Teleč
| Teleč | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Bochov |
| Okres | Karlovy Vary |
| Kraj | Karlovarský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°7′16″ s. š., 13°2′59″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 26 (2021)[1] |
| Katastrální území | Teleč (3,07 km²) |
| Nadmořská výška | 625 m n. m. |
| PSČ | 364 71 |
| Počet domů | 13 (2021)[2] |
  Teleč | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 6785 |
| Kód k. ú. | 606782 |
| Zaniklé obce.cz | 1926 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Teleč (německy Teletsch) je malá vesnice, část města Bochov v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Nachází se u silnice II/198, asi čtyři kilometry na jih od Bochova. Teleč je také název katastrálního území o rozloze 3,07 km².[3] Většina domů stojí v někdejší telečské osadě Dlouhá Ves, která po roce 1950 jako administrativní část zanikla.
Název[editovat | editovat zdroj]
Název vesnice je odvozen z osobního jména Telec ve významu Telcův dvůr. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: de Telcz (1364), de Telecz (1398), w Telczi (1437), w Telcžij (1543), Telcz (1588),[4] Teltz (1654),[5] Töltsch (1664) a Teltsch nebo Telč (1847).[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1364, kdy patřila Hrčovi z Telče. Roku 1399 ji vlastnil nejspíše nějaký jeho potomek jménem Petr.[6] Koncem druhé poloviny patnáctého století vesnici po smrti Vítka z Ratiboře v roce 1497 získali bratři Ctibor a Burjan z Martic.[7] Vesnice potom byla rozdělena a její část roku 1543 koupil Anselm ze Šternsdorfu, jehož potomek Abrahám ji v roce 1588 prodal Kateřině ze Schreibsdorfu a jejímu synovi Kašparovi. Členům jejich rodu vesnice s tvrzí patřila až do roku 1760, kdy ji koupili Štampachové. Tvrz existovala již ve čtrnáctém století a podle Miloslava Bělohlávka byla přestavěna na stodolu u domu, který měl v osmdesátých letech dvacátého století čp. 3.[6]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 259 obyvatel (z toho 122 mužů), z nichž bylo 258 Němců a jeden cizinec. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 234 obyvatel: jednoho Čechoslováka, 228 Němců a pět cizinců. I tentokrát všichni byli římskými katolíky.[9]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 286 | 276 | 248 | 238 | 221 | 259 | 234 | 48 | 30 | 15 | 4 | — | 13 | 22 | 26 |
| Domy | 48 | 49 | 50 | 51 | 51 | 48 | 48 | 16 | 7 | 4 | 2 | 6 | 8 | 8 | 13 |
Obecní správa[editovat | editovat zdroj]
Při sčítání lidu v letech 1869–1950 Teleč byl samostatnou obcí, se kterým patřil nejprve do okresu Žlutice, ale v roce 1950 v okrese Toužim. Od roku 1964 je částí města Bochov v okrese Karlovy Vary.[12]
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
Narodil se tu Karl Pickert (1835–1888), významný českoněmecký politik 19. století.[13][14]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27]
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-11.
- ↑ a b PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Telcov, s. 321.
- ↑ SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Teleč, s. 283.
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Teleč – tvrz, s. 344.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Plzeňsko. Praha: František Šimáček, 1905. 292 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze okolo Bochova, s. 40.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 236.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 405.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-02]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 572.
- ↑ Dr. Karl Pickert. Bohemia. Říjen 1888, roč. 61, čís. 281, s. 1–2. Dostupné online.
- ↑ Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 8. Wien: [s.n.], 2003–2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Pickert, Karl (1835–1888), Journalist und Politiker, s. 63. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Teleč na Wikimedia Commons - Teleč v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
