zpracováním kovů. Cínové doly byly znovu zmíněny roku 1364 a z roku 1410 pochází první zmínka o železářských hamrech. K největšímu rozmachu dolů na Nejdecku došlo v letech 1446–1602, kdy město patřilo Šlikům. Cín se rýžoval v okolí horských osad Rolava, Chaloupky, Jelení, Nové Hamry, Velflík a dalších. Aby zajistili dostatek vody, nechali Šlikové vybudovat Přebuzský příkop dlouhý šest kilometrů a Rudenský příkop dlouhý dvanáct kilometrů. Oba přiváděly vodu z Rolavy k rýžovištím. V samotném Nejdku se tavily rudy a zpracovávaly kovy. Vrchnostenská cínová huť ve městě působila údajně už v roce 1454. Aby si vrchnost udržela kontrolu nad rýžovišti, vydala tzv. nejdecké lesní cínové právo a zřídila horní úřad.[6] Vzhledem ke sporům Šliků s Ferdinandem I. a jejich povinnosti odvádět více peněz do zemské pokladny byl v Nejdku otevřen královský horní úřad, podřízený vrchnímu hornímu úřadu v Jáchymově.[7]

Černá věž je pozůstatkem nejdeckého hradu
Budova bývalého okresního soudu

Rýžování cínové rudy dosáhlo vrcholu okolo roku 1570. Rýžoviště se tehdy nacházela především podél Rolavy, Černého a Rudného potoka. Pozůstatky rýžovišť jsou patrné zejména západně od Chaloupek. Spolu s rýžováním byly už kolem roku 1500 otevírány doly u Jelení, Rudného, Vysoké Pece, Javořiny, Bernova, Nových Hamrů, Oldřichova a Vysoké Štoly.[7] Před rokem 1600 ve městě pracovaly také dvě železářské hutě a v roce 1525 také hamr.[8]

Roku 1602 Šlikové Nejdek prodali Bedřichu Colonnovi z Felsu, jehož potomkům město roku 1632 zkonfiskoval Ferdinand III. za spolupráci se Švédy. Novým majitelem se v roce 1633 stal Heřman Černín z Chudenic.[5] Také podle Augusta Sedláčka získal Heřman Černín město po roce 1632,[9] ale Miloslav Bělohlávek uvedl, že Colonnům z Felsu byl Nejdek zkonfiskován při pobělohorských konfiskací a Heřman Černín je koupil už v roce 1623.[10]

Období úpadku[editovat | editovat zdroj]

Evangelický kostel

Procházející vojska během třicetileté války drancovala okolí a do osady Poušť zavlekla nemoce, které se rozšířily i do Nejdku. Černínové na svých panstvích prováděli rekatolizaci, v jejímž důsledku z města odešlo mnoho lidí. Podle berní ruly z roku 1654 v Nejdku zůstalo jen 465 obyvatel.[5] Po válce klesal význam cínových dolů, ale těžba byla průběžně obnovována ještě dalších dvě stě let. Z železářských provozů po válce zůstal jen plechařský hamr a tři drátovny. Nejdecký horní uřad byl zrušen v roce 1851 a roku 1874 byla uzavřena i cínová huť.[8]

selskému povstání v roce 1680 se připojili i poddaní z Nejdku. Rebelie přerostla do o ozbrojeného střetu, po jehož potlačení byli vůdci vzbouřenců popraveni. Město také na sedm let ztratilo svá privilegia. O devadesát let později na Nejdek a okolí těžce dolehla velká neúroda, v jejímž důsledku vypukla v letech 1770–1771 morová epidemie, při které v nejdecké farnosti zemřelo asi dva tisíce lidí. K hladomorům docházelo i ve čtyřicátých letech devatenáctého století.[5] Od osmnáctého století se v Nejdku a okolí začaly vyrábět černé hedvábné paličkované krajky.[11]

Industrializace[editovat | editovat zdroj]

V devatenáctém století došlo k rozsáhlé industrializaci města. V roce 1813 byla otevřena nová železárna, v níž baron Heinrich Kleist roku 1836 zmodernizoval válcovnu plechů a pocínovnu, čímž železárnu proměnil v podnik evropského významu.[5] Rodina Petzoldů podnik v roce 1909 spojila s rotavskou železárnou do akciové společnosti Železárny Rotava–Nejdek, která patřila k největším v Rakousku-Uhersku. Jiným významným podnikem se stala továrna na česanou a mykanou přízi a výrobky z ovčí vlny založená Antonem Schmiegerem v roce 1843. Největšího rozvoje dosáhla v době první republiky.[12]

Od druhé poloviny devatenáctého století se rozvíjel také cestovní ruch. Turistickou dominantou Nejdecka se od roku 1897 stala rozhledna Pajndl na Tisovském vrchu. V roce 1908 u ní byla otevřena restaurace.[12]

Dvacáté století[editovat | editovat zdroj]

