Bochov
| Bochov | |
|---|---|
 Pohled od zříceniny hradu Hartenštejn | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Karlovy Vary |
| Obec s rozšířenou působností | Karlovy Vary (správní obvod) |
| Okres | Karlovy Vary |
| Kraj | Karlovarský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°9′4″ s. š., 13°2′43″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 909 (2023)[1] |
| Rozloha | 95,69 km²[2] |
| Nadmořská výška | 668 m n. m. |
| PSČ | 364 71 |
| Počet domů | 513 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 17 |
| Počet k. ú. | 19 |
| Počet ZSJ | 20 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | náměstí Míru 1 364 71 Bochov podatelna@mesto-bochov.cz |
| Starosta | Miroslav Egert |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Bochov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 555029 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Město Bochov (německy Buchau) se nachází v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji, šestnáct kilometrů jihovýchodně od Karlových Varů. Žije v něm přibližně 1 900[1] obyvatel. Historický střed města tvoří čtvercové náměstí s kašnou a parkem. Západně od centra se na kopci nachází pozůstatky hradu Hungerberg.
Historie[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
První písemná zmínka o Bochovu pochází z roku 1349,[4][5] ale jako město byl uveden až v roce 1366. V polovině čtrnáctého století Bochov patřil pánům z Rýzmburka, kteří mu roku 1375 udělili stejná práva, jak mělo město Cheb. Rýzmburkové město roku 1406 prodali a od roku 1412 jsou jako jeho majitelé doloženi Plavenští z Plavna.[5]
Podle sevřeného oválného půdorysu městského jádra na mapě stabilního katastru je pravděpodobné, že byl Bochov opevněn, ale případné ohrazení by mohl doložit jen archeologický výzkum. Stopy opevnění se nedochovaly a jediným pramenem, který uvádí existenci hradeb je dílo Jaroslava Schallera.[5]
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Okolí města je intenzivně zemědělsky využíváno a malý podíl katastru tvoří lesy. Do východní části katastrálního území Bochov zasahuje část přírodní památky Toto-Karo a západně od města leží přírodní památka Louky u Dlouhé Lomnice.
Vodstvo[editovat | editovat zdroj]
Městem protéká Bochovský potok, na kterém leží dva rybníky: Křížový a Panský. Další rybníky, které neleží na potoku, se nazývají: Horní bochovský, Nový Bochov, Silniční a Tábor.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1824 obyvatel (z toho 842 mužů), z nichž bylo 29 Čechoslováků, 1768 Němců, tři lidé jiné národnosti, jeden Žid a 23 cizinců. V náboženské struktuře výrazně převažovali římští katolíci, ale 38 lidí se hlásilo k evangelickým církvím, pět bylo členy církve československé, 37 židů a tři lidé bez vyznání.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 1782 obyvatel: 84 Čechoslováků, 1693 Němců a pět cizinců. Stále výrazně převládali katolíci, ale kromě nich zde žilo 39 evangelíků, osmnáct příslušníků církve československé, 36 židů a devět lidí bez vyznání.[7]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 1 803 | 1 910 | 1 881 | 1 986 | 1 961 | 1 824 | 1 782 | 896 | 949 | 1 266 | 1 208 | 1 127 | 1 258 | 1 226 | 1 177 |
| Domy | 279 | 298 | 284 | 283 | 287 | 289 | 302 | 252 | 172 | 164 | 170 | 189 | 200 | 219 | 225 |
Městská správa[editovat | editovat zdroj]
Od 10. října 2006 byl obci vrácen status města.[11]
Části města[editovat | editovat zdroj]
- Bochov (k. ú. Bochov a Bražec u Bochova)
- Číhaná (k. ú. Číhaná u Javorné)
- Dlouhá Lomnice (k. ú. Dlouhá Lomnice)
- Herstošice (k. ú. Herstošice)
- Hlineč (k. ú. Jesínky)
- Javorná (k. ú. Javorná u Toužimi)
- Jesínky (k. ú. Jesínky)
- Kozlov (k. ú. Kozlov, Pávice a Pěčkovice)
- Mirotice (k. ú. Mirotice u Kozlova)
- Německý Chloumek (k. ú. Německý Chloumek)
- Nové Kounice (k. ú. Nové Kounice)
- Polom (k. ú. Polom u Údrče)
- Rybničná (k. ú. Rybničná)
- Sovolusky (k. ú. Sovolusky u Bochova)
- Teleč (k. ú. Teleč)
- Těšetice (k. ú. Těšetice u Bochova)
- Údrč (k. ú. Údrč)
V katastrálním území Polom u Úrče se nacházela zaniklá vesnice Martice.
Městské symboly[editovat | editovat zdroj]
Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 27. května 2008.[12]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Silnice[editovat | editovat zdroj]
Město leží při hlavní silnici I/6 spojující krajské město s Prahou. Začínají zde silnice II/208 na Bečov nad Teplou a II/198 na Toužim.
Železnice[editovat | editovat zdroj]
Ve městě se nachází nádraží Bochov, kde končí železniční trať Protivec–Bochov, na které není od roku 1996 provozována pravidelná osobní doprava.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
.jpg)
- Hrad Hartenštejn, zřícenina
- Kostel Archanděla Michaela
- Kostel svatého Jakuba
- Kaplička
- Sloup se sochou Panny Marie
- Radnice na náměstí Míru
- Socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí Míru
- Kašna na náměstí Míru
- Studna na náměstí Míru
- Pomník padlým hrdinům z první světové války na vyvýšenině jižně od města
- Jakobovy lípy
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
Narodil se tu Karl Zimmer (1817–1891), český a rakouský lékař a politik německé národnosti, během revolučního roku 1848 radikálně demokratický poslanec rakouského Říšského sněmu a celoněmeckého Frankfurtského parlamentu.[13][14][15] Dalším rodákem byl právník a politik Anton Waldert (1823–1892).
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Bochov, s. 119–120.
- ↑ a b c RAZÍM, Vladislav. Středověká opevnění českých měst. 1. vyd. Díl 2. svazek 1. – katalog Čechy B–O. Praha: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze, 2020. 575 s. ISBN 978-80-88339-07-6. Kapitola Bochov, s. 68.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 235.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 404.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 396, 397.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 303.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
- ↑ Udělené symboly – Bochov [online]. 2008-05-27 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Zimmer, Karl, 1817- [online]. katalog.mkostrov.cz [cit. 2014-09-13]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Bochov [online]. encyklopediecr.eu [cit. 2014-09-13]. Dostupné online.
- ↑ Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Bd. 60. Wien: [s.n.], 1891. Dostupné online. Kapitola Zimmer, Karl, s. 108. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bochov na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Bochov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
