Bochov
| Bochov | |
|---|---|
 Pohled od zříceniny hradu Hartenštejn | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Karlovy Vary |
| Obec s rozšířenou působností | Karlovy Vary (správní obvod) |
| Okres | Karlovy Vary |
| Kraj | Karlovarský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°9′4″ s. š., 13°2′43″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 909 (2023)[1] |
| Rozloha | 95,69 km²[2] |
| Nadmořská výška | 668 m n. m. |
| PSČ | 364 71 |
| Počet domů | 513 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 17 |
| Počet k. ú. | 19 |
| Počet ZSJ | 20 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | náměstí Míru 1 364 71 Bochov podatelna@mesto-bochov.cz |
| Starosta | Miroslav Egert |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Bochov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 555029 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Město Bochov (německy Buchau) se nachází v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji, šestnáct kilometrů jihovýchodně od Karlových Varů. Žije v něm přibližně 1 900[1] obyvatel. Historický střed města tvoří čtvercové náměstí s kašnou a parkem. Západně od centra se na kopci nachází pozůstatky hradu Hungerberg.
Historie[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
První písemná zmínka o Bochovu pochází z roku 1349,[4][5] ale jako město byl uveden až v roce 1366. V polovině čtrnáctého století Bochov patřil pánům z Rýzmburka, kteří mu roku 1375 udělili stejná práva, jak mělo město Cheb. Rýzmburkové město roku 1406 prodali a od roku 1412 jsou jako jeho majitelé doloženi Plavenští z Plavna.[5]
Podle sevřeného oválného půdorysu městského jádra na mapě stabilního katastru je pravděpodobné, že byl Bochov opevněn, ale případné ohrazení by mohl doložit jen archeologický výzkum. Stopy opevnění se nedochovaly a jediným pramenem, který uvádí existenci hradeb je dílo Jaroslava Schallera.[5]
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Okolí města je intenzivně zemědělsky využíváno a malý podíl katastru tvoří lesy. Do východní části katastrálního území Bochov zasahuje část přírodní památky Toto-Karo a západně od města leží přírodní památka Louky u Dlouhé Lomnice.
Městem protéká Bochovský potok, na kterém leží dva rybníky: Křížový a Panský. Další rybníky, které neleží na potoku, se nazývají: Horní bochovský, Nový Bochov, Silniční a Tábor.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1824 obyvatel (z toho 842 mužů), z nichž bylo 29 Čechoslováků, 1768 Němců, tři lidé jiné národnosti, jeden Žid a 23 cizinců. V náboženské struktuře výrazně převažovali římští katolíci, ale 38 lidí se hlásilo k evangelickým církvím, pět bylo členy církve československé, 37 židů a tři lidé bez vyznání.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 1782 obyvatel: 84 Čechoslováků, 1693 Němců a pět cizinců. Stále výrazně převládali katolíci, ale kromě nich zde žilo 39 evangelíků, osmnáct příslušníků církve československé, 36 židů a devět lidí bez vyznání.[7]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 1 803 | 1 910 | 1 881 | 1 986 | 1 961 | 1 824 | 1 782 | 896 | 949 | 1 266 | 1 208 | 1 127 | 1 258 | 1 226 | 1 177 |
| Domy | 279 | 298 | 284 | 283 | 287 | 289 | 302 | 252 | 172 | 164 | 170 | 189 | 200 | 219 | 225 |
Městská správa[editovat | editovat zdroj]
Německá komunální správa ve městě ukončila činnost na přelomu května a června 1945, kdy správu převzala místní správní komise. Ta obec řídila až do 8. července 1946, kdy se konala ustavující schůze místního národního výboru vytvořeného na základě voleb do Ústavodárného národního shromáždění dne 26. května 1946.[11]
Od 10. října 2006 byl obci vrácen status města.[12]
Části města[editovat | editovat zdroj]
- Bochov (k. ú. Bochov a Bražec u Bochova)
- Číhaná (k. ú. Číhaná u Javorné)
- Dlouhá Lomnice (k. ú. Dlouhá Lomnice)
- Herstošice (k. ú. Herstošice)
- Hlineč (k. ú. Jesínky)
- Javorná (k. ú. Javorná u Toužimi)
- Jesínky (k. ú. Jesínky)
- Kozlov (k. ú. Kozlov, Pávice a Pěčkovice)
- Mirotice (k. ú. Mirotice u Kozlova)
- Německý Chloumek (k. ú. Německý Chloumek)
- Nové Kounice (k. ú. Nové Kounice)
- Polom (k. ú. Polom u Údrče)
- Rybničná (k. ú. Rybničná)
- Sovolusky (k. ú. Sovolusky u Bochova)
- Teleč (k. ú. Teleč)
- Těšetice (k. ú. Těšetice u Bochova)
- Údrč (k. ú. Údrč)
Ve správním území města se nacházely další zaniklá sídla:
Městské symboly[editovat | editovat zdroj]
Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 27. května 2008.[13]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Město leží při hlavní silnici I/6 spojující krajské město s Prahou. Začínají zde silnice II/208 na Bečov nad Teplou a II/198 na Toužim. Ve městě se nachází nádraží Bochov, kde končí železniční trať Protivec–Bochov, na které není od roku 1996 provozována pravidelná osobní doprava.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
.jpg)
- Hrad Hartenštejn, zřícenina
- Kostel Archanděla Michaela
- Kostel svatého Jakuba
- Kaplička
- Sloup se sochou Panny Marie
- Radnice na náměstí Míru
- Socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí Míru
- Kašna na náměstí Míru
- Studna na náměstí Míru
- Pomník padlým hrdinům z první světové války na vyvýšenině jižně od města
- Jakobovy lípy
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
Narodil se tu Karl Zimmer (1817–1891), český a rakouský lékař a politik německé národnosti, během revolučního roku 1848 radikálně demokratický poslanec rakouského Říšského sněmu a celoněmeckého Frankfurtského parlamentu.[14][15][16] Dalším rodákem byl právník a politik Anton Waldert (1823–1892).
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Bochov, s. 119–120.
- ↑ a b c RAZÍM, Vladislav. Středověká opevnění českých měst. 1. vyd. Díl 2. svazek 1. – katalog Čechy B–O. Praha: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze, 2020. 575 s. ISBN 978-80-88339-07-6. Kapitola Bochov, s. 68.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 235.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 404.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 396, 397.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 303.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ CAIS, Petr. Archiv města Bochov ([1300]) 1592–1945 (1946) [PDF online]. Karlovy Vary: Státní okresní archiv Karlovy Vary, 2014 [cit. 2023-12-29]. Dostupné online.
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny ze dne 10. října 2006 [PDF online]. Parlament České republiky, 2006-10-10 [cit. 2023-12-29]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Bochov [online]. 2008-05-27 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Zimmer, Karl, 1817- [online]. katalog.mkostrov.cz [cit. 2014-09-13]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Bochov [online]. encyklopediecr.eu [cit. 2014-09-13]. Dostupné online.
- ↑ Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Bd. 60. Wien: [s.n.], 1891. Dostupné online. Kapitola Zimmer, Karl, s. 108. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bochov na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Bochov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
