Útvina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Útvina
kostel sv. Víta
Znak obce ÚtvinaVlajka obce Útvina
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0412 555681
Kraj (NUTS 3) Karlovarský (CZ041)
Okres (LAU 1) Karlovy Vary (CZ0412)
Obec s rozšířenou působností Karlovy Vary
Pověřená obec Toužim
Historická země Čechy
Katastrální výměra 37,82 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 574 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 595 m n. m.
PSČ 364 01 až 364 66
Zákl. sídelní jednotky 6
Části obce 6
Katastrální území 6
Adresa obecního úřadu Útvina 42
36401 Toužim
Starosta Ing. Lenka Straková
Oficiální web: www.utvina.cz
Email: obecutvina@volny.cz
Útvina v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Útvina
Útvina
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Útvina (německy Uitwa) se nachází v okrese Karlovy Vary, kraj Karlovarský, bývala městem. V obci včetně místních částí žije 574[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Rozhledna v Útvině

První písemná zmínka o Útvině pochází z roku 1214, kdy se uvádí na falzu listiny pro pány z Rýzmburka jako celnice na cestě z Prahy do Chebu. V roce 1354 připomínán filiální kostel faryPřílezích pod správou milevských premonstrátů a jejich proboštstvíToužimi. Rozvětvení obchodní stezky z Prahy přes Kynžvart a přes Loket do Chebu v Útvině podnítilo rozvoj kolonizační osady na trhovou ves, která někdy před rokem 1466 získala městské právo, což vedlo i k přenesení fary z Přílez do Útviny ke kostelu sv. Víta. Za husitských válek se toužimského proboštství a tím i Útviny zmocnila kališnická šlechta (1436–1488 rytíři z Vřesovic). Za poděbradských válek v roce 1469 bylo město vypleněno bečovskými katolickými pány z Plavna, obyvatelé pak založili novou obec u toužimského hradu. Poté však byla Útvina obnovena a původní obec vedla do roku 1478 spory o městská práva (zejména o znak a trhy) s novou obcí v Toužimi. Útvina pak zůstala ve stínu nové obce a byla označována jen jako městys.

Útvina byla poddanským městem, toužimská vrchnost zde měla poplužní dvůr s panským domem. V roce 1553 měla Útvina kolem padeásti domů, obyvatelé byli převážně již německé národnosti. Do konce feudalismu sdílela osudy s toužimským panstvím. Od 17. století se zde začali usazovat Židé, vznikla židovská obec s vlastní synagogou a hřbitovem na Šibeničním vrchu. Židovská obec zanikla v 19. století.

Městečko roku vyhořelo 1784 a téměř celé pak v roce 1870. V roce 1939 zde žilo 600 obyvatel ve 156 domech. Po roce 1945 postihlo Útvinu vysídlení německého obyvatelstva. V minulosti se obyvatelé živili zejména zemědělstvím, ke kterému provozovali různá řemesla a obchod. V 18. století zde působil také cech zedníků a kameníků v čele se stavebním mistrem Johannem Schmiedem. V 19. století se řada obyvatel věnovala provozování hudby, zejména v okolních lázních.

Pamětihodnosti a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Historické jádro Útviny utvářela křižovatka starých cest a bývalé tržiště (náměstí) má tvar trojúhelníku. Většina historické hrázděné a roubené zástavby zanikla při požáru v roce 1870 a při demolicích po roce 1945.

  • V jádru gotický kostel kostel svatého Víta obnovený po požáru v roce 1469, barokně upravován v roce 1706 a obnoven po požáru 1870.
  • Bývalá radnice čp. 80, v jádru barokní, vybudovaná po roce 1656
  • Rozhledna Útvina

Zaniklé památky:

  • Poplužní dvůr čp. 42 s panským domem se saským sedátkovým portálkem z roku 1560, zbořen 1975.
  • Židovský hřbitov; náhrobky nacisté použili v roce 1944 do základů radarové stanice.

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SCHIERL, Jiří. Útvina. Dějiny města a obce. Útvina: Obecní úřad v Útvině, 1997. 
  • GNIRS, Anton. Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in den Bezirken Tepl und Marienbad. Augsburg: [s.n.], 1932. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]