Velichov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o obci na Ostrovsku. O části města Žatec pojednává článek Velichov (Žatec).
Velichov

Ulice ke kostelu
Znak obce VelichovVlajka obce Velichov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0412 555703
Kraj (NUTS 3) Karlovarský (CZ041)
Okres (LAU 1) Karlovy Vary (CZ0412)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Ostrov
Historická země Čechy
Katastrální území Velichov
Katastrální výměra 2,35 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 551 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 348 m n. m.
PSČ 363 01
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Velichov
č. p. 13
363 01 Velichov
Starosta Ing. Markéta Moravcová
Oficiální web: www.velichov.cz
Email: velichov@volny.cz
Velichov v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Velichov
Velichov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velichov (německy Welchau) je obec v západních Čechách, leží na řece Ohři 11 km severovýchodně od Karlových Varů. Má zhruba 500 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o Velichově sahá až do roku 1142. Od této doby až do roku 1336 patřila vesnice Doksanskému klášteru. Tehdy ji klášter postoupil králi Janu Lucemburskému výměnou za jiné zboží a Velichov se stal manským statkem blízkého královského hradu Hauenštejn (Horní hrad). Manství zde trvalo až do druhé poloviny 16. století a zaniklo krátce před rokem 1578.

Roku 1528 je první zmínka o místní tvrzi. Od tohoto roku drželi panství Hauenštejn Šlikové a velichovskou tvrz pronajali poručníci dětí Štěpána Šlika chudšímu příbuznému Buriánovi Šlikovi. Další zpráva z roku 1565 uvádí jako držitele Velichova Lorenze Langera, který již manské povinnosti nevykonával. Roku 1578 prodali držitelé Hauensteina Bedřich a Jindřich Šlikové Velichov, již jako samostatný statek s tvrzí, své příbuzné Lukrécii Šlikové, rozené ze Salmu. Celkově drželi Šlikové Velichov do roku 1651, s přestávkou v letech 15881599, kdy patřil Tomáši Tyzlovi z Daltic. Na začátku třicetileté války, v roce 1621, byly tvrz i vesnice vypáleny drancujícím císařským vojskem.

V roce 1651 koupil Velichov se statkem a již opravenou tvrzí Oliver Wallis. Tento irský šlechtic vstoupil roku 1622 do vojenských služeb císaře Ferdinanda II. a většinu třicetileté války strávil na různých bojištích. Po válce se již do Irska nevrátil a zůstal v Čechách, kde roku 1667 zemřel v hodnosti generálmajora. On a jeho manželka Agnes Marie, rozená z Guttensteinu, byli tehdy pohřbeni v rodinné hrobce z roku 1668 v bývalém kostele. V letech 17111714 držel Velichov Jan Kryštof Kager ze Štampachu, poslední Štampašský držitel Valče. Po několika dalších předchozích majitelích koupil velichovské panství roku 1747 Jan František Hessler, za něhož zde byl postaven zámek. Tento císařský rada a vlastník bohatých stříbrných a cínových dolů v Krušnohoří držel Velichov až do své smrti roku 1770. Po něm se vystřídala ještě celá řada dalších majitelů.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Vesnicí protéká Petrovský potok, který se zde vlévá zprava do Ohře.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Na Liščím vrchu západně od vesnice se dochovaly pozůstatky hradiště zvaného také Thebisbergdoby bronzové a raného středověku.[2]
  • Na jižním okraji vesnice se nachází předpokládané zbytky nejstarší velichovské tvrze.
  • Nedaleko soutoku Petrovského potoka s Ohří stojí velichovský zámek. Jeho předchůdcem byla gotická vodní tvrz z počátku šestnáctého století, ale dochovaná podoba vychází z pseudoklasicistní přestavby a mladších úprav.[3]
  • Novogotický kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v letech 1895–1896.[4]
  • Náhrobník na hřbitovní zdi
  • Špýchar u domu čp. 72
  • Socha svatého Jana Nepomuckého

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. ČTVERÁK, Vladimír, kolektiv Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha : Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Velichov, s. 333–334.  
  3. VYČICHLO, Jaroslav. Velichov – zámek [online]. Památky a příroda Karlovarska, [cit. 2016-12-27]. Dostupné online.  
  4. POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech. T/Ž. Svazek IV. Praha : Academia, 1982. 640 s. Heslo Velichov, s. 192.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]