Rozvoj města přerušila první světová válka. Po jejím odeznění následoval vzestup průmyslu, ale po krátké době jej ukončila hospodářská krize.[12] Po roce 1945 byli z města i okolních vesnic vysídleni němečtí obyvatelé. Zejména venkovská sídla se nepodařilo dosídlit, a některé zcela zanikla. Ve městě však byla obnovena a rozšířena výroba v kovozávodu Metalis, v přádelně i dalších podnicích. Po roce 1989 se významným zaměstnavatelem stala firma Witte Automotive.[11]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Křížový vrch

Město se rozkládá v údolí Rolavy a v několika menších údolích kolem. Město je v kopcovitém terénu Krušných hor a obklopují ho jehličnaté a smíšené lesy. Protéká jím řeka Rolava. Menší přítoky tvoří: Nejdecký potok (Rodišovka), na kterém se nachází vodní nádrž Lesík (využívána ke koupání a rybaření); Oldřichovský potok, Limnický potok a Lužecký potok.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 6 995 obyvatel (z toho 3 311 mužů), z nichž bylo 95 Čechoslováků, 6 753 Němců a 147 cizinců. V náboženství převažovala římskokatolická většina, ale 230 lidí patřilo k evangelickým církvím, dva k církvi československé, 37 k církvi izraelské a 34 jich bylo bez vyznání.[13] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 9 042 obyvatel: 262 Čechoslováků, 8 575 Němců, jednoho Žida, dva Poláky, tři Maďary a 192 cizinců. Stále převažovali římští katolíci, ale žilo zde také 345 evangelíků, patnáct členů církve československé, 56 členů církve izraelské, deset členů jiných nezjišťovaných církví a 763 lidí bez vyznání.[14]

Vývoj počtu obyvatel a domů města Nejdek[15]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 6 724 7 747 7 651 9 122 11 678 11 626 14 556 7 984 8 423 8 787 8 893 8 180 8 600 8 145
Počet domů 875 1 010 1 071 1 181 1 343 1 405 1 859 2 238 1 349 1 220 1 142 1 223 1 299 1 440
Vývoj počtu obyvatel a domů města Nejdek bez místních částí[15]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 2 865 3 404 3 574 4 740 6 937 6 995 9 042 6 121 6 710 7 407 7 782 7 267 7 550 6 946
Počet domů 334 364 405 483 608 663 933 1 154 1 101 866 830 885 917 982

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Železniční stanice Nejdek

Městem prochází železniční trať Karlovy Vary – Johanngeorgenstadt a silnice II. třídy II/220.

Železniční zastávky[editovat | editovat zdroj]

Společnost[editovat | editovat zdroj]

  • Muzeum Nejdek
  • Retromuseum Nejdek
  • Městská knihovna
  • Kino Nejdek
  • Divadlo Nejdek
  • Kulturní dům Nejdek
  • Kruh přátel hudby

Každoročně se zde pořádá v červnu Nejdecká pouť a v prosinci Krušnohorský vánoční jarmark. Pravidelně každý měsíc od září do května se koná koncert vážné hudby v rámci Kruhu přátel hudby. Koncerty se konají ve velkém sále kina. V kulturním domě v Nejdku se každý měsíc koná hudební koncert (rock, bigbeat, jazz aj.). Nejdecké Retromuseum je zaměřeno na historii podnikatele Heinricha Mattoniho. Je zde umístěn a vystavován rozsáhlý archiv společnosti, jediný dochovaný soubor památek na tohoto karlovarského rodáka svého druhu.

Spolek Exulant sdružuje potomky českých exulantů pro víru a zájemce o dějiny českých protestantů.[16]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Martina
Jedno ze zastavení nejdecké křížové cesty
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Nejdku.

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

  • Wenzel Kuhn (1854–1933) – poslanec Říšské rady
  • Vladimír Ráž (1923–2000) – český herec
  • Heinz Kurt Henisch (1922–2006) – fyzik, profesor fyziky a historie fotografie
  • Ignác Sichelbarth (1708–1780) – misionář, malíř a mandarín na císařském dvoře v Pekingu

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Nejdek, Neudek, s. 195. 
  4. URBAN, Michal. Horní města Krušných hor. 1. vyd. Díl Karlovarský kraj. Sokolov: Fornica Publishing, 2014. 319 s. ISBN 978-80-87194-47-8. S. 220. Dále jen Horní města Krušný hor (2014). 
  5. a b c d e Horní města Krušný hor (2014), s. 222.
  6. Horní města Krušný hor (2014), s. 230.
  7. a b Horní města Krušný hor (2014), s. 231.
  8. a b Horní města Krušný hor (2014), s. 233.
  9. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Plzeňsko a Loketsko. Praha: František Šimáček, 1905. 292 s. Dostupné online. Kapitola Nejdek hrad, s. 183. 
  10. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Nejdek – zámek, s. 228. 
  11. a b Horní města Krušný hor (2014), s. 225.
  12. a b c Horní města Krušný hor (2014), s. 223.
  13. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 253. 
  14. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 233. 
  15. a b III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869–2011. III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869–2011 [online]. [cit. 2019-03-02]. Dostupné online. 
  16. O nás [online]. exulant.evangnet.cz [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. 
  17. Památky. www.kr-karlovarsky.cz [online]. [cit. 2010-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-15. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]