Údrč
| Údrč | |
|---|---|
 Střední část vesnice (pohled z jihu) | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Bochov |
| Okres | Karlovy Vary |
| Kraj | Karlovarský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°8′3″ s. š., 13°5′15″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 99 (2021)[1] |
| Katastrální území | Údrč (6,23 km²) |
| Nadmořská výška | 615 m n. m. |
| PSČ | 364 71 |
| Počet domů | 30 (2021)[2] |
  Údrč | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 172642 |
| Kód k. ú. | 772640 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Údrč (německy Udritsch) je malá vesnice, část města Bochov v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Nachází se asi čtyři kilometry jihovýchodně na jihovýchod od Bochova. Údrč je také název katastrálního území o rozloze 6,23 km².[3]
Nachází se zde zámek Údrč a vodní tvrziště. V okolí obce je množství rybníků (Obecní udrčský, Velký udrčský, Velký a Malý Polom, Březový, Plochý, Horní kamenný, Arbes, Kopinský, Malý kopinský). Ve zdejší rybniční soustavě pramení Jesinecký potok.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název vesnice vznikl přivlastňovací příponou z osobního jména Udřec ve významu Udercův dvůr. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Vdrche (1169), Vderche (1183), Vdercz (1369), Vdrzicz (1384–1399), Vdricz (okolo roku 1405), Vdrczie (1389), Vdrczie (1461), Audrez (1563), pod Audrczij (1563), w Audrczj (1563), Audrcž (1654), Udritsch a Audrž (1785) nebo Údrč a německy Udritsch (1854).[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1169.[5] V 16. století za majitele panství Údrč, Sasko-laubenského knížete Julia Jindřicha, je k panství připojeno panství Dolní Záhoří, se stejnojmennou tvrzí středního vojenského významu, která je následně přebudována na velkostatek.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Severozápadně od vesnice se rozkládá hřbet Pastviny. Na řadě míst na něm vystupují na povrch výchozy nevytříděných uloženin doupovského vulkanického komplexu. V severní části se objevují velké balvany, zatímco směrem k jihu převládá chaotická struktura uloženin. Výchozy dokládají přechod úlomkovité laviny do laharu způsobený zavodněním a následným snížením rychlosti pohybu.[6]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 342 obyvatel (z toho 153 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák a 341 Němců. Kromě tří evangelíků a dvanácti židů se hlásili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 304 obyvatel: jednoho Čechoslováka a 303 Němců. Stále převládala římskokatolická většina, ale žili zde také tři evangelíci, devět židů, dva členové jiných nezjišťovaných církví a dva lidé bez vyznání.[8]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 415 | 358 | 346 | 316 | 357 | 342 | 304 | 91 | 122 | 156 | 168 | 155 | 164 | 115 | 99 |
| Domy | 65 | 63 | 62 | 61 | 64 | 63 | 62 | 27 | 53 | 25 | 22 | 27 | 28 | 28 | 30 |
| Počet domů z roku 1961 zahrnuje domy místních částí Herstošice a Polom. | |||||||||||||||
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v letech 1869–1974 Údrč býval obcí v okrese Žlutice, roku 1950 v okrese Toužim a od roku 1960 v okrese Karlovy Vary. Od 1. ledna 1975 je částí města Bochova. V letech 1950–1974 k obci patřil Polom a v letech 1961–1974 také Herstošice.[11]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- V jižní části vesnice se zemědělském areálu dochovalo památkově chráněné tvrziště[12] ze čtrnáctého století a výrazně přestavěná budova údrčského zámku.[13]
- Kostel svatého Linharta
- Západně od vesnice se mezi Velkým údrčským rybníkem a Kopinským rybníkem nachází přírodní památka Za Údrčí vyhlášená v roce 2014.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]V Údrči se narodila československá politička německé národnosti Fanny (Franziska) Blatny, rozená Kleinová (1873–1949).
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Domy v severní části vesnice
Kostel svatého Linharta
Bytové domy
Smírčí kříž zazděný do zdi u kostela
Socha svatého Jana Nepomuckého
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-09.
- ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Údrč, s. 417–418.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 348.
- ↑ Údrč – výchozy [online]. Česká geologická služba, 2013-11-10, rev. 2017-09-25 [cit. 2025-11-02]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 236.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 405.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-02]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 590, 442, 137.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-12-18]. Identifikátor záznamu 148528 : Tvrz – tvrziště, archeologické stopy. Památkový katalog. Také Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ.
- ↑ ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. Svazek 2. N–Ž. Praha: Libri, 2005. 768 s. ISBN 80-7277-208-2. Kapitola Údrč, s. 537–543.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Údrč na Wikimedia Commons - Údrč v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
