Pšov
| Pšov | |
|---|---|
 Kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova na návsi | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0412 555525 |
| Pověřená obec | Žlutice |
| Obec s rozšířenou působností | Karlovy Vary (správní obvod) |
| Okres (LAU 1) | Karlovy Vary (CZ0412) |
| Kraj (NUTS 3) | Karlovarský (CZ041) |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°3′6″ s. š., 13°10′15″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 595 (2022)[1] |
| Rozloha | 48,70 km² |
| Nadmořská výška | 526 m n. m. |
| PSČ | 364 52 |
| Počet domů | 212 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 8 |
| Počet k. ú. | 8 |
| Počet ZSJ | 8 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Pšov 48 364 52 Žlutice starostka@psov.cz |
| Starostka | Ing. Radmila Houdková |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Pšov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 555525 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Pšov (německy Schaub) se nachází v okrese Karlovy Vary, kraj Karlovarský, zhruba 4,5 km jižně od Žlutic a 28 km jihovýchodně od Karlových Varů. Žije v ní 595[1] obyvatel.
Název[editovat | editovat zdroj]
Název vesnice je odvozen z obecného jména pše (zastarale pšenice), a označoval tedy místo, kde se pěstovala pšenice. Německý tvar Schaub nejspíše vznikl ze spojení „do Pšova“ nebo „ze Pšova“. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: „do Přov“ a ze „z Zebšova“ (1513), Dobšova (1513), Pšovo (1541), „ve vsi Pssowie" (1651), Schaub (1785) a Schaub nebo Pssow (1847).[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1513.[3] Vesnice ležela na pomezí rabštejnského a žlutického panství, přičemž často měnila majitele. Původně se jednalo o čistě německou obec, původ prvních usedlíků není jasný. Do roku 1526 se Pšov postupně bohemizoval, na samém konci třicetileté války (1648) pak byl zcela vypálen švédskými vojáky. Nově založená obec dostala čistě německé obyvatelstvo, jehož potomci zde žili až do roku 1945. Místní Němci byli až na nepatrné výjimky odsunuti do Německa roku 1946.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 314 obyvatel (z toho 146 mužů) německé národnosti, kteří se kromě pěti židů hlásili k římskokatolické církvi.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 339 obyvatel: jednoho Čechoslováka, 336 Němců a dva příslušníky jiné národnosti. I tentokrát všichni byli římskými katolíky.[5]
Části obce[editovat | editovat zdroj]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Zřícenina hradu Štědrý hrádek, archeologické naleziště
- Kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova z roku 1914, jejíž oltář je neobvykle orientován na sever.
- přírodní rezervace Chlum v katastrálním území obce
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Pšov, Schaub, s. 499.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 261.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 407.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pšov na Wikimedia Commons - Pšov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
