Útvina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Útvina
kostel sv. Víta
kostel sv. Víta
Znak obce Útvina
znak
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0412 555681
Pověřená obec Toužim
Obec s rozšířenou působností Karlovy Vary
Okres (LAU 1) Karlovy Vary (CZ0412)
Kraj (NUTS 3) Karlovarský (CZ041)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 585 (2020)[1]
Rozloha 37,82 km²
Nadmořská výška 595 m n. m.
PSČ 364 01 až 364 66
Počet částí obce 6
Počet k. ú. 6
Počet ZSJ 6
Kontakt
Adresa obecního úřadu Útvina 42
36401 Toužim
obecutvina@volny.cz
Starostka Ing. Lenka Straková
Oficiální web: www.utvina.cz
Útvina na mapě
Útvina
Útvina
Další údaje
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Útvina (německy Uitwa) se nachází v okrese Karlovy Vary, kraj Karlovarský, bývala městem. V obci včetně místních částí žije 585[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Rozhledna v Útvině

První písemná zmínka o Útvině pochází z roku 1214, kdy se uvádí na falzu listiny pro pány z Rýzmburka jako celnice na cestě z Prahy do Chebu. V roce 1354 připomínán filiální kostel faryPřílezích pod správou milevských premonstrátů a jejich proboštstvíToužimi. Rozvětvení obchodní stezky z Prahy přes Kynžvart a přes Loket do Chebu v Útvině podnítilo rozvoj kolonizační osady na trhovou ves, která někdy před rokem 1466 získala městské právo, což vedlo i k přenesení fary z Přílez do Útviny ke kostelu svatého Víta. Za husitských válek se toužimského proboštství a tím i Útviny zmocnila kališnická šlechta (1436–1488 rytíři z Vřesovic).[zdroj?] Za poděbradských válek v roce 1469 bylo město vypleněno bečovskými katolickými pány z Plavna. Jan z Vřesovic poté získal od krále Jiřího z Poděbrad povolení, aby přenesl privilegia Útviny na Toužim včetně práva nové městečko opevnit.[2] Poté však byla Útvina obnovena a původní obec vedla do roku 1478 spory o městská práva (zejména o znak a trhy) s novou obcí v Toužimi. Útvina pak zůstala ve stínu nové obce a byla označována jen jako městys.

Útvina byla poddanským městem, toužimská vrchnost zde měla poplužní dvůr s panským domem. V roce 1553 měla Útvina kolem padeásti domů, obyvatelé byli převážně již německé národnosti. Do konce feudalismu sdílela osudy s toužimským panstvím. Od 17. století se zde začali usazovat Židé, vznikla židovská obec s vlastní synagogou a hřbitovem na Šibeničním vrchu. Židovská obec zanikla v 19. století.

Městečko roku vyhořelo 1784 a téměř celé pak v roce 1870. V roce 1939 zde žilo 600 obyvatel ve 156 domech. Po roce 1945 postihlo Útvinu vysídlení německého obyvatelstva. V minulosti se obyvatelé živili zejména zemědělstvím, ke kterému provozovali různá řemesla a obchod. V 18. století zde působil také cech zedníků a kameníků v čele se stavebním mistrem Johannem Schmiedem. V 19. století se řada obyvatel věnovala provozování hudby, zejména v okolních lázních.

Pamětihodnosti a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Historické jádro Útviny utvářela křižovatka starých cest a bývalé tržiště (náměstí) má tvar trojúhelníku. Většina historické hrázděné a roubené zástavby zanikla při požáru v roce 1870 a při demolicích po roce 1945.

  • V jádru gotický kostel kostel svatého Víta obnovený po požáru v roce 1469, barokně upravován v roce 1706 a obnoven po požáru 1870.
  • Bývalá radnice čp. 80, v jádru barokní, vybudovaná po roce 1656
  • Rozhledna Útvina

Zaniklé památky:

  • Poplužní dvůr čp. 42 s panským domem se saským sedátkovým portálkem z roku 1560, zbořen 1975.
  • Židovský hřbitov; náhrobky nacisté použili v roce 1944 do základů radarové stanice.

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. BOUKAL, Jan. Jan z Vřesovic († 1478) – ve stínu slavného otce. Památky, příroda, život. 2015, roč. 47, čís. 3, s. 14. ISSN 0231-5076. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SCHIERL, Jiří. Útvina. Dějiny města a obce. Útvina: Obecní úřad v Útvině, 1997. 
  • GNIRS, Anton. Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in den Bezirken Tepl und Marienbad. Augsburg: [s.n.], 1932. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]