Vysoká Pec (okres Karlovy Vary)
| Vysoká Pec | |
|---|---|
.jpg) Pohled na chalupy na svahu Havraního vrchu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0412 578029 |
| Pověřená obec | Nejdek |
| Obec s rozšířenou působností | Karlovy Vary (správní obvod) |
| Okres (LAU 1) | Karlovy Vary (CZ0412) |
| Kraj (NUTS 3) | Karlovarský (CZ041) |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°20′48″ s. š., 12°41′57″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 336 (2022)[1] |
| Rozloha | 13,36 km² |
| Nadmořská výška | 744 m n. m. |
| PSČ | 362 21 |
| Počet domů | 122 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Vysoká Pec 109 362 21 Nejdek 1 info@vysokapec.eu |
| Starosta | Tomáš Hüttner |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Vysoká Pec | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 578029 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Vysoká Pec (německy Hochofen) se nachází v okrese Karlovy Vary, kraj Karlovarský, zhruba čtyři kilometry severozápadně od Nejdku. Žije zde 336[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1590,[3] ale železná ruda se tu těžila již od 14. století.[4] Dějiny obce byly tradičně spojeny s nejdeckým panstvím.[5] Obec Vysoká Pec se v roce 1991 sloučila s Rudným. Doté doby byly obě sídla součástí města Nejdku.[6]
Hornictví[editovat | editovat zdroj]
V okolí Vysoké Pece nejsou dominantním ložiskovým typem cínonosné greiseny jako v Rudném, ale železné rudy skarnového typu s obsahem magnetitu. Doly zde založili Šlikové a v nejdecké horní knize je těžba uváděna od roku 1557. Mezi nejstarší doly patřil důl Vysoká Jedle (Hohe Tanne). V průběhu staletí se stal nejdůležitějším dolem Jeroným (Hieronymus), založený v 16. století. Těžba železných rud ve Vysoké Peci byla dočasně přerušena před rokem 1847, důl Jeroným byl však brzy obnoven a provozován až do roku 1855. Po jeho uzavření bylo nadále v provozu pět šachet. Vytěžené rudy byly taveny v místní huti, uváděné ji v roce 1590. Část rudy byla dopravována do nejdeckých hamrů a železáren, ale existují doklady o jejím prodeji do Saska.[5] Se stopami po důlní činnosti se setkáváme v celém okolí Vysoké Pece a Rudného a návštěvníky s nimi seznamuje 9 km dlouhá naučná stezka Vysoká Pec – Rudné. Stezka je určena pěším turistům a zdatnějším cyklistům na horských kolech. V místě poddolovaného území dolu Jeroným vybudovali místní nadšenci „westernové městečko“.[7]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 656 obyvatel (z toho 316 mužů), z nichž bylo 651 Němců a pět cizinců. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 787 obyvatel: 781 Němců a šest cizinců. Kromě dvou evangelíků a 114 lidí bez vyznání byli římskými katolíky.[9]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 740 | 706 | 698 | 681 | 734 | 656 | 787 | 180 | 182 | 123 | 105 | 67 | 96 | 116 |
| Počet domů | 99 | 112 | 115 | 120 | 120 | 120 | 153 | 171 | 71 | 35 | 34 | 36 | 38 | 49 |
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 2 309 | 2 285 | 2 265 | 2 252 | 2 344 | 2 137 | 2 186 | 343 | 339 | 307 | 258 | 227 | 258 | 329 |
| Počet domů | 304 | 344 | 340 | 355 | 363 | 367 | 414 | 447 | 71 | 70 | 66 | 71 | 73 | 104 |
Části obce[editovat | editovat zdroj]
- Vysoká Pec
- Rudné
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 356.
- ↑ Historie [online]. Obec Vysoká pec [cit. 2021-06-01]. Dostupné online.
- ↑ a b ROJÍK, Petr. Historie cínového hornictví v západním Krušnohoří. Sokolov: Muzeum Sokolov, 2000. ISBN 80-238-6095-X. S. 151–153.
- ↑ Vysoká Pec [online]. Mistopisy.cz [cit. 2021-06-01]. Dostupné online.
- ↑ TVRDÝ, Jaromír. Česko-Bavorský Geopark, Průvodce č. 2. Sokolov: Muzeum Sokolov, 2012. Kapitola Geologické zajímavosti – Krušné hory – Nejdecko a Kraslicko, s. 33.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 253.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 233.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Karlovy Vary. Praha: Český statistický úřad, 2015. 24 s. Dostupné online. S. 21.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vysoká Pec na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Vysoká Pec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Znovuobjevené Krušnohoří - Rudné a Vysoká Pec